HTO
diskuze
Teď mě napadla drobnost, zda by u obrázku spisovatele nemohlo být obecnější slovo než foto – často přidávám malby, kresby či sochy a tam se to „foto“ nehodí.
Herdečku, a nechceš uživatelce lalaslunicko napsat vlídnou, káravě poučnou zprávu? Ty to tak hezky umíš...
Taky se mi vybavila http://www.databazeknih.cz/knihy/prisne-tajne-101403, která sice není moc dobrá, ale byla první.
Je tu též vynikající http://www.databazeknih.cz/knihy/kniha-kodu-a-sifer-24381 s kapitolou o Enigmě. Neběží teď o Turingovi nějaký film v kinech? Pár přátel mi říkalo, že se jim nelíbil.
A z plna hrdla doporučuju úžasný kanál na Youtube nazvaný Numberphile, http://www.youtube.com/user/numberphile, který věnoval Enigmě několik dílů (ostatně jedna z jeho hvězd, Dr. James Grime, pořádá o Enigmě přednášky). A jsem rád, že čtete Deightona, jeho knihy – a tato zvlášť – jsou skvělé.
Edici Galileo jsem odemčel. Mimochodem, pro ty, kdo do ní přidávají knihy nebo je tam upravují, ze stránek Academie je možno dostat obálku ve velkém rozlišení a tu pak nahrát sem.
Jacques Bergier (přepsáno i s chybami ze samizdatu Víza na jinou Zemi): „Další charakteristikou výjimečných lidí je to, že jsou extremně jasní. (...) Tak jako řada knih, jež údajně popularizují teorii relativity je naprosto nesrozumitelných, tak zase Einstein či Eddington jsou naprosto jasní.
A stejně je tomu u všech velkých průkopníků a zvláště u Curiere, kterého nečteme nikdy dost. Je také třeba pochopit, že tito velcí průkopníci měli na počátku své kariéry osvícení, která se navracejí, jež však měli často čas zaznamenat. Tato osvícení je snadné nalézt. Jsou samozřejmě smíchána s technickými podrobnostmi a někdy s matematikou. Někdy je třeba pročíst desítky stránek než padneme na pasáž, která osvěcuje celý vesmír světlem stejně intenzivním jako krátkým. Tento druh bádání však stojí za to.
Nachází se v něm uspokojení, jaké nepřináší žádná jiná četba, snad jen kromě science-fiction v jejích nejinspirovanějších okamžicích. Autoři sci-fi bohužel většinou nevypadají na to, že by četli tyto vědecké knihy. Pokud se týče filozofů, ti o nich nikdy ani neslyšeli.
Takový Sartre bude třeba hovořit na stovkách stránek esenci a existenci a přitom ani nebude vědět, že střídavý proud, kterým si svítí, se desetkrát za sekundu změnil z esence v existenci a naopak.
A vzpomínám si na rozhovor, který jsem měl s Camusem o Sysifovském mýtu. Řekl jsem mu, že když se kámen kutálí dolů, Sysifos by mohl zachytit ztracenou energii stejně jako se to běžně dělá s padající vodou, tj. tím, že by vyrobil elektrický proud. A Camus mi řekl: „Ono je tedy možné vyrábět elektrický proud z padajícího předmětu?“ Nechal jsem toho.“
Slyšte, slyšte! Úplně se ztotožňuju s tím, co Koka napsala. Naštěstí mi smát se na veřejnosti nedělá potíže.
Dovolím si doporučit jednu vynikající knihu: http://www.databazeknih.cz/knihy/bereme-smich-vazne-117349
Jestli můžu doporučit, nightlybirde, tak si půjč buď Malí bohové, nebo Zajímavé časy (nebo oboje).
Birde, tebou citovaná báseň se dostala do Nejlepších českých básní 2014. Což ti sděluji jako pozdrav a uctivé koření.
Máš IQ jak betonovej pes.
A ještě jedno rčení, které slyšel kamarád: Bodaj by ho smrtka ojebala kokotom dreveným.
Dudu, to se říká v Brně. S Kámasútrou to nesouvisí.
Ty koblihy byly před půlnocí, pak jsem si četl Hubáčka.
*
To je jak poď na mě z boku.
Pi*ou ke zdi.
Naias: vůbec netuším.
Zato jsem dnes měl tři koblihy.
Taky občas vkládám první stránku, když mám knihu v převazbě a obálku nikde nenajdu, a nebo když kniha vyšla ve vazbě, která je sice krásná, ale jinak „anonymní“, co se obálky týká (vyfotil bych knihu na stole, ale to se nemá). Příkladem stůjž moje milovaná http://www.databazeknih.cz/knihy/rozprawa-o-prewratech-kury-zemnj-11597 .
