1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547016/bmid_1984.jpg
5
11920
11920
Vojna je mier Sloboda je otroctvo Nevedomosť je sila Winston Smith žije v roku, o ktorom sa domnieva, že je rok 1984, ale naisto to vedieť nemôže. Veľký brat a jediná politická Strana v absolútnej totalite kontrolujú prítomnosť, manipulujú minulosťou aj budúcnosťou. Sloboda neexistuje. Pravda je len myšlienkový konštrukt. Ľudská individualita je zločin, za ktorý sa pyká. Winston pracuje ako radový ministerský úradník a žije život plný pretvárky a tupej beznádeje. Až kým mu doň nevojde Júlia a s ňou mladosť, krása a láska. Winston začne veriť, že život musí byť niečo viac ako len nekonečná vojna, Strana, práca, hlad a bolesť. Existuje svet mimo týcho mantinelov? A hlavne, vidí a počuje Veľký brat skutočne všetko? George Orwell vo svojej dystopickej fikcii stvoril ponurú a krutú víziu ľudstva. Zvrátené metódy manipulácie jedincom i spoločnosťou vykreslil tak dokonale, až z toho oťažieva srdce. Román bol pôvodne napísaný a zasadený do budúcnosti okolo roku 1984, ale jeho odkaz je pálčivo aktuálny pre každé časy a právom patrí medzi najvýznamnejšie diela svetovej literatúry. 1984 je román o ľudskosti a o tom, ako ju zničiť.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , SnowMouseOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Všechny záznamy byly zničeny nebo zfalšovány, všechny knihy byly přepsány, každý obraz přemalován, každá socha, ulice, budova přejmenovány, každé datum změněno. A tenhle proces pokračuje den za dnem, minutu za minutou. Dějiny se zastavily. Neexistuje nic kromě nekonečné přítomnosti, v níž má Strana vždycky pravdu.
Četl jsem poprvé někdy v devadesátkách a říkal jsem si: "Fakt dobrý!"
Teď jsem si to přečetl v rámci Čtenářské výzvy a smutek. Jakoby se tomu současnost přibližovala.
(SPOILER) Můj problém asi je, že mám rád knihy se zvratem a napínavým příběhem. Tady není ani jedno. Nebo možná je, ale v tak malé míře, že jsem to ani nezaregistroval. Doufal jsem, že zápletka nebude v tom, že je O´Brian ve skutečnosti nastrčenej agent, ale že půjde kniha hlouběji, a Strana nechá tyhle "odpůrce" v klidu rebelovat, přičemž je však bude mít neustále pod kontrolou. Knihu jsem četl v originále, což asi zážitku taky nepřispělo, jelikož není nejčerstvější, použitá angličtina je z dnešního pohledu spíš Oldspeak :) Za mě v současné době jednoznačně overrated, z dobového pohledu nejspíš přelomová.
Když jsem začala číst, přišlo mi to extrémně přehnané. Tohle by přece nikdo nedopustil! Takhle by nikdo nechtěl žít! Bohužel čím dál člověk čte, tím víc to dává smysl, člověk je tvárný, snadno ovlivnitelný a i opravdová a silná láska se dá zničit a zamordovat. Je mi z toho smutno, protože je to všechno tak reálné.
Řekla bych, že je to jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Jeden z nejdůležitějších románů posledního století, možná i vůbec, do jehož pochopení se musí dorůst. Proto jsem taky tento román četla tak pozdě. A rozhodně nejsem zklamaná. Nadčasové dílo, které do nejen dnešní, válkou na Ukrajině obdařené, doby, ale celkově i do systému, který jsme si vytvořili a ve kterém setrváváme, sedne jako prdel na hrnec. Reálně jsem měla chuť při čtení některých kapitol a hlavně výroků O´Briana pochybovat o všem, co se v dnešní době, a nejen v dnešní době, děje a prezentuje jako realita. Protože realita je strašně snadno ohybatelná a dnes hlavně sociální sítě s námi můžou manipulovat, jak se jim zachce. Ale to zahýbám moc do konspiračních teorií, kterým sama nechci věřit.
Tohle dílo by si měl za život přečíst asi každý, nejen ti co se zajímají o politiku či literaturu.
Po přečtení bychom možná řekli: ,,Bylo by hrozné, kdyby se něco takového událo."
Správně bychom měli v zděšení vyříci: ,,Tohle se událo." (a stále se děje)
Netuším, z jakého důvodu neustále nelíbáme prsť našich zemí, vědomi jsouce, že jsme se digitō Deī vyvlékli z tolika tyranií a zločasů, vyhnuvše se mnohdy i těm možná nejhorším katastrofám civilizačním.
