jakub2199 komentáře u knih
Zábavná krátká knížečka o potížích začínajících advokátů, kteří prožívají strasti a slasti advokátní kariéry. Humorné a trochu připomínající styl P.G.Wodehouse. Domnívám se ovšem, že pravé docenění může přijít pouze od čtenářů postižených právní profesí. Pro ostatní mohu pouze dodat, že jde o vcelku reálný popis prostředí advokátních kanceláří.
Nejedná se o špatnou hru a rozhodně oceňuji pozadí a historické komentáře v předmluvě od Martina Hilského a porovnání posledního dějství ve verzi od Shakespeare a G.B. Shawa. Ale, co se příběhu samotného týče, nese řadu znaků, které jsou zajímavěji zpracovány v Shakespearových minulých hrách. Nezaregistroval jsem ani změnu v trajektorii postavy v porovnání se staršími hrami (jako tomu je u příběhu pomsty v Hamletovi a Bouři, která je ze stejného období jako Cymbelín). Jako alternativu složitějším hrám lze doporučit případně pro čtenáře, kteří chtějí šťastný konec, ale ve vztahu ke Králi Learovi, Othellovi (které nejvíce připomíná) se jedná o hru nižší kvality.
Zajímavý pohled do fungování čínského režimu. Široký záběr byl možná knize ovšem na škodu, autor rozebírá čínský režim a jeho fungování z pohledu politologie a snaží se analyzovat, mnohdy se ovšem dostává spíše do popisného cvičení. Některé analýzy si stanoví průřezové body na základě, kterých chce autor dojít k závěru, ovšem poslední bod kolikrát přelétne na jedné dvou stránkách, kdežto zbytku se věnoval prakticky celou podkapitolu. Někdy bohužel ani k závěru nedojde. Ze systematického pohledu není kniha dobře zpracovaná, ale jako série informací o čínském režimu a jeho fungování, ovšem bez vyvozených závěrů a bez jakékoliv dalšího vstupu lze s knihou pracovat.
Příběh, novela, která mi připomněla jiný obdobný příběh "Muž, který sázel stromy" a svou introspekcí v mnohém Starce a moře. Ze čtení Adventu jsem měl velmi podobné pocity jako z předchozích dvou knih.
Jde o komorní příběh, který je spíše novelizovaným zamyšlením nad lidským údělem a vztahem lidí mezi sebou a ke svému okolí projekovaný na plátno nelítostné přírody.
Nejedná se o nejlepší z Shakesperových her, ale rozhodně stojí za přečtení. Příběh je krátký, ale nabízí mnoho k zamyšlení. Problematická je z dnešní doby samozřejmě xenofobie vůči židovské populaci, která je pouze podtrhována chováním židovských postav, přičemž Shylock má reprezentovat to nejhorší z nich, přičemž jeho dcera si přeje být raději křesťankou než jeho dcerou. Chování křesťanských postav vůči židovi je ospravedlňováno a po Shylockovi se chce, aby nastavil druhou tvář (po křesťanském vzoru), ale ten odkazuje na minulé křivdy a chce pouze svou spravedlnost.
I rozuzlení příběhu je ukřivďující, ač si nemyslím, že Shylock měl dostat oč žádal, způsob jakým mu v tom bylo zabráněno považuji za problematický, V příběhu lze tedy najít morální otázku zda je lepší nadzákonné bezpráví či nezákonné právo? Nechám na čtenářích, aby posoudili sami.
Ukázka tvorby sběratele lidových pohádek, obdobnou činnost publikovaly v české tvorbě Erben a Němcová, mezi jinými. Brentano je reprezentantem německého romantismu, vrstevník a přítel bratří Grimmů, které ke sběratelské činnosti přivedl. Rozdíl mezi jejich tvorbou a tvorbou Brentanovou, je, že Grimmové zapisovali a publikovali nezměněné pohádky, kdežto Brentano pohádky upravoval a editoval, slučoval a nahrazoval - v tom se podobá Erbenovi i Němcové, kteří také do textů silně zasahovali.
Pohádky jsou zajímavé jak literárně tak kulturně, pro svůj komentář doby a svou imaginaci, pro potenciální čtenáře je lepší o nich uvažovat v obdobném duchu jako o Ezopových či La Fontainových bajkách.
Shakespearská klasika z jeho tragického období. V mnoha aspektech mi připomínala Hamleta a Othella, novinkou bylo šílenství hlavního protagonisty. Téma otcovské lásky a vznětlivosti je rozhodně nadčasové, vzhledem k třídním rozdílům, které jsou dnes z velké části překonané - (například vztah Edgara a Edmunda) jsou některé pasáže hůře akceptovatelné, a autor použil řadu simplifikací, ale rozhodně kvalitní dílo, které si zaslouží přečíst/zhlédnout.
Rozhodně je těžké posuzovat knihu, která založila moderní žánr dystopické sci-fi literatury bez ohledu na její pokračovatele. Na první pohled se může mnoho témat a bodů příběhu a dějového zasazení derivativní, ale opak je pravdou. Kniha působí podobně, protože se stala tak významným vlivem (především Huxleyho Konec civilizace a Orwellův 1984). Je sice pravdou, že její pokračovatelé se dočkali mnohem větší slávy, ale už jen pro ocenění děl následujících a rozhodně i pro své vlastní kvality stojí za to knihu přečíst.
Pokud bych měl nějakou výtku tak by to bylo zakončení, které působí až příliš uspěchaně, ale rozhodně nikoliv nekvalitní, jen by si příběh zasloužil delší zakončení.
