Petruška Šustrová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1947 - 2023

Nová kniha

Nahoře nad mraky září slunce vždycky

Nahoře nad mraky září slunce vždycky - Petruška Šustrová

Vzpomínková kniha Petrušky Šustrové přináší osobní svědectví o událostech, o nichž je někdy těžké mluvit a ještě těžší si je lze dnes představit: Výslechy na St... detail knihy

Populární knihy

/ všech 9 knih
Nahoře nad mraky září slunce vždycky
Nahoře nad mraky září slunce vždycky
Služebníci slova
Služebníci slova
Háro. Vzpomínky a dokumenty
Háro. Vzpomínky a dokumenty
Rok po roce. Poválečnými dějinami rok za rokem.
Rok po roce. Poválečnými dějinami rok za rokem.

Nové komentáře u knih Petruška Šustrová

Nahoře nad mraky září slunce vždycky Nahoře nad mraky září slunce vždycky

„Vzpomínky publicistky, překladatelky, disidentky Petrušky Šustrové (1947 - 2023), nazvané Nahoře nad mraky září slunce vždycky, zůstaly bohužel nedokončené, autorka je dovedla pouze k roku 1990. Smrt jí zabránila i v plánovaném dodatku, který s ní měl formou rozhovoru vést Petr Placák; ten knihu doplnil doslovem-ohlédnutím. Autorka v knize, doplněné mnoha fotografiemi, vzpomíná na klíčové události svého života počínaje studiem na FF UK v roce 1966 přes rok 1968 k činnosti v Hnutí revoluční mládeže, které vedlo k jejímu zatčení v prosinci 1969 a k následnému odsouzení ke dvěma letům vězení. Prostředí vazby a vězení věnuje autorka na začátku knihy velký prostor. Dále vzpomíná na svou práci na poště a pak jako uklízečky (od roku 1982 už do žádného zaměstnání nebyla přijata), ale především na činnost v disidentském hnutí a na sblížení s undergroundem, na přátelství s Václavem Havlem, Olgou Havlovou, Petrem Uhlem a dalšími. Šustrová podepsala Chartu 77 (v roce 1985 pak byla jednou z jejích tří mluvčích), pracovala pro VONS a pro samizdat, pro který přepisovala, redigovala a později i překládala texty. Připomene, jak přepisovala i překlad Pána prstenů, do nějž se zamilovala, nebo jak se učila překládat z angličtiny na Letopisech Narnie. K tomu všemu se stihla čtyřikrát vdát a porodit a vychovat pět dětí. Petr Placák v doslovu připomíná její další působení po roce 1989: náměstkyně federálního ministra vnitra, novinařina a množství překladů z angličtiny, ruštiny a polštiny. Ale také kontroverze kolem jejího členství v Radě ÚSTR. A její neústupnost i svéhlavost ("...za všech okolností se chovala bez ohledu na okolnosti.").“... celý text
— milan.valden

Háro. Vzpomínky a dokumenty Háro. Vzpomínky a dokumenty

„*na čaje kráčí tesiloví sráči*... Moc pěkně udělaná knížka. Pro mne zajímavé téma. Lol“
— Cojekomupotom

Služebníci slova Služebníci slova

„Ta kniha je úžasná. Rozhovory mne seznámily s lidmi ,kteří pracují jakoby v pozadí a jejich práci většina z čtenářů při čtení bere jako samozřejmost. Zatímco na wikipedii vyhledávají životopisy a díla úspěšných autorů, překladatelé jsou v pozadí. Stručné portréty lidí, pro které bylo překladatelství nejen povoláním ,koníčkem nebo zaměstnáním, ale hlavně, službou. Českému jazyku ,jazykům z kterých překládali a nám, čtenářům. Za to jim patří veliké díky !“... celý text
— tonysojka

Zaostřeno na komunismus Zaostřeno na komunismus

„Platí to, co je napsáno v popisu ke knize. Je zde sepsáno prakticky vše důležité, co se odehrálo v dějinách komunismu u nás, a nejenom u nás. Není to popsáno nijak složitě, hloubavě a vědecky, takže kdo neví o těchto událostech vůbec nic, lze to četbou velmi dobře pochopit. Kapitoly nejsou nijak dlouhé, takže určitě nenudí a kniha jako zdroj podstatných informací určitě poslouží dobře.“... celý text
— ondrej.b

Služebníci slova Služebníci slova

„Výborná kniha rozhovorů s předními českými překladateli. Svým způsobem ojedinělá publikace, která dává nahlédnout do praxe překladatele se všemi vydavatelskými peripetiemi, a to jak za komunistického režimu tak po roce 1989. Jen škoda, že jsou rozhovory leckdy tak krátké a stručné, někteří překladatelé by stáli za víc času, ale chápu, že snahou bylo dát spíše jen jakýsi vhled do různých poloh překladatelství, než o komplexní zachycení osudu překladatele v celé jeho šíři. Zajimavá je konfrontace mladších překladatelů s těmi nejstaršími, kteří stáli mnohdy na počátku moderního českého překladu. Jedinou slabinou je absence několika "zásadních" překladatelů jakými jsou: Oldřich Král, Miroslav Uličný, Vladimír Mikeš, Petr Zavadil, Radovan Charvát, Martin Hilský, Kateřina Hilská, Radek Malý, Antonín Líman, Vlasta Winkelhöferová, Karel Fiala, Denis Molčanov, Pavla Lidmilová, Vlasta Dufková a mnoho dalších. Bylo by to určitě minimálně na jedno pokračování... Doporučuji.“... celý text
— puml

Přejít na knížky autora