Populární knihy
/ všech 18 knihNové komentáře u knih Max Frisch

„Poslední, za života Frischova života vydaná novela. Specifickou formou (výslechové protokoly, volný tok myšlenek a asociací) pojatý příběh, se zdánlivě kriminální zápletkou. Po jejím sepsání přestal Frisch kvůli svému horšícímu se zdravotnímu stavu s tvorbou.
Dr. Schaad je soudně vyšetřován v souvislosti s důvodným podezřením ze zavraždění jeho exmanželky. Svoji vinu popírá. Vlekoucí se soudní proces se ovšem ničivým způsobem dotýká jeho soukromí - na přetřes přichází mnoho detailů z jeho intimního života - nevyrovnaný vztah k ženám (ztroskotání několika manželství) i jeho samotářství a vnitřní „rozervanost“. Vlivem toho se bortí i poslední „jistoty“ v jeho životě – uzavření doktorské praxe, vykořenění ze společnosti – osamocení vlivem stigmatizace kvůli medializaci soudního řízení. Vlivem všech těchto okolností dochází k psychologickému rozložení osobnosti hlavního hrdiny a jejím vlivem k falešnému doznání, že svoji bývalou ženu zavraždil, ačkoliv byl skutečný pachatel dopaden a k pokusu o sebevraždu…
Kriminální zápletka a její vývoj (soudní líčení, výpovědi obžalovaného a mnohých svědků) je prvním plánem děj. Druhým plánem či vrstvou je volný tok myšlenek ohledně odehrávajících se dějů a jejich niterné reflexe hlavní postavou. V duchu celoživotního autorova tvůrčího tématu – důsledné hledání vlastní identity a pravdy, byť i za cenu obětí, tázání se na smysl lidského konání – se zrcadlí i jednání hlavní postavy – jeho postoje a konání se mohou zdát jako podivínské a zvláštní, mají ale svoji vnitřní opodstatněnou logiku. Dr. Schaad ví, že není vinen tím, že zavraždil svoji bývalou ženu, tedy ve smyslu obžaloby. Uvažuje ovšem nad svým „provinění“ vůči ní i dalším svým bývalým partnerkám a dalším lidem ze svého okolí. Tím se cítí vinen. Výrazné téma reflexe osobního provinění vůči blízkým lidem. Motiv smrti je zde jakousi reflexí toho, že představují jakousi poslední pravdu v životě každého člověka. Důstojný závěr díla jednoho z nejvýznamnějších novodobých autorů z oblasti německy mluvících zemí.“... celý text
— tomas6658

„Tak nějak tuším, že podobně skončíme všichni.
Jenom doufám, že já svoji kočku nikdy neupeču :-)“
— PMR

„Začátek slibný, ale když se kniha houpe od ničeho k ničemu, začíná to být problém. Je to škoda. Moc nemám motivaci.“
— Kopta

„Trochu nakašírované, není-liž pravda? Ti starší spisovatelé potřebovali dělat parafráze na antická dramata a ukazovat, že náš svět začíná být přetechnizovaný. Dělají to se vší parádou, zde se smrdícími oběšenci a zvířaty, vlekou nás pustinou tak hrůzostrašnou, až nám z toho vstávají vlasy. Ale technokrati jsou i obyčejní, jako my – kreativci, jen přemýšlejí jinak. Opravdu. Ještě jste žádného nepotkali? Nepotřebují naše knihy, protože čtou něco jiného – tabulky, návody apod. Tady je asi nepotkáte (na knižní databázi). Mají opravdu jiné myšlení … jak říkal Steve Jobs: Think different. Oh, really!“... celý text
— Pablo70

„kdybych byl o polovinu let mladší, asi bych Frischovu novelu ani nedočetl, kromě (v době vzniku moderní) experimentální formy kombinující autorův beletristický text s ručními výpisky a výstřižky z ilustrovaných encyklopedií a naučných slovníků (v závěru knížky seznam reálných titulů) by mne asi obsah nezasáhl tak, jak mne dokáže oslovit dnes: stařec žijící sám a stranící se sousedů postupně chátrá na těle a duchu, celá novela je vlastně dlouhým záznamem nejrůznějších nesouvisejících nevyřčených myšlenek, které se mu během dne honí hlavou, prokládaných soupisy všeobecných znalostí o vzniku Země přes dinosaury až k člověku (odtud název), slovníkovými definicemi a nejrůznějšími objektivizovanými daty a fakty (něco jako AZ kvíz), jimiž se zjevně pan Geiser snaží udržovat v kognitivní kondici
čtenář si teprve seskládáním těchto útržků může domýšlet (nebo jsem si to přinejmenším domyslel já), že má Alzheimera (= záhadné mizení a objevování se klobouku na hlavě nebo mloka v koupelně, bloudění při procházce, náhlé puzení vydat se do hor za dávno mrtvým kamarádem, dezorientace v přítomném čase, neschopnost postarat se o základní potřeby jako ohřát oběd, strach z lidí, samotný přechod z psaní výpisků na bláznivé vystřihování z knih a přichycování papírků připínáčky na všechny stěny domu atd.), poslední výstřižek napovídá, že prodělal mrtvici
není to rozhodně literatura pro každého, doporučuju nečíst, pokud zrovna máte depku“... celý text
— los
Max Frisch knihy
1968 |
![]() |
1967 | ![]() |
1964 | ![]() |
1970 | ![]() |
1969 | ![]() |
1967 | ![]() |
2000 | ![]() |
1995 | ![]() |
1964 | ![]() |
2012 | ![]() |
Štítky z knih
deníky zfilmováno stáří divadelní hry Berlín antisemitismus nenávist spisovatelé švýcarská literatura autobiografické prvky
Frisch je 14x v oblíbených.