gladya diskuze

reader. 007 přesně
"Jsou to prostě celkem zdatně sestavené pohádky, nic víc, nic méně."

Mě napadl Beckman, Muž jménem Ove, Babička pozdravuje a omlouvá se, nebo tady byl Britt-Marie. Nejsou to sice tak docela slaďáky. Ale líbit by se mohly.

Zlovlk "odsoudit formální žánr nebo umělecký druh, který může být zpracován hypermilionem různých způsobů?"
Vytesat do kamene. Snad v každém žánru se vyskytují kvalitní nebo alespoň přijatelná díla. Asi ne např. u typické červené knihovny, nebo klasického rodokapsu, ale ženský nebo dobrodružný román se snad dá napsat i kvalitně.

woodward : Mám návrh. Blboviny se smějí nazývat blbovinami, ale jejich čtenáři se nemusejí hned nazývat blbci. Netvrdím, že to děláte zrovna vy., ale některé příspěvky tak vyznívají

A za nás, občasné čtenáře blbovin: "Kdos nikdy s chutí nepřečetl nějakou blbovinu, hoď pořádnou bichlí.: :-)

Ještě ke komixům. Mě by nejspíš vůbec nenapadlo brát je jako žánr knih, kdyby je nezmínil někdo přede mnou. A i když jsem je uvedla mezi neoblíbenými, nemyslím, že jsou nutně infantilní. Komix přece není jen ČTYŘLÍSTEK nebo MARVEL. Já se přiznám, že klidně přelousknu knížku na podobné "intelektuální úrovni" jako infantilní komix.

Ještě jedna věc, třeba komix MAUS podle mě není infantilní. I když mě napadlo, že by to přece bylo dobré jako "normální" knížka bez obrázků.

A není nakonec lepší brát komix jako svébytné umění než jako "pouhý" žánr? A když jsou čtenáři, kteří střídají brak s tím, co se dá nazvat literaturou, proč by někdo nemohl číst kvalitní literaturu i komixy?

Nepřišla jsem na chuť komiksům, zvládla jsem jen Rychlé šípy asi v 10 letech a Oprázky a skvělý komix MAUS.
Jinak moc vybíravá nejsem. Skoro v každém žánru se najdou dobré nebo alespoň zábavné knížky. Jen zřídka se mi líbí ženské romány, ale občas jsem se bavila u původní staré naivní červené knihovny. Jen ojediněle mám chuť číst poezii. Nejradši mám sci-fi a historické romány.

Se slovenštinou problém nemám, angličtinu jsem zkoušela, jde to, ale je to pro mě většinou spíš dřina než zábava.

Bez knížky to není dovolená. Dnes skoro nevycházím domů bez čtečky, ale pro jistotu si beru na dovolenou i jednu až dvě knížky, kdyby nedejbože čtečka selhala.

baghira: myslím, že nejtrefnější k tématu je Vaše vyjádření

"Z celé diskuse bych vypustil slova "dnešní, současné". Ony před 40, 50, 80 atd. roky taky vycházely všelijaké škváry, ne že ne. A tak, jak (ne)kultivovaly tehdy, tak i dnes.

A taky ještě - čo si Kefalín predstavujete pod takým slovom "kultivácia"? "

Nechceme toho po knihách a čtenářích moc? Přemýšlím, jestli mě nějaká knížka zkultivovala. Je jasné, že přečtené knížky člověka ovlivní. Ale není jednoduché a jednoznačné odpovědět jak, takové ambice snad ani nikdo nemá.

A ještě jedna věc. Neidealizujeme s vlivem nadčasové klasiky starší literaturu? Nezavrhujeme současnou produkci moc? Brak přece vyházel vždycky. Netroufám si odhadnout, jak se mění podíl braku.

Tak MKP je moje knižní výzva, Přečetla jsem jen první díl a asi půlku druhého. Mám v plánu se k tomu vrátit, až budu mít klid a chuť se do světa MKP ponořit. Asi bych i zvládla nějaký další díl přečíst , přečetla už jsem dost věcí, které se nečtou úplně snadno. Jenže mám "na seznamu" dost knížek, které mě momentálně lákají víc. A MKP asi není čtivo do MHD a na čtení po chvilkách. Tak možná o dovolené.

