gladya diskuze

Hledaná postava se ocitá na obou stranách zákona, žije na sever od nás a je zatažena do vysoké hry.

autor V. Vondruška, postava Ota, panoš Oldřicha z Chlumu.

Kromě zmíněných mě napadlo
První díl skvělé série
http://www.databazeknih.cz/knihy/masters-of-rome-prvni-muz-rima-17336

a něco "lehčího" - detektivky ze starého Říma, jedna ze série je
http://www.databazeknih.cz/knihy/marcus-didius-falco-oda-na-bankere-5009

a kdysi se mi docela líbilo
http://www.databazeknih.cz/knihy/athenanka-thais-75130

Nenapíšu knížky, které se mi "jen" líbily a bavily mě, ale ty, které mě něčím zvlášť zaujaly.

z těch, které vyšly dřív
http://www.databazeknih.cz/knihy/v-sedych-tonech-164866
http://www.databazeknih.cz/knihy/cernobily-svet-101120
http://www.databazeknih.cz/knihy/mendeluv-trpaslik-
http://www.databazeknih.cz/knihy/spolek-pratel-krasne-literatury-a-bramborovych-kolacu-41267
http://www.databazeknih.cz/knihy/zelena-mile-zelena-mile-212
http://www.databazeknih.cz/knihy/jako-zabit-ptacka-14499
http://www.databazeknih.cz/knihy/my-11395
http://www.databazeknih.cz/knihy/pod-kuzi-15633
z novinek toho roku
http://www.databazeknih.cz/knihy/kniha-zvlastnich-novych-veci-294572
http://www.databazeknih.cz/knihy/mycelium-hlasy-a-hvezdy-245664

Hanka_Bohmová a Mirektrubak a mnozí další mají pravdu. Třeba pro mě 20 knížek za rok zase není tak hodně. Záleží i na tom, v jaké životní situaci člověk je, kolik má na čtení času, jak je pro něj čtení "důležité".

Navíc o některých knížkách člověk přemýšlí, u některých se "jen" baví. Je na něčem z toho něco špatně?

Jinak máte pravdu v tom, že číst má smysl, když to člověku něco přináší, je jedno jestli poučení, náměty k přemýšlení, zábavu, relax. Ostatně, je rozumné se svým časem nakládat tak, abychom neměli pocit času promarněného. To je zcela v pořádku.

A jestli soutěžením myslíte čtenářskou výzvu, já to beru jako hru pro sebe a možná inspiraci co číst, ne soutěž s někým.

Siena máte pravdu.
Pokusím se k debatě o hodnocení knížek zapojit poslední poznámkou. Nenáročné, oddechové čtivo i brak má své místo, může se mi líbit a můžu mu dát dost hvězdiček. Můžu se třeba bavit tím, jak je knížka roztomile hloupá nebo ujetá. Takže chápu, že hodnocení toho moc neříká. Ale jak mohlo být knihou roku 2012 podle čtenářů 50 odstínů šedi? To je nejkřiklavější případ. Znamená to, že dost čtenářů hlasovalo pro tento "skvost". Neřeším, co se komu líbí, taky čtu ledacos, ale pod knihou roku si představuji něco, co se mi nejen líbilo , ale něco, kde tuším i trochu literární kvality.

Siena: Kdo ví, možná by stejný člověk používal mozek ještě hůř, kdyby nečetl vůbec :-) . A taky jde trochu o to, co člověk čte. To si troufám tvrdit , i když jsem nenáročný a málo kritický knižní Otesánek, který je schopen přečíst skoro vše.

A ještě k disktovaným komentářům, Jsou tady lidé různí, asi jinak bude hodnotit a komentovat dvanáctiletá dívenka rozplývající se nad Selekcí nebo Stmíváním a jinak osoba zralého věku, která má opravdu načteno . Však ona ta dívenka čtenářsky nejspíš dozraje. Pokud chudinka nezůstane zaostalá jako já a nebude číst literaturu pro mládež i v pokročilém věku.

ad Siena: Mě také mockrát napadlo, jakou vypovídací schopnost má hodnocení od někoho, kdo knížku evidentně vůbec nepochopil. Ale kdo ví, kolikrát jsem já dobře nepochopila, "co tím chce básník říci" a ani o tom nevím.

Zaujalo mě to, podívala jsem se na seznam a nejdříve jsem si řekla, aha někdo se snaží vyřídit si účty s psychology a autory knížek o vztazích, výchově apod. To by mělo smysl jako forma nějaké terapie.

Pak jsem si všimla, že hodnotitelka má širší záběr. Proč to tak dělá, to samozřejmě netuším. Nejsem si ani jistá, nakolik takový univerzální " hater" škodí. Stejně jako je otázka, nakolik škodí ti, co se snaží za každou cenu "rating" nějaké knížky zvednout.

No hodnocení je jen hodnocení čtenářů, nic víc a nic míň. Nevím jak to mají ostatní, ale já hodnocení zase až tak vážně neberu. Vždyť vím, jak hodnotím já. Hvězdičky dávám čistě podle osobního dojmu a o něco jako objektivitu se ani nesnažím. A klidně dám braku 5*. Jelikož čtení knížek, které se mi nelíbí považuji za ztrátu času a knížky, které alespoň rychle neprolítnu nehodnotím, dávím skoro vždycky 3* a víc.

