Pablo70 diskuze

Poslal mi kamarád mailem:
Rozuměly by nám naše (pra)babičky?

Zcela rutinně googlujeme, skypujeme, mailujeme, surfujeme po netu,
uploadujeme a stahujeme aplikace, remastrujeme, esemeskujeme, chatujeme a
blogujeme. Nemít písíčko nebo mobil může jen naprostý debil, bez tabletu a
facebooku jste outsider, kdo neví co je instagram nebo twitter, jako by ani
nebyl, stejně jako ten, kdo neumí stáhnout fotky z rajčete. Kolik účtů na
sociálních sítích dnes máš, tolikrát jsi člověkem. Anebo kolik statusů denně
na svůj profil umístíš...dřív byl důležitý hlavně politický profil, dnes je
hlavním životním cílem a největším challengem lidí udělat si při každém prdu
selfie, best of pak vyvěsit na zeď, a získat co nejvíce lajků a smajlíků od
svých followerů. Kdo není online a neumí jezdit na in-line bruslích je nula,
stejně jako ten, kdo nemá vlastní webovou stránku, permici do fitka, nějakou
tu kérku nebo piercing. To je snad horší než být trash-youtoober, houmlesák,
anorektik, feťák, stalker nebo bulimik.

Anebo když někdo termíny hardware a software zamění za hardporno a
softporno. Ikdyž občas to dnes splývá, protože to, co se dnes vidí v
reklamních spotech a písničkových videoklipech, by bylo ještě nedávno
považováno za porno...

Kapsy máme plné sim karet, v hlavě zase piny od debetních a kreditních
karet, protože platit cash je out. Jiný level je bezkontaktní platba či
internetové bankovnictví. Současný slovní maglajs se netýká jen technologií,
i v oblastech běžného života děláme věci, které kdybych vyprávěla svému
dvacetiletému já, vůbec bych nechápala o co go. Dnes například nepřikládáme
léčivé náplasti, ale tejpujeme (tape-páska), nekupujeme oblečení ale
outfity, nedbáme na vzhled ale na look nebo image, nechodíme do obchodů, ale
shoppů, shopping center, outlejů, second-handů, hypermarketů, megastorů,
oblíbený je také teleshopping a E-shoppy I-shoppy. Hlavně nekoupit fake, ale
jen original. To je must.

Nechodíme na kurzy nebo školení, ale na workshopy, nejsme pracanti ale
workholci, nejsme vyčerpaní, ale máme syndrom burn-our, nejsme váhavci, ale
trpíme prokrastinací, umělci nemají dílny nebo výstavní ateliéry ale show-
roomy. Jediní kdo je nepotřebuje, jsou sprejeři, street-artisti a outdooroví
performeři, ti mají showroom všude openair. V televizi nás nebaví zpěváci a
herci, ale showmani, megastar a celebrity z oblasti showbyznisu, sledujeme
sitkomy, one-man show, stand-up-comedy, reality show. Remaky jsou v
žebříčcích sledovanosti nuber one.

Papapláše nahradili vipáci, o naše vlasy a zevnějšek se nestará kadeřník a
kosmetička ale stylista a vizážista, popřípadě vlasoví mágové, kteří jediní
vědí, co je IN. Pokud je neposlechnete, jste zcela OUT. Pleťová voda je taky
out, lepší je micellární lotion, místo natírání kůže tělovým mlékem
aplikujeme bodymilk. Klasické salóny krásy kde jste se mohli nechat vylepšit
nahradila beauty-centra, kde vás nevylepší, ale zcela předělají. Hitem je
permanentní make-up, lifting, botox, ultrazvukové liposukce a galvaničké
žehličky na pleť, detox je spolehlivým evergreenem. Top jsou mezzonitě.

Mění se i profesní složení společnosti-dříve neznámí ajťáci nebo hackeři
jsou dnes velmi početnou skupinou, stejně jako exekutoři či podomní
obchodníci zvaní šmejdi, kteří vás svými předraženými faky zcela vyfuckují.
Klasického holiče nepotkáte-výše zmínění vlasoví mágové a stylisté je zcela
převálcovali, maskéry nahradili make-up artisté. Podnikatel byl po revoluci
velmi prestižní povolání, dnes je to spíše nadávka. Poslíčky nahradili
kurýři, popeláře zas technici v nakládání s odpadem, šlapky nahradily call
girls. V této souvislosti se dnes používá i výraz sociální pracovnice, což
mi vůči skutečným sociálním pracovnicím připadá dost nespravedlivé.

Ale je to vtipné.