V různých vláknech se tu diskutuje o tom, zda překládat vlastní jména čili nic, tak sem k tomu dávám poznámku Antonína Přidala o překládání Napoleona z Notting Hillu a Létající hospody (Chesterton):
Valná část vlastních jmen v obou těchto Chestertonových knihách se přímo či oklikou váže k představám, které jejich nositele charakterizují něčím příbuzným či protikladným či téměř nesmyslným, jak tomu bývá ve fraškách a pohádkových klauniádách, k nimž autor tyto prózy tolikrát přirovnává. Ba zdá se, že více než o přiléhavost takových jmen jde o jejich grotesknost, která nám nedovoluje zapomenout, že jsme vstoupili do říše nadsázek, výstředností a gagů. Aby neprůhledná anglická jména nebudila v českém čtenáři dojem opačný, to jest dojem, že postavy jsou pojmenovány nahodile a už tím patří do světa běžných a krotkých zvyklostí, pokouší se tento překlad nahradit většinu původních příznakových jmen tak, aby byla co nejsrozumitelnější a přitom nepřestávala vypadat anglicky či cizokrajně. Proto — abychom uved¬li aspoň hrstku příkladů — se Chestertonův lékárník Crooke (= gauner) nejmenuje v české verzi Mizera nebo Šizuňk, ale Skunk; a hokynář Mead ( = medovina) dostává jméno Medullin. Škrobená dvojice Barker a Lambert, jejíž jména napovídají kontrast mezi psí štěkavostí (bark) a mírností jehněte (lamb) se v překladu objevuje jako Baffle a Pipkin. Zběsilý správce Bullrose má neméně divoké příjmení Beyck, kdežto starý pan Turnbull, jehož koníčkem jsou bitvy s cínovými vojáčky, vystupuje pod sportovnějším jménem Bully. Z protagonistů má „počeštěné" jméno jen lord Brectan (původně Ivy-wood = břečťanový les) a hostinský Pumpa (Pump) z Obblaskowa (Pebbles-wicku); ale i v příjmení dobráckého hromotluka Dalroye by se dala vystopovat jakási spřízněnost s naším pohádkovým Honzou či Kubou: Dalroy — duli roy — hloupý král. Občanské jméno krále Auberona, které zní v originále Quin (queen = královna), bylo nahrazeno s pomocí jiné kontrastní asociace, takže tento miniaturní „Oberon" si v překladu vypůjčuje jméno od svého dávného protějšku z nocí svatojanských — skřítka Pucka. Někdy může původní příjmení působit i v českém kontextu natolik komicky, že je zachováno beze změny či jen s malou úpravou: Hibbs, Wimpole, Swindon, Buggs (Buck). A několik málo jmen, jejichž dvojznačnost není tak zřejmá, bylo převzato prostě jako výjimka, která potvrzuje a ochucuje pravidlo.
Ano, profesor Vopěnka je nejen největší žijící matematik, ale snad nejvzdělanější současník. Ostatně oba jsme byli nadšeni jeho http://www.databazeknih.cz/knihy/tryznive-tajemstvi-65776 Rozpravy s geometrií mám na stole.
Také je hodně knih, které k filosofii přistupují s lehkostí, například http://www.databazeknih.cz/knihy/zadni-schodiste-filosofie-165661
A ještě se podělím o tip na knihu, z níž jsou nadšení úplně všichni: http://www.databazeknih.cz/knihy/evoluce-svym-vlastnim-tvurcem-od-velkeho-tresku-ke-globalni-civilizaci-160935
Lectore, ad model, minulý týden jsem si báječně početl tady: http://en.wikipedia.org/wiki/Blue_Riband
Lectore, MOC děkuji! Ani já jsem knihu otce Coplestona nezaznamenal. Tu si musím pořídit. Otec Copleston byl důstojným soupeřem Bertiemu v http://www.databazeknih.cz/knihy/proc-nejsem-krestanem-a-jine-eseje-78909 (jde si to i poslechnout na YouTube).
Jinak, chtěl jsem ještě poznamenat, že studovat dějiny filosofie z knih, jejichž autoři vyjadřují silně svůj názor, a nebo je pojímají různě (chronologicky, tematicky) je fascinující. Jedny z nejlepších dějin napsal právě Russell (zcela oprávněná Nobelovka), a česky nevyšly: http://en.wikipedia.org/wiki/A_History_of_Western_Philosophy Dají se vcelku dobře sehnat, myslím.
Můžu doporučit mimo jiné následující knížky:
http://www.databazeknih.cz/knihy/male-dejiny-filosofie-35922
http://www.databazeknih.cz/knihy/uvod-do-filozofie-45687
http://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-filosofie-i-starovek-a-stredovek-40410 (má dva díly)
http://www.databazeknih.cz/knihy/uvod-do-filosofie-dvanact-rozhlasovych-prednasek-42501
http://www.databazeknih.cz/knihy/filosoficky-slovnik-pro-samouky-neboli-antigorgias-28832
edici http://www.databazeknih.cz/edice/dejiny-filosofie-57/strana-1
Bondyho Poznámky k dějinám filosofie, začínající http://www.databazeknih.cz/knihy/indicka-filosofie-poznamky-k-dejinam-filosofie-1-14163
a jako milovník scholastiky ještě
http://www.databazeknih.cz/knihy/architekti-krestanskeho-stredovekeho-vedeni-30258
Já jsem od obrozenců zvyklý, že se jména překládají, takže mi to vůbec nevadí. Například tady, Jiří J. Romanes: http://www.databazeknih.cz/knihy/dusevni-zivot-zvirat-70095
Nemluvě ani o mé milované http://www.databazeknih.cz/knihy/rozprawa-o-prewratech-kury-zemnj-11597, od barona Gjřjho Cuviera. Tam jsou přeložena i jména zvířat, takže z megatheria je welozwěr, z pterodaktyla křjdloprsták, a tak dále. Koho to zajímá, viď tu: http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Georges_Cuvier – sjeďte si dolů, je to tam pod jmény začínajícími „Rozprawa“.