Aiwa
diskuze
Přece jen to s těmi otroky dáme dohromady. Já přispěji něčím z trochu jiného soudku.
Právě jsem dočetla knihu Šamáda (Francoise Sagan: La Chamade). Podělím se s Vámi o význam slova i cestu k českému titulu. Šamáda – původ má v latinském „clamare“ (volat, křičet). Sloveso proniklo do španělštiny „llamar“ a italštiny „chiamare“. Přešlo též do portugalštiny (chamar), kde se z něj vytvořilo podstatné jméno „chamada“, jež původně znamenalo volání a poté jakýkoliv zvukový signál (bubnování, troubení atd.). Posléze se začal výraz používat ve vojenství, kde označoval bubnování nebo troubení, jímž obležená posádka dává najevo, že se chce vzdát. V podstatě se stejnou výslovností i významem přešel výraz do francouzštiny. Vzhledem k faktu, že koncovka „-áda“ je v češtině běžná, byl titul knihy převzat a počeštěn (Eduard Hodoušek – doslov k českému překladu, 1994). Ač libozvučné, v češtině jsem se tímto slovem setkala jen v knize a stejnojmenném filmu
Oeconomica balí vskutku důkladně. Do balíčku jsem se dostávala snad dvacet minut - v ruce nůž a pod sebou hromádku izolepy, papíru, fólie. Péči České pošty kniha přežila naprosto bez úhony, ale ekolog ve mně zaplakal
Něco z anglického venkova.
Pro milovníky bažin a zvonů: http://www.databazeknih.cz/knihy/devet-hran-76133
Jedno zatuchlé šlechtické sídlo:http://www.databazeknih.cz/knihy/cerny-opat-15281
Otrok ve mně pro změnu vyvolal chabé vzpomínky na hodiny slavistiky - jednalo se o podobnost mezi slovy Slovan a otrok (např. latinsky sclavus, anglicky slave), něco ve smyslu, že jedno se vyvinulo z druhého (asi). Nepovedlo se mi vyhledat podrobnosti.
pro zajímavost ještě kus rozhovoru s archeologem:
Z období Velké Moravy. Otroci směřovali převážně do islámských zemí, ať už na západ na Pyrenejský poloostrov nebo přes Benátky na Blízký východ. Ukazuje se, že velkomoravská knížata z toho pravděpodobně výrazně profitovala a byla vlastně lovci otroků na územích na sever nebo na východ od nás. Z písemných pramenů známe dokonce centrální trh Moravanů, místo, které bylo dobře známé bavorským nebo židoarabským obchodníkům, kteří přicházeli po dálkových komunikacích, přinášeli zlato a stříbro a odváželi si lidi. V arabských pramenech se tito otroci označují jako Saqaliba, což znamená v podstatě Slovan. A ze stejného období zřejmě pochází i německý název pro otroky Sklave, což je prakticky to samé co Slawe – Slovan. Příliv slovanských otroků byl asi tak silný, že se to stalo synonymem.
http://www.veda.muni.cz/veda-a-vyzkum/4093-velkomoravane-zrejme-lovci-otroku#.VB3fZ_l_tqU
z hodin semitohamitských jazyků - slovo marod vychází z arabského "maríd" مريض, mešuge je z hebrejštiny מְשֻׁגָּע
Z tohoto se budu dlouho vzpamatovávat (pozn. obálka vyděsila i několik dalších členů rodiny): http://www.databazeknih.cz/knihy/smrt-demona-208925
Přimlouvám se za možnost přidávat k veřejným seznamům komentáře. Řekla bych, že u takových top 100 se to zvlášť hodí a diskuze by mohla být velmi plodná. Co se regulace veřejných seznamů týče, asi by byla nějaká za potřebí. Např. http://www.databazeknih.cz/seznamy/objednano-157 - nechci nikoho urazit, ale myslím, že většině uživatelů je jedno, co dotyčný objednal, již zmíněné http://www.databazeknih.cz/seznamy/podivat-se-73 nechápu vůbec.
