• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Zdeněk Jerman osobně: Zapomenutý opavský novinář a spisovatel Josef Heller (1910-1971) - Jiří Knapík

Publikace představuje v ucelené podobě literární, publicistickou a dramatickou tvorbu Zdeňka Jermana (vl. jm. Josef Heller), a to na podkladě jeho životních osu... detail knihy

Nové komentáře u knih Jiří Knapík

Zdeněk Jerman osobně: Zapomenutý opavský novinář a spisovatel Josef Heller (1910-1971)

„V tom, že Josef Heller alias Zdeněk Jerman je zapomenutý novinář a spisovatel, mají autoři pravdu. Všeobecně uznávaný historik Jiří Knapík, sám rodák z Opavy, se pustil do několikaletého projektu, jehož výsledkem jsou tři publikace zdánlivě regionálního charakteru. Nejprve rekonstruoval divadelní hru "Kaolin a Majolika", která byla ve stylu Osvobozeného divadla představena v Opavě v roce 1933 a jejímiž autory byli kamarádi Josef Heller a Rudolf Kristian (kniha: KNAPÍK, J.: Heller & Kristian aneb opavská Vest Pocket Revue, 2020). Skrze tyto dva "výtečníky" se dostal ke studentské tvorbě a podílu opavského gymnázia na tamní kultuře mezi válkami (KNAPÍK, J.: Cesta do hlubin opavského študáka. Mladá kultura Opavy ve "Studentském časopise" 1922-1938, 2022), kde se mu vyloupl Josef Heller jako velmi barvitá a pozoruhodné postava nejen opavského života, ale i české kultury vůbec. A díky kontaktu s jeho dědici a množstvím heuristického zkoumání korunoval tuto "regionální" edici právě touto hodnocenou knihou. Hellerův život je na román. Byl velmi plodným novinářem, pod pseudonymem psal do více než dvaceti deníků a různých periodik (zejména České slovo, Volnost, Telegraf, A-zet, Groš, Přísaha, ale také chvilku Lidové noviny a Rudé právo), nakladatelským redaktorem, je autorem několika knih, z nichž největší úspěch zaznamenaly cestopisy Cesta bez kompasu (1942) a Rozmarné putování (1944), také psychologické románu Ve znamení panny (1944) a novely Resignace (1945) a knihy tepající do poměrů v meziválečném světě nakladatelů, vydavatelů a žurnalistiky Odcházím z Oceánie (1949). Ta nebyla přijata dobře pro její schematismus a také proto, že z ní zřejmě příliš čpěla snaha o vyrovnání si osobních účtů. Jeho životní trajektorie se po roce 1948 stočila k podpoře komunistické diktatury, dokonce se sám přihlásil (ač nevoják) do armády, odkud byl později zase propuštěn. Jak píše Knapík, velmi složitě se vyvíjel i jeho vztah k rodnému městu. Kniha je excelentní biografií zapomenutého kulturního a literárního hledače. Tím, že byl nesmírně plodný (až chrlící) novinář, byl u všech důležitých událostí, napsal recenze na stovky knih, filmů, výstav a divadelních představení, s kdekým se znal, a celou dobu toužil. Toužil se stát členem Svazu novinářů, což se mu stále nedařilo, toužil se stát členem Svazu spisovatelů, toužil po určitém uznání a hledal i sám sebe. Tento hledačský příběh Knapík (spolu s T. Krömerem, který napsal jednu kapitolu o Hellerovi v Melantrichu) rozpracoval do největší možné podrobnosti, podložil studiem všech dostupných Hellerových textů, řadu z nich sám objevil. Zrekonstruoval dokonce Hellerovu rozhlasovou hru Slečna hromosvod, půvabně ilustrovanou Reginou Knapíkovou. Považuji knihu za objev pro českou literaturu a žurnalistiku. Zdánlivě regionální objekt zájmu je tu nahlédnut jako kulturní fenomén české kultury, s mnohými přesahy, které ohromují.“... celý text
— Apo73

---

Únor a kultura

„Spousta zajímavých informací, ale nakonec jsem se v nich ztrácela. Na škodu celé publikaci byl také obsáhlý výčet jmen. Knihu jsem četla také proto, že mě toto téma zajímá. Docela mě ale zklamala.“... celý text
— Dandulka

---

Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Dětství

„Dětství v běhu století pod vědeckým drobnohledem rozebráno na součástky. Ač vědecká práce opírající se o stovky odborných zdrojů, tak se velmi dobře četla. Cože je pro knihy z pera Mileny Lenderové typické :-)“... celý text
— dagmar7365

---

---

Pionýři, malované děti? - Pionýrská organizace ČSM a dětský kolektiv (1949–1968)

„Každá historií zabyvající se kniha, která je kompilací více autorů, trochu trpí. Většinou nevyvážeností knihy ve prospěch některých autorů na úkor jiných. Navíc, když texty těch slabších autorů přicházejí až v pozdějším pořadí je to na první přečtení více patrné. Jiří Knapík je bezesporu vyborný autor, který má téma Pionýr v malíčku a dodává spousty faktů, které nám ukazují systém práce před vznikem, po vzniku a v průběhu let působení této organizace. Jediné čeho lituji, že se zastavil v této knize v letech 1968 - 1970 a nepokračoval dále. Myslím, že by to bylo rozhodně k prospěchu knihy. I Martin Franc je dobrý. Problém je, že opakuje spousty věcí, které jste na předešlých 160 stranách již četli. Škoda, že pánové spíše nenapsali společný text. Myslím, že by měl ještě větší údernost a především zajímavost. Texty Franka Henschela a především Martiny Winkler jsou velmi slabé, ploché a ničím nepřispívají, což u literatury a dětských časopisů je fakt škoda. Naopak Martin Štoll je opět výborný a čte se to jedním dechem. Celkově nejsem úplně spokojen. Více Knapíka a Štolla a méně zbývajících autorů, více sevřít v jeden text a méně sborníku a rozhodně dodělat do roku 1990.“... celý text
— Denny456

---

Pionýři, malované děti? - Pionýrská organizace ČSM a dětský kolektiv (1949–1968)

„taky vám nešlo na rozum, proč "malované děti nasedají do lodiček"? materiálově bohatě podložené studie o pionýrském hnutí, zklamala mne jen velmi slabá a na informace a příklady chudá kapitola o dobové dětské beletrii o pionýrech a pro pionýry“... celý text
— los