Pablo70
diskuze
Je však i tradičně záporný výklad o úloze jablka, který se odrazil i v jeho latinském názvu, který vás dozajista překvapí:
Jak je to s pověstným jablkem, které Adam a Eva jedli a byli proto vyhnáni z ráje? V Bibli se nemluví o jablku, ale o ovoci ze stromu, z něhož Bůh zakázal jíst. Slovo jablko se však v latině shoduje s výrazem pro zlo, v obou případech je to slovo malum.
R.E.M. - to je přeci vtip - pozitivní- dříve kladný, ale dnes v éře koronaviru je člověk covid pozitivní vlastně negativní! Význam slov se mění...
Na Silvestra jsem si přál mít letos kolem sebe jen samé pozitivní lidi.
Jejda, takhle jsem to fakt nemyslel!
Zajímavý je i názor o moudré Evě:
Moudrost stojí za každou oběť. Podívejme se pozorně na příběh o Evě v zahradě Eden: "Když žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom, který je zdrojem moudrosti, vzala z jeho plodů a jedla. Dala také svému muži, a on též jedl." (Genesis 3.6)
U Evy, na rozdíl od jejího muže , tomu nebylo tak, že by si jednoduše vzala ovoce a snědla ho. Dlouho a usilovně o tom přemýšlela. Nejprve pochopila, že plody stromu jsou dobré k jídlu, tj. pochopila, že uleví jejímu hladu. To ale nestačilo k tomu, aby porušila zákaz, který je zapovídal jíst. Pak si uvědomila, že ovoce je krásné, že uspokojuje její touhu po estetičnu. Ale i to nestačilo, aby ji to motivovalo k porušení Božího nařízení. Až tehdy, když pochopila, že ovoce ji učiní moudrou, vzala z jeho plodů a jedla. Nebyl to hlad, touha ani vášeň, co ji motivovalo, ale samotná moudrost. Měli bychom být ochotni učinit totéž.
(Rabi Rami Shapiro - Chasidské povídky)
Na Hané se s vámi rozloučí přáním: Nech si dařit!
Chápu, že je to obdoba českého: Ať se ti daří!
Jen trochu nevím, jak si mám sám sobě dařit...
Znáte někdo podobný krajový pozdrav?
Kdo si pamatuje tuhle Suchého píseň?
TAK JAK TEN ADAM
Zjištěno je prý vědecky a dokázáno svědecky
Že člověk musí mít někoho rád
Už přece za dob Adama byla tu Eva s vnadama
Ten případ jistě račte všichni znát
A proto že ani já nejsem výjimečný
Vetřel jsem se do přízně jedné hezké slečny
A právě tak jako ten Adam pod tíhou její
Krásy padám a je mi přitom do zpěvu
Slečna jestli se nepletu chodila v černém
Korzetu a pyšnila se jak je útlá v pase
Když vítr nohy bezděčně odkryje slečně
Skutečně já myslím že snad utonu v té kráse
A kdybych vám chtěl popsat ještě její boky
Potřeboval bych na to aspoň čtyři sloky
A právě proto jak ten Adam pod tíhou její
Krásy padám a je mi přitom do zpěvu
Křivka jejího ramene byla by hodna kamene
A sochařova mistrovského majzlíku
Stejně tak hrdě vypjata dvě běloskvoucí
Poupata kvetoucí nevině ve stínu krajzlíku
To všechno to jsou bezesporu její klady
Se kterými si člověk někdy neví rady
A právě proto jak ten Adam pod tíhou její
Krásy padám a je mi přitom do zpěvu
Zjištěno je prý vědecky a dokázáno svědecky
Že člověk musí mít někoho rád
Už přece za dob Adama byla tu Eva s vnadama
Ten případ jistě račte všichni znát
Ta slečna kterou jsem vám tady pracně popsal
Za tou jsem jako blázen dnes a denně hopsal
Pod tíhou krásy toho hada dneska už jiný
Adam padá a je mu přitom do zpěvu
Možná to bylo tak, jako v téhle anekdotě:
˝Bože, já jsem tak nešťastná!˝ zvolala Eva v rajské zahradě.
˝Co se děje, Evo?˝ zeptal se Bůh.
˝Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už mě nebaví jíst jablka.˝
˝Dobrá, v tom případě ti stvořím muže,˝ odpověděl Bůh.
˝A co je to muž?˝
˝To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli.˝
˝To zní skvěle,˝ zaradovala se Eva.
˝Mám ale jednu podmínku,˝ upozornil ji Bůh.
˝Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho.˝
Jablko je symbolem pokušení: A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdybys z něho pojedl, propadneš smrti."
