1984
George Orwell (p)
Jedno z najznámejších diel svetovej literatúry nášho storočia spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu sú osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jedinca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už v roku 1948 ponúkol svetu víziu, ktorá sa neskôr stala realitou. Podobne ako v ostatných krajinách nášho regiónu, ani u nás sa anglický spisovateľ George Orwell dlhé roky nesmel vydávať z ideologických dôvodov. Po novele Zvieracia farma má slovenský čitateľ konečne možnosť zoznámiť sa aj s Orwellovým vrcholným dielom, románom Tisíc deväťsto osemdesiatštyri. Komunistická diktatúra v roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. V centre románu, ako v celom diele tohto spisovateľa, sú osudy čestného jednotlivca (volá sa Winston Smith), ktorý sa spoločnosti vzoprie, za čo zaplatí krutú daň. Dielo je pochmúrnym, aj keď doslova vizionárskym obrazom odľudštenej spoločnosti, pod čo sa podpísal aj zdravotný stav autora, ktorý v čase, keď ho písal, umieral na tuberkulózu. Keďže slovenský čitateľ pozná z vlastnej skúsenosti spoločnosť, ktorú Orwell opisuje, bude jeho stretnutie s ňou nepochybne o to zaujímavejšie. George Orwell, vlastným menom Eric Arthur Blair (1903-1950) sa narodil v Indii a do Anglicka sa jeho rodina presťahovala, keď mal štyri roky. Prvé verše uverejnil v miestnej tlači už v roku 1914, knižne debutoval v roku 1933 dielom Bez peňazí a nádeje v Londýne a Paríži, v ktorom umelecky i dokumentárne opísal svoje zážitky zo života medzi nezamestnanými, žobrákmi, tulákmi a bezdomovcami. Aj keď vyšiel z prostredia, ktoré ho predurčovalo skôr k pravicovým ideám, hlásil sa k ľavici a pokladal sa za demokratického socialistu. Neskôr jeho doslova bytostný odpor k totalitným praktikám urobil z neho jedného z najväčších a najúdernejších kritikov komunistického režimu. Je autorom niekoľkých románov, početných zbierok esejí i reportáží. Za vrchol jeho umeleckej tvorby sa považuje novela Zvieracia farma (1945, v slovenčine v rámci edície MM v roku 1998) a najmä román Tisíc deväťsto osemdesiatštyri (1949).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Knížka, při které by mi asi tuhla krev v žilách, kdybych zažila z totalitního režimu trochu víc než jen první 4 roky svého života. S ohledem na rok vydání oceňuji schopnost dovést následky politického utlačovaní až do takového stádia, které v Oceánii vládne. Do pěti hvězdiček mě osobně "něco" chybí, ale kniha je právem hodnocena tak vysoko.
co říct..... super knížka. Neuvěřitelné nadčasové dílo. Pravdivé až z toho mrazí. Čte se sama
Tato kniha mě tedy dost zklamala. Podle toho, co jsem o ní četla, jsem si myslela, že bude lepší. No, člověk nemůže chtít všechno, že?
Nadčasové a děsivé dílo. Lež je vždy o krok před pravdou.
Volby 2013 jsou za dveřmi a stoupající preference "Strany" jsou pro mne nepochopitelné.
Strany, s níž jsou spojeny dlouhé roky totality, diktatury, lží, zatýkání, mučení i zabíjení.
Chápu JAK; nechápu PROČ.
Kniha 1984 patří mezi ty, které jsem si při povinné četbě odpustila a jsem za to ráda. Myslím, že teprve teď přišel ten správný čas, abych ji dokázala správně (a hlavně se zájmem) vstřebat. Četla se sama a nešlo přestat. Myslím, že varování autora je více než zřejmé a v každém, kdo tuto knihu přečetl, zanechala výraznou stopu, která rozhodně nezmizí.
