1984
George Orwell (p)
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Dějově možná ne příliš obsáhlé, vlastně možná ani ne moc záživné. Ale rozhodně mrazivé a neuvěřitelně prorocké.
Vzhledem k roku ve kterém George Orwell tuto knihu napsal, je neuvěřitelně nadčasová. Kniha byla velmi poutavá a celý Winstonův příběh jsem prožíval v jeho kůži. Slovník kterým byla kniha napsána byl také neskutečný. Kniha působila jakoby betonovým dojmem. Při některých pasážích mi běhal mráz po zádech. A konec knihy? Několik minut jsem seděl na židli s otevřenou pusou a všechno si urovnával v hlavě.
Dalo by se říct, že na svou dobu je opravdu nadčasová, ale taky dost těžkopádná. A čím více jsem četla, tím méně mě bavila. Sdělením ohledně totality je určitě přínosná, ale za mě už teda ne..
Kdysi dávno, ještě na základce, jsem četla Farmu zvířat a usoudila jsem, že 1984 bude podobně brilantní. Bohužel mě kniha zklamala. Ne myšlenkově, ale umělecky, jako beletrie. Došla jsem k závěru, že by vlastně stačilo nastudovat pasáž, kde Winston čte Knihu, protože to je myšlenkové těžiště 1984. Zbytek mi přijde jako balast až na pár geniálních záblesků (hledání rýmu na slovo "bůh"). Ostatně je možná chyba ve mně, ale u této konkrétní Orwellovy knihy mi vadí realismus, nemetaforičnost a "šedivost" jazyka, i když chápu, že asi má navodit atmosféru odlidštěné betonové totality.
Uff... musela jsem si dát pár dní po přečtení abych došla k nějakému závěru. Kniha předčila svou dobu to rozhodně. Na konci knihy jsem nechápala, byla jsem ohromená.. dokonce vyděšená. Nerozumím jak někdo mohl napsat něco tak neuvěřitelného. Nicméně mi úplně neseděl styl psaní a některé časti byli příliš zdlouhavé.
Když si uvědomíte v jakém roce je kniha napsaná, tak snad nejde hodnotit jinak než plným počtem. Opravdu neuvěřitelné. A ten jazyk? Nekonečné množství synonym. To bylo tak krásné tuhle knihu číst. Opravdu doporučuji. Ano, kniha je asi malinko depresivní, na druhou stranu řeč, která je použita vám to bez pochyby vynahradí.
S ohledem na to, kdy kniha byla napsána, smekám. Geniální, nadčasové, hrozivě pravdivé.
Nemám rád politiku a politikov, napriek tomu som nútený ju vnímať a s nimi žiť. Plný počet za to, že práve oni by mali mať túto knihu na nočnom stolíku, v aute, v lietadle, v kufríku, v kancelárii na stole, na pultoch v parlamente, na každom WC, ktoré použijú... Mňa však nikto nedonúti vrátiť sa k nej po rokoch a dočítať ju.
No, čítala som to už dávnejšie... A komentujem teraz, keď som si presne na toto spomenula pri čítaní tohto článku:
https://ac24.cz/-/nejvetsi-zasah-kontroly-lidskych-bytosti-v-cine-byl-predstaven-program-sledovani-ktery-na-svete-nema-obdoby?fbclid=IwAR0D3iyBLjlcuwt4MvmTHthevB4UCJgOT_EgXD62ezHzTIthpAmrXX11nbw
Komu by napadlo, že raz také niečo naozaj bude pravda? Taká škoda, naša Zem je tak krásna a nám ľuďom musí TAK VEĽMI šibať :(
Nic moc, nechápu to přehnané hodnocení... Není to moc čtivé - těšil jsem se až bude konec. Jde o "populární" téma totality, ale román samotný je slabý průměr.
„Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví.“
Jsem rád, že to mám za sebou a jsem ještě radši, že jsem to slyšel jako audioknihu a nemusel ji číst. Popisovaný příběh by mě bolel tím víc, čím pomaleji bych ukusoval řádky a stránky tištěné knihy. Lavíroval jsem, zda by se měla zakázat nebo naopak, zda by měla být naprostou povinností; může být stejně hrůzně inspirativní jako odstrašující. Je však neskonale nadčasová a díky Orwellovi za to, že je. Proto je dobré, že po ní může kdokoliv sáhnout a číst ji, když bude chtít a u toho by to mělo také zůstat. Vnitřek autorovy hlavy skrze jeho román nabírá děsivějších obrazů než celá tvorba H. P. Lowecrafta slisovaná do kapky laudana a rozmíchaná ve vašem absintu.
I když vždy je nějaká naděje… (snad)
„Takový svět, jaký jsi právě popsal, nebudete moci vytvořit. To je sen. Je to nemožné. Je nemožné vybudovat civilizaci na strachu, nenávisti a krutosti. Nebyla by schopná života. Rozpadla by se. Spáchala by sebevraždu.“
Je neuvěřitelné, že autor knihu napsal v roce 1947 a zachytil v ní téměř dokonalý obraz budoucí totality. Kniha není rozhodně oddechové čtení, ani se nedá číst na jeden zátah. Pro mě byla velmi depresivní, musela jsem ji často odložit. Jsem ráda, že to mám za sebou, protože číst ji podruhé určitě nebudu.
