Poslední aristokratka
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134832/bmid_posledni-aristokratka-uqy-134832.jpg
4
6447
6447
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Chvílemi je to až moc velká "řachanda", ale věřím, že se lid baví. Druhý díl už asi vynechám.
Poslyšte, ten pan Boček nemá chybu. Tedy pokud chápete humor welmi, ale welmi suchý a nenápadný. Namátkou- vycpaný Jaroušek, síťka na pleši pana Spocka, způsob pohřbení Marie II. A nejdokonalejší je hláška: Můj otec byl taky Američan. Chtěl být nenápadným učitelem literatury, kterým také byl. Dokonalé.
Ačkoliv jsem na knihu četla rozporuplné názory, kniha se mi velice líbila. Je to nenáročné čtení u kterého člověk nemusí nijak přemýšlet a kniha pobaví. Humor je milý a nenásilný. Mně osobně kniha nadchla už jen proto, že s průvodcovstvím mám zkušenost a některé věci z příběhu jsou realitou. Knihu doporučuji, zejména lidem s kladným vztahem k návštěvě památek.
Tak tohle byl můj šálek kávy,styl humoru velmi podobný mému.Smích mě doháněl až k slzám díky vtipným hláškám a úžasnému líčení neuvěřitelných situací.Opravdu povedené dílko,už se vrhám na druhý díl!
Dobře, nejde o žádné hlubokomyslné dílo, ale popravdě jsem se svěle bavila (z MHD mě museli málem vyvést) a odpočinula si. Nápad je to poměrně originální a Olin s Laďou jsou nezapomenutelní, těším se na další díl.
Můj humor si vzal při čtení knihy nejspíše dovolenou, protože vtip jsem v příběhu hledala marně.
Hodně jsem se nasmála, hlavně když otec Marie zkoušel vycvičit Olina s Laďou :D
Od knihy jsem čekala více už díky recenzím. Bohužel mě kniha neoslovila. Tento humor mi nepřijde vtipný, spíše tragický. Knihu odkládám a nebudu dočítat, jelikož je to ztráta času a energie.
velmi humorná, ale vzorec se důsledně opakuje, a tak mě přestala za půlkou bavit a nakonec jsem nedočetla...
Jednoduše paráda, užívala jsem si každou stráku a neskutečně jsem se bavila. Tohle je kniha, ke které se budu vracet, jen málo knížek mě dokázalo nahlas rozesmát. Existovat hrad Kostka, už jsem tam nastěhovaná. Navíc je dobré vědět, že nejen moje rodina je šílená.
Na začátek jedna rada: Až něky budete potřebovat zlepšit náladu, prostě otevřete tuhle příjemnou knížku (kdekoli, na jakékoli stránce) a prostě se začtěte. A rázem bude po splínu.
Nejsem žádný vyznavač humoristických románů, za svůj život jsem jich zas tolik nepřečetl, ale jedno už vím jistě: že Aristokratku ve svém pomyslném žebříčku zařadím hodně vysoko, určitě až někam k Saturninovi a panu Kaplanovi.
Jako oddechové čtení mezi oblíbenými detektivkami. Nevím, zda budu číst druhý díl.
Kousavy a ironicky humor. Kriticky pohled na nase nekdy az hystericky opevovane cesstvi. Neskutecne jsem se pri cteni bavila, az mi bylo lito, ze je pribeh tak kratky. Pro me velmi sympaticka zalezitost, ktera me nadchla. Zamilovala jsem se do vsech hlavnich postav a muj slovnik byl obohacen o slova jako Mufloni apod. U teto knizky se nelze nesmat ;-)
Štítky knihy
deníky aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Humoristické knihy nemám většinou ráda, ikdyž humor a srandu samozřejmě ano. Tady jsem si myslela, že třeba udělám výjimku, ale po 100 stranách jsem to zabalila. Pro někoho vtipné situace se opakovaly a já jsem se spíš začala nudit, kniha mi nic nového či zajímavého nedávala, takže bylo zbytečné číst dál, druhý díl jsem odložila rovnou.