Nové komentáře u knih Reiner Engelmann
Účetní z Osvětimi: Vina Oskara Gröninga
„Kniha je čtivě a velmi zajímavě napsaná. Přináší odlišný, jiný pohled na hrůzy koncentračního tábora než je ve většině ostatních knih s touto tématikou. Přináší příběh z pohledu pracovníka, který měl za zaznamenávat peníze ze zavazadel věznů. Občas sloužil i na rampě, když přijíždějí transporty. Hrůz se snažil nevšímat, přehlížel je a tvrdil hlavně sám sobě, že jeho se to netýká a že plní rozkazy a toto není v jeho kompetenci. I když několikrát chtěl podat žádost o přeložení nikdy se k tomu neodhodlal. Smutné za mě je, že nebyl nikdy potrestán. Sice byl několikrát vyšetřování, ale vždy to utichlo. Nakonec zemřel stářím než stihl být potrestán. Prožil celkem plnohodnotný život. Podávál svědectví i toho nejspíše litoval, ale...“... celý text
— Sarriii
Účtovník z Osvienčimu
„Hodnotná kniha, ktorá veľa vypovedá o tom, ako to v Osvienčime fungovalo. Vďaka tzv. „účtovníkovi Osvienčimu“ - Oskarovi Gröningovi – sme mali možnosť dozvedieť sa všeličo o bežnom v živote v tábore. On sám sa rozhodol vystúpiť na verejnosť po tom, ako začalo stále viac silnieť hlas popieračov holocaustu. Neskôr bol odsúdený na 4 roky väzenia za účasť na smrti asi 300 000 židov, hoci sám nikdy nikoho nezabil ani nemučil. Osobne sa objavil sa aj vo významnom dokumente: Osvienčim - nacisti a konečné riešenie (2005). V ňom uviedol, že realita tábora vyzerala asi takto:
„Boli sme presvedčení, bol to náš svetonázor, že nás zradil celý svet, že ide o sprisahanie židov voči nám. Keď sme zabíjali deti, my sme v nich nevideli nepriateľov, ale kolovala v nich krv nepriateľa a nepriateľské teda bolo to, že by raz vyrástli v žida, ktorý bol potenciálne nebezpečný. Bola to zvláštna situácia, následkom ktorej ale vzniklo mnoho priateľstiev, o ktorých ja teraz môžem povedať, že spomínam na nich s radosťou. Žili sme tam ako na v jednom malom uzavretom meste. Boli tam obchody, kde sa dalo nakúpiť, kantína, kino, divadlo, športový klub, kde som sám chodieval. Bola tam zábava ako v normálnom meste. Je pravda, že tam nebolo ale veľa disciplíny, spať sme chodili skoro vždy celkom opití. Boli sme tak leniví zhasnúť svetlo, že sme strieľali po žiarovke.“
Kniha je svedectvom práve tohto človeka, ktorý napriek svojmu pochybeniu chcel, aby sa na vykonané zlo nikdy nezabudlo.“... celý text
— Bonapartista
Účetní z Osvětimi: Vina Oskara Gröninga
„Původně jsem si myslela že jde o klasický román z prostředí 2 sv. války a Osvětimi, hned ze začátku ale zjistíme že se jedná víceméně o “životopis Gröninga. Kniha je už zpočátku velmi detailní a surová. Máme popis jakou úlohu zastával. Kniha je doplněna fotkami. Plus příběh Évy, přeživší. Je psaná čtivě, kapitoly jsou krátké.
Jediné co mi vadilo byly opakující se pasáže.“... celý text
— klaraj093
Účetní z Osvětimi: Vina Oskara Gröninga
„Kniha nás seznamuje se životem jednoho esesáka, trochu snad slušnějšího než jiní. Nicméně sloužil v Osvětimi v roce1944, sice jako účetní, ale o všem věděl. Nepomohlo mu ani, že všeho litoval. Fakta v této knize jsou notoricky známá, alespoň mojí generaci, a tak nemohu příliš chválit ani jako literaturu faktu.“... celý text
— čef
Účetní z Osvětimi: Vina Oskara Gröninga
„Třetí listopad a já si můžu oddechnout. Za mě tohle byla těžká kniha a jsem ráda, že ji mám sebou. Důvod? Nebyla jsem ani v polovině a dostala jsem nervy. Recenze bude proto dlouhá, pochopte mě. Děkuji.
" Sourozenci zůstali navždy dětmi, protože je v raném věku děsivým způsobem zavraždili v Osvětimi."
Jedna z mnoha vět dalšího neuvěřitelného příběhu. Mohla bych říct celé knihy, protože už jen autorova předmluva vzbuzuje ve čtenáři pocit bezmoci, utrpení a šoku, že se tohle vůbec stalo.
Ano bylo to tak. Kromě výčtu věcí páchaných nacisty na obětech se před námi otevře životní příběh jednoho z nich.
Oskar Gröning přezdívaný dolarový král byl od r.1942 v Osvětimi, kde sice nevraždil, ale podílel se svět z peněz a cenností těch, kteří pár minut po selekci na rampě nebo druhý den zahynuli.
I přesto byl odpovědný za půl miliónu lidí.
I když sám Gröning (jak je v knize skrytě naznačeno) v sobě měl trochu soucitu a lidskosti na rozdíl od ostatních nacistů, na druhou stranu, když mu o táboře a jeho fungování řekli cokoliv, bral to jako hotovou věc.
" Na tom nemůžeme a nesmíme nic měnit, je to prostě nutné!"
To byla slova určená Gröningovi po jeho shlédnutí vrazdy nemluvněte. Pronesl je jeho tehdejší nadřízený.
Co bylo nutné!!?
Vraždění lidí, nadměrná konzumace alkoholu nebo návštěvy kina, divadla a společná konverzace na běžná témata zatímco o pár metrů dál umírali lidé?
Za timhle může stát jenom alkohol, který otupí mozky těch, kteří mají krev nevinných na rukou. V podobných příbězích hraje skrytou hl. roli. V KT tekl proudem, byl ho nadbytek stejně jako jidla pašovanych SS z kufrů těch, kteří se nevrátí.
V knize jsou zmínky o Oskarově dětství, tvrdé výchově, rodině a černobílé fotky, jejichž původ nemusím dlouze představovat.
Příběh obsahuje také vyprávění o jedné přeživší Évě Fahidi, která později vyprávěla celý svůj životní příběh a to, jak zaujala jednoho účetního. Silný příběh“... celý text
— simca9342
