Populární knihy
Nové komentáře u knih Tomáš Chrobák
Ernest Denis
„"Jméno Ernesta Denise patří k těm, na něž si dnes málokdo vzpomene," začíná knížka složená ze dvou identických částí, jedné v češtině a druhá ve francouzštině. Je to pravda. Přitom jsme měli pomník na malostranském náměstí, vedle Wilsonova a Masarykova nádraží jsme za první republiky měli i Denisovo nádraží, zkrátka tento francouzský historik a přítel českého živlu byl pro prvorepublikové intelektuály svým způsobem ikona. Však jistě by Češi měli ocenit cizince, který se o ně zajímá a to tak daleko, že se kvůli studiu pramenů naučí obstojně česky, setká se ještě s Palackým, obdivuje Riegra, polemizuje s Masarykem a aktivně vystupuje v rozvíjení francouzsko-českých vztahů. (Zajímali ho i Srbové a Rusové, ale nejvíc pozornosti věnoval Čechám.) Jeho knihy ve francouzštině pomohli vnést česká témata do mezinárodního kontextu, aktivně se snažil podpořit české poslance, aby vystoupili za samostatnou republiku ve vídeňském parlamentu.
Kniha ve dvou studiích představuje střídmě a věcně život, dobu, dílo a kontext česko-francouzské vzájemnosti, je obdivuhodné, jakou cestou Denis prošel, jak se protloukal provinčními univerzitami, jak bojoval s nepřízní církve při výkladu francouzské revoluce, jako příznivce husitství byl ještě v 19. století málem za kacíře. I když si s Masarykem nerozuměl, oba věděli, že pro založení republiky se potřebují a i když Denis dva dny po své poslední návštěvě Čech zemřel, první republika mu zásluhy nezapomněla. A co druhá? A co třetí? A co dnes? Už o něm nikdo neví. Díky za tuto knihu, která je bohužel vydaná jako propagační publikace česko-francouzské společnosti ASSO´90, nemá ani ISBN, není na pultech a nemá se jak dostat k lidem. Škoda pro Denise. Škoda pro dobrý text.“... celý text
— Apo73
Dějiny Srbska
„Skvělá kniha, která se hned na začátku jednoznačně distancuje od současné tzv. politické (pseudo)korektnosti a podává dějiny Srbska zcela nezaujatě.“
— McBerny
Dějiny Srbska
„Toto bola užasná jazda. Ani som nevedel, aké silné bolo Srbsko v minulosti, ked bolo jedným z najsilnejších hráčov na Balkánskom polostrove. Samozrejme, že jeho sila postupne upadla až sa stalo kaousi druhoradou mocnosťou. Možno mi trocha absentovalo viac opisu atentátu na Františka Ferdinanda, ale celkovo autori vykreslili Srbsko dosť objektívne“... celý text
— Igor1311
Dějiny Srbska
„Úprimne som bol až prekvapený, že takto objektívne a férovo aj relatívne oficiálna a vôbec nie alternatívecká knižka zhodnotí celý Juhoslávsky konflikt.. Skvelá práca!
Ako obvykle pravda o Srboch je zložitejšia a ani z jednej strany čiernobiela.
Napríklad Miloševič nebol v žiadnom zmysle slova anjel, ale nebol ani nijaký krutý tyran či páchateľ genocídy (ako ho opisuje propaganda).
V skutočnosti mi celkom pripomenul Mečiara, alebo
Fica alebo ľudí z okolia Putina - kariérista, demagóg, klientelista,bývalý a čisto kariérny člen komunistickej strany, človek čo ochotne hral ľuďom na predsudky aby si ich vo voľbách získal, ale na druhú stranu urvite nie fanatik.A nie totalitár (vlastne nebol tak úplne ani diktátor a ak tak asi ako donedávna Putin a nie ako vyložení diktátori typu Pinochet). Napríklad keď jeho oponent zahájil v base hladovku Miloševič ho okamžite prepustil - nechcel vyrábať mučeníkov. Prispel k nacionalizmu? Rečami asi áno. Zo strany extrému naňho tlačili vyložení nacionalisti a Miloševič sa im snažil brať voličov(asi ako Fico) a prezentovať sa zároveň ako národniar a zároveň ako,, ten miernejší"(presne ako kariérny exkomunista Fico u nás) .
O Srebrenici asi jedinej autori cca preberajú mainstream verziu ktorej ja až tak zas neverím(resp aby som bol presnejší až tak neverím počtom obetí a tak) . Naopak Kosovo spracovali obstojne a vyvážene z oboch strán. Bolo všetkým len nie nejakou srbskou genocídou nevinných. NATOvské bombardovanie napáchalo len škody a zjednotilo srbský národ. O vojnách v Juhoslávii celkovo píšu tak že vinu na nich mala skoro každá strana(čo sedí).Atď.. Zložité a zaújmavé veci.“... celý text
— LordByron
Dějiny Srbska
„Kniha skvělá, pouze jsem se ani po jejím přečtení nedopracoval blíž k tomu, abych pochopil, proč je Srbsko prezentováno jako vyvrhel Evropy. Rozhodně je mi sympatičtější národ, který se dokázal nakonec na rozdíl od čachrářských a prolhaných Řeků osvobodit od turecké nadvlády na několikrát sám....možná asi právě proto. A diví se někdo, že v posledních dvou desetiletích se Srbové odvolávají na Rusko? Vždyť co jim ti Němci, Francouzi a z dálky i obě anglicky mluvící mocnosti přinesly?“... celý text
— jadran