Novinkou jsou třeba kreativci, ožívají téměř vyhynulé vědmy a kartářky,
oblíbení jsou koučové a lektoři čehokoliv. Sekretářky se změnily v
asistentky, ředitelé v manažery, vedoucí v lídry, hudební skupiny mají své
frontmeny, kteří se stávají pro teenagery novodobými bohy. Nebo spíš ikonami
a idoly. O youtuberech nemluvě.

Nedávno jsme všichni vyhazovali VHS kazety abychom je nahradili cédéčky a ty
posléze dývídýčky... no a teď už jen stahujeme, legálně či ilegálně, takže
tu máme další současnou profesi - novodobé piráty...

Když kouříme tak cigarety light, colu pijem taky light, dámské vložky máme
dokonce ultra light. Ultralighty jsou také letadélka, tak pozor aby se to
nepletlo, protože dnes i menstruační vložky mají křidélka. Takže čarodějnice
už nepotřebují létat na koštěti... mimochodem nedávno v jedné oblíbené
talkshow nějaká dáma tvrdila, že má na čarodějnictví živnostenský list.

Než klasické manželství žijeme radši singl, většina matek otci svého dítěte
neříká manžel ale přítel, populární je také registrované partnerství. Žádný
neverending love story, na to není čas. Existence bez handsfree je
vyloučená, na hambáč a kapučíno chodíme do mekáčů, rosticerií, pizzerií a
pubů, hlavně aby tam byla wi-fi free zone a non smoker aerea. Neodpočíváme,
ale relaxujeme, letenky nezamlouváme, ale bookujeme, nejlépe u low cost
společností. Dovolenou kupujeme last moment nebo first minut a zásadně all
inclusive, neradíme se, ale konzultujeme, nejčastěji s tetičkou wikipedií
nebo strýcem googlem, nemáme znalosti a dovednosti ale know-how).

Hlavní je mít správný životní feeling a self-couching, neztratit self-
control a mít všechno vytuněný, vymazlený, vychytaný a právnicky ošetřený.

1. část

...jeden dětský vtip:

Při výkladu o ráji vysvětluje pan farář, že Bůh je Vševědoucí. Aby se přesvědčil, že tomu děti rozuměly, zeptá se: "Jak mohl Pán Bůh vědět, že Adam a Eva jedli zakázané ovoce?"
Hlásí se Maruška: "Asi našel ohryzek."

Kdyby byl Pán Bůh místo hlíny
v tom prvním známém příběhu
zrobil Adam ze sněhu,
svět určitě byl zcela jiný.

Když schylovalo by se k jaru,
slunko by vyšlo nad mrakem
a nad tím celým zázrakem
udělalo by silnou čáru.

V ráji by neslavili křtiny,
nebylo Kaina, Ábela
a něžná laňka nesmělá
napila by se z kalužiny.

Teď hoch si sněhuláka staví;
však v nejlepším se ozve hlas,
maminka volá: Už je čas,
musíš se učit z dějepravy!

Už hrozí ruka maminčina;
opuštěn zůstal sněhulák.
Já jsem jej stavěl také tak;
a dvojí ráj mi připomíná.
(Jaroslav Seifert - Sněhulák)

Uspával mě jen perpendikl
písničkami svých vteřin,
sám usínati jsem si zvykl
v teple barevných peřin.

(J. Seifert - Píseň o pruhovaných peřinách)

Měli jste to také tak? Moje babička mu říkala PERPETLÍK.

Naše krásná čeština! Z Čechořečnosti od Václava Jana Rosy (vydáno 1672):

Ve slově Bůh je "ztělesnění... rovněž vyjádřeno, neboť ů ve jméně Bůh... není prostá jediná litera, nýbrž dvojhláska sestávající z uo... stejně jako v Kristovi (tu) dlí dvojí přirozenost: Jeho lidství (Humanitas), co jest viděti zvenčí, nikoliv však jeho božství (Deitas), jehož věčnost (Aeternitas) je označena kulatostí o" /kulatost = symbol nekonečnosti/.

(Jiří Marvan - 74. Mistr Růže aneb Detektiv jazykozpyteckého básnictví. In: Brána jazykem otvíraná)