Kdysi jsem sledovala seriál "Kamenný řád" o osudech jednoho venkovského rodu, knižní předloha by nemusela být špatná, i když to bude na déle: http://www.databazeknih.cz/knihy/kamenny-rad-kamenny-rad-i-kamenny-rad-11529
Doporučuji Izraelce Amose Oze (hodně se překládá do angličtiny): http://www.databazeknih.cz/autori/amos-oz-7304
Hlavně autobiografickou knihu Příběh o lásce a tmě: http://www.databazeknih.cz/knihy/pribeh-o-lasce-a-tme-25518
Něco z teorie: http://www.databazeknih.cz/knihy/zidovske-tradice-a-zvyky-113601
Já ještě žádnou audioknihu neposlouchala (ostuda;-)). Mám takový ošklivý zvyk dělat x věcí najednou a asi bych nevydržela jen poslouchat. Je otázka, co bych pak z té knihy měla. Navíc psané slovo mi je jaksi bližší. Přemýšlela jsem, že bych si za účelem edukace poslechla něco v angličtině. Tak uvidíme. I když v době ne tak vzdálené mě čeká pár hodin v autobusu...
dnešní počet na rekord sice není, ale i tak 1426 není k zahození :-)
Knihy: čeština, slovenština, angličtina - setkáváme se nejčastěji
němčina, ruština, ukrajinština - docela nám to spolu jde
francouzština, španělština - ehm, chtělo by to zapracovat a oživit chabé gramatické znalosti
Další jazyky - učebnice: italština, maďarština, chorvatština, polština, norština, arabština, ivrit, téměř netknutá řecká konverzace; v počítači mám fársí, holandštinu, několik učebnic gruzínštiny...je načase si přiznat, že jsem sběratel
Tato diskuze mě přiměla sepsat si seznam dalších učebnic pro samouky, které nutně potřebuji ;-)
Ještě mi zde chybí Motýlek: http://www.databazeknih.cz/knihy/motylek-1961
Možná by šel i Šantarám http://www.databazeknih.cz/knihy/santaram-48400 , ale kolik z těch 700 stran se věnuje reálně věznici, nevím
Jednoznačně 50 odstínů "vy víte čeho". První díl jsem díky lehce sentimentální vánoční náladě, intelektuálnímu vyčerpání organismu a heslu "pracuješ na své angličtině" ještě přežila. Dokonce jsem se pustila do druhého, ale asi po 10% (ať žijí čtečky) jsem to vzdala a vyzobávala si "zajímavější" subzápletky. Za dvě odpoledne jsem dala s otrávenou tváří a dojmem vyplýtvaného času druhý i třetí díl. Plytkost a obtížnou uvěřitelnost postav i příběhu bych ještě ustála, ale naprosto šílenou slovní zásobu, neustále se opakující věty a úroveň vyjadřování hodnou žáka základní školy prostě netoleruji. Dodnes mě děsí konečná věta posledního dílu, hlásající něco ve smyslu, že to je konec, prozatím
Kulturní a sociální antropologii jsem sice nestudovala, ale absolvovala jsem přednášky "úvod do" (a taky jsem jednu dobu s několika antropoložkami bydlela;-)). Tak snad přispěji svou trochou do mlýna. Jako povinnou literaturu jsme měli Murphyho - tam bych doporučila začít, protože ho četl snad každý antropolog; co se týče záživnosti, znám mnohem horší "úvody do" a docela se mi líbilo, jak popisoval své výlety.
Pak jsem četla něco z Úvodu od Eriksena, který mám zafixován jako tlustou, dosti odbornou knihu: http://www.databazeknih.cz/knihy/socialni-a-kulturni-antropologie-28190
Mezi doporučenou byl ještě Copans, ale nečetla jsem http://www.databazeknih.cz/knihy/zaklady-antropologie-a-etnologie-161591
Další literatura už zahrnovala konkrétní studie, ale člověk z nich dobře pochopí myšlení antropologů. Četla jsem Ruth Benedictovou: http://www.databazeknih.cz/knihy/kulturni-vzorce-35197 - tenká, ale poutavá kniha o amerických indiánech, doporučována je i její studie o Japonsku: http://www.databazeknih.cz/knihy/chryzantema-a-mec-vzorce-japonske-kultury-162941
Existují různé podobory antropologie. Třeba profesor Ivo T. Budil, vskutku mimořádný člověk, se zaobírá jazykem: http://www.databazeknih.cz/knihy/mytus-jazyk-a-kulturni-antropologie-60329
Do češtiny bylo přeloženo pár významných odborných knih od C. Lévi-Strause, Marcela Mausse, Margaret Mead, Bronislawa Malinowského...
V oblasti hororů jsem začátečník, ale husí kůži jsem měla u povídek od Josepha S. Le Fanu http://www.databazeknih.cz/knihy/zeleny-des-37575
Taky jsem si všimla. V Levných knihách bývám často (osobně nebo virtuálně), takže mám přehled. Docela mě mrzí, že si někdo z DK dělá výdělečný podnik tímhle způsobem. Holt důvěřuj, ale prověřuj nebo spíše porovnávej ceny netu.
Kniha od Radka Johna s názvem Memento: http://www.databazeknih.cz/knihy/memento-31366
Jinak zkus hledat podle štítku "drogy" http://www.databazeknih.cz/stitky/drogy-18