Moje první zkušenost s moderním životopisem, který osciloval mezi příběhem a naučnou literaturou. Literárně zpracováno rozhodně zajímavě. Autora je rozhodně nutno pochválit za jeho volbu zpracovaného materiálu, ani jednomu tématu nevěnuje přespříliš velkou pozornost a jeho přístup ke zpracované látce v mnohém připomínal životopisy antických autorů (především Plutarchovi Životopisy a Setoniovi Životopisy dvanácti císařů).
Přehledně zpracovaný průvodce. Obsahuje mnoho zajímavých míst k nákupu a kultuře. Místy sice kniha působí více jako katalog a některé pasáži vyznívají spíše jako informace replikované od samotných obchodů a provozů, rozhodně jde o zasloužilý počin, který má své místo v knihovně. Jedno výrazné negativum je ovšem stáří, které vede k tomu, že některé lokality jsou již nedostupné, nebo se nacházejí na jiné adrese, ale jak autorky v samotném úvodu píší, je dobré si dostupnost ověřit na webu jednotlivých obchodů a provozů.
Literární klasika, která má své místo ve světě literatury a divadelnictví právem. Příběh vášnivé lásky a manipulace a síly slova. Příběh je svým rozsahem spíše kratší, ale o to více je děj sepjatý, scéna střídá scénu a jedna lež a manipulace navazuje na druhou.
Vedle očividného výkladu chování Jaga jako chování pramenící ze závisti, jsem četl i výklady, které hovoří o Jagovi, který jedná na popud jeho vlastní žárlivosti vůči Desdemoně a jeho chování pramení z jeho vztahu k Othellovi, tato interpretace mi přišla zajímavá a dává ději nový a hlubší rozměr, vybízím tedy případné čtenáře, aby četli scény i touto optikou.
Velice působivá básnická sbírka, ač se musím přiznat, že na mě z obsažených básní, větší dojem na mě udělala báseň Tři než-li eponymní Milá sedmi loupežníků. I když se mezi oběma básněmi dalo najít mnoho paralel, tak sociologický aspekt i lyrika mi připadala zajímavější u básně Tři. Přesto obě vysoce kvalitní, obě tragické.
Báječná kniha, velice působivě napsána. Čte se více jako kombinace vzpomínkového vyprávění a introspektivní úvahy nad lidstvím. Pro čtenáře Malého prince, se v knize objevuje několik povědomých motivů. Přesto je působivé především vyprávění, kterým autor přibližuje svou filosofickou úvahu.
Zajímavá ve vztahu k autorovu dílu byla i předmluva od Jozefa Felixe, která přibližuje tvorbu Exupéryho v kontextu existencionalistické tvorby.
Druhá kniha, kterou jsem četl od Gibsona z Sprawl série, a v některých ohledech lepší než Neuromancer, v některých slabší. Prolínající se příběhové linie byly zajímavý koncept, ale podle mě utrpěl nejednotnou kvalitou jednotlivých segmentů. Přestože je příběh vcelku dobře promyšlen, tak minimálně z počátku se mi stávalo, že jsem se v ději trochu ztrácel. Bohužel obzvláště prostřední část děje mi přišla nejslabší, jako jisté intermezzo v ději, ale podle mě nezamýšlené a v důsledku toho působil konec trochu jako deus ex machina (kdo četl pochopí jistou absurditu tohoto faktu).
Tragický příběh z dob, které jsou doufejme za námi. Tématicky zajímavé a to i po lingvistické stránce, šlo o první knihu, kterou jsem četl, která je psána v nářečí. Z počátku trochu komplikované, ale následně to nečinilo problém.
Rozhodně báječná kniha v žánru dystopického sci-fi (ač se musím přiznat, že je v knize více dystopie, než sci-fi, i když pravděpodobně to bude spíše důsledkem plynutí doby, která některé z invencí dohnala). Rozhodně velice depresivně surový příběh. Pro milovníky žánru srovnatelný například s tvorbou Gibsona a jeho Sprawl série) Tématicky potom přirovnatelné více k 451 Fahrenheita než-li 1984.
Pokud bych měl jednu výtku, tak předmluva autora poněkud zkazila děj, když prozradila osud hlavního protagonisty. Ale mimo tuto výtku rozhodně doporučuji.
Z knihy je patrné, že jejím autorem je liberalista, jeho přesvědčení v sílu trhu je neochvějné. Bohužel se domnívám, že je tomu tak na škodu. Přestože některé analýzy selhání fungování trhu (ve smyslu v důsledku zásahů státu) jsou zajímavé a navrhovaná řešení mnohdy poučná, tak autor někdy až zdánlivě přehlíží, že mnohé ze zásahů byly zapříčiněny právě volností trhu, kterou tak propaguje. Kritika soudobého ( a v mnohém i současného) systému je namístě, tak návrat k laissez faire, který je implicitně navrhován rozhodně řešením není, jak říkal Einstein opakovat tu samou věc a očekávat jiný výsledek je definice šílenství. Takže slovy W. Churchilla, systém, který máme je špatný, ale je stále lepší než všechny ostatní, které jsou k dispozici.
Krátký a čtivý příběh, taková příjemná novela. Musím říct, že jsem nejprve viděl filmovou verzi, a rozdíly mezi knižní předlohou a filmovou verzí jsou vcelku patrné. Jako příjemná četba k odreagování lze doporučit.
Nádherně ilustrované, knihu lze doporučit především pro její ilustrativní styl, který má rysy art deco. Příběh je převyprávěn pro zjednodušení a rozhodně je možné jej doporučit i pro dětské čtenáře. Pro dospělé spíše počtení na odpoledne či jako zdroj grafické inspirace.
Pokaždé když si sérii povídek přečtu tak mě nepřestává fascinovat, jak dokonalé jsou. To samozřejmě platí i o překladu Jana Kantůrka.
Nutnost pro všechny fanoušky fantasy.