1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472517/bmid_devatenact-set-osmdesat-ctyri-YWr-472517.jpg
5
11901
11901
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí. Úředník londýnského Ministerstva pravdy, kde se retušují, falšují či přímo likvidují dějiny, však ve svých zápiscích obtížně hledá srovnání s dřívějšími normálními časy, jejichž útržky doluje ze zasutých vzpomínek, dennodenně atakovaných přívalem propagandistických žvástů. Je snad jediný, kdo si v téhle zemi zachoval zdravý rozum a paměť? Opravdu kdysi zahlédl něco, co představuje zásadní trhlinu ve fazoně Velkého bratra, z jehož všeobjímající náruče není úniku? Ve zrůdném, avšak svým způsobem dokonalém totalitním režimu je Winstonova touha po špetce nezávislosti možná předem odsouzena ke zmaru… Zcela nový český překlad nejslavnější antiutopie míří ke generaci, jež už krutý a posléze groteskní komunistický útlak nezažila. Kniha, již autor dokončil v roce 1948, ukazuje s prorockou jasnozřivostí smrtelné nebezpečí ideologie zaštiťující se všeobecným dobrem, když žádá, aby se s ní lidé zcela ztotožnili. Fanatici a mocichtiví oligarchové stále číhají na příležitost. Stačí, když na chvíli přestaneme dávat pozor.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Leda
Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Bála jsem se knihu číst. Totalitu jsem zažila. Byli jsme sledování kde chodíme a s kým se kamarádíme a to nejen na základní škole, střední i v práci. Třídní učitelé museli psát komplexní posudky k přihláškám na střední školy. Pionýr byl každou středu povinně i jiné kroužky na střední škole také. Ale naučili jsme se o orientaci v přírodě, první pomoc a hlavně jsme byli se spolužáky a kamarády. Těch pozitívních věcí bylo více. V knize je všechno zakázáné a ponurejší. Taky tam mají organizovanou zábavu, ale to je asi jediné pozitivum. Všechno to nejhorší ze všech totalitních režimů v jedné knize. A současný svět? Měli by to ve školách dospívajícím dát jako povinnou četbu. Smutek dolehl na mě, že lidé mohou vymyslet takové věci.
Je to příběh k zamyšlení a měli bychom být vděční, že nežijeme v takové době. Příběh mě donutil k zamyšlení, ale není to nic, k čemu bych se vracela. Místy mě kniha nudila a přeskočila jsem asi tak 10 stran, které byly naprosto nezajímavé. Je to smutný příběh, ale otevře oči. Každopádně můj šálek kávy to není a některé pasáže nemusí v knize vůbec být. Jsou tam nadbytečné.
K očištění planety - Úplná Demontáž Lidstva! Vypůjčuji si název hudebního alba, které by ovšem bez člověka nevzniklo... Nevznikla by ani beletrizovaná politologicko-psychologická studie pro ty, co neradi odborné statě, a maně tuší smysl okřídlených sloganů o velkém bratrovi a orwellovském režimu - aniž by knihu četli. Po přečtení je schvátí dilema, zda slovo lidstvo znamená poctu či nadávku. 3/22
Na knize se mi líbí nejvíce celková atmosféra, která je velmi klaustrofobní a hutná. Podobnou větu jsem psal i u (taky úžasné) "Farmy zvířat", ale Orwell mě ohromil tím, jak pomocí svého přítele byl schopen podat lidem nebezpečí totalitních režimů. Nejsem zastáncem toho, aby se určité knihy vnucovaly čtenářům, ale věřím, že by "1984" (nebo "Farmu zvířat") měl přečíst každý. "Farma zvířat" se mi líbí o chlup více svojí bizárností, tím, jak autor schovává historické postavy za zvířata, ale "1984" je zase lepší v tom, jak se autor za nic neschovává a všechny ty absurdity, nesvobodu a potlačení lidskosti strčí čtenáři před obličej, aby nezapomněl, co se jemu může stát taky.
Mrazivá ukázka totality v akci. A to v roce kdy se technologie odposlechu musela skrýt za obrazem kvůli své velikosti. To je dnes, v době kdy si dokonalé zařízení pro šmírování každý nosíme v kapse, docela úsměvné :)
(SPOILER) Nesmrtelný dystopický román George Orwella je alarmující dílo, ze kterého člověka mrazí, zvlášť když si uvědomí, kolik z jeho obsahu se dělo, pořád děje a nadále bude dít. Orwellův román 1984 o totalitním režimu, kde absurdita převzala moc a zdravý rozum posměšně připoutala na pranýř, kde černá je bílá, kde 2+2=5, v sobě navždy ponese varovné poselství. Ostatně nepřipomíná nám to něco ?
Moje srdcovka. Kolikrát já se k ní od gymplu vracela, to ani nespočítám, a stále mě nepřestává fascinovat, překvapovat. Je geniální, je smutná, je děsivá, je pravdivá.
Poslouchal jsem jako audioknihu ve zdařilém zpracování na YT. Často jsem některé pasáže dával 2x. A musel jsem to kouskovat. Byl jsem z toho na hadry. Je to tak živé! Pocitově: V první půlce mi pripomnělo takovou love Story ala Remarque .. postupně přechází v temnou přeměnu hrdiny za pomoci zrůdnych postupů "Vé Bé" drtících jeho tělo a duši. Klesáme spolu s ním hloub a hloub až ..
