Haruki Murakami citáty

japonská, 1949

Citáty (65)

Zapomenuto bylo dnes ostatně již téměř všechno. Ta veliká válka, ztracené životy, které se už nikdy nevrátí, vše je už pouhou vzdálenou minulostí. Naše srdce žijí shonem každodennosti a většina toho, co je skutečně důležité, odchází z našeho vědomí jako vyhaslé hvězdy. O tak příliš mnoha věcech musíme den co den uvažovat, tak příliš mnoho nových poznatků si musíme osvojovat. Nové směry, nové znalosti, novou techniku, nová slova... Současně ale existují věci, které zapomenuty nebudou, byť by uplynulo jakkoli mnoho času a byť by se dělo cokoliv. Jsou vzpomínky, na které čas nemá vliv. Existují věci, které si neseme v sobě jako kameny svorníky, které završují a drží pohromadě klenbu pod nimi. Kafka na pobřeží


Zeměkoule se pomalu otáčí a všichni, všichni žijeme ve snu… Kafka na pobřeží


Zjistila jsem, že mám větší trpělivost s ostatními než sama se sebou a že jim taky víc než sobě dovedu na všem odkrývat ty lepší stránky. Jsem prostě taková. Škrtátko, o které se zapalují ostatní. Ale mně to vyhovuje. Vůbec mi to nevadí. A radši budu prvotřídní škrtátko než druhořadá sirka.


Život je už ze své podstaty nespravedlivý. To platí bez debaty. Myslím ale, že i někde, kde nevládne spravedlnost, je možné usilovat alespoň o určitou férovost. Možná vás to bude stát čas a úsilí. A možná zjistíte, že jste ten čas a energii vynaložili vlastně úplně zbytečně. Jestli pak má usilování o takovouhle férovost opravdu smysl, si pochopitelně musí zvážit každý člověk sám. O čem mluvím, když mluvím o běhání


Život tady, smrt tam. A já žiju, takže se mě smrt netýká. Norské dřevo