1984
George Orwell (p)
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Společnost udržovaná v bídě neustálým válečným úsilím, jehož cílem není vítězství, ale vytváření nedostatku zboží neustálou spotřebou surovin. Totální kontrola sledováním kdekoliv. Podpora správnosti rozhodnutí vládnoucí vrstvy neprokazatelnou falzifikací minulosti. A likvidace jakékoliv budoucí opozice tím, že potencionální oponenty vládnoucí systém sám k opozici přivede a následně za účast v této opozici postihne. Tato kniha snad nikdy nepřestane být aktuální.
Naprosto geniální. Škoda jen, že lidi se nikdy nepoučí a nepoznají pravdu i kdyby je kopla do koulí.
Thought crime a newspeak dnes totiž vidíme na každém kroku, téměř všude.
Skvělá knížka, která by měla být pro všechny povinnou, protože je stále aktuální. Místy to až děsivě připomíná tu pořád velebenou EU...
Jak již zde zmiňovali ostatní, tak začátek byl nudnější, ale taky se musíme zblížit s okolním krutým prostředím a hlavní postavou, Winstonem Smithem.
Ve světě, kde se příběh odehrává, něco jako svoboda a demokracie přestává existovat, dokonce je i v plánu tyto slova odstranit ze slovníku.
Kniha má ukázat absurditu totalitních ideologii a kam až to vše může dospět.
Já naštěstí za totalismu nežil, a je mi takový život těžko představitelný.
No konec knihy zrovna neskončil, nijak šťastně.
Knize dávám 5*/5* za její myšlenky, které obsahovala,a ze kterých bysme se mohli poučit.
Unikátní kniha. Napsána v roce 1949 (autor zemřel o rok později), kdy se toho o totalitách přece jen nevědělo tolik jako dnes. Proto mě překvapily až prorocké pasáže a popisy manipulace Strany. Některé pasáže jakoby vypadly z budovatelských deníků ČSSR. Dílo je rozděleno do tří knih, z nichž každá mi připadala natolik odlišná, že jsem chvíli přemýšlel, zda ji napsal tentýž autor. První je racionální a až suchopárný popis totalitního režimu, druhá emocemi nabitý milostný vztah a třetí kniha je jednoduše řečeno psycho-teror. Přesto to drží pohromadě a zejména ve třetí knize se jednotlivé roviny propojí. Občas mě zamrazilo. Kniha mi dlouho zůstane v mysli. Společně se 451 stupňů Farenheita ji považuji je jedno z nejzdařilejších anti-utopických děl.
Začátek knihy nebyl nic moc, ale když jsem se prokousala do poslední třetiny, už se to docela dalo. A poslední pětina byla skvělá. Příběh má navíc hlubokou, pravdivou myšlenku, takže stojí za přečtení. Ovšem ne jako beletrie, spíš jako podmět k zamyšlení.
Než vstoupíme do volebních místností, či své právo volit ponecháme trestuhodně ladem, alespoň se zamysleme nad Orwellovou úvahou...
Začátek mi přišel trochu zdlouhavý a ikdyž byl nejspíš potřeba pro uvedení čtenáře do nového světa, musela jsem se občas přemlouvat číst dál. Od chvíle, kdy se však Winston setkal s Julií jsem naopak knihu nemohla odložit a určitě se k ní ještě někdy znovu vrátím.
Přiznám se, že mi kniha nepřišla moc čtivá. Nicméně ta ponurá a tísnivá atmosféra a aktuálnost díla je působivá. Děsivé je, že v dnešní době je poselství knihy téměř aktuálnější než před těmi desítkami let...
1984 byla má první kniha od George Orwella. Myslím, že pro toho, kdo se s jeho stylem psaní ještě nesetkal, je výběr této knihy jako první od něj hodně těžká. Já sama jsem ji četla jako první z jeho knih a trvalo mi skoro tři měsíce, než jsem se jí prolouskala až na konec. Denně jsem přečetla maximálně 20 nebo 30 stran, poté jsem si musela dát pauzu, protože jsem to prostě nezvládala. I přesto ve mně ale zanechala obrovský prožitek. To, co v ní Orwell líčil, bylo něco naprosto nepředstavitelného, ale v dnešní době ještě v některých státech uznávaného. Jsem ráda, že ji v povinné četbě máme a že jsem se k ní dostala, ale zřejmě to bude trvat docela dlouhou dobu, než se k ní kdy ještě odvážím vrátit.