1984 je sice fikce, svým příběhem však třímá jakéhosi ducha autoritářských vlád.
Je to fikce, pokud jsou Severní Korea, Čína, desítky muslimských diktatur, Venezuela, Vietnam, Kuba, Rusko atd. fikcemi. Je to vskutku skutečnost.
Z první části jsem byla vysloveně nadšená, nemohla jsem se odtrhnout...
Jenže pak... Druhá část byla extrémní nuda, vůbec mě jejich příběh nezaujal, nevtáhl. Řádky jsem přeskakovala a doufala, že se to zase zlepší. Třetí část už byla zase o něco lepší, ale... Na zadek už jsem si z toho nesedla. Myšlenka dobrá, téma poměrně aktuální... Ale kniha by klidně mohla být poloviční...
Mlhavé povědomí o kultovní dystopii, Orwellovu mistrovskému dílu a vizionářském ději, které jsem si o 1984 nesl ze školy, se ukázalo být příliš chladným. Kniha svou surovostí, živelnými dialogy i brutalitou vtáhne čtenáře do krutého světa Oceánie, roztrhají jeho mysl, zbaví jej iluzí i nadějí. Málokterá kniha dokáže takto probrat romantikya idealisty, možná právě proto, protože nemluví v alegoriích ani podobenstvích a beznaděj servíruje reálnou a (nepíšu to rád) aktuální. Orwellova vize se zpočátku zdá být přehnaná a nereálná, ale velmi rychle zevšední a musím se přiznat, že když jsem s hlavním hrdinou čekal v cele na výslech v místnosti 101, třásl jsem se hrůzou v jistotě, že Velký bratr nebude mít slitování.
Jedna z nejsurovějších a nejdepresivnějších děl, jaké jsem četl. Nad jiným počtem hvězd než plnou palbou jsem nepřemýšlel.
Kdybych hodnotil čistě literární kvalitu, dal bych možná o jednu hvězdu méně, protože se to místy zbytečně táhlo a Orwell se zaměřoval na aspekty děje a postav, které nebyly zásadní. Ovšem za svou nadčasovost, myšlenky a jisté vizionářství si toto dílo rozhodně zaslouží plný počet. "Reálné" 1984 naštěstí v našem světě nenastalo, ačkoliv například Sovětský svaz měl k absurdnu poměrně blízko, naštěstí ho ale potkal pozvolný rozklad.
V dnešní době na mnoha diskusích čtu příspěvky lidí, kteří sotva dochodili základní školu, přečetli si děj 1984 na Wikipedii a ohání se výroky, kterými srovnávají děj této legendární knihy s pandemickým zákonem, lockdownem, EU a tak podobně.
Kdyby reálné 1984 nastalo, právě tito prostoduší lidé budou těmi prvními, kdo se stanou poslušnými součástkami soukolí, které popisuje Orwell. A tohle je budoucnost, které se musíme vyvarovat.
Zřejmě půjdu proti proudu, ale mě to neoslovilo. Připadalo mi to zbytečně zdlouhavé a místy se informace opakovaly. Bylo tam pár momentů, které mě překvapily, ale přiznám se, že jsem se do čtení musela nutit a teprve od třetí části mě kniha opravdu upoutala. Nejsem si úplně jistá, jestli je to ten druh knihy, která je vhodná k maturitě, už jen kvůli spoustě skrytých významů a stylu, kterým je psaná a ne každý učitel se dostatečně věnuje rozboru. Za mě zůstává favoritem Farma Zvířat.
Je fascinující sledovat, jak se tato fikce, napsaná někdy v polovině 20. století, stává realitou. George Orwell byl geniální spisovatel a novinář a dokázal přesně vystihnout, kudy se bude společnost ubírat. Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla!
Pusťte si dnes zpravodajství a zaplačte.
Jednoduše geniální. U knih dokáže být člověk opravdu napjatý, ovšem toto je první kniha, u které jsem se opravdu lekl. Kniha mě opravdu nenechala "odejít" a přečetl jsem ji ze všech nejrychleji.