Ale had přesvědčil ženu a ona svého druha a oba pojedli, a tak začaly problémy lidského páru. Bible však neříká, že ovoce bylo jablko. Předpokládá se, že církevní otcové - žijící v celibátu a misogynové - vybrali jablko jako zakázaný plod, protože když se rozkrojí uprostřed, objeví se semínka rozložená do tvaru lůna, část anatomie, kterou zlořečená Eva použila při svádění dobráka Adama... V každém případě je pověst jablka v milostných sporech celosvětová. Jablko se používalo v mnoha magických nápojích, nápojích lásky a okouzlení. Jablečné alkoholické nápoje jako calvados a mošt jsou povzbuzující a věří se, že omlazují.
(Isabel Allende: Afrodita, kap. Zakázané ovoce)
Dva první bibličtí světoobčané jsou stále populární a mnoho spisovatelů, básníků a písničkářů se o nich ve svých dílech zmiňuje. Zde můžete své nálezy zveřejnit ku potěše všech knihomolů, neboť od naší Pramáti a jejího muže vše začalo, a to není jen tak, že? Bez nich bychom si tu dnes nepsali!
Abych snad začal přímo od Ráje, začnu Werichovým textem k písni Množení:
Stvořil Evu a Adama
řek Evě ať Adama ráda má.
Adam řek: Co tě to napadá?
Jí to připadá jako záhada.
A tak se obrátila na hada.
To co jí řek had
těžko věděti.
Zato víme na betón,
že chtěla děti!
I řek Adam pojď ven,
pro nás už Ráj není,
nastává den
lidského množení!
I počat byl Kain a počat byl Ábel
a ti pak počali ty, co počali Bábel
a počat byl žebrák a počat satrapa
a počati byli i ti co věří na čápa...
(Z muzikálu Divotvorný hrnec, hudba Burton Lane, úryvek)
Václav Černý - R.M.Rilke a Praha, Čechy a Češi
...tento zvláštní výraz rilkovského duchovního světa, tato asumpce mládí, odpovědné na-sebe-vzetí vlastního mládí, dopochopovaného a rozvíjeného věkem dospělým a uskutečňovaného plody mužné zralosti, je jedním z klíčů k Rilkovi.
Vzduch plakat poustal, obloha snímá šlář
černavých oblaků, už jenom zdáli hřímá,
lehounkou horečkou van větru lesy jímá,
svou slunce spanilou zas pozdvihuje tvář,
květiny na lukách i v hájích řadíc k reji:
slast chutná sladčeji, ba milost milostněji.
(Paul Fleming - 1609-1640 – Po dešti)
Osvěta 1881 - O sbírce Světlou stopou
Báseň Anna Potocká je pravým vzorem dobrého epa, báseň dokonalá, překrásná.
Z projevu Fr. Halase k sedmdesátinám Fráni Šrámka v Národním divadle 19.1.1947:
"Šrámek znovu slavně zrejtaří onou vůlí dočkat se konce a odplaty..."
"...bojujícího za slavný zítřek... a za tu svobodu, jeho hrdiny tušenou a ždanou."
Zvučky a spoluzvučky, zpěvonky, jakož i ozdobilky a položenky se v češtině neuchytily, i když o to jazykobrusič Václav Jan Rosa moc stál. Ale některá jeho slova používáme dodnes. Najdete je? Čeština nás baví!
TAK TO PROZRADÍM:
jím stvořená slova v našem slovníku:
MLUVNICKÝ PÁD, PŘÍSLOVCE, PŘEDNOSTA, STAROSTA
...V jizbách ohavně chroptí jako hříšník na sotnách... (In.: Reynek - Rybí šupiny)
Na sotnách je i název sbírky Vladimíra Holana.
Jungmannův slovník říká:
Sotna - poslední tažení, die lezte Züge; O stawu a spasenj člowěka na sotnách usilugjcjho. Aby říkáno bylo nad člowěkem, kterýž k smrti boguge na sotnách.
Sotnë - Bělmo očj widěti gemu, gako na sotnjch.
Sotně - sotwa, ledwa; s těžkem, ztěžka; Ledwa na kůň wsede, a sotně se brániti může. Sám král sotně utečenjm žiwot swůg zachowal.
Zdroj: JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. Díl IV., S-U. Praha, 1838.
Samota jest dívka, která má oči jako lampy rozžhaveny touhou... jest ŽERTVOU na oltáři chrámu Ticha... (In.: Reynek - Rybí šupiny).
Kdo rozumí?
V Praze 8 je i ulice Na žertvách.
Inu nářečí jsou studnice neobvyklých slov! Ale i u mistrů si přijdete na své. Tak třeba v jedné Čapkově povídce najdeme starého hraběte, který "opuštěně výřil do dvora". No, není to nádhera?
Pro lenochy: Nanao Sakaki - Nanao.
https://www.databazeknih.cz/knihy/nanao-116048
John Seabrook - Stroj na hity/ Uvnitř hudební továrny
Norman Lebrecht - Keď hudba zmlkne
Tvář jazzu
L. Dorůžka - Panorama populární hudby
a samozřejmě knihy o muzikantech a kapelách, např:
Keith Richards - Život
Jimi Hendrix nadoraz (v obou pochopíte, jak show bussines semele nadané hochy)...