Výborná a bezútešná kniha. Šťastný koniec som neočakávala, ale pocit prázdnoty po prečítaní tiež nie. Geniálna kniha!
Přečíst si legendární a doporučovanou knihu, znamená většinou být méně či spíš více zklamaný. To ale není případ 1984. Je to odporné, skličující, šokující, naprosto nechutné a surové. Ale to neznamená, že to není jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla.
Tak co dámy a pánové, jak daleko necháme Velkého bratra zajít?
Četla jsem asi dvakrát, s desetiletým odstupem, a i podruhé na mě působila stejným bezútěšným dojmem jako poprvé. Vlastně i hůře, protože co jsem před těmi deseti (nebo už patnácit?) lety považovala za antiutopickou fikci, v dnešní době se mi jeví jako reálná budoucnost.
Cožpak něco z toho se už neděje?
Kamerové systémy na ulicích i na pracovištích? Lidi držení v práci při minimálních mzdách, uměle na hranici bídy (ať mi nikdo nevykládá o krizi, byla uměle vyvolaná a mnozí zaměstnavatelé ji využívají jako výmluvu, aby nemuseli přidat na platě), lidi stále více oblbováni tupými reklamami, tupými reality šou typu Vyvolení a bulvárními zprávami, které nemají s pravdivostí už nic společného. Navíc je tu úprava dějin, přepis historických faktů (v Anglii prý vynechali z učebních osnov dějiny o holocaustu, za chvíli se bude popírat i druhá světová, stačí, když vymřou poslední pamětníci). Odebírané vzorky DNA a co víc, přemýšlí se o povinném čipování lidí. Kam tedy jako lidstvo směřujeme? Nerada bych do orwellovského světa 1984. Asi bychom si měli zapisovat to, co se děje, dřív, než se začne uměle a řízeně zapomínat...
Možná přeháním, možná ne.
Až neskutečně realisticky působící vize totalitního státu budoucnosti, která bohužel v dnešní době v některých aspektech funguje. Podle mě jedna ze zásadních knih 20. století.
Ani nevím, proč jsem se této knize tak dlouho vyhýbal. Když jsem se do Velkého bratra konečně začetl, už po několika odstavcích jsem se nedokázal od knihy odtrhnout. Román je výborný, inteligentní, ve své době nadčasový, a především velmi čtivý, dobře napsaný. Některé pasáže jsou zdařilé, trefné, pravdivé. Orwellovy myšlenky jsou až zarážející. Velký bratr alias 1984 zcela právem sídlí v první desítce nejlepších knih na DK. Ke knize se časem jistě rád vrátím, i když to zrovna není nejveselejší čtení. Některým mladším čtenářům příjde dnes kniha možná obyčejná, šedivá, v době prvního vydání to byla ale velká událost.
Při četbě mi běhal mráz po zádech a popravdě řečeno té myšlenky, kterou kniha předkládá se nemůžu ani po několika letech zbavit a často nad tím přemýšlím, zda přecejenom svět nesměřuje k takovému stavu... Br :/
Tvé myšlenky určují, co jsi ...
„Naše myšlenky,“ řekl americký psycholog William James, „mají nesmírnou sílu. Je na našem rozhodnutí, jestli tuto sílu využijeme ve svůj prospěch či ke své škodě. Silou myšlenek nerozhodujeme jen o zdraví a nemoci, ale naše myšlenky jsou náš osud. To je zákonitost, které nikdo neunikne; ale zároveň i báječná šance.“
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance) vymývání mozkůAutorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Šok, deprese a zmar. Úžasná a obdivuhodná kniha i po 70 letech stále mrazivě aktuální.Velký bratr je všude kolem nás. Avšak týden před volbama do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR krajně nevhodná literatura. Ve volbách jde opravdu jen o to, aby Ti uprostřed se stali Těmi nahoře a naopak Ti nahoře si chtějí udržet svou moc. O nic jiného nejde a Ti dole s tím nikdy nic nezmůžou.....