Poslední aristokratka
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134832/bmid_posledni-aristokratka-uqy-134832.jpg
4
6516
6516
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Na začátek jedna rada: Až něky budete potřebovat zlepšit náladu, prostě otevřete tuhle příjemnou knížku (kdekoli, na jakékoli stránce) a prostě se začtěte. A rázem bude po splínu.
Nejsem žádný vyznavač humoristických románů, za svůj život jsem jich zas tolik nepřečetl, ale jedno už vím jistě: že Aristokratku ve svém pomyslném žebříčku zařadím hodně vysoko, určitě až někam k Saturninovi a panu Kaplanovi.
Jako oddechové čtení mezi oblíbenými detektivkami. Nevím, zda budu číst druhý díl.
Kousavy a ironicky humor. Kriticky pohled na nase nekdy az hystericky opevovane cesstvi. Neskutecne jsem se pri cteni bavila, az mi bylo lito, ze je pribeh tak kratky. Pro me velmi sympaticka zalezitost, ktera me nadchla. Zamilovala jsem se do vsech hlavnich postav a muj slovnik byl obohacen o slova jako Mufloni apod. U teto knizky se nelze nesmat ;-)
Evžen Boček, kastelán Milotického zámku (od roku 1992), osmačtyřicetiletý autor (1966) a kyjovský rodák, který se se svými texty prý moc nevnucuje. Věřící, konzervativní a svou Poslední aristokratku tvořil celých osm let. A kastelán Josef z jeho tak povedené knihy trpí silnou autobiografií . . . alespoň „Mufloni“ a jeho žena to tvrdí . . .
Ani se to nechce věřit. Milotický zámek znám již dlouho, Evžena Bočka ale znám jen pár měsíců. To, když jsem v početných odkazech kolem knih neustále „zakopával“ o jeho Marii III. z Kostky a nejrůznější recenze na jeho literární počin - Poslední aristokratku. A jelikož mne zvědavost nedala, nezbylo, než si knihu přečíst.
Hned zkraje jsem ale narazil, když jsem při rezervování dílka v oblíbené knihovně zjistil, že jsem 18. v pořadí a k textu se jen tak rychle nedostanu (knihy již nekupuji, pouze je čtu). A tak jsem oprášil své znalosti virtuální reality a sehnal si zvukovou podobu tohoto povídání. A pak stačilo jen usednou a poslouchat . . .
Na úvod mohu potvrdit, Evžen Boček je velmi vtipným současným českým prozaikem a zcela po právu obdržel cenu Miloslava Švandrlíka. Jeho texty (Poslední Aristokratka má již i druhý díl – Aristokratka ve varu a další díly prý na sebe taky nenechají dlouho čekat) mne právě humorné povídání a knihy pana Švandrlíka dost připomínají.
Poslední Aristokratka je kniha, která si neklade jiný cíl, než pobavit a rozesmát. Reálie dílka – pomyslný, mírně zdevastovaný a časem nahlodaný zámek Kostka někde v Čechách – jsou panu kastelánovi velmi blízké, a tak jeho glosy a vtipné postřehy ze života na zámku jsou založeny na pravdivých poznatcích a osobních prožitcích. Jeho poznatky přenesené i do knihy, co návštěvníci při prohlídkách chtějí a co ne, vycházejí z reality, a pravda, moc lichotivě pro českého návštěvníka nevyznívají.
Celá kniha je pojata jako deník, vyprávění devatenáctileté dcery Marie, která se jako rodilá Američanka stěhuje do Čech, aby se zde se svojí celkem naivní americkou matkou a nepraktickým otcem, potomkem šlechtického rodu z Čech, ujali rodinného majetku a pokračovali v rodové linii české šlechty.
Ani jeden z hrdinů není na tuto roli připraven a tak hned od úvodu – odjezdu z Ameriky do Čech a nastěhování se na zámek – je celá rodina neustále konfrontována s realitou, se kterou si nedovede účinně poradit. To vše přináší komické situace, které zde autor vrší jednu za druhou a tak Vás neustále nutí k úsměvu na tváři a mnohdy až k hlasitému smíchu.
Postupně se ale děj v knize již moc neposouvá kupředu a vlastně se tak trochu utápí v opakujících se legračních situacích, které nese hospodaření na zámku a komunikaci se služebnictvem či osůbkami v okolí, které od vrátivších se Američanů očekávají víc, než tito mohou dát.
Spolu s hlavními hrdiny prožijeme vánoce, silvestra, pravou českou zabijačku a další dobrodružství.
Kniha je zcela určitě zábavné a neškodné humoristické čtení bez větších literárních ambicí, které ale v dnešní době plné špatných zpráv vnáší do duše radost, klid a pohodu . . .
Všem trudomyslným doporučuji jako povinnou četbu, obzvláště po chmurné zimě . . .
možná to zapříčinily vesměs velmi pozitivní hodnocení, ale musím se přiznat, že jsem čekala asi trošku víc. Na pokračování se už nejspíše nevrhnu, ale pro mezičas hlubších příběhů je nad odreagování dobrá a celkem se rychle čte.
Hezká kniha, ale asi jsem ji měla číst o pár let dřív a hlavně jsem od ní po přečtení všech recenzí neměla tolik očekávat, ale určitě si své čtenáře najde. Vtipné, rychlé čtení.
Musím dát 4 hvězdičky, protože jsem se dlouho u žádné knížky tolik nenasmála. Fakt dobrá oddechovka.
Knížka opravdu pobavila...Neustále jsem se u ní usmívala a jelikož "vypravěčka", která píše deník, mi je věkem blízká, tak jsem se báječně dokázala vžít do její role. Živě jsem si dokázala představit vše, co popisovala. Skvělá knížka a její pokračování také.
Víc než jen příjemné překvapení. Skvělé, svěží, ohromně vtipné a nedostatečně krátké.
Takže asi takhle: četla se celkem rychle, dokonce jsem se u ní i zasmála, ale nějaký veliký WOW efekt se nekonal. Nevím, možná až budu mít tu,,bitch" angínu za sebou, tak změním názor ( ale pravděpodobně ne). Vadil mi celkem drsný slovník, který se táhl celou knihou, opakujíci se vtipy (někdy je méně opravdu více) a prostě něco mi tam hodně chybělo (nebo přebývalo?) Ale své nadšené diváky si určitě najde.
Chvilku jsem váhala jestli čtyři nebo pět hvezdiček, knížka má slabší místa, ale na druhou stranu už dlouho jsem neplakala smíchy, takže u mě za 5 :o).
Opět jsem podlehl hypu zde a facebooku. Kniha nebyla špatná ale rozhodně neodpovídala oslavným ságám, které lze na ni číst. Jo párkrát jsem se usmál, no i častěji ale nějaké chechtání nahlas nebo dokonce válení se po koberci se nedostavilo. Slušný průměr, možná o kousek nad.
Když má kniha pověst, že u ní široké čtenářstvo prská smíchy, přistupuju k tomu opatrně (čím širší publikum shledává určitý typ humoru zábavným, tím více hrozí, že ten humor je "lidový" v horším smyslu slova). Naštěstí je tohle celkem kvalitní oddechové čtení, i když se některé humoristické postupy dost opakují a stávají se předvídatelnými.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství deníky láska tajemno aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura rodina mezilidské vztahy mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Jednoduše paráda, užívala jsem si každou stráku a neskutečně jsem se bavila. Tohle je kniha, ke které se budu vracet, jen málo knížek mě dokázalo nahlas rozesmát. Existovat hrad Kostka, už jsem tam nastěhovaná. Navíc je dobré vědět, že nejen moje rodina je šílená.