Úžasná a vcelku děsivá kniha o tom, kam může dospět lidstvo, či přesněji státní zřízení. Jenom si ji někdo nesmí brát naopak jako "skvělý nápad, co bychom měli v nejbližší době určitě zrealizovat". To už je ale pochopitelně na dotyčném, jak s knihou naloží. Mimo tohle poselství je navíc i moc čtivá, podle mě víc, než Farma zvířat.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Naprosto excelentní. Jak výkony, zpracování, tak obsah, čímž se dostávám k samotné knize. Nechápu, jak toto mohl napsat už v roce 1948/1949. Jako by uměl předvídat budoucnost, ač v knize dovedenou ad absurdum. Vycházel, jak se ví, z doby Lenina a Stalina, Hitlera... ale stejně... prostě 'dokonale' absurdní. Hrozivé, šílené, alarmující, neskutečné, nepochopitelné, úplně mě mrazilo... Skvělá a nadčasová kniha stejně jako Farma zvířat. Geniální autor. Jedno ze stěžejních děl celosvětové literatury. 'Povinně' přečíst každý, abychom se měli na pozoru, neboť velký bratr tě sleduje a jak je patrné z knihy, nikomu nemůžeš věřit.
Po letech, kdy mě syn přesvědčoval ať si to přečtu, že se mi to bude líbit, nazrál čas. Asi do poloviny knihy pro mě byly některé pasáže náročněné. Nedávalo mi to, nevzpomenout si na své dětství (rozcvičky s rozhlasem po drátě, fronty na nedostatkové zboží, organizace volného času a akce Z...). Pak už se to četlo lépe, i když příběh samotný postupně gradoval. Doufám, že nás taková budoucnost již nikdy nepotká, i když mám pocit, že k ní spějeme. Brrrr......
VELKÝ BRATR TĚ SLEDUJE
Kniha s hlubokou myšlenkou. Nedokážu (a nechci) si představit, jak by svět vypadal, kdyby to bylo až takový extrém. Kniha je opravdu děsivou alegorií a jediné výtky, které mám, že knize chvíli trvá než se rozjede a styl psaní autor mi zrovna u této knihy nesedl.
Další můj rest splněn, kniha byla dočtena až napotřetí.
Při čtení jsem si několikrát vzpomněla na RUR a Bílou nemoc. Přesně ten typ knihy, která si pohrává s možnou vizí světa a nemusí skončit dobře. Připomnělo mě to historky mé babičky za totality, ale dotažené do absolutního extrému. Bohužel stále jsme v nebezpečí. Hrozba takového státu je i dnes aktuální. 1984 mě otevřelo oči ..... nechalo mě se zamyslet nad tím, co děláme špatně a co nesmíme dopustit. Nejhorší pro mě byla ta beznaděj, která zavání z celého příběhu - od začátku až do konce. Vše je marné. Žádné světlo na konci tunelu. Prostě nic.
Konec byl pro mne zdrcující i přes to, že jsem o něm věděla z hodin češtiny na střední škole. Věřila jsem v zoufalé vítězství nad systémem, protože pravda přece vždy vítězí. Bohužel v životě už to tak nechodí. Bylo to stejné jako v Chrámu Matky Boží v Paříži, kde jsem tajně doufala, že Esmeralda přežije, ale ono nic.
Doporučuji si 1984 aspoň jednou za život přečíst. Nebude to chyba.
Lahůdka na závěr ..... moc se mě líbilo vykreslení muže a ženy. Muž stále zahlouben do politiky, kdy se snaží věc vysvětlit ženě, ale ženu to nezajímá. Libuje si v citech a obyčejných věcech než v diskuzi o vládě. Občas to tak mám doma s jinou obměnou témat ;)
Knížku jsem měla problém dočíst, jak mi to přišlo strašné, takový život radši nežít. Výborně napsáno, naprosto dokonalé detaily, kdo by řekl, že byl román napsán na konci čtyřicátých let minulého století. Občas člověka mrazí z toho, jak se některé situace popsané v románu v něčem podobají dnešku.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance) vymývání mozkůAutorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
1984 patří mezi moje nejoblíbenější knihy. Příběh člověka, který je chycen Velkým bratrem, opět vnějšími okolnostmi, ze kterých není možné se vymanit, i když se velmi snaží i věří.