Zajímavá a neobvyklá přirovnání nebo úsloví, i nářečná

„Jen tolik, kmotře, přisám bůh,“ zakvičel kozím hlasem, „žes otázek plný jako kravinec
much.“
(Pratchettovy Soudné sestry)

:-))) u tohohle jsem byla nucena se pousmát

U nás je to: Aký požičaj, taký vráť. alebo Vrana k vrane sadá, každý si seberovného hľadá.

Jen aby to nebylo s ručením Hamzovním...

Bydlel tady jistý Hamza, o kterém zaručeně platilo-když mu člověk něco půjčil-že mu to zaručeně nevrátí :-) Ručení Hamzovní

Bloudí jak mucha v lampě.
Na posraného i hajzl spadne. (= má smůlu)
Ten je zhnilé, až do něho prsty lezó (= je líný).
Spař lebku! (přípitek)

Taky se mi líbí: Sedí kráva na stromě a plete kakao.
Ale to je z jiného soudku. :-)

Ještě k "měsíci, co svítí jako prase" - já to znám se sluncem:

Slunce svítí jak to prase,
na zahrádce sere pes,
ptáci řvou a kytky smrdí
- to je ale krásně dnes!

Text příspěvku byl upraven 21.03.15 v 00:42

Koukám že už jsem zabrousili i do přísloví a tak přihazuji svého oblíbeného Havlíčka"
"Nechceš-li si hubu spálit, musíš mlčet nebo chválit"

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Válí se na pláži jak vyvržený vorvaň.

Být jako za groš kudla (případně zagroškudla) = Být hubený, drobný

taky jsme blahé paměti rádi používali: "IQ šumící trávy"

Tohle sice nejsou žádná přirovnání, ale staročeština je jazyk zajímavý :-). Víte třeba někdo co znamenalo "Stul kabelku!" nebo "U panosti se neumnožuj."?

Máš takovou sílu, že bys mohl shodit kocoura ze stolu a ani se při tom nezapotit.

Text příspěvku byl upraven 28.03.15 v 15:13

To je figurka do džezu. (narážka na něčí neuspořádaný vzhled)
Zpanštělé horák, co žere kafe vidličkó. (snob)
Giglanina. (jogurt či jiné jsoucno podobné konsistence)

Tak já se přidám :)

Oblíbené rčení manžela:
„Měla výstřih tak hluboký, že po jeho spatření řvali kojenci hlady.“ Případně: „Uvidíme: řekl slepý a šel do kina na němý film.“

Když po něm požaduji přesný časový termín: „Hmm, zahrnu to do příští pětiletky...“

Když připálím cibuli: „Je tu smradu jako v Cařihradu.“

Když ho kulturně obohacuju: „To zpíváš nebo tě vraždí?“

Libovolně: „Dám ti takovou, že se ti hlava otočí dozadu,“ nebo „Svině jedna svinutá stokrát zavinutá,“ (pardon)

Moje oblíbené (a pravdivé): „Mám orientační smysl jako holub, který právě vrazil do zdi.“
„Zarazil ho jako hřebík do prkna,“ (ve smyslu dostat někoho při slovní přestřelce)

„Cejtít se jak golfovej míček po celodenní šichtě.“

„Pomyšlení na něco takového ještě ani nezačalo uvažovat o pouhé možnosti vstoupit mi na mysl,“ - to když manžel přijde s něčím bláznivým. Odposlechnuto na LARPu :)

„Tys tam po*ral trpaslíka?“ - na kamaráda, co vyběhl vyplašeně z lesa.

„Banánová a květinová mise,“ - návštěva nemocnice.

„A já jsem vosk nebo vzduch?“

A poslední: „Můj humor je tak černej, že bych ho hned poslal sbírat bavlnu...“


Eva-lupen : To druhé bude něco s opilstvím nebo tak, už jsem to někde slyšela. První netuším :)

Notburga: Jo, jo :-) U panosti se neumnožuj = Opilství se neoddávej.
Stul kabelku! = Zavři hubu!
Dobré je také třeba Nepitomý = Nezkrocený, divoký. :-)

notburga: ta průpovídka o černém humoru je skvělá :-D

„Ječela, až padalo listí“

žádné úsloví, ale troška srandičky

Studentka čte referát na dějepisu o inkvizici a kacířích: "Ve středověku upalovali kacíře na hranicích. Bohužel se mi nikde nepodařilo dohledat, na hranicích mezi jakými státy to bylo."

Studentka je zkoušená z Josefa Kajetána Tyla. Moc toho neřekne, ale když se jí kantor zeptá na Fidlovačku, zázračně se rozpovídá:"(...) Vystupuje tu také houslista Mareš. Když pak oslepl, musel hrát už jen hymnu, protože tu jedinou uměl zpaměti."

Na hodině slohu zadá češtinářka studentům, aby napsali pohádku. Vyvolá pak jednoho z nich, jenž je známý jako vynikající chemik, nicméně se slohem trochu bojuje:

"Žil byl jednou jeden král, měl čtyři syny. Nejstarší z nich byl z másla, a proto ho museli naložit do formaldehydu, protože ve formaldehydu se máslo nerozpouští. Čtvrtý, nejmladší syn, šel jednoho dne po hradbách a... DÁL TO NEMÁM!“

Studentka je zkoušená z verneovek: "Jules Verne psal i cestovatelské romány. Jedním z nich je třeba Šest neděl na balkóně.“

pajonek: Děkuji za to, s kolegyní jsme se tu po ránu pobavily. :)

Pajonek: to je výborný.
A já mám taky jednu úžasnou větu ze studií zdravotní školy, jedna spolužačka napsala do testu: "Pacient v bezvědomí zpravidla nevstává z lůžka."

Nevím, jestli vás nepohorším, ale.
Když jsem pracovala v účtárně v Pražských restauracích, tak tam býval před výplatou frmol a šéfová nás nechutně honila. A jedna moje kolegyně, nervy na huntě, se děsně rozčílila a zařvala na šéfovou: "Jak to mám stačit?! Nemám vrtuli v prduli!!"
Což je od té doby má oblíbená hláška.

Já zas v podobných situacích tvrdím, že nejsem tryskomyš :))

My jsme našim věčně se loudajícím příbuzným říkávali "rychlá rota".
Když už jsme u těch vrtulí - "kopnu do vrtule a hned jsem tam"

notburgo, to je proto, že jsi podstatně mladší. Tohle bylo někdy v roce 1981, a nejsem si jistá, že tryskomyši už fungovaly - kdežto vrtule, to je jiná!

Text příspěvku byl upraven 04.04.15 v 12:53

Já si při vrtuli vždycky vzpomenu na Wericha jeho vodníka, tuším, s vodním šroubem... už js
em to dlouho nečetla, ale asi víte, o čem mluvím :)