Andráse de la diskuze u knih

Proč Jemen, kdo by chtěl jet do Jemenu? (: (Teď nebo před deseti i 20 lety, to je jedno). Od pádu monarchie a jejich občanské války je ta země totálně nestabilní, chudá, vysoce kriminální, násilná a teroristická jako většina (spíš všechny) arabské a islámské republiky - v některých třeba není vyloženě terorismus, ale střídají se tam režimy a diktátoři s jistými nestabilními a krátkodobými demokraciemi. V jiných jsou vyloženě i války, odboje, či anarchie. Ve srovnání s monarchiemi - jako třeba Omán - což je bohatá, morální a asi nejbezpečnější a nejstabilnější země na světě. Velice chápu průvodce pro Omán, SAE, Bahrajn, Kuvajt, Jordánsko, Maroko, ale i třeba Katar a Saud. Arábii - jezdí tam dost turistů - ale Jemen... asi stejně jako Sýrie, Irák, Írán, Afghánistán (i Egypt na pováženou) a všechny africké-arabské státy (výjma Maroka) jsou chudé a poměrně nebezpečné - některé víc, některé míň, ale ve všech je jisté ohrožení i ze strany samotných vlád a států, ale i skupin (radikálů, fanatiků, extrémistů, separatistů, teroristů).

@HellFire121, tak pokud jsi ještě nenarazil/a na Michaela Radugu, tak vřele doporučuji. Nabízí docela snadné postupy, jak lucidního snění dosáhnout (ale třeba i astrální projekce) a píše o tom srozumitelně a vědecky. Doporučuju i ostatním, tady je jeho web, kdo by měl zájem o lucidní sny a podobně.
BTW není to žádná reklama, jen doporučení. :D

Já bych raději uvítal Moudrost a pragmatismus Tywina Lannistera. :)

@Zentao, jenomže tam jde o srovnání tyrannidy (v dnešním významu SKORO totéž jako diktatura) a monarchie. Diktatura/tyrannis, neoprávněná vláda jedince v neprospěch lidu, založená na jeho utlačování, na používání hrubé síly a zastrašování. Monarchie, spravedlivá vláda jedince, založená na vedení, legitimnosti, usměrňování, zákonnosti, řádu a stabilitě. Xenofon poukazuje na různé nevýhody tyrannidy a výhody monarchie a to nejen pro lid, ale i pro vladaře (v češtině ovšem špatně přeloženo, v tyrannidě = tyran, vladař se k tomu nehodí, protože je to synonymum panovníka, krále, což tyran v tyrannidě neboli diktátor není). Vysvětluje, že se nevyplácí být nespravedlný a hamižný a krom toho, že je tyrannida/diktatura nespravedlivá, tak je taky nefunkční a ani ten tyran z toho nemá takový prospěch, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Takže Xenofón rozhodně neukazuje tragédii vládnoucích. On jako horlivý monarchista (jako většina tehdejších mudrců) by něco takového zcela jistě netvrdil. ;)

28.12.2020

Freiherr, Bartoněk byl přes tohle nejlepší. Bartoněk a Oliva (který se zabýval spíš Řeckem v 1. tisíciletí před.n.l.) jsou top na starověké Řecko. I v porovnání se zahraničními autory.
Osobně na Bartoňka nedám dopustit. A přitom není až tak známý. U nás snad jediný, kdo se (detailně) zabýval Řeckem ve 2. tisíciletí. A tahle "mýtická" doba mě vždy nejvíc zajímala.

5 29.10.2020

Jen bych se chtěl zeptat zda je to překlad knihy "Democracy: the god that failed" nebo je to některá jiná?

@Lenka.Vílka Já to vím, děkuji. Už se stalo... ale nic se nezměnilo. Krom prnvího dílu, ale tam je to upraveno chybně....

