• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Leonid Dmitrijevič Lomakin

Údolí Sedmi trav

„Ráda čtu o přírodě Sibiře, o lidech, kteří tam žili, nebo žijí. Tady bylo ode všeho něco. Cestopis s napínavým příběhem.“
— Boženka2

---

Údolí Sedmi trav

„Román jsem napřed četl jako kluk v ábíčku jako komiks nebo vlastně jako kreslený seriál, slovo komiks se v té době KSČ nesměl používat. Ten mě a moje kamarády strašně bavil. On vlastně nebyl až tak uvědomělý jako kniha. No a k té knize jsem se dostal až po dlouhé době. Začal jsem ji číst s velkou chutí, ale dočetl jsem ji tzv.,, z musu". V dětství by mě určitě zaujala, ale po letech vlastně víceméně hodnotím vysoko spíš z nostalgie. Bohužel myslím, že kniha pomalu upadne v zapomnění. U mě v knihovně ovšem, i když se k ní asi nevrátím, stále zůstává.“... celý text
— framil

---

Tajemná ponorka

„Tento sovětský válečný román mi utkvěl v paměti jako jedna z knih, kterou mi jako klukovi půjčoval otec z knihovny a u níž jsem velmi litoval, že ji nemohu mít doma. Jak správně píše vvikingg, anotace na Databázi je chybná - nepochybně se jedná o záměnu s nějakou jinou knihou. Propisuje se nicméně pořád dokola dokonce i v nabídkách antikvariátů. Sám jsem si název knihy zapamatoval chybně jako "Bludného Holanďana" a tak jsem předlouho nebyl schopen román najít, ačkoliv mě v průběhu let několikrát napadlo, že bych si zrovna tuto knihu rád přečetl. Nu, došlo na to až teď - kdy na mě "sama vyskočila", jako zázrakem. A hned jsem si ji mohl stáhnout v elektronické verzi v originále (děkuji rozsáhlým free e-knihovnám na yandexu!). Ve své době šlo o poměrně vzácný kousek - kniha totiž nabídla nejen napínavý děj z válečného Baltu , z prostředí torpédových člunů, ale přidala i lehce fantaskně, ba trošičku "lovecraftovsky" zabarvený motiv "Bludného Holanďana" - legendy o tajemné obří německé ponorce operující ještě dlouho po svém potopení. Román se ostatně také letmo dotýká i velmi zajímavého tématu poválečných plánů nacistů na ukrytí špiček režimu a technologicky vyspělých "zázračných zbraní" pro potenciální zrod IV. říše. Ano, po převratu se samozřejmě s těmito tématy doslova "roztrhl pytel", ale do té doby šlo opravdu o něco vyjimečného. Autor přitom psal o tom, co znal - vždyť od roku 1941 byl vojenským korespondentem, přičemž od léta roku 1943 do roku 1946 působil v tiskové službě námořnictva (ze služby odešel s vyznamenáním a v hodnosti majora). Takže i námořnické legendy a mýty, pověry kolující v tomto prostředí jej nutně musely inspirovat. Postavy v románu jsou každopádně živé a psychologicky věrné, prostředí i drobné detaily znamenitě a realisticky postižené. Možná hodnotím trochu velkoryse, s pocitem nostalgie po dávném okouzlení, ale nakonec si tato knížka myslím zaslouží oněch poctivých 80%.“... celý text
— PeterRainhard

---

---

Tajemná ponorka

„Kniha nelíčí žádnou ruskou ponorku, která potápí německé lodě, ale jde o příběh námořníkú torpedového člunu, kteří se potkají v jednom fjordu s německou ponorkou, která je považována za potopenou, ale není, ponorka má speciální úkoly dopravuje třeba z neutrálního Švédska do Německa kuličková ložiska atd. Ve fjordu je jedna ze základen tzv. vineta kde se tankuje ponorkou a vykládá zboží na konci války se podílí na přepravě nacistických pohlavárů do jižní Ameriky,, dobře se to čte zajímavý příběh o tajemné ponorce , kterou nazvou námořníci ..bludným holanďanem,,“... celý text
— vvikingg

---

Údolí Sedmi trav

„Nalezeno v polici s knihami vyřazenými z obecní knihovny. Tato knížka ale razítko nemá, evidentně tedy někdo potřeboval trochu protřídit domácí knihovničku :-). V dětství se ke mně tato knížka nedostala, možná, že tehdy by se mi líbila i na pět hvězdiček. Teď mě hlavně mrzelo, že příběh je smyšlený, byť se autor v mnohém inspiroval skutečnými událostmi a je zřejmé, že s prací na dalekém severu ruské Sibiře i s tamními domorodými národy byl dobře obeznámen. Knížka mi tak trochu připomíná příběhy o pravěkých lovcích, které jsem ve školních letech četla moc ráda. Samozřejmě až na to, že ty by podle skutečných událostí nikdo vyprávět nemohl a že do nich náhle nevstupují badatelé z 20. století, jako je tomu v případě Dětí slunce. Děj je napínavý, i když zpočátku je líčení možná trochu rozvláčné (zejména počáteční část v Moskvě a pak po příletu do tundry). Samozřejmě, že v knize, která vyšla v Rusku poprvé koncem 50. let 20. století se nedá očekávat, že nebude zmiňován porevoluční vývoj a výdobytky Říjnové revoluce. Na můj vkus však v knize není těchto zmínek tolik, aby mě to od čtení odradilo. Ještě dovětek: Když čtu, že 8. téma ČV 2021 je kniha, ve které hraje důležitou roli dopis, začíná mě mrzet, že jsem čtení této knihy neodložila až na příští rok. Důležitou roli zde totiž hraje ne jeden dopis, ale hned několik dopisů, záhadných, napůl smazaných, napsaných na březové kůře a posílaných kuriózními způsoby. Ale víc už nevyzradím :-).“... celý text
— BabaJaga11