Tato obluda jest jeden z těch živočichů, jež nazýváme „můj anděli!“, totiž žena. Druhá obluda, jež s holí v ruce křičí ze všech sil, jest její muž. Přivázal na řetěz svou legitimní ženu a ukazuje ji po předměstích, o výročních trzích, rozumí se samo sebou, že s povolením úřadů.
Dejte dobrý pozor! Hleďte, s jakou žravostí (snad nelíčenou!) ona
trhá živé králíky a pípající kuřata, jež jí předhazuje její ošetřovatel.
„Nesmíš,“ praví, „sníst všechno, co máš, za jeden den,“ a na ta
moudrá slova vyrve jí krutě kořist, jejíž zmotaná střeva zachytí se na
okamžik na zubech divoké šelmy, chci říci ženy.
Nuže! pořádnou ránu holí, aby se utišila! neboť ona kroutí svýma
hroznýma očima chtivostí po odňaté potravě. Velký Bože! Ta hůl
není hůl pro komedii, slyšela jste dunět lidské tělo pod falešnou srstí? Však také vyvaluje oči a vyje přirozeněji. Ve své strašné bolesti
všechna jiskří, jako železo, když se kuje.
To jsou manželské mravy těchto dvou potomků Adama a Evy,
těch, kteří jsou dílem Tvých rukou, Bože můj! Tato žena je bez odporu nešťastna, ač konečně snad šumivá rozkoš slávy jí není neznáma.
Jsou ještě méně vyléčitelná neštěstí a která nemají náhrady. Avšak
ve světě, do něhož byla vržena, nemohla se nikdy domnívat, že by
žena zasluhovala jiného osudu.
(Charles Baudelaire - Divá žena a moje nejmilejší. In.: Malé básně v próze)

Killer Kemar Roofe byl v zápase vyloučen po likvidačním zákroku na brankáře Koláře.
Uživatelé s českými jmény mu posílají emotikony opiček, banánů, nazývají ho „cik**em“ a posílají mu N-words. (Refresher - Češi na sociálních sítích útočí na hráče Rangers FC)

Výraz N-words jsem četl poprvé. Myslím, že newspeak dnešní doby přinese další překvapení: W-words třeba? V některých zemích už se nesmí napsat ani slovo táta nebo máma (rodič)... Ale o newspeaku už psal Orwell, že? Každá doba ho přináší s problémy, které jí cloumají.

Už slyším svého tchána, co na to řekne: „Ohó, jistě, liberální sentimentalita Adame. Nevykládej mi tady ale nic o spravedlnosti! Vyprav se na mule do Tennessee a zkus přesvědčit tamní nádeníky, že jsou jen vyšisovaní negři a jejich negři že jsou jen načernění běloši! Sedni na loď do Starého světa a pověz jim tam, že práva jejich nevolníků jsou stejně nezcizitelná jako práva belgické královny! Zestárneš, zchudneš a ochraptíš na stranický shromážděních! Budou po tobě plivat, střílet, budou tě lynčovat, budou si tě usmiřovat medailemi, křupani tebou budou pohrdat! Ukřižují tě! Naivní snílku. Ten, kdo se chce
pustit do boje s mnohohlavou hydrou lidské povahy, zaplatí spoustu bolesti a jeho rodina bude platit s ním! A až se naposledy nadechneš, pochopíš, že tvůj život byl pouhou kapkou v nekonečném oceánu!“
Co je však takový oceán jiného než jen spousta kapek?

David Mitchell – Atlas Mraků

Potomkyně Evy
kupují
rajská
jablíčka
v zelinářstvích.

Rajské zahrady
přeměňují
Adamové s Evami
v terária.

Odkud
kam
by měl být kdo
vyhnán?

(Alois Volkman - Pokračování světa. In: Tlak mé krve)

Šťasten žil Adam v ráji, jeho duše zpívala a Hospodin se těšil z jeho písní. Jednou, když Adam spal, vyjmul Hospodin žebro z jeho těla a stvořil ženu. Tehdy zpěv Adamův umlkl.
Po čase navštívil Hospodin Adama a zastihl jej, an sedí u nohou ženiných a loupá ovoce.
"Eva má ráda jablka," řekl Adam rozpačitě, odháněje hmyz s jejího čela.
"Proč už nezpíváš?" řekl Hospodin, "stýská se mi po tvých písních."
"To máš těžké, Hospodine," řekl Adam o jedno žebro chudší, "umění chce celého člověka."
(Ilja Hurník - Adam, In.: Kapitolské husy)

https://www.databazeknih.cz/knihy/neber-zvire-do-ust-aneb-podala-snad-eva-adamovi-jelito-129571

Vidím to taky tak. V podobném puritánském duchu byla tehdejšími sběrateli upravena většina lidové slovesnosti, výjimku tvoří Josef Štefan Kubín.

Tak ještě rozpočítadlo Dva špalíky:

Andělíky, dva špalíky,
cvoky, boky ven:
nepůjdeš-li, vyrazím tě
zlatým kamenem.

(Erben - Prostonárodní české písně a říkadla)

Hmmm, říkalo se to tak, nebo to KJE upravil? Zbyly tam ty dva špalíky.

