MaxQ
komentáře u knih
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Výborná knížka, byť s trochu protahovaným koncem, kde se vlastně nic moc nedělo. Také flashbacky do minulosti začaly pomalu připomínat něco mezi Byl jsem při tom, Forrestem Gumpem a Járou Cimrmanem. Rozhodně v ní ovšem nechybí humor a za přečtení stojí.
Pérák: Oko budoucnosti
Petr Macek
Za mě výborný počin. Zajímavé, vtipné, krásné kresby a další plus za to, že přitáhne děti k psanému slovu. Tedy aspoň moje děti jsou nadšené.
Zloděj času
Terry Pratchett
Kniha s nepříliš jednoduchým dějem. Začíná famózně, ale postupně bych řekl, že ztrácí na tempu a většinu vtipů si vystřílí v první třetině. Ale pořád vysoký nadprůměr proti jiným fantasy knihám.
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
V mládí jsem tu knihu miloval a teď jsem ji četl dětem před spaním. Člověk by řekl, že to bude těžká nuda, ale opak byl pravdou. Příběhy byly napínavé, dobrodružné, i když teda většinou končily špatně. Ovšem děti byly nadšené a těšily se na další den. A navíc dostaly pořádnou porci všeobecného vzdělání. Už ví, kdo to byl Ikaros, Odysseus, Achilles, Agamemnon, Zeus, Prométheus, Hádes, Poseidon a spoustu dalších pojmů včetně sisyfovské práce a tantalových muk. Určitě by mělo jít o povinnou četbu.
Když ještě žili lidé
Clifford D. Simak
Což o to, kniha se čte dobře. Ovšem za sebe bych řekl, že na příběhu hodně zapracoval zub času. Myslet, že kvůli jadernému ohrožení se zruší města a všichni se dobrovolně vystěhují do přírody jenom proto, že mají levnou energii... no nevím. Ale myšlenka, že psi dumají nad tím, kdo byli lidé a jestli vůbec byli, ta je skutečně nosná.
Vše, co chcete vědět o pivu a bojíte se na to zeptat své ženy
Petr Urban
Ze začátku výborná, dokonce poučná knížka, ke konci už texty ztrácejí svůj pivní šmak a říz. Vtipy od Urbana lepší průměr, některé jsou až geniální.
Planeta Leon I.-II.
J. M. Troska (p)
No, co k tomu napsat a neurazit. Knížky od Trosky mám rád. V mládí jsem je úplně hltal. I přes svou značnou naivitu a prvorepublikový jazyk jsou dobrodružné a mají v sobě jistý patos, kvůli kterému rád přehlédnu mnohé technické chyby. Nicméně tady se to moc dobře nesešlo. Příliš mnoho technických popisů a přitom tolik nesmyslů. Méně by bylo určitě více. U každé věty, která obsahoval "posunul páčku reostatu", jsem trpěl jak zvíře. Taky mi chyběla nějaká sebereflexe hlavních hrdinů. Odletí si do kosmu s kusem země, která zajišťuje Zemi magnetickou ochranu, způsobí globální katastrofu, ale že by to nějak řešili... Ale jako zajímavost kniha poslouží.
Pravda
Terry Pratchett
Tento díl bych určitě zařadil do té lepší poloviny knih ze série Zeměplochy. Je zajímavé, jak jsou ti obyvatelé Ankh-Morporku podobní nám. Pravda v novinách je sice hezká, ale zajímavější je přece jen zelenina, která vyrostla do podoby obrovského...
Smrt si říká Tutter
Luděk Navara
Zpráva o tom, že komunisti a nacisti jsou stejná pakáž, neštítící se ničeho. Není mi jasné, proč bylo tak důležité zjistit, koho Mňačko myslel tím Engelchenem. Tutterova úloha u Ploštiny a Prlova byla rozkryta celkem jasně, tak mi to přišlo jako zbytečné pátrání. Ale jinak hodnotím kladně.
Klub sebevrahů (9 povídek)
Robert Louis Stevenson
Kniha je napsaná jazykem, který mi připomněl dětství s verneovkami. Bohužel, na rozdíl od verneovek jsou Stevensonovy povídky zdlouhavé a vlastně se v nich toho ani moc neděje, takže jejich čtení je místy utrpení. Co ale spisovatel umí skvěle, to jsou jeho nádherné popisy přírody a především moře. Když v Kumpánech popisuje bouři na moři, jako bych tam stál.