Jako nevím, klidně mohlo vyjít víc těch vydání (upravené nebo doplněné). Ale ty, co mám doma jsou stejně jako na obrázku a první díl vyšel 1913, II-1 1917 a poslední II-2 až 1924...
Ale ono je to celkem jedno, já to tu napsal jen tak pro přesnost (protože je to vydáno v době přechodu z monarchie na republiku... a já osobně upřednostňuji starší knihy, výtisky ještě z monarchie. Proto hledím na ten přesný rok vydání u knih z této doby). :)

Tento díl vyšel r. 1917. Navíc by to nedávalo smysl, aby II. díl vyšel roku 1913 a I. díl 1914 — jak je to vedeno tady na databaziknih.

Tento díl byl vydán až r. 1924 - už za republiky (nikoli 1917... toho roku vyšel II. díl - první část, K-P).

@ingronik Hill fakt není jeho pokračovatelem. Jo, "Myšlením k bohatství" vyšlo asi o cca rok později než "Jak získávat přátelé a působit na lidi." Ale nemluvě o tom, že ji Hill psal dýl jak rok, tak už předtím vydal jiné knihy.

Ale ani jeden není zakladatelem tohoto žánru (motivační lit., osobní rozvoj), i když se uvádí, že jo. Dnes už skoro zapomenutí autoři jako byl např. O. Swett Marden, Wallace Wattles aj. Mimito byly Mardenovy myšlenky velmi podboné těmto dvěma (a psali pár let až desítky let před nimi, jen už je dnes nikdo nezná).

23.03.2020

mousie265: Ano, tohle je prostě klasika a jedna z nejlepších knih. Dumas je pan mistr. Ale zase mně se třeba hodně líbilo filmové zpracování z roku 2002. I když na knihy nikdy nedám dopustit a většinou na filmy nadávám, byť se třeba od knih liší jen v "detailech," tak zrovna u tohoto zpracování mi to, ani nevím proč, nevadilo. A přitom tohle zpracování z roku 2002 se neskutečně moc liší od knih - vpodstatě si knihy vzali jen jako vzor, které předělali, ale líbilo se mi to. Je to jeden z mých hodně oblíbených filmů.

Jinak Dumas je snad nejlepší "novodobý" autor, za mě určitě nejlepší romanopisec.

9 16.02.2020

@tartan já vím, už ji mám doma, ale i tak díky.
A podle mě je to hodně okrajově. Tak jak se v knihách z této edice obsahově zaobírají 20. stoletím, tak klidně by se takto mohli zabývat jakýmkoli obdobím. Konkrétně jen o starověku by kniha mohla mít tisíce stránek (a to třeba jen o Filippovi nebo Alexandrovi, či jakémkoli jiném obdoví ve starověku).

Ne, že by mi moderní dějiny vadily, ale to co mi vadí (hlavně na dějinách Řecka, ale i u jiných), je, že celý starověk (i středověk) je hrozně stručný a vtěsnaný do pár stránek a o moderních dějinách se zbytečně rozepisují a popisují vše do nejmenšího detailu... Štve mě to u hodně knih, ale u Řecka nejvíc, protože to má snad tu nejbohatší, nejobsáhlejší a nejzajímavější (starověkou) historii.

Jsou to Tacitovy "Letopisy" skládající se z 16 knih, nejedná se o jiné dílo.

Mělo by to být zařazeno tady: https://www.databazeknih.cz/knihy/letopisy-57706 jen v jiném vydání.

Jako vážně je tam bajka od Ezopa "Křesťan a strom"?? -_-

27.06.2019

Když bylo dílo objeveno až v roce 1415, tak jaktože se dočkalo velkého ocenění staviteli raného středověku (obzvlášť když architektura raného středověku nemá s tou antickou nic společného) - nemá to být spíš pozdní středověk (počátek renesance)?

Chápu to totiž tak, že bylo dílo na konci starověku ztraceno/pozapomenuto a bylo znovunalezeno až v r. 1415...

Proč nejsou knihy po odborné stránce zcela v pořádku?

Není autorem náhodou Robert Alexy?

Je to totéž jako systém pěstění těla jen starší vydání?

Je to totéž jako systém dynamické rozpínavosti jen novější vydání?

