1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463829/bmid_1984-Tpl-463829.jpg
5
11924
11924
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí. Úředník londýnského Ministerstva pravdy, kde se retušují, falšují či přímo likvidují dějiny, však ve svých zápiscích obtížně hledá srovnání s dřívějšími normálními časy, jejichž útržky doluje ze zasutých vzpomínek, dennodenně atakovaných přívalem propagandistických žvástů. Je snad jediný, kdo si v téhle zemi zachoval zdravý rozum a paměť? Opravdu kdysi zahlédl něco, co představuje zásadní trhlinu ve fazoně Velkého bratra, z jehož všeobjímající náruče není úniku? Ve zrůdném, avšak svým způsobem dokonalém totalitním režimu je Winstonova touha po špetce nezávislosti možná předem odsouzena ke zmaru… Zcela nový český překlad nejslavnější antiutopie míří ke generaci, jež už krutý a posléze groteskní komunistický útlak nezažila. Kniha, již autor dokončil v roce 1948, ukazuje s prorockou jasnozřivostí smrtelné nebezpečí ideologie zaštiťující se všeobecným dobrem, když žádá, aby se s ní lidé zcela ztotožnili. Fanatici a mocichtiví oligarchové stále číhají na příležitost. Stačí, když na chvíli přestaneme dávat pozor.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , LedaOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha na mě čekala dlouho. Nepřečetla jsem ji ani v rámci studií, kdy byla snad i povinnou četbou, ale nenašla jsem k ní cestu. Až teď po 20 letech. A prostě mi přijde husté, jak se naše dnešní realita podobá tomu sci-fi příběhu napsanému před 70 lety. Máme se začít bát?
Rozhodně nadčasové dílo, které by si měl každý alespoň jednou za život přečíst. Hodně nutí člověka k zamyšlení.
Přečteno do Čtenářské výzvy 2021..
Ne, opravdu, chtěl jsem si tento kousek přečíst už dávno, ale teprve teď na to nastala správná doba, nejen kvůli výzvě, ale i kvůli aktuálnímu světovému dění, protože, to co se od vypuknutí pandemie děje a co si vlády světa vymýšlí mi příjde jak úryvky z tohoto zásadního díla, které by si měl přečíst opravdu každý, doufejme, že to nezajde do takových extrémů jako v příběhu Winstona..
Jednu hvězdu ubírám snad jen za třetí část, která se zbytečně táhla a mohla být o půlku kratší
Asi jsem po všech těch pětihvězdičkových hodnoceních čekal malinko více. Jinak jde ale samozřejmě o nadčasovou klasiku, která je i po těch x desítkách let stále aktuální – vlastně paradoxně čím dál více než méně. A z toho mrazí. Protože ve světě, který se podobá tomu Orwellovu, rozhodně žít nechcete.
Precteno v breznu roku 2021....nevim, jestli se mi chce neco vic dodavat....asi radsi ne...snad jen vzkaz pro globalni elity - TOHLE SAKRA NENI NAVOD!!!!!!!
Román 1984 by si měl opravdu přečíst každý, přidávám se k těm co ho doporučují. Co si z toho kdo vybere, jak to zpracuje, pochopí či se knihou nechá či nenechá ovlivnit, to už je věc jiná.
Zpočátku jsem se hůř začítala, je tam hodně popisů a kniha je málo dějová (o ději a příběhu to primárně opravdu není), ovšem trpělivost se rozhodně vyplatila. Právem jedna z nejzásadnějších knih 20. století.
Poměrně depresivní kniha, na kterou nikdy nezapomenu. Četla jsem jí nerada, ale jsem ráda, že jsem jí četla. Největší přínos tohoto geniálního díla vidím v tom, jak detailně popisuje zpracovávání lidí do podoby, ve které ho chce mít a vidět TO, co jde zjednodušeně nazvat „vládnoucí stranou.“
Popisuje nejenom totalitu, ale mnohé nástroje mocných, které podle mého vždy v každé historické epoše existovaly a nějakým způsobem a formě více či méně zasahovaly do lidských životů. Ne všechno se dělo a děje tak okatě a přemrštěně jako v Oceánii, ovšem podle mého názoru dodnes v různých zemích a v různé míře fungují skryté a důmyslnější formy sledování lidí, likvidování nepohodlných názorů, ovlivňování občanů pomocí médií, sbírání informací apod. Dnes tu máme všemocné mezinárodní korporace a jejich diktát, sledování přes internet, diktát někdy až pochybné tzv.politické korektnosti a spoustu jiných nástrojů, které nám určují co máme říkat a neříkat, co si máme myslet, co kupovat a čím se zabývat.
