HTO diskuze u knih

Pokud to chápu, hvězdičky se objevují u každého komentáře prostě jako informace, hodnotit knihu víckrát opravdu nejde. Já osobně to vítám. Jinak komentáře, které nejsou komentáři, přesouvají moderátoři do Diskuse, jde na ně i upozornit.

S hodnocením v Bazaru jsem to vyřešil tak, že k púvodnímu hodnocení přidávám „Opakovaná zkušenost“.

laklom53: Strýček Tom, aneb, Život mezi porobenými : obraz z dob otroctví / H. Beecher-Stoweová ; z angličtiny přeložil Vácslav Patejdl. V Praze : Jos. R. Vilímek, [1899], 715 s., Illustrované romány pro lid ; 8.

Sam J. Lundwall, Nic pro hrdiny: „Terry se vrátila ze své milosrdné akce mezi nižší třídou, zářila nechutnou vitalitou a nudila kdekoho zdlouhavými popisy truchlivého života, jaký vede jeden z otroků hraběte [Drákuly], jistý strýček Tom. Vyprávěla o jeho smyslu pro spravedlnost, jeho zbožnosti, věrnosti a čestnosti, až ho všichni v místnosti začali nenávidět, protože je lepší než oni, a potom vyprávěla s uslzenýma očima tom, jak špatně se s ním nakládá, což všem opět vrátilo dobrou náladu, protože to dokazovalo, že spravedlivost a poctivost se nikdy nevyplácejí. A on vám je i zbožný, vyprávěla, není to fantastické? Vypadá to skoro jako ... jako by dovedl i myslet!
Jsou lidi, kteří se domnívají, že bohabojní negři neexistují, paní, řekl dozorce Haley, ale já tomu věřím. Jo, já si vždycky myslel, že zbožnost je pro negra dobrá věc, když ji bere vážně.
Útěcha náboženství pomáhá prostému lidu spokojit se se svým prostým údělem, prohlásil nepříjemný stařec, v němž Bernhard poznal kardinála Richelieua, vystoupivšího přímo ze Tří mušketýrů; nicméně jsem si povšiml, že obraz našeho Spasitele, jenž zdobí jeho prostou chatrč, se dosti liší od toho, jemuž jsme zvyklí. Je totiž, zkrátka a dobře, černý.
Černý? Hrabě se cvrnkl do jednoho ze svých mohutných špičáků. Myslím, že dneska v noci toho strýčka Toma navštívím.“

Doplnil jsem údaje: jde o klubové vydání, knihu vydal SFK Winston Praha, ještě za totality. Stála, podle toho, co uvádí Legie, 400 Kčs.

11.09.2013

Souhlasím s elfos, co se herdekfileka týká; dle mé osobní zkušenosti je to báječný člověk. K tomu, co píše elfos, bych jen dodal (obecně), že vidět svět sluníčkově a pozitivně a nevnímat i odvrácenou stranu je nejlepší cesta k psychickému zhroucení.

„Slavnostní nadlidé a diplomaté světovládných mocností jsou pyšní na to, že ovládají svůj hněv. On svůj hněv nepotlačoval. Shazoval nábytek z chrámových schodů a ptal se lidí, jak chtějí uniknout pekelnému ohni.“ (G. K. Chesterton o Kristu, v knize Ortodoxie).

Pokud změním sebe, jak píše herdekfilek, změní se můj pohled na okolí – já mám ale za to, že už tou změnou pohledu je učiněn první krok k tomu, abych to okolí změnil.

Kromě toho, herdekfilek je krásný a skromný, protože už měsíce odolává tomu, aby jej Dan učinil tváří Databáze.

http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/hasici-vyprostuji-vic-lidi-z-pout-kvuli-padesati-odstinum-sedi/968479

Naskenovaná pdf verze na stránkách: http://www.bohuslavbrouk.cz

23.01.2013

K překladu: http://profil.muni.cz/recenze/pichova_slovaaveci.html

Ad ten nástroj, příteli nightlybirde: jak mě poučil Úplňkopravec, je to dulcimer.

Pokud se jedná o Joni Mitchell zpěvačku, doplním ještě, že je rovněž jednou z nejvýznamnějších žijících malířek.

Nightlybirde, zjišťoval jsem to přes přátele anglisty a podle nich opravdu překládal Škvorecký. Na faktu, že byl Zábrana génius, to ovšem nic nemění. Dnes už je kniha lehce k sehnání, i jako bilingva, takže s koupí či aspoň četbou by nikdo neměl váhat.

01.09.2012

Koho by kniha zajímala anglicky, v elektronické podobě je zdarma k stažení v rámci jednoho vzdělávacího projektu: http://www.h-aluze.cz/?file_id=30

Koho by to zajímalo, přidal jsem informace o prvním českém vydání jako Zajímavost. A je to skutečně zajímavé...

Možná, že je to normální přejmenování pro jiný trh, třeba anglický vs. americký – Grahamu Greenovi takto v USA vyšla Moc a sláva jako The Labyrinthine Ways; nebo to přejmenoval pro jiné vydání. Tak či tak, dal jsem tam oba.

Nightlybirde, koukám do anglického originálu, a je tam "obscene" a "unprintable", což je zvláštní, ale každopádně to není vulgární - ostatně v té době by tuším vulgarismus nebýval prošel.

Mám vydání z roku 1946 a 1970 (odlišné překlady, druhý je nejen novější, ale i "upravený"). Mohl by mi prosím někdo říct, zda v neupraveném Valjově překladu jsou vulgarismy - např. ve třetí kapitole v rozhovoru s Augustínem: posraný most atd. (1946) / potento most atd. (1970) ?