@Jass
onen bůh-stvořitel, jednota celé existence - celého vesmíru, prapůvodní bůh = otec ostatních bohů sem skutečně patří, není to způsobenou překladem Novotného, ale Platonovým vnímáním kosmologie/kosmogonie.

@Denny45
Mně to nijak zvlášť nevadí, že v Antické knihovně nevydali žádná křesťanská díla (i když vydali díla Josepha Flavia — žida). Na druhou stranu, co křesťanského v Antice napsali, co mělo nějaký hlubší smysl (vyjma Bible a možná tak sv. Augustína - ale pro mě jsou jeho díla vesměs fanatická a těch pár dobrých myšlenek, které měl, ukradl od "pohanských" autorů)? AK se zabývala výhradně literaturou Řecka a Říma a jejich nejvzácnějších a klasických děl.

Můžeme být vůbec vděční, že tyto překlady máme, nebýt Mertlíka tak si myslím, že dnes bychom měli naprosté minimum klasických řeckých a římských děl.

Chtlě bych se zeptat jestli je to v těchto dějinách stejné jako u většiny z této edice, tedy, že prvních pár stránek se zabývá starověkem a středověkem (opravdu hodně okrajově) a zbytek (92%) jsou jen moderní dějiny?
Vidím totiž v hlavních autrech Pavla Olivu, což je pro mě malou nadějí, že by se kniha mohla víc zabývat starověkým Řeckem...

P.S. nepochopím proč se jednotlivé knihy v této edici nejmenují např. "Dějiny Makedonie v 19. a 20. století" nebo "Moderní dějiny Ruska" atd... Vždyť to nejdou dějiny celého státu, když se to zabývá jen určitým obdobím = moderními dějinami.

V popisu knihy je napsáno, že byla chotí Jindřicha IV. Navarrského, což není pravda. Jejím prvním manželem byl Karel IV, Védova de Alençon a druhým byl Jindřich II. Navarrský.

P.S. Jindřich IV. Navarrský ani neexistuje. Je Jindřich III. Navarrský, který je zároveň i králem francouzským v pořadí IV. = tedy Jindřich IV. Francouzský. :)
Tato Markéta Navarrská vlastně byla babičkou Jindřicha IV. z matčiny strany.

A ani nebyla francouzskou královnou, byla sestrou fr. krále Františka I. a Navarrskou králvnou, což bylo samostatné království (na severu Španělska a jihu Francie).

Asi si ji spletli s Markétou de Valois - známou jako královna Margot - která byla francouzskou královnou a manželkou Jindřicha IV. Francouzského, která se narodila o necelé 4 roky po smrti této Markéty, tedy autorky knihy.

Jekalman
(odpověď na komentář z 25. 03. 2017)

Kniha byla darována Lorenzu II Medicejskému (1492 - 1519), ne Lorenzu I. Nádhernému... :P
Dopsal a věnoval ji roku 1513 Lorenzu II. a celé rodině Medicejských. Nakonec byla vydána posmrtně roku 1532 i pro veřejnost...

15.07.2018

hanpari:
Vzhledem k vzdělanosti těch dvou (krále Alexandra a ”císaře” Caesara), tak četli všechny jim známé spisy, které byly v té době napsány.

Správnější formulace by byla, že si oba velikání brali vzor z krále Kýra II. Velikého a právě toto dílo je jedno z nejznámějších (a nejlepších) o Něm a vůbec první a jediné, které uceleně zachycuje jeho raný život.

1 15.07.2018

Ještě jsem ji nečetl, ale už teď se mi líbí... mají na vazbě obrázky převážně ze starověkého Řecka! :D

Jaruš7 : Seriál Království je od stanice CW a ne HBO, a děj (1. řada ve Francii) se odehrává asi v letech 1559 až 1560. Kniha Královna Margot se odehrává v roce 1572- tedy o víc jak 10 let později. V tuto dobu je skotská královna Marie v zajetí v Anglii, kde ji nakonec popraví. ;)

12.04.2018

Když Apollón bude v Táboře polokrevných, bude tam i Percy?

Vystupuje v knize i Mlle de Montalais?