Ale zpět k románu 1984, který tyto jevy dovedl do totální nesvobody, amorálnosti a absolutně nepřijatelného extrému, kdy se z lidí stávají nemyslící roboti bez vlastního názoru, až to jsou prázdné skořápky bez mozku, bez morálky a bez lásky. Orwellův popis ovládání lidí, včetně kontroly jejich myšlení, je geniální. Pojmy jako dvojité myšlení (doublethink), odstranění nepohodlných lidí a vymazání jejich činnosti i samotné existence (vaporizace), uměle vytvořený jazyk (newspeak), „zločin“ proti vládnoucí straně, byť jen v podobě nevyřčené myšlenky (ideozločin) se staly legendárními a výstižně popisují, jak snadno lze manipulovat s občany.
Dostala jsem lekci, jak udržet dvě protikladné informace a zároveň oběma uvěřit a jak vycvičit člověka v tom, aby v rozporuplném neviděl rozpor. Že jde zblbnout člověka až do té míry, že nevěří ani vlastním vzpomínkám a pokládá je za výplod choré mysli. Jde vymazat nebo změnit minulost, jakkoli se to zdá na počátku románu nemožné a přimět člověka, aby upřímně miloval svého trýznitele a věřil zcela zjevným lžím (2+2=5, když se to straně hodí tvrdit). Občan je tolik tyranizován (státem, v němž dokonce i obyčejní občané tyranizují a udávají jeden druhého), trestán a chaotickými změnami všeho a všech oblbován do té míry, až ztratí vlastní rozum, svoje nitro i veškeré zásady. („Přivedeme tě k hranici, odkud není návratu. Budou se s tebou dít věci, ze kterých se nevzpamatuješ. Nikdy už nebudeš schopen lásky, odvahy nebo poctivosti. Budeš dutý. Vymačkáme tě, až budeš docela prázdný. A pak tě naplníme sebou.“…“ Nedovolíme ani mrtvím, aby povstali proti nám (třeba jako mučedníci“..)
Orwell má občas smysl pro ironii, jak v umění vymýšlení protikladů (staré známé Ministerstvo lásky, kde se mučí a zabíjí političtí vězni a další ministerstva). Nebo například tato citace: „Julie věřila, že strana vynalezla letadla. On si pamatoval, že strana si nárokovala jen vynález vrtulníků. A v další generaci si už osvojí vynález parního stroje.“
Člověk v Oceánii nemá nebo ztratí všechny kolem sebe, svojí rodinu, která je vychovávána k udávání či je vaporizována, ztratí pseudopřátele i sám sebe. Je tady toho tolik o čem jde přemýšlet a každý si to musí v sobě zpracovat sám.
„Minulost byla mrtvá, budoucnost nepředstavitelná.“
„Vždyť to vlastně ani žádný podvrh není. Jde jen o to nahradit jeden nesmysl jiným.“
„Všechna doznání jsou pravdivá. Děláme je pravdivými.“
"Minulost byla vymazána, vymazání bylo zapomenuto, lež se stala pravdou."
Fandila jsem mu, ale stejně ho dostali...
Co napsat. Děsivé...
Tuto knihu číst v této virové krizi, když člověk vidí, co se za tím vším děje, rozpoutá v hlavě hromadu zajímavých myšlenek.. Takové "varování" pro lidstvo.. (Moje úvaha z duch. hlediska: Třeba jsme si tohle už prožili a teď v přítomnosti jsme dostali možnost změnit svou budoucnost. Kdo ví?)
* To, že je v menšině a že je možná jediný, z něj ještě nedělá šílence. Je pravda a je nepravda, a když se člověk drží pravdy, třeba proti celému světu, není šílený.
* Je zvláštní, že obloha je táž pro každého... A lidé pod touto oblohou jsou také skoro stejní - všude na celém světě, miliardy právě takových lidí, kteří navzájem nevědí o své existenci, odděleni zdmi nenávisti a lži, a přeci téměř přesně stejní - lidé, kteří se nikdy nenaučili myslet, ale v srdcích, v útrobách a ve svalech hromadí sílu, která jednoho dne vyvrátí svět.
