Petruška Šustrová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1947 - 2023

Nová kniha

Nahoře nad mraky září slunce vždycky

Nahoře nad mraky září slunce vždycky - Petruška Šustrová

Vzpomínková kniha Petrušky Šustrové přináší osobní svědectví o událostech, o nichž je někdy těžké mluvit a ještě těžší si je lze dnes představit: Výslechy na St... detail knihy

Populární knihy

/ všech 9 knih
Temné stezky světlých zítřků
Temné stezky světlých zítřků
Služebníci slova
Služebníci slova
Zaostřeno na komunismus
Zaostřeno na komunismus
Rok po roce. Poválečnými dějinami rok za rokem.
Rok po roce. Poválečnými dějinami rok za rokem.

Nové komentáře u knih Petruška Šustrová

Nahoře nad mraky září slunce vždycky Nahoře nad mraky září slunce vždycky

„Vzpomínky publicistky, překladatelky, disidentky Petrušky Šustrové (1947 - 2023), nazvané Nahoře nad mraky září slunce vždycky, zůstaly bohužel nedokončené, autorka je dovedla pouze k roku 1990. Smrt jí zabránila i v plánovaném dodatku, který s ní měl formou rozhovoru vést Petr Placák; ten knihu doplnil doslovem-ohlédnutím. Autorka v knize, doplněné mnoha fotografiemi, vzpomíná na klíčové události svého života počínaje studiem na FF UK v roce 1966 přes rok 1968 k činnosti v Hnutí revoluční mládeže, které vedlo k jejímu zatčení v prosinci 1969 a k následnému odsouzení ke dvěma letům vězení. Prostředí vazby a vězení věnuje autorka na začátku knihy velký prostor. Dále vzpomíná na svou práci na poště a pak jako uklízečky (od roku 1982 už do žádného zaměstnání nebyla přijata), ale především na činnost v disidentském hnutí a na sblížení s undergroundem, na přátelství s Václavem Havlem, Olgou Havlovou, Petrem Uhlem a dalšími. Šustrová podepsala Chartu 77 (v roce 1985 pak byla jednou z jejích tří mluvčích), pracovala pro VONS a pro samizdat, pro který přepisovala, redigovala a později i překládala texty. Připomene, jak přepisovala i překlad Pána prstenů, do nějž se zamilovala, nebo jak se učila překládat z angličtiny na Letopisech Narnie. K tomu všemu se stihla čtyřikrát vdát a porodit a vychovat pět dětí. Petr Placák v doslovu připomíná její další působení po roce 1989: náměstkyně federálního ministra vnitra, novinařina a množství překladů z angličtiny, ruštiny a polštiny. Ale také kontroverze kolem jejího členství v Radě ÚSTR. A její neústupnost i svéhlavost ("...za všech okolností se chovala bez ohledu na okolnosti.").“... celý text
— milan.valden

Háro. Vzpomínky a dokumenty Háro. Vzpomínky a dokumenty

„*na čaje kráčí tesiloví sráči*... Moc pěkně udělaná knížka. Pro mne zajímavé téma. Lol“
— Cojekomupotom

Služebníci slova Služebníci slova

„Ta kniha je úžasná. Rozhovory mne seznámily s lidmi ,kteří pracují jakoby v pozadí a jejich práci většina z čtenářů při čtení bere jako samozřejmost. Zatímco na wikipedii vyhledávají životopisy a díla úspěšných autorů, překladatelé jsou v pozadí. Stručné portréty lidí, pro které bylo překladatelství nejen povoláním ,koníčkem nebo zaměstnáním, ale hlavně, službou. Českému jazyku ,jazykům z kterých překládali a nám, čtenářům. Za to jim patří veliké díky !“... celý text
— tonysojka

Zaostřeno na komunismus Zaostřeno na komunismus

„Platí to, co je napsáno v popisu ke knize. Je zde sepsáno prakticky vše důležité, co se odehrálo v dějinách komunismu u nás, a nejenom u nás. Není to popsáno nijak složitě, hloubavě a vědecky, takže kdo neví o těchto událostech vůbec nic, lze to četbou velmi dobře pochopit. Kapitoly nejsou nijak dlouhé, takže určitě nenudí a kniha jako zdroj podstatných informací určitě poslouží dobře.“... celý text
— ondrej.b

Služebníci slova Služebníci slova

„Výborná kniha rozhovorů s předními českými překladateli. Svým způsobem ojedinělá publikace, která dává nahlédnout do praxe překladatele se všemi vydavatelskými peripetiemi, a to jak za komunistického režimu tak po roce 1989. Jen škoda, že jsou rozhovory leckdy tak krátké a stručné, někteří překladatelé by stáli za víc času, ale chápu, že snahou bylo dát spíše jen jakýsi vhled do různých poloh překladatelství, než o komplexní zachycení osudu překladatele v celé jeho šíři. Zajimavá je konfrontace mladších překladatelů s těmi nejstaršími, kteří stáli mnohdy na počátku moderního českého překladu. Jedinou slabinou je absence několika "zásadních" překladatelů jakými jsou: Oldřich Král, Miroslav Uličný, Vladimír Mikeš, Petr Zavadil, Radovan Charvát, Martin Hilský, Kateřina Hilská, Radek Malý, Antonín Líman, Vlasta Winkelhöferová, Karel Fiala, Denis Molčanov, Pavla Lidmilová, Vlasta Dufková a mnoho dalších. Bylo by to určitě minimálně na jedno pokračování... Doporučuji.“... celý text
— puml

Přejít na knížky autora