• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u knih Jan Drozd

Odvážný boj

„Potenciál tu byl a některé pasáže jsou opravdu povedené, ale ty nepovedené bohužel převažují. Nejvíce knize ubližuje zarámování hlavního příběhu do dětské brigády. Nepíšu to rád, ale toto není úplně povedená knížka.“... celý text
— Blue

---

Otevřený dopis vědeckým literárním institucím aneb AUTOŘI SLEZSKÝCH PÍSNÍ

„Je dobře, že pochybnosti mnohých čtenářů i studentů literatury (možná i vysokoškolských profesorů, ale za ty nemohu hovořit) někdo takto pregnantně uspořádal a prezentoval. V době, kdy ještě aktivně působí mnoho těch, kdo si na Bezručovi vybudovali kariéru, není asi možné nějak radikálně přepsat příslušné pasáže v učebnicích, ale další nezasažené generace by snad už nějaké revize mohly být schopny. Je to běh na dlouhou trať, bylo tu investováno příliš mnoho energie a popsáno mnoho papíru. Je obtížné na to najednou zapomenout.“... celý text
— Blue

---

Švestkový dvůr

„Útlá novela o dětství a dospívání se odehrává v období před a během druhé světové války na panském dvoře poblíž Komárna. Autor líčí pěkné okamžiky z chlapcova dětství, které se střídají s těmi tragickými. Přesto je z knihy cítit, že chlapcovo dětství a dospívání je spíše šťastné a Jirka se dokáže radovat i z maličkostí. Přestože pracuje od útlého dětství, čas na zábavu se svými vrstevníky si vždy najde. Autor nás nenásilně seznamuje se slovenskými zvyky a tradicemi. V závěru se román zabývá sociálními problémy poválečné doby.“... celý text
— vikaa

---

---

Autoři Slezských písní

„O dohadech a nejasnostech jsem doposud neslyšela slovo ani ve škole, ani mimo ní. Ke knížce mě přivedla vlastní poznámka na malém papírku, kterou jsem si udělala, když jsem nedávno četla knihu o osobnostech rozhlasu…. Je to publikace, která hledá, poukazuje, rozebírá a ve svém důsledku úspěšně zpochybňuje Bezručovo autorství. Pan Drozd se přitom opírá o samotné básně (Maryčka Magdónova, Ostrava, Kantor Halfar a další), o korespondenci, Bezručův životopis z pera Jiřího Urbance a v neposlední řadě také o svůj rozum, který se to všechno snaží pochopit a zdůvodnit. Nikoli pro vyvolání senzace nebo posmrtnou diskreditaci, ale pro prosté hledání pravdy… Jak sám píše: „Je vskutku zapotřebí velké ignorace všechna ta fakta pominout.“ Osoby, o nichž je v knize řeč: • Ondřej Boleslav Petr (1853-1893), básník, učitel, herec • Vladimír Vašek (1867-1958), básník, poštovní úředník • Jan Herben (1957-1936), redaktor týdeníku Čas • prof. Vojtěch Martínek (1887-1960), spisovatel, básník • Jan Grmela (1861-1932), básník, úředník ostravského magistrátu • Josef Svatopluk Machar (1864-1942), básník, politik • Joža Vochala (1892-1965), národopisný pracovník • prof. Oldřich Králík (1907-1975), literární historik, bezručolog ----------------------------- CITÁT: Vžijme se do reálné situace. Jste autorem slavného díla. Ale někdo veřejně prohlásí, že slavné dílo není vaše, ale jeho. Najděte mi ve světě autora, který by neprotestoval a mlčel.“... celý text
— milamarus

---

Dlouhá noc

„Podkarpatská Rus. Když o tom po přečtení této knihy přemýšlím, tak se mi to zdá neuvěřitelné, že tato oblast byla součástí našeho společného státu. Musím přiznat, že o ní mnoho nevím. Snad jen to, že ze tří hlavních částí, ze kterých se skládala naše republika před Mnichovem, byla tato tou nejzaostalejší a pak ještě pár střípků. Ovšem ten obraz skutečného života v té době a v těchto místech se mi začíná odkrývat až nyní. Český učitel tam přichází na svou první štaci, plný očekávání a plánů, s pověřením založit v horách českou školu. Setkává se zde, v tomto až překvapivě multinárodnostním místě, především s velkou bídou prostých lidí. Snad ještě můžu z dalšího poodhalit, že v průběhu času, jak si na toto místo dělali zálusk takřka všichni pohraniční sousedé, se zde satane cizím státním příslušníkem. Tento osud, kdy vlastně neexistovala možnost, jak se nějakým rychlým a bezpečným způsobem dostat zpět, nepotkal jen jeho, ale všechny Čechy, kteří zde většinou zastávali nějaké funkce, ale třeba i vojáky. Slovenské hranice, po vzniku samostatného státu, jsou uzavřené a Podkarpatskou Rusí se šíří mocenský boj o to, kdo bude vládnout, kdo toto území bude ovládat. Při čtení se mi neodbytně vetřela do hlavy jedna myšlenka. Vzorem pro dnešní demokratickou současnost, je nyní často označována právě ona republika, která se zrodila v roce 1918. Pokud u určité části Slováků, při našem tehdejším soužití, převládal pocit, že hrají druhé housle, tak z pohledu Rusínů musím říct, při zachování stejného příměru, že ti byli vlastně úplně bez houslí. Naprosto opomíjená část území, už jen třeba v názvu a za celou dobu existence ve společném státě se nic nezměnilo. Závěrem: překvapivě dobré a bez nějaké propagandistické masáže. V podstatě bych si troufl říci, že onen vývoj v myšlení postavy, nebyl v té době nikterak osamocený. Chybělo jen opravdu velice málo, abych hodnotil plným počtem hvězd. Zcela zasloužené čtyři hvězdy.“... celý text
— milan3144