Nepochybně převeliké dílo, které se s přibývajícími roky stále více přibližuje současnosti.
1984 je nadčasové dílo což skutečně platí. Uvážíme li dobu a poměry ve kterých Orwell román psal tato úvaha se opravdu potvrdí.
Nejvíc oceňuji fakt, že autor nekritizuje konkrétní totalitní režim, ale pouze poukazuje na společné znaky těchto totalit. Pokud se skutečně oprostíme od konkrétní ideologie můžeme tyto totalitní prvky najít i v dnešní době a společnosti.
Je skutečně bolestné vidět nastupující tendence totality v roce 2021 a ještě větší utrpení je, že lidé tyto prvky mnohdy nevidí a nadšeně tleskají ve jménu demokracie.
Upřímně nevím, na co jsem tak dlouho čekala, než jsem se odhodlala vzít tuto knihu do ruky a pořádně se začíst. Je to fenomenální dílo, které přesně odhadlo a popsalo, co se dělo v průběhu druhé poloviny 20. století. Zároveň spousta dějových linek zůstalo pro čtenáře záhadou a myslím, že to tak je správně.
Knihu je ale dobré číst v naprostém soustředění tak, aby vám neunikla podstata místy až filozofického textu.
Neuvěřitelná kniha. Mistrovské dílo. Já nemám slov. George Orwell byl geniální. Tahle kniha je geniální. A děsivá. Hodně děsivá. Zanechala ve mně takové pocity jako ještě žádná kniha. Měl by si ji přečíst každý. Přečetla jsem ji asi měsíc zpátky, i když v mé knihovně byla nějaký ten pátek a myšlenek na ni jsem se dosud nedokázala zbavit. A asi už ani nezbavím. V maturitním kánonu ji nemáme, což je ohromná škoda, myslím si, že by ji tam měla mít každá škola. Jsem opravdu ráda, že jsem si tento literární skvost mohla přečíst.
1984 - nejhrozivější kniha, jakou jsem zatím četla. Diktatura dovedená k dokonalosti. Totalita, z níž není úniku.
Co mě však zaujalo je „Československý doslov„ o úctyhodném rozsahu téměř 100 stran. Autorem je pan Milan Šimečka, doktor filosofie, původně člen KSČ a posléze disident, kterému se tato kniha dostala do rukou v polovině šedesátých let minulého století. Samozřejmě v originále.
Svůj doslov začíná tím, že každý člověk si nejspíš přál prožít některý z příběhů, který četl. A ano. Sama jsem si vzpomněla, jak jsem si jako sedmi nebo osmileté dítě přála žít v Bullerbynu nebo jet s Neználkem do Slunečního města. A panu Šimečkovi se to povedlo. Jeho život se v určité fázi hodně podobal životu hlavního hrdiny z románu 1984. Samozřejmě, aniž by si to vůbec kdy přál.
Nakonec jsem tento doslov četla déle, než samotnou knihu. Bylo to fascinující, ale zároveň náročné. Tak jsem si četbu raději dávkovala po troškách.
Vím, že příběh Winstona Smitha už nejspíš nikdy číst nebudu. Zároveň vím, že ho mám v hlavě vypálený tak, že ho nikdy nezapomenu. Ovšem rozbor díla a jeho vliv na autorův osobní život od pana Šimečky, bych mohla číst opakovaně. Mnohokrát. A jsem přesvědčena, že bych vždy našla něco nového.
Děsivé varování před totalitou k níž vede dokonalá propaganda a represe. Nejsmutnější na té knize je, že jsou státy a systémy, kde se v různé míře toto odehrává. KLDR je toho asi nejdokonalejším obrazem. Takže, lidé bděte!
Poprvé jsem tuto knihu četla na střední, kdy si mě získala hromadou myšlenek ke zpracování. Po několika letech jsem ji otevřela znovu a opět ji přehltala. Líbí se mi, že je to ten typ knížky, který nám v každém věku předá trochu něco jiného.
No a navíc, zkuste si tu knížku číst v době coronavirové... dostává zase úplně nový rozměr!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Orwell v tomto románu vynikajícím způsobem popsal fungování všech totalitních režímů včetně toho který byl i u nás.Neřekl bych že kniha je nadčasová,jen se zde popisuje fungování systému který tu byl dávno před námi a bude i po nás.