• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Patrick White

Strom člověka

„Je podivuhodné, jak dokázal White zpodobnit banalitu života obyčejných lidí do hlubokých slov. Zde jsou některá z nich: Jsou chvíle, kdy člověk neví nic, i chvíle, kdy ví všechno. Život se nemluví, ten se žije. Lidské duše spolu nemluví slovy. Znát sebe sama, je nejsmutnější rozkoš. Někdy člověk nechce nic. Minulé děje utkvělé ve vzpomínkách tříští cihly a rozmetají suť. Ty, dědo, nikdy o něčem nevíš jen tak? Protože víš? White je mistr slova a postupným čtením prožijete příběhy lidí z australské buše až do morku kostí. Drsnost se tu mísí s nadčasovostí, což působí až nadčasově. Nepatrné detaily životů jsou i poetické a vytvářejí skutečnou záhadu lidské existence. Životy plynou po desetiletí jako zamotaná klubka událostí, která vzdorují všem očekáváním. Přitom odhalují, že nejniternější a nejlépe střežené tajemství života spočívá v jednoduchosti věcí. Z osídlování Austrálie.“... celý text
— Pablo70

---

Strom člověka

„Když to napsal, bylo mu trochu přes čtyřicet a ve svém psaní byl vlastně teprve na začátku. Je trochu stejný, jako ve svých pozdějších románech, co vyšly česky, a trochu jiný. Tady je příběh hodně v pozadí a je to vlastně celé o povahách postav. Je tam pár emočně silných prožitků, ale nic z nich nevyplývá, jsou jen tak zaznamenané. Tak nějak se mi zdá, že v tomhle období svého života ho ze všeho nejvíc zajímalo mystérium smrti. V umírání se tady hodně vyžívá. Končí ale na tom, že na smrti nic zajímavého není a to se mi líbí. A pak ještě takové ty osudové oblouky, když se lidé setkají, potom dlouho nic, a znovu setkají ve zcela jiné životní situaci.“... celý text
— krnoha

---

Sukně z listí

„White umí jít pod povrch věcí, sleduje hnutí mysli svých postav a nádherně umí i vystihnout atmosféru přítomného okamžiku, pracuje se sny. To všechno činí z jeho próz výborné čtení. V knize sledujeme degradaci lidské identity po zajetí divokými domorodci, zároveň tato primitivnost vede k obnově základních lidských hodnot jako individua. Zástupné hodnoty, které byla Ellen nucena žít se svým manželem, jsou nahrazeny něčím opravdovým. Vzbudí se v ní i soucit s těmi nejbídnějšími, zároveň je otřesena její víra v Boha. Vrací se jí schopnost milovat. Jen s největší námahou se opět zařazuje do anglické společnosti a my se ptáme: jak to asi zvládne? To však v knize už není. Byli opravdu původní Australané lidojedi? Ke kanibalismu se tu uchýlili i bílí… White psal dle znalostí podle skutečných historek o dobových ztroskotáních. Ale do jakých podrobností byly pravdivé, těžko říci. Osudy lidských duší jsou však vykresleny velmi dobře. Pro pozorné čtenáře schopné ocenit dobrou literaturu.“... celý text
— Pablo70

---

---

Poušť Johanna Vosse

„Prostě jsem to nedal, stále jsem si říkal, ano, to je geniální autor svým jazykem, pokračuj, ale když mě to vše přišlo tak zbytečné a až příliš krkolomné. Což je asi úmysl. I ta podivná porce a hodnocení lidí tak negativně, škaredě až negativně, proč ne, je velice originální, sic se podobným hodnocením těžko sživáte a těžko trávíte. Ale prostě po 250 stranách - obětuji můj čas na jinou literaturu. Vlastně bych asi moc nedoporučil, ani nevím komu. Četba je hutná a těžká.“... celý text
— Pawlisman

---

Sukně z listí

„Velmi se mi líbila. Napínavá, poučná. Autor určitě napsal složitější a hodnotnější příběhy, ale tenhle neurazí.“
— Zemlja