Tomáš Vítek

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1967

Populární knihy

/ všech 13 knih
Řád a chaos v archaických kulturách
Řád a chaos v archaických kulturách
Věštění v antickém Řecku IV.: Mezi vodou a ohněm
Věštění v antickém Řecku IV.: Mezi vodou a ohněm
Duše, tělo a smrt od Homéra po Platóna I.
Duše, tělo a smrt od Homéra po Platóna I.
Mudrosloví v archaických kulturách
Mudrosloví v archaických kulturách

Nové komentáře u knih Tomáš Vítek

Řád a chaos v archaických kulturách Řád a chaos v archaických kulturách

„Četla jsem jen ten článek o starých Seveřanech. Pro mě hlavně inspirace k hlubšímu prostudování pramenů. Taky jsem ráda za nějaké další ukázky textů s jiným překladem než znám. Ne se vším nutně souhlasím, ale to je v pořádku. Určitě se ke článku někdy vrátím a třeba se pustím i do dalších ve sborníku, jde o kvalitní texty od odborníků.“... celý text
— Zmiu

Věštění a prorokování v archaických kulturách Věštění a prorokování v archaických kulturách

„Opět výborná, obohacující kniha ze skvělé edice. Nejvíc mě překvapilo, že téma věštění a prorokování je daleko širší a zahrnuje spoustu jevů, které by člověka hned nenapadly – tak např. se nemusí vztahovat jen do budoucnosti (věštba nejen perspektivní, ale i retrospektivní a prospektivní), velmi často slouží jako politická legitimizace či potvrzení správnosti rozhodnutí nebo jeho načasování, ale také může být soudem o ne/vině a trestu (tzv. ordál), způsobem, jak "správně" zvolit z vícera možností, usměrněním nebo vyloženým ovlivněním vůle vyšších sil ve prospěch tazatele, ale dává i možnost, jak v kontextu předurčení chápat současný stav. A vedle toho ční jako monument tradice starozákonních (ale i islámských) proroků jako těch, kdo ustavují Bohem seslanou smlouvu nebo pranýřují její porušování. Zásadním dělením je inspirované či přímo extatické (intuitivní) proroctví oproti induktivní či technické (analytické) věštbě, byť je toto dělení v řadě případů hrubě schematické a nedostačující, jak autoři na mnoha příkladech dokládají. Věštění a prorokování je pozoruhodný způsob, jak se každá kultura vypořádává s tím, co neví a nemůže vědět, nicméně kuriózní je, že "náhodě" či spíše boží vůli se jen málokdy přenechává naprosto volné pole působnosti. Ve skutečnosti člověk do toho vždy velice výrazně promítá svoje potřeby, zájmy a chtění – ať už zvolenou metodou kladení otázek, technologií toho, jak tyto otázky převést do "zjevených" odpovědí a především způsobem vyhodnocení a interpretace. Což ale asi všichni známe z vlastní zkušenosti třeba už jen z toho, jak překvapivě nesnadné je hodit si korunou a pak se tím doopravdy řídit. Spíš je takový hod často způsobem, jak si uvědomit, co vlastně ne/chci. Zajímavě tento obecně platný trend vysvětluje autor studie o irském věštění a prorokování, když (v souvislosti s věštěním ze křiku havranů) říká: "Víra v tento způsob získávání informací se totiž zdá být založena spíše na podvědomém tušení, že člověk zná mnohé, ale skutečně se o tom může dozvědět jen prostřednictvím něčeho třetího. Vyslechnutí ptačího skřeku má tedy být spíše návodnou inspirací, protože dosazení lidského slova je nejspíše pouze katalyzátorem obav a nadějí pocházejících z obvyklého naladění na svět, které je tak či onak přítomno u každého člověka".“... celý text
— witiko

Mudrosloví v archaických kulturách Mudrosloví v archaických kulturách

„Další výborná kniha ze skvělé edice, i když jedna věc mi tu docela vadila. Těšil jsem se na průhledy do hodnot, způsobů myšlení a životních zkušeností dávných kultur, ale ne všechny příspěvky mě v tom uspokojily. Některé se totiž spíš než obsahem výroků a snahou o "rekonstrukci dobové moudrosti" natolik zaobírají literárně historickým kontextem (načež rezignovaně konstatují, jak dnešní teoretické koncepty, pojetí a typologie na těchto případech selhávají), že mi to až připomíná onen slavný Tolkienův příměr z eseje o Beowulfovi o badatelích, kteří namísto aby ocenili krásu věže, ji raději strhnou a archeologicky se probírají těmi kameny, ze kterých byla postavena. Na druhou stranu zcela přesně moje očekávání naplnil Egypt, Řecko, do určité míry Sýrie, ale především opravdu výborně napsaná Skandinávie. 90%“... celý text
— witiko

Věštění v antickém Řecku II. Věštění v antickém Řecku II.

„Taková odborná encyklopedická suchařina. Kila poznámek pod čarou, neuvěřitelných pramenů, záplava informací velké šíře malé hloubky, zajímavé historické epizodky a exkurz do vrstvy myšlení, která se v hodinách dějepisu neprobírá a přitom hraje velkou roli i dnes. Koupě nelituju, ale krájím to po kouskách.“... celý text
— arcs

Věštění v antickém Řecku IV.: Mezi vodou a ohněm Věštění v antickém Řecku IV.: Mezi vodou a ohněm

„Nie je ľahké zaujať objektívny postoj k tomuto doteraz najobsiahlejšiemu zväzku, ktorý na konci má ešte 30 strán použitej a doporučenej literatúry a 16 strán vybraných prameňov !!! Táto predposledná časť uzatvára samotný zámer autora podrobne analyzovať veštecké praktiky a znalosti v starovekom Grécku. V tomto diely sa najprv upriami pozornosť na veštenie z vody, potom nasleduje veštenie z atmosferických javov, ktoré dovŕši veštenie z vtákov. Záverečná kapitola je venovaná vešteniu z ohňa a škoda, že autor nemal k dispozícii posvätné spisy zoroastrizmu. I napriek verejnej mienke súčasnej postkresťanskej Európy sa nejedná o nedôležité a pochybné znalosti starovekých národov. Neuškodí názorný príklad. V kapitole 23.5 - sa autor venuje gréckym, rímskym a etruským vešteckým praktikám súvisiacim s bleskami. Raséni mali rozpracované detailne, čo do významu, kedy (deň v kalendári), v ktorej časti horizontu resp. oblohy a o koľkej hodine udrie blesk. Tak podľa úderu blesku do baziliky sv. Petra vo Vatikáne 28. februára 2013 o siedmej hodine večernej je zasväteným zjavné, že "Večné mesto" začalo poslednú kapitolu svojej pozemskej existencie. Bez znalostí etruskej fulguromancie je súčasná civilizácia ako slepý v lese...“... celý text
— Lumirnol

Přejít na knížky autora