• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Luís de Camões

Lusovci

„Tak tohle pro mě byl opravdu tvrdý oříšek. Nemám k poezii moc blízko; dokážu sice ocenit jazykovou originalitu až genialitu básníka, ale pocit krásy (jako třeba při poslechu kvalitní hudby, pohledu na krásný obraz či stavbu) se jaksi nedostavuje. Navíc u překladové poezie je otázka, jestli vlastně čteme spíše dílo autora, nebo jeho překladatele (v tomto případě v mém vydání Jaroslava Vrchlického), protože čistý překlad je jednoduše nemožný. Proto, i když občas po poezii sáhnu, je to obvykle epika, ať mám alespoň potěšení z příběhu. Tahle knížka je ovšem problematická i z tohoto pohledu. Přiznám se, že jsem dosud netušil, že Lusovci (Lusitané) je označení přímo pro portugalský národ, takže jsem předpokládal, že budu číst nějaký hrdinský epos o slavném rodu či něco podobného. On to svým způsobem trochu i hrdinský epos je, jen v hlavní roli není rytíř, ale mořeplavec a objevitel Vasco da Gama. Kromě toho je to ale i složitý mišmaš portugalské historie, tehdejší geografie a antické (hlavně římské) mytologie. Kdo by si chtěl knížku opravdu užít a co nejlépe ji pochopit, měl by mít při četbě po ruce minimálně wikipedii a co chvíli do ní nahlížet.“... celý text
— Taťka Hraboš

---

Portugalské lásky

„Krásna zbierka básní.“
— Peter74

---

Portugalské lásky

„Celkom pekné. Keby som to čítal na strednej a nešťastne zamilovaný, malo by to na mňa silnejší dopad. A je to trochu stále to isté dokola.“
— dr.horrible

---

---

Msti se mým slzám

„Paráda, ***** Citace : Óda "Jsi krásná lidská šelma s pyšným a krutým srdcem, jehož síla, jež rovné sobě nemá, síla mstné Lásky hravě přelomila šípy, jež vrhli na ni, jak jehly, které do krvava zraní. Má milovaná Kirké, (a ne-li má, alespoň milovaná), ty, již jsem pro všeliké svody svou svobodu, jas svého rána, odevzdal bez váhání a v zbytcích ještě složím do tvých dlaní. Když příroda ti může dát vlastnosti tak rozporné, že ráda, ač krásná jsi jak růže, v plamenech smáčíš si svá něžná záda, aniž se spálíš více, než země popálí se od měsíce, když snadný triumf slavíš nad hloučky zbědovaných zatracenců, jež napřed smyslů zbavíš i rozumu, (ó srdce pomatenců, jimž dostalo se blaha, jaké všem jiným osud dát se zdráhá), když nadmíru tě těší zřít v noci jinocha, jenž meč svůj třímá a v bouři nejdivější, kdy vody hřmí a vichry řvou, a hřímá, marně ti bije na branku, až nevyslyšen klesne v hořkém spánku, jak to, že neznáš bázeň, že za tak mnohé zlo a odmítnutí tě stihne trest a strázeň, až bohyně, jež pýchu klekat nutí, tvou zpupnost s výše strhne a v hněvu Amor na tebe se vrhne? " ... Autorova lyrická tvorba je bohatá, jak bohatý byl jeho citový život.“... celý text
— Jaruš7

---

Lusovci

„Vždy, když dočtu starou knihu, tak se ve mně přou dvě tendence - jedna si ji vychutnává a jedna ji hodnotí optikou mého světa. Musím poznamenat, že pokud bych Lusovce hodnotil podle druhého kritéria, tak by dostali tak maximálně jednu hvězdu. Naštěstí pro tuto knihu, tak nečiním. Dílo je to rozhodně pozoruhodné a minimálně evropského významu, možná neprávem zastíněno slavnějšími eposy (Beowulf, Píseň o Nibelunzích Píseň o Rolandovi, Homérské eposy, Aeneis). Rozhodně musím smeknout poklonu dvojci překladatel-básník. Kniha se čte lehce a verše nepůsobí strojeně. Samozřejmě pro mou neznalost původního textu nemohu hodnotit kolik bylo "ztraceno v překladu" ale jako dílo samo o sobě rozhodně čtivé. Pokud jde o obsah, tedy ne pouhou formu, tak mám rozhodně výhradu vůči propagačním částem, v oněch bodech rozhodně text zestárl a ne ke kráse. Mám tím na mysl opakované hanění kohokoliv kdo není křesťan (většinou, a pokud už se hovoří jen o křesťanech, tak těch, co nejsou portugalci). Přestože jsem schopen pochopit, že doba vzniku nebyla zrovna konduktivní pro otevřený přístup k cizině a cizincům, tak snaha autora vystihnout kohokoliv jiného jako podvodníka, neznaboha, zrádce, tupce neschopného poznat, co je pro něj dobré a ve všech ohledech podřadného mi byla ryze nepříjemná. Neustálá apologetika pro historické události a historické postavy portugalských dějin byla v ostrém kontrastu s derogativními soudy nad všemi ostatními i za tak pochopitelné skutky jako byla ochrana vlastních hranic. Autor byl bezpochyby silně inspirován antickou tradicí, neboť zmínky a odkazy na ni jsou v knize všudypřítomné. Pokud ze své omezené vědomosti mohu soudit, tak hlavním inspiračním zdrojem byla bezpochyby Vergiliova Aeneis, (pro čtenáře toužícího díla srovnat). Z autorovi záliby v antice vyvstal zvláštní paradox, kde na jedné straně je dokola oslavován Bůh (domněle katolicko-křesťanská verze) a přesto klíčovou roli v příběhu sehrávají antická božstva (Bacchus, Venuše, Jupiter a jiní). Jakoby úlitbou jsou poslední verše, kde samy nymfy prozradí, že existují z představy lidí a se svolením Boha. Ale rozhodně je prazvláštní číst v jednom verši chválu na křesťany, v následujícím odsouzením mohamedánů, hned nato kritiku pohanů a to celé vyprávěné antickou nymfou. Každopádně odmyslím-li si historickou a geografickou tendenčnost díla, tak jde o nádhernou epickou báseň, která rozhodně za přečtení stojí.“... celý text
— jakub2199