Je dobře, že tohle "Varování" patří do povinné četby a čtou ji tak mladší generace!? Takže naděje tu je!
Zajímavý příběh o tom, jak to může dopadnout, pokud se zvolí špatná strana. Můžeme tu poznat některé historické skutečnosti včetně masové manipulace. Je hodně deprimující, že už v době vzniku knihy autor věděl, před čím svět varovat.
Přesto se mi tato knížka nečetla moc dobře, jazyk autora mi nesedl, některé pasáže byly až moc zdlouhavé.
Tuhle klasiku jsem si už delší dobu chtěla přečíst a došlo na ni díky čtenářskému klubu. Mistrně vykreslená totalita, chvílemi člověka až zamrazí!
Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla!
Velký bratr tě vidí!
2+2=5
Silný příběh o tom, co všechno dokáže režim, když chce člověka zlomit a podvolit si ho. Z knížky mě chvílemi až mrazilo. Bohužel, některé pasáže byly zdlouhavé a ne moc záživné, i když chápu, že pro celkový pochopení příběhu byly důležité.
Kdybych to neměla v Čtenářské výzvě, asi bych to nedočetla. Opravdu depresivní.
Nevybrala jsem si úplně nejlepší čas ke čtení této knihy, ke konci roku a o vánocích, ale chtěla jsem splnit ČV. Už jsem si ji chtěla přečíst dávno, tak se stalo a ještě jsem si to přehrála v audiodramatizaci s českými herci na 5 hodin poslechu. Ráda jsem si pročetla ty dialogy a Winstonovy myšlenky, ale popis té filozofie strany atd. mě trochu nudilo. Jen je mi záhadou, jak to Orwell mohl napsat v roce 1949, protože je to hodně šokující, co všechno věděl.
Není pro mě snadné napsat komentář k této geniální knize, protože vše napsali čtenáři přede mnou.
Souhlasím, že kniha je děsivá, deprimující, vizionářská, že je obžalobou totalitních režimů, že je nadčasová a aktuální i nyní.
I mně chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale potom začaly přečtené stránky rychle přibývat.
Jen si vyčítám, že jsem se dala do čtení tohoto románu v nevhodnou dobu - na Vánoce a konec roku by byla vhodnější méně depresivní četba. Kniha patří k těm několika, které mě dokázaly "rozhodit" - jako např. osudy a mučednická smrt Josefa Toufara či deníková sága Jaká je cena člověka...
P. S.: Ty krysy! Pane Bože, ať se mně o nich v noci nezdá!
Děj této knihy alespoň okrajově zná kde kdo, pojem Velký bratr také, ale určitě je dobré si tento nadčasový román přečíst.
Jak je vidět, nestárnoucí klasika, která se znovu a znovu aktualizuje v reálném světě. Dokonalá beletrie a zároveň studijní materiál.
K této knize není potřeba komentáře ani recenze. Je až neuvěřitelné, co autor dokázal předpovědět v době, kdy knihu psal.
(SPOILER)
Román 1984 osobne považujem za absolútny strop svetovej literatúry. Orwell ho dokončil v roku 1949, kde v ňom zniesol obžalobu totalitného režimu, pričom vychádzal z praktik dystopickej totality. Človeka až mrazí, ako dokázal predpovedať budúcnosť.
Príbeh pojednáva o úradníkovi Ministerstva pravdy Oceánie, Winstonovi Smithovi, ktorý rovnako ako všetci ostatní žije pod neustálym drobnohľadom strany, ktorá sa snaží ovládnuť všetko, vrátane ľudského myslenia, ľudských pudov, myšlienok a podstaty človeka. Systém prepisuje minulosť, aby zodpovedala vládnucej ideológií, manipuluje historické dokumenty, spomienky, literatúru, filmy, zakazuje lásku a akýkoľvek cit a sex. Jedným z prepisovačov je samotný Winston. Je sledovaný veľkým bratom a všadeprítomnými obrazovkami, ktoré majú oficiálne slúžiť ako ochrana pred nepriateľom, ale v skutočnosti sa nimi odhaľujú myšlienky proti Strane. Deti sú vychovávane tak, aby nahlasovali svojich rodičov, a ak sa nájde človek, ktorý dokáže uvažovať samostatne, je jednoducho vaporizovaný, resp. vymazaný. Winston verí, že musí existovať niečo viac, pretože spomienky mu ostali. Strana však manipuluje so všetkým, aj so spomienkami. Vzoprie sa systému, zúčastňuje sa na 2 minútach nenávisti pri popíjaní ginu víťazstva, píše si denník, začne si s členkou strany, čím sa dopustí najväčšieho ideozločinu. Zistí, že ho 7 rokov sledovali a vedia všetko, aj to, čo si v danom okamihu v duchu myslel. Je vystavený mučeniu, hladovaniu a teroru. Pod hrozným nátlakom prezradí všetko a prizná sa k veciam, ktoré nespáchal až nakoniec sám prijme učenie strany, podľahne, začne milovať veľkého brata až je sám popravený a vaporizovaný.
Must read všetkých čítačov aj nečítačov!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Mistrovské dílo s přesahem daleko do budoucnosti. Někdy mám dojem, že někteří to mají jako manuál, jiní to nečetli vůbec. A to je vážně škoda.