To encyklopedie: ani jsem nečekala, že bys tuhle klasiku neznal, když se zapojuješ do debaty o sci-fi, Uvedla jsem čistě svůj pohled: příklady toho, co já ze starších kousků považuji za nadčasové. Z těch ještě starších zase nemám načteno tolik . A opravdu zásadní je co je vlastně primitivní. A jak je vidět, i pod pojmeme starší sci-fi si představuje každý něco jiného.

to Encyklopedie. Pár těch nadčasových, kde nejde o techniku a případné úlety v oblasti věty a techniky jsou bohatě kompenzovány jinou kvalitou. Kromě zmíněných v mém prvním příspěvku( Růže pro Algernon a Marťanská kronika) mě napadá:
Simak Město.
Lem Solaris i jiné, ale má i ty "primitivní"
Strugatští Stalker
třeba pro mě i dost z věcí Asimova a Clarka,
Anderson Stráž času

Bylo by toho určitě mnohem víc.
A hezký příklad jsou třeba Heinleinovy Dveře do léta, sci-fi prvky možná trochu zjednodušené a zastaralé a popis budoucnosti úsměvný, ale jako příběh dobré.

Musím uznat jednu věc, sci-fi mám ráda, takže jsem možná moc shovívavá

Jsem "primitivní sci-fi" čtenářsky odkojená, takový Troska je krásný příklad naivity, Jenže ty opravdu nejkvalitnější kousky jsou i v žánru sci-fi nadčasové. Jsou sci-fi, kde vědecké a technické detaily skoro nejsou nebo nejsou to hlavní. Jsou sci-fi díla na vědě a technice postavená, tam je nebezpečí zastarání větší, ale u těch opravdu dobrých zub času tolik nehlodá. A samozřejmě některé byly primitivní už v době vzniku.
Příklady těch nadčasových? Růže pro Algernon, nebo Marťanská kronika, to je kvalita a vůbec není důležité, že nejexistují Marťani (nejspíš). U některých starších sci-fi se člověk může ušklíbnout nad popisem naší současnosti, ale zase: u těch dobrých to vyváží jiné stránky příběhu.

V úvodním příspěvku je: "Nemám osobně nic proti zmíněné literatuře. Jen mi přijde, že je toho už opravdu hodně a trh je zanešen I tituly s diskutabilní úrovní."

Nejsem si jistá, jestli je to dneska horší než dřív, oddechová literatura a brak vycházely vždycky. jak se vyvíjí podíl těch kvalitních si netroufám odhadnout.

Co se "návodů" a inspirace pro životní situace v knížkách týče, já osobně je nehledám, tedy ne přmo, ale asi málokdo hledá v beletrii jednoduché recept.y "na život". A pokud máte na mysli postojem formování názorů apod. , je pravda, že přečtené knížky asi člověka ovlivní, ty dobré spíš než ty špatné.

Možná je trochu problém v tom, že knížky jsou zboží a jde o komerční úspěch. Nevím, jestli tenhle tlak byl v minulosti menší. Je jasné, že se vydávají knížky, které se budou dobře prodávat.

Woodward, ten text Vám poradil máš jorkšir ?;:-) A uznávám, máte pravdu. Svědomí mám skoro čisté psa "nebuzeruji" víc, než je nezbytně nutné. Pes na mě kouká vyčítavě, tak tedy pravdu, někdy možná, ale jen malinko. Třeba do hodně velkého mrazu na delší vycházku obleček dávám.

Někdy snad ano, pes dokáže docela dobře komunikovat. Dokonce umí i žalovat. Ale velmi často si říkám, co se mu v té kebulce asi odehrává.

Je to dávno, nějaká knížka pohádek, v první třídě. Pak asi taky Krása nesmírná.

Seznam chytám se číst jsem začala používat poměrně nedávno. Měl to být seznam toho, co "už je na řadě", ale některé knížky na seznamu čekají dlouho. Bohužel zajímavé čtivo přibývá rychleji než čtu. Nejde ani tak o novinky, neustále objevuji starší díla, která mi z nějakých důvodů unikla. Takže neustále řeším otázku, do čeho se pustit dřív.

Na šířku jsem zatím četla jen texty v PDF formátu, v mé čtečce to je asi nejpohodlnější způsob "zvětšení písma" ve formátu PDF, alespoň mě to vyhovuje nejvíc.