Bílý prášek
Lech Emfazy Stefaňski
V anotaci píšou, že podobnou knížku jsme v ruce ještě neměli. Nezbývá, než souhlasit. Takový blábol těžko pohledat. Furt se někam běhá za pionýrama, furt se něco zkoumá v mikroskopu, do toho se kdesi ztratila mouka, ale jistý si úplně nejsem, protože příběh bohužel absolutně nedrží pohromadě a sem tam se rozsype.
Moje doporučení - nečtěte to. Letos jsem to četl já, to je až dost.
Nůž v zádech
Václav Baner
Socialistický Phil Marlowe nepotřebuje spánek, zapaluje si jednu startku od druhé a řeší zapeklitý případ vraždy a autonehody. Byť je to knížečka útlá, nepodařilo se mi ji dočíst do konce. Ztratil jsem uprostřed nadporučíků, luxusních chat, národních podniků a nablýskaných stopětadvacítek. Ale jako sedativum před spaním funguje spolehlivě.
Čtyři tankisté a pes 1.
Janusz Przymanowski
Napsané je to dobře, to nemohu říct, ale tento způsob války zdá se mi poněkud nešťastným. Vždyť ono to peklo na východní frontě byla vlastně jen taková odpolední projížďka tankem pěknou přírodou a nějaké to kosení nacistů kulometem. A když už náhodou našim hrdinným Polákům teklo do bot, vždycky tady byl sovětský soudruh voják, který vypomohl radou nebo proviantem. Ale ano, chápu, proč se mi to v dětství líbilo. A proč jsem do kanónu z papírové trubky cpal jeden tříštivý za druhým.
Pátý elefant
Terry Pratchett
Ze světa Zeměplochy mám nejraději příběhy s noční hlídkou pod vedením Samuela Elánia. Většinou jde o detektivní příběhy s pořádnou porcí zábavy, kterou obstarají členové hlídky rozmanitých ras a velikostí v čele s Tračníkem a Nobym. V tomto ohledu Pátý elefant nevybočuje z řady, pouze příběh je zasazen nikoliv do Ankh-Morporku, ale do dalekého Überwaldu, kde se chystá korunovace trpasličího krále.
Jak už zde někdo psal, kniha je to až příliš tlustá na to, kolik se toho děje, ale přece jen by to chtělo jednotlivé linky pečlivěji dotáhnout. Zvláště ta s povýšením Tračníka na velitele hlídky. Tam jsem čekal větší humoriádu. Ale i tak jde opět o další výborný díl do skládačky jménem Zeměplocha.
Ohně na planinách
Šóhei Óoka
Delirické bloudění japonského vojáka, kterého zapudila vlastní armáda, po ostrově plném nepřátel, mrtvol a hladu. Zprvu jasné vyprávění se s postupujícím šílenstvím hlavního hrdiny mění v rozjímání o životě, Bohu, smyslu utrpení a hranici, kam až může člověk dojít a nepřekročit ji.
"Lidé, kteří nepoznali válku, jsou napůl děti."
Carpe Jugulum
Terry Pratchett
A nyní se přesvědčíme, zda je přítomen humor. Ano, je tam, vážení přátelé, k tomu rodinka povedených upírů, uražená Bábi, spousta kousků lidských těl poskládaných do jednoho, nějaké to poučení k zamyšlení a jako bonus bájný Fénix. Na vrcholná díla pana Pratchetta to úplně nemá, ale rozhodně stojí za několik přečtení.
Titan
John Varley
I já jsem měl problém tuto knihu dočíst do konce. Nemastné, neslané, kostrbatý děj, nepříliš zajímavě a napínavě napsané. Svět popsán tak dokonale složitě, že jsem si ho prostě nedokázal představit.
Rychlý jako gepard a řvoucí jako lev
Isaac Asimov
Přehled všech témat sci-fi v jedné knize. Cestování časem, space opery, šílené vynálezy, šílení profesoři, akce, romantika, předsmrtný i posmrtný život, budoucnost, minulost i přítomnost... prostě je tam vše. A samozřejmě - některé povídky slabší, jiné geniální.
Stalker
Arkadij Strugackij
Na začátku jsem byl nadšený. V polovině přišlo mírné vystřízlivění, ale konec opět nadstandardní. Co mi vadilo? Asi příliš mnoho úvah na úkor akce. Když už tam takový tajemný prostor je, proč se tam jde za celou knihu jenom dvakrát? Ale za přečtení určitě stojí.
Bílý tesák
Jack London
Četl jsem dětem před spaním. Nemohli se odtrhnout. Já taky ne. A když už to vypadalo pohodový konec, bum a nejnapínavější finále si London nechal do poslední kapitoly. Stále výborné dílo.