Madla Pospíšilová Karasová

česká, 1981

Nová kniha

Němý křik

Němý křik - Madla Pospíšilová Karasová

Madla Pospíšilová Karasová se nebojí drsných témat, která se vám zažerou do duše. Přesvědčit se o tom můžete v novele V pekle jsme všichni Hébert nebo v těchto ... detail knihy

Související novinky

Zkouška ohněm, Teorie lásky a další knižní novinky (35. týden)

Zkouška ohněm, Teorie lásky a další knižní novinky (35. týden)
Vítáme vás u nového článku připravovaných knižních novinek, ve kterém vám představíme tituly, které vyjdou od 26. srpna ... celý text

Populární knihy

Nové komentáře u knih Madla Pospíšilová Karasová

Kronika rodu Příšeráků Kronika rodu Příšeráků

„První dny mateřství jsem ještě byla jakž takž schopná spát i při kňouracích preludiích nadaného řvounka, ale pak šla kvalita i kvantita spánku rychle do kopru. A může za to evoluce, ta proradná d****, která většinu samic schopných rozmnožování vybavila jakýmsi šestým smyslem či sonarem." Madlu znám jako autorku hororů, jako jednu z nejdrsnějších autorek hororových příběhů, kde je obzvláště dětem dost nakládáno... No po dočtení její humorné prvotiny, střípků z jejího mateřského života, musím uznat, že se asi nedivím, že se těm papírovým dětem mstí :-D Ale samozřejmě si dělám legraci :-D Madla nám v Příšerácích nabízí pohled do života zničené matky s malým kojencem, a velmi věrohodně nám popisuje, že nic není perfektní tak, jako o tom píší v knihách o dětech. Neexistují jen hodné a spavé miminka, které se nakojí za 20 minut a pak dvě až tři hodiny klidně spinkají. Oni existují i malí satánci, kteří z matky vysají i tu poslední špetičku energie a ještě si kopnou do té beztvaré hromádky, co z ní zbude :-D Madla se s tím vším statečně poprala a ještě nám dovolila nahlédnout a dokonce to vše zvládla okořenit sobě vlastním sarkastickým humorem a nadhledem :-) Velmi příjemné překvapení mi přinesla tahle jednohubka, kterou by si měly přečíst zasloužilé a vysloužilé matky a případně matky na mateřské - protože ano, vždy může být ještě hůř :-D :-D :-D Rozhodně nedoporučuji bezdětným a děti chtivým ženám :-D „V realitě běžné každodennosti však obyčejná rodičovská dovolená vypadá jako pobyt odsouzence na doživotí v severokorejském gulagu."... celý text
kramlinka88


V pekle jsme všichni Hébert V pekle jsme všichni Hébert

Uf. Tak tohle bylo něco. Silný, nezapomenutelný příběh. Další z výborných knih od nakladatelství Golden Dog. Doporučuji
Tramvajačka


Němý křik Němý křik

Autorka jde na čtenáře přes pocity. Přes hodně silné pocity. A navíc zpracovává závažná témata. V mnoha příbězích jsem pocítila nostalgii ke knihám, seriálům a filmům, které ovlivnily i mě. A naprostá většina povídek je tak silná, že by se dala směle rozpracovat do románové podoby. Potěšily mě i prvky sci-fi a dystopie. Naprosto mě odzbrojily povídky: Den, kdy zemřela naděje, Lovec Monster a... Zacyklený (což je horror, který dříve či později čeká velkou část populace). Kniha Němý křik není odpočinkovým čtením nebo knihou k přečtení "na jeden zátah" - jednotlivé povídky je lepší vstřebat a mnohdy to jinak ani nejde. Dojmů je taková spousta, že se v nich zcela ztrácí i těch pár drobných nelogičností. Ochutnávka závěrem: "...starší muž. Shrbený, s černými vlasy, jimiž prokvétalo stříbro stáří, a obličejem tak svraštělým, že to vypadalo, jako by měl na hubeném krku napíchnuté hnijící jablko."... celý text
kristina6651



V pekle jsme všichni Hébert V pekle jsme všichni Hébert

"Tohle místo dávno Bůh už opustil, pokud tam vůbec někdy byl." Pro dítě chce každý to nejlepší. A tak když už se matka o své ratolesti starat nedokáže, bude pro ně tím správným řešením ústavní péče, bez ohledu na to, že otec stále žije. Vše je posvěceno vírou, takže je to v pořádku, nebo by mělo být... Jak to vypadalo v křesťanských sirotčincích v ne tak vzdálené minulosti? Kniha podle skutečných událostí, která opravdu není lehkým čtením, ale i přesto vám řádky ubíhající před očima. Jak zrůdné činy dokázali lidé konat na dětech ve jménu Boha. Jak bezpáteřní byli, že pak s klidem šli do kostela? Jak někdo může tohle udělat dětské duši, jak se může dopustit psychického i fyzického násilí a způsobit tak celoživotní trauma? Tohle prostě člověk nezapomene, pořád to v něm bude dřímat, pořád se to bude probouzet. Bolest na těle možná ustane, ale bolest a šrámy na duši zůstanou. Autorka opravdu skvěle popsala tu tíživou atmosféru, tu ponurost chladných zdí a beznaděj modliteb, které nejsou vyslyšeny. A pak že Bůh vše vidí. Doufám, že každé zlo jednou bude potrestáno a že naděje umírá poslední. Krásně to napsala autorka v epilogu "i ve slově beznaděj najít naději". Tento příběh nikdy nezapomenu a vy také ne, to vám zaručuji.... celý text
JanaŠamšová


V pekle jsme všichni Hébert V pekle jsme všichni Hébert

Tak toto byla síla a za mě jedna z nejemotivnějších věcí, které jsem za dlouhou dobu četl. Bylo by to mrazivé i kdyby šlo o smyšlenku, ale když si člověk uvědomí, že jde o příběh založený na skutečnosti, mrazí ho o to víc. Toto by měla být povinná četba.... celý text
sedw