Ach, vždyť oni jsou má rodina, oni jsou já, jsou to lidé... Starý Adam byl jenom děcko! To jsem já, ten starý Adam: neboť jsem právě takový člověk jako on, ale vyrostl jsem od té doby. Jsme větve téhož stromu, ale já jsem vypučel výš. Každá rána, která zabolí některou větev, ozve se také v mém listí. Strasti a starosti vesmíru jsou také mé.
(Romain Rolland - Dobrý člověk ještě žije)

Dávám hlavu na špalek i za jazykovědkyni, která význam objasnila. Zdali tehdy, když rozpočítadlo vzniklo, děti věděly, co to slovo znamená? Jistě, slovo bylo obvyklé a nikoho nešokovalo. Pojídali se ententýci a kapouni... Doba byla drsnější? Dnes je zase drsná jinak, není-liž pravda? A "nevědomost hříchu nečiní." Ani jsme nevěděli, co říkáme!

Jaká jste používali rozpočítadla?

Ententýky dva špalíky čert vyletěl z elektriky...

Pátral jsem co tom, co je ententýk a našel tohle:

Víte, co je to ententýk z rozpočítadla Ententýky, dva špalíky? Ententýk je vykastrovaný kačer, a to podle německého Ente, kačena. A co ty dva špalíky? Podle lidového výkladu se ke kastraci používaly zmiňované dva špalíky, ale neexistuje o tom žádný doklad.

Dnes zemřel Jan Vodňanský, v seriálu S úsměvem idiota se v r. 2005 vyslovil i k našemu tématu: Evropu i celý svět obchází strašidlo kopírování. Vynořilo se z hlubin Asie, kde se vám na potkání podbízí veškeré zboží chráněných světových značek firem zvučných jmen... i nejnovější filmy na DVD ... Žijeme uprostřed kopií a s kopiemi... Dávno se přemnožily davy Elvisů Presleyů... Adolf Hitler, Stalin, Mao Ce- tung to už mají úspěšně za sebou. Teď chce každá zdravá Ruska za muže Putina... Nebezpečné kopie už teď hrozí i nám. Místo hlubokého zmrazování budeme klonováni. A jako nezadržitelně klesá cena masově kopírovaných filmů, bude klesat i cena naše. Devalvují nás vlastní klony. Ostatně samo lidstvo tak nějak vzniklo. Když bylo Adamovi smutno. Pán Bůh mu jako citlivý psychoterapeut, chirurg a odvážný experimentátor vyňal žebro a naklonoval Evu. Tak tedy: "Klonujme se a množme se." a "Již vzhůru klony této země!"
(O kopírování - kráceno)

Dobře, já se vzdávám. Doba vykloubená z kloubů šílí, jak řekl kralevic dánský. A jak řekl pan Škutina: naše názory se Ruzyní. I když Hašek byl hospodský povaleč a právě od takových týpků bral svou inspiraci, mnoho to o mně nevypovídá - tedy, nevím co by to vypovídat mělo. Ale nebuďme ve při. Příště to bude lepší!

Sieno, cítím váš smutek nad zlatými časy, které uplynuly někam v dál. Jak jsem už předtím v některých příspěvcích podotkl, jsou tu lidé začátečníci i pokročilí, ale všichni jsme na jedné lodi. Někdo své pocity vypíše, jiný napíše blaf, aby získal pár bodíků. Elizabeth Bishopová napsala krásnou báseň Umění ztrácet a Buddha zase, že všechno, co má svůj začátek, jednou skončí. Je třeba s tím žít a neztrácet naději. Píšu své příspěvky pro ty, kteří je budou číst a budou zvědavi jít dál, sáhnout po těch knihách a přečíst si je. Jiný smysl v této činnosti nevidím.
A ještě k žumpoidní kritice kohokoliv:
nevím, zda máte v knihovně Haška (na císaře pána sraly mouchy), Kryla (král klečí před satanem, na žezlo se těší... atd. mám pokračovat?), hm, Buddha řekl: můžeš chodit v blátě, ale nech ho jenom na nohách!

No, ta žumpa se jmenuje Seznam, jestli to chcete vědět a ten diskutující kriptokomunista byl možná váš soused, tak to chodí. Ale já s ním nediskutuji, myslím, že tato diskuze má být o naší mluvě a jestliže budeme některé části vyjadřování uměle eliminovat, dostaneme se tam, kam dovedli naši předkové z 19.stol. odkaz lidové slovesnosti: vyřadili a vymýtili její problematické části (zejména ty "sprostonárodní" a proticírkevní). Nechápu proč si myslíte, že z ukázky dělám "jakési disidentství". I když se mi nelíbí, jak tento člověk mluví o našich prezidentech, mohu ho uvést jako příklad živé slovesnosti a lidové satiry. (Nebo chcete nastavit "nová" pravidla o čem se tu můžeme a nemůžeme bavit, jak se to nyní zhusta děje v USA? To je otázka do pranice!)