Keď som toto čítala prvý raz v r. 1991, mrazilo ma z predstavy, ako veľmi blízko bola Orwellova predstavivosť našej realite. Strašilo ma presvedčenie, že Orwell jednoducho musel cestovať v čase, prísť do r. 1984, vrátiť sa späť do svojej doby a napísať, čo videl. Príbeh je taký autentický, že sa mi nechcelo veriť, že mu to všetko len tak vykvitlo v hlave. Od tej doby som 1984 čítala ešte zo 2-3 krát a vždy ma polieva hrôza z toho, že sú krajiny, kde to takto stále je a že existujú ľudia, čo by také spoločenské “poriadky” chceli vrátiť znovu i k nám. Kam dali rozum a kam svoju česť?
Kniha 1984 je pro mě dílem, které ve mě mnohé zanechalo. Stále se vracím k textu, který jsem četla a s odstupem času budu číst znovu. Kdo má rád ,,hloubku" najde ji právě zde.
Tuto knihu jsem četla jako součást povinné četby a v porovnání s jinými klasickými díly byla tato kniha nadmíru dobrá a čtivá. Fiktivní svět ve kterém vládne totalitní režim byl opravdu skvěle a trefně popsaný, zároveň člověku místy běhá mráz po zádech, protože autor líčí totalitní režim opravdu reálně. Myslím si že děj knihy není potřeba nějak více představovat, jelikož alespoň malé povědomí o knize máme asi všichni.
K postavám si žádný speciální vztah pravděpodobně nevytvoříte a ani si žádnou nějak více neoblíbíte, ale v této knize jde hlavně o to poselství a o varování před totalitními režimy. Jazyk není zbytečně složitý a celou knihu jsem přečetla za relativně krátkou dobu.
Určitě časem sáhnu i po Farmě zvířat a pravděpodobně si ji vyberu i příští rok na seznam četby k maturitě. Prostě jen, když hledáte klasiku s velkým a důležitým poselstvím, která není zbytečně zdlouhavá a komplikovaná, tak 1984 je skvělou volbou!
Četla jsem se staženým žaludkem, pocitem na zvracení a očima vykulenýma. Tyhle moje pocity nepramenily z příběhu pana Winstona, ale spíše z geniality samotného Orwella, který více méně předpověděl budoucnost části Evropy po 2. světové. Co mě dostalo a z čeho jsem měla husí kůži jsou věci jako doublethink, newspeak (osekáni slovní zásoby za účelem nemožnosti vyjádření jakéhokoli nepřípustného názoru? clever as fuck), zločin z nesprávného myšlení a hlavně v knížce popisované změny a přetvoření minulosti k obrazu v danou chvíli nejvíce vyhovujícímu, jako cože?? Než jsem přečetla tuto knihu, žila jsem v přesvědčení, že jestli je na světě opravdu něco jen mého, nedotknutelného jsou to moje myšlenky… a ejhle… asi to není nic. Doufám, že prvky z 1984, které mě tak děsí zůstanou už navždy jen literárním výmyslem… ačkoliv právě píšu tyto slova do mé osobní všude přítomné maličké obrazovky… myslíte, že se bratr dívá? 8/10
“Kdo tě udal?” Zeptal se Winston. “Moje dcerka,” řekl Parsons s jakousi žalostnou pýchou. “Fakticky jsem na ni pyšný. Každopádně to dokazuje, že jsem ji vychovával ve správném duchu.”
“Poprvé si uvědomil, že chce-li člověk uchovat něco v tajnosti, musí to skrývat i sám před sebou.”
”Zemřít, a přitom je nenávidět, to je svoboda.”
Velmi zdařilý antiutopicky Roman ze kterého mrazí jak se jeho dej se pomalinku začíná uskutečňovat
Je to takový sci-fi realismus, kde se prolínají prvky scifi (zasazení do doby, dokonalá snaha menšiny o 100% kontrolu většiny) a prvky totalitarismu (vymývání mozku, mučení, kontrola života), který byl a je, byť ne v takové míře, přítomen ve všech totalitních zřízeních. A byť chápu, že je možné lidi zlomit, věřím, že ne všichni jsou ochotni se vzdát a zradit tváří v tvář mučení a bolesti - historie to dokazuje. Na druhé straně když se vezme v potaz že to psal v roce 1949, tak je až strašidelné, jak moc se to podobalo, která poté přišla.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Jestli jsem někdy chválila Farmu zvířat, netušila jsem, jak mrazivé bude tohle dílo. Autor vytvořil sofistikovaný svět, kde protiklady splývají v jedno, a kde je i pouhá myšlenka zločin. Samotná existence doublethinku, newspeaku či vaporizace je děsivá, přesto je však nejděsivější skutečnost, že v některých zemích se tato nepředstavitelná fikce blíží skutečnosti.