Jeffrey Kottler

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1951

Populární knihy

Nezdařená terapie
Nezdařená terapie
Profesní psychohygiena terapeuta
Profesní psychohygiena terapeuta
Mumie u jídelního stolu
Mumie u jídelního stolu

Nové komentáře u knih Jeffrey Kottler

Nezdařená terapie Nezdařená terapie

„S terapiou už mám nejakú skromnú skúsenosť. Ľutujem ale, že sa mi kniha nedostala do rúk na úplnom začiatku praxe. Veľmi cenný študijný materiál. Kniha je kruto úprimná, demytologizujúca a ukazujúca, že aj tí najlepší terapeuti sú iba ľudia, ktorí môžu urobiť chybu a ešte nájsť odvahu túto chybu prezentovať a poučiť sa z nej (hoci pri pár prípadoch som vnímal, že pre nich bolo sakra ťažké si nejakú chybu vôbec priznať). Nevýhoda je prehnaná "americkosť" knihy - snáď všetci terapeuti boli z USA. Taktiež som z celkového množstva poznal tak troch - štyroch; zvyšok mi absolútne nič nehovoril a o ich "prelomových" knihách, ktoré autori vynášali do nebies, som nikdy nepočul. Holt iný kraj...“... celý text
— Shindo

Mumie u jídelního stolu Mumie u jídelního stolu

„Tohle je další z řady zajímavých příběhových knih, od kterých by člověk neměl čekat nic víc než příjemné zabití času a pár zajímavých příběhů k tomu. U některých se divíte, u některých se smějete, některé jen tak proklouznou mezi prsty.“... celý text
— anonymní.Ilja

Nezdařená terapie Nezdařená terapie

„Jedná se o souhrn kapitol (každá pro jednoho terapeuta, včetně jeho reflexí, ale hlavně - ne příliš úspěšných terapií), ve kterých je znát značná dávka sebekritiky a náhledu na sebe sama. Na našem trhu je to ojedinělá publikace. Chyb se spoustu lidí a samozřejmě také terapeutu bojí jako čert kříže, přitom to může být velmi cenný zdroj informací. Dočtete se o případech, které skončily velmi špatně, ale také o případech, kterým se teď terapeut už jen zasměje. Tak jako tak, jak je v knize zmiňováno - je důležité uvědomit si, že i terapeut je jen člověk a že dělat chyby je tak nějak přirozené. Je však důležité využít tyto chyby k vlastnímu seberozvoji a k ponaučení, čeho se příště vyvarovat.“... celý text
— hu_87

Nezdařená terapie Nezdařená terapie

„Knihu jsem četla asi před 15 lety a byla pro mě zjevením. Tato literatura faktu jako jediná s podobnou problematikou, která u nás vyšla, nebo o které alespoň vím, otevřeně přiznává, že si s některými pacienty lékaři (natož psychologové a terapeuti) neví rady, že něco pokazili nebo některé diagnózy a případy buď přímo odmítají nebo to s nimi časem vzdávají. Autoři Kottler a Carlson oslovili dvacet významných psychoterapeutů a vyzvali je, aby vyprávěli o svých největších chybách, kterých se dopustili během své terapeutické praxe. Dokonce jsem se zde, tuším, dočetla, že pacient lékaři tak lezl na nervy, že nebylo možné s ním z důvodu osobní zaujatosti pracovat, nebyla to chyba nemocného, že má neatraktivní diagnózu ani chyba terapeuta, že obtížnou práci nezvládal. Myslím si, že pokud něco podobného nastane, je osobní statečností a odvahou lékaře přiznat, ať si pacient hledá jiného psychiatra a že musí spolupráci ukončit. To, že nějakého jiného, lepšího doktora nemocný těžko sežene, už je věc jiná. Málo se zde věnují také nevhodné kombinaci léků nebo farmakorezistentním pacientům, kterým léky nezabírají a jiné druhy terapií jsou též bez účinku. Jsou tu i případy šťastné, kdy se pacienta ujal někdo jiný a pohli se kupředu. Trochu pohádkově zněl psychiatr, jehož jméno už si nepamatuju, který s nadšením přijímá ty, s nimiž si nikdo neví rady nebo se s nimi obtížně spolupracuje, protože tento lékař má rád velké výzvy. To mi přišlo trochu úsměvné, ruku na srdce, kolik takových doktorů je a jaká je jejich kapacita? Někteří psychiatři tak upřímní nebyli a za zpackanou terapii uvádí nějakou drobnou maličkost, nikoli průser, kdy pacienta hrubě poškodili. Zajímavé čtení, více méně upřímné a pochopitelně zredukované a korigované tak, jak jen lze veřejně přiznat a připustit. Důležité je vůbec sebekriticky uznat, že se nezdařená terapie občas přihodí a že si toho jsou pomáhací profese alespoň vědomi. V tom vidím největší přínos, včetně předávání zkušeností jiným kolegům.“... celý text
— Sidonka3

Profesní psychohygiena terapeuta Profesní psychohygiena terapeuta

„Nejsem terapeut, ale vzhledem k mé profesi (poradenství a osobní rozvoj) mi kniha přišla jako dobrý nápad si ji přečíst. Pro mě nečekaně, ale nakonec užitečně, jde spíše o jakousi cvičebnici, ve které člověk zpracovává úkoly. Otázky jsou vymyšlené dobře, autor se nebojí ukázat své slabosti a neúspěchy. Kniha je velmi autentická a považuji ji za nesmírně užitečnou pro lidi, kteří jsou terapeuti nebo poradci.“... celý text
— petra7309

Přejít na knížky autora