Jelikož jsem si knihu nevybrala k maturitě a ani jsem nijak zvlášť neměla potřebu si ji přečíst, teď přišla doba, kdy už jsem o něco starší a knihu jsem si chtěla z nějakého důvodu přečíst.
S čistým svědomím dávám pět hvězd, je to nadčasové až z toho běhá mráz po zádech, svět je tak beznadějný a krutý. Co mi dělalo trochu problém, byly kapitoly z Knihy, které byly složitější na pochopení. Konečná část příběhu byla emočně i psychicky vybroušená a poslední věta to dovršila.
Myslím, že sa neoplatí rozoberať význam diela, keďže tak urobilo už mnoho užívateľov predo mnou. Taktiež už netreba zdôrazňovať, aký inteligentný, geniálny vizionár spisovateľ bol. Mnohé jeho predpovede sa splnili počas komunizmu, mnohé sú neobyčajne platné v súčasnosti... (najmä všadeprítomné médiá, ktoré robia z ľudí stádo nemysliacich blbcov a stopercentná verejnosť všetkého, čo koná väčšina obyvateľstva - koľko je takých, čo odfotia nielen každé jedlo, než ho zjedia, ale aj nádhernú kompozíciu svojich nôh a záchodovej misy!)
Radšej sa chcem vyjadriť k vplyvu knihy na mňa. Čítala sa mi skvele, za dva dni som ju zložila, bolo to napínavé a desivé, teda ingrediencie, ktoré vyhľadávam. Lenže so záverom prišla ťažká vlna depresie. Toto je jednodznačne kniha, ktorá je najbezvýchodiskovejšia a najzúfalejšia zo všetkých, čo som čítala. Vysvetlím na príklade: Ak by sa v našej pokojne dedinke zjavil šialený vrah, zabednila by som dom a zapojila šedé mozgové bunky, ak by nastala invázia upírov, oprášila by som všetky vedomosti a pripravila koly, ak by vypukla vojna, utiekla by som do zahraničia, ak apokalypsa, do vesmíru... Prípadne sa dá za každých okolností umrieť nádhernou hrdinskou smrťou, ktorá pomôže mnohým... Lenže, ak by knihy pomaly vymierali, hudbu vyrábali stroje (čo je dnes aj pravda, lenže ešte vždy nám ostáva hudobné dedičstvo predkov), zužovali slovnú zásobu, zrušili lásku (!!!!!!), rodinu, priateľstvo, ZMAZALI HISTÓRIU... Jediné riešenie zavesiť na krk slučku a vyskočiť z okna... Jediné. Toto by som spravila po prvých dvoch stranách knihy. Nemohla by som žiť vo svete, kde neplatí, že dva a dva sú štyri...
"Člověk musel žít – a žil ve zvyku, který se stal pudovým – v předpokladu, že každý zvuk, který vydá, je nepřeslechnut, a každý pohyb, pokud není tma, zaznamenán." Muselo být šílené žít s takovým vědomím. Člověk není nikdy sám sebou a nemůže si odpočinout.
VÁLKA JE MÍR.
SVOBODA JE OTROCTVÍ.
NEVĚDOMOST JE SÍLA. – "Vlastně ani žádné myšlení nebude.", "Být pravověrný znamená nemyslet – nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí.", "Dokud nebudou umědomělí, nebudou se bouřit, a dokud se nevzbouří, nemohou se stát uvědomělými." Tento systém vlastně úplně jednoduše využívá princip Maslowovy pyramidy potřeb.
"Člověk instinktivně skrýval své city, ovládal svou tvář a dělal totéž co všichni ostatní."
"Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum, koneckonců jak víme, že dvě a dvě jsou čtyři?"
A co Facebook a jeho aféra? Práce tajných služeb? Kamery? Autor viděl mnohem dál, než do 80. let.
Přečetl ze zvědavosti. Depresivní čtení. Přineslo mi to jen blbou náladu. Stejně depresivní jako si pustit občas zprávy v televizi. Vylíčené zlo v knize v různých formách existuje. Stačí si přečíst třeba něco od těch, co utekli z KLDR. Velice podobné a tam je popsaná přesně realita všedního dne v oné zemi.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance) vymývání mozkůAutorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Je tu bezesporu spoustu zajímavých myšlenek, zajímavý je i samotný děj, ale bohužel mi román přišel poněkud utahaný a první část mě příliš nebavila. Druhá část byla už o poznání lepší, jenže to zase srážela ta pasáž, kde Winston s Julií čtou Knihu. Chápu, že to tu své opodstatnění mělo a opět tu byly zajímavé myšlenky, ale mě to prostě nebavilo a u téhle pasáže jsem se musela do čtení vyloženě nutit. No u třetí části už opravdu uznávám, že byla dobrá. Takový psycho-triller, za který bych ty čtyři hvězdičky dala, avšak celkově musím hodnotit průměrem, což je možná trochu škoda, protože potenciál to mělo.