Mimochodem mockrát mě napadlo, že někteří lidé možná dávají autům a knížkám hodnocení, které je "in", ať je hodnocení kladné nebo záporné. Možná to někdy ani není záměr nějak ovlivňovat žebříčky, jen lidé přijmou za své, že knížku X je "slušné" chválit a knížku Y hanět.

Přemýšlím nad dotazy co se "smí zařadit" do jednotlivých kategorií výzvy. Copak přijde nějaká inkvizice nebo kontrola? Je to hra. I když se člověk v dobré víře se zařazením splete, nic se přece neděje. Ale vlastně proč ne, ověřit si výklad jednotlivých kritérií s ostatními.

A kdo podvádí, podvádí jen sám sebe. To tedy nechápu. No, když si tím někdo zvedne "ego".
edit: překlepy

Těch je. Existuje antologie Pozemšťané a mimozemšťané. Napadlo mě Mycelium od V. Kadlečkové Nebo třeba Setkáni s Ramou od Clarka. Nebo od Fabera Pod kůží. Mimozemšťané jsou i v Knize zvláštních nových věcí. Klasiku jako Válka světů asi není třeba doporučovat.

Nevyzpytatelnými cestičkami se ubírá vkus čtenářů. Troska byl asi první sci-fi, kterou jsem přečetla a nejspíš mě k žánru přivedl. Je to srdcovka z dětství a je mi úplně jedno, že to bylo naivní a z hlediska vědy mimo nejspíš už tenkrát.
Stopař se mi celkem líbil, ale není to reprezentativní zástupce sci-fi, je to opravdu ulítlé a humor tam obsažený není pro každého.
Čtu knížky skoro všech žánrů, sci-fi ale je a asi i zůstane pro mě jedním z žánrů vysloveně oblíbených. Znalci to ostatně poznají i z mé přezdívky na DK.

Tester to nemůže myslet vážně. Proč by si tak zasedl zrovna na sci-fi? Asi nemá smysl připomínat zásadní díla sci.fi, která řeší závažná témata a která obstojí i. co se literární úrovně týče. Pokud je čtení sci-fi únik před realitou, je takovým únikem skoro každé čtení. Snad kromě čtení odborné literatury. A tak je to skoro se vším, co je sci-fi vytýkáno.

"Dobré knihy říkají pravdu, i když jsou o věcech, které nikdy neexistovaly a nikdy existovat nebudou". To napsal S. Lem. A měl pravdu.

Tester: Samozřejmě platí, že každý má rád jiné žánry. A jak se říká: proti gustu, žádný dišputát. Ale vše, co autor toho blogu vytýká sci-fi a fantazy, se dá vztáhnout na všechny žánry. Určitě třeba na detektivky, thrillery, nebo třeba "ženské" romány. A hlavně platí to i pro většinu knih, které se dají zahrnout do běžné či chcete-li mainstreamové beletrie. Ve všech žánrech lze najít zrno i plevy.

Hun: Děkuji, trochu jsem o tom přemýšlela. Nejspíš máte pravdu. Jde asi o to, co je vlastně jednoduchá gramatika. Měla jsem na mysli třeba vyjádření složitých kauzálních vztahů, možná i to co vyjadřují kondicionály. Pravděpodobně má na takové případy každý jazyk své nástroje.

Zajímavé, ale nevím nevím jestli by i desetinásobek lidí mluvících Esperantem stačil, aby mělo Esperanto nakročeno k tomu stát se jazykem 21.století. Ať esperanto propaguje jakákoli autorita.

A mám otázku, myslím to vážně, ne ironicky. Jednoduchá gramatika je skvělá, když se člověk potřebuje dorozumět a vyjádřit v běžném životě. Co třeba odborné texty, složitější myšlenky, jde to s jednoduchou gramatikou? Možná ano, ale nejsem si jistá.

Mám dojem, že "esperantem" se stala angličtina.

Vyplněno, nedokonalosti dotazníku byly zmíněny jinými.

Já bych vyzdvihla dva. Třetí- přestává to být "pohádka" pro děti a pátý - začíná válka, i když ještě skrytá.

Datábazi knih jsem kdysi objevila při hledání informací o nějaké knížce. Nějakou dobu jsem se neregistrovala. K registraci mě trochu nakopla jedna známá. Díky DK jsem si konečně udělala dlouho plánovaný seznam přečtených knížek, no spíš těch, co si pamatuji, přečetla jsem jich víc. Debaty o knížkách a spisovatelích jsou taky zajímavé. A DK plus několik čtenářských FB skupin je pro mě zdrojem čtenářské inspirace. Už dlouho se mi nestalo, že bych neměla co číst. A díky knihomolským komunitám jsem objevila nejednoho zajímavého autora. Přece jen nestíhám zdaleka zaregistrovat vše, co vychází a o pokladech, které mi unikly v minulosti ani nemluvím. Komentáře a recenze člověku trochu pomohou najít to, co ho pravděpodobně zaujme.

S tím, že se Vondruškovy knížky nedají brát jako zdroj informací o historii, souhlasím. To platí určitě o detektivkách, Přemyslovská epopej se mi zdá po téhle stránce přece jen lepší, ale i tam bych byla opatrná.

Richie 1: Římská sága Colleen McCulloughové je opravdu skvělá.