• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Šemi Zarhin

Jednoho krásného dne

„Dlouho jsem váhala, zda mám dát plný počet hvězd nebo ne. Proč bych dala: Je to strhující rodinná sága, což mám ráda a ještě k tomu z Izraele, což mám obzvlášť ráda. Dalším plusem je bohatý jazyk, s kterým si tu autor opravdu vyhrál, což je pochopitelné, když hned dvě hlavní postavy milují knihy a básně. Proč ale nakonec plný počet nedávám: Ač nejsem nijak prudérní, ale takto popisovat sexualitu u mládeže, či spíše ještě dětí, mi přišlo prostě divné a až moc a vztahy mezi rodinami jsou nakonec tak zamotané až je to přitažené za vlasy. Navíc každá postava dostává od života hrozně naloženo, že je to vlastně jedna velká depka a jak už bylo zmíněno ve více komentářích, ty korektury se fakt nepovedly. Každopádně jedna z nejzajímavějších knih, co jsem letos četla.“... celý text
— marieke

---

Jednoho krásného dne

„Chvilku mi trvalo, než sem se začetla. Jako by příběh začínal ve vzduchoprázdnu, v úplně náhodném okamžiku. Taky jsem se na začátku trochu lekla cizích názvů a že nebudu rozumět místním souvislostem. Ale vydržela jsem a byla odměněna krásným příběhem plným chutí, vůní, receptů, osudů, které se zdvojují, krásy, něhy, slunce, větru i velkého smutku. A úžasného jazyka. Krásná kniha. Škoda, že nezbylo na korektora...“... celý text
— PetK

---

Jednoho krásného dne

„Trpělivost básně přináší... z počátku jsem trochu bojovala... pak mi nesedla možná až příliš explicitní dětská sexualita... nejednou jsem měla totiž pocit takové jakoby až nadbytečně uhoněné záložky... nicméně s každým jejich příštím životním zavrávoráním jsem se vpíjela do ubíhajících písmen s čím dál větší intenzitou... zásluhu na tom jistě nese ten krásně vytříbený dar slova, který zejména ke konci tolik lahodil mojí duši... život je zkrátka někdy blázen a láska není tím, čím se mnohdy zdá být.“... celý text
— Pett

---

---

Jednoho krásného dne

„Spoiler! Spoiler!! Spoiler!!! Přerušila jsem četbu tíživého příběhu psaného psychicky nemocným autorem, v němž podrobně zaznamenává průběh svého pobytu v psychiatrické léčebně v Bohnicích (https://www.databazeknih.cz/knihy/jen-na-par-dnu-92782) , protože jsem se potřebovala po těch hrůzách čtenářsky osvěžit. A tak jsem zvolila tuhle - tolik vychvalovanou a propagovanou knihu. No to jsem si ale dala! Ukázalo se, že ta psychiatrická léčebna je relaxace oproti tomu, co sepsal pan Šemi Zarhin! Tak odporný příběh jsem už opravdu dlouho nečetla. Máme tady masového vraha - dítě, které vystřílí celou rodinu; máme tady dítě, které se třikrát pokusí o sebevraždu, aby pak následně jeho okolí usoudilo, že jde o takovou inteligenci, až jej pošlou do internátní školy pro mimořádně nadané děti; máme tady dítě, které je chronicky nemocné, fyzicky slabé, nadmíru nešikovné – a tak jde studovat na vojenskou akademii s fyzicky náročným výcvikem (to opravdu izraelská vojenská akademie přijímá takové padavky?); máme tady kluka, který je tolik naštvaný na svého bráchu za to, že se nesmyslně nechal zabít, že touží jej tak silně kopat do břicha, až by zvracel – kdyby žil; mámu nazývá sviní a odmítá ji oslovovat slovem máma. Máme tady dítě, které se nechává sexuálně zneužívat za kousek jídla; máme tady další dítě, které při každé nepříjemné situaci, nevhodném slovu či nelibé vůni zvrací. A co dospěláci? Máma, která nemá pro svoji dceru jiná slova, než výsměch a pohrdání; jiná máma, která sexuálně zneužívá maloletého kluka; další máma, která je vynikající kuchařka, ale svým dětem dává ke svačině jen a pouze chleba namazaný taveným sýrem a posypaný okurkou nakrájenou na kostičky (když jsem v textu posedmé narazila na okurku nakrájenou na kostičky, myslela jsem, že to snad nepřežiju!) a vznáší kletby na nežádoucí osoby. Tátové jsou slaboši a podpantofláci, příbuzní, sousedky, učitelky – to všechno jsou pokrytecké mrchy, které druhé jen pomlouvají, využívají či zneužívají. Všechny pro děj zásadní postavy vynikají alespoň jednou z těchto vlastností: lžou, podvádějí, páchají nevěru, předstírají a přetvařují se, jsou sexuálně zvrácené či jinak „ujeté“. Nikdo s nikým nedovede otevřeně mluvit, jediné náznaky souznění vznikají pouze v ojedinělých chvílích, kdy některé osoby vedle sebe mlčky sedí. V celé dlouhé a na dějové epizody velmi bohaté knize jsem našla pouze tři postavy, které nikoho nezavraždily, neznásilnily, nezmlátily, nepohaněly, nepomluvily, neproklely, nevysmály – ale šlo o jen postavy epizodní. Už dávno jsem se v žádné knize tak velmi nezklamala. A nadto ještě i zásadně pochybuji o kvalitě překladu a práci korektora. Celkový dojem: HNUS.“... celý text
— Koka

---

Jednoho krásného dne

„Meir Šalev by sa zhora určite usmieval blahom, keby si prečítal túto knihu. Milujem izraelskú literatúru a jej rozprávačov, nemajú vo svete príbehov žiadnu konkurenciu. Šemi Zarhin, veľmi rada vás spoznávam a hlboko sa skláňam pred vaším majstrovstvom. Už dlho som nečítal príbeh, od ktorého som sa nemohla odtrhnúť a zároveň som si jeho stránky šetrila, aby som s postavami mohla zostať čo najdlhšie. Na pozadí "veľkých dejín" sa odohrávajú dejiny osobné, plné smútku, vôní, tajomstiev a lásky, nielen tej partnerskej, ale všetkých jej podôb, predovšetkým súrodeneckej. Autor postavil do popredia Šlomiho, no všetkým postavám okolo neho vtisol podobu jedinečnosti, žiadna nie je obyčajná, žiadny mikropríbeh ktorejkoľvek z postáv nie je zbytočný či nudný. Román vyrozprávaný podmanivým jazykom, veľmi vhodný na booklubové diakusie, otvára mnohé morálne dilemy a zasieva množstvo otázok, na ktoré nemusíte nájsť odpoveď. Román par excellence "se vším všudy," ktorý si zaslúži oveľa väčsiu pozornosť akej sa mu dostáva. Čítajte s otvorenou mysľou a dušou, vychutnávajte po malých dúškoch, inak hrozí, že vám zabehne. Načať čokoľvek po tejto knihe bude celkom výzva. Stále sa mi totiž v hlave prechádzajú postavy z Tiberiady...“... celý text
— zuzulique