Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533018/bmid_babicka-pozdravuje-a-omlouva-se-65ddc103017fe.jpg
4
2039
2039
Audiokniha od Fredrika Backmana, autora celosvětově úspěšného románu Muž jménem Ove, jehož zvuková podoba obdržela cenu Audiokniha roku 2014 coby Absolutní vítěz. Každý sedmiletý dítě si zaslouží superhrdiny. Přesně tak to říká babička, která je ve svých osmasedmdesáti letech schopná vloupat do zoo, strašit sousedku sněhulákem, vzpírat se zatčení nebo vítat Jehovisty v rozhaleném županu Umí také vytvořit ten nejúžasnější pohádkový svět a své vnučce Else přichystá nezapomenutelné dobrodružství. V téhle honbě za pokladem je třeba doručit několik vzkazů s omluvou a zejména zjistit, že nic není takové, jaké se to na první pohled zdá být. Nejbližší sousedství, které působí jako důvěrně známé, je ve skutečnosti kouzelnou říší, jíž je nutno zachránit „Líbí se mi to ohromně a neskutečně. Plakala jsem miliónkrát, protože je to tak dojemné, tak citově zabarvené, tak úžasně napsané, že jsem chtěla být ta malá holčička. Je to nesdělitelný pocit a opravdu nádherný text,“ prohlásila o příběhu jeho vypravěčka Valérie Zawadská. A dodává: „Chtěla bych být takovou babičkou!“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
OneHotBook
Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
Interpreti: Valerie Zawadská
více info...
Přidat komentář
Nádherná knížka. Mě dostala z těch dosavadních tří od autora nejvíc. Doporučuju!
Ta přemíra fantazie, kde se pohádkové vyprávění promítá v reálném ději, které Elsa postupně odhaluje v trochu nebezpečné honbě za pokladem. Moc se mi líbí, jak postupně odhaluje tajemství svých sousedů a tím se i ve svém mladém věku přesvědčuje o tom, že ne každý je takový, jak se o něm povídá. Že každý může být v jádru dobrý člověk nebo mít alespoň důvody ke svému chování. Chvilkama mi hodně vadila Elsina hubatost a na druhé staně ta nespravedlnost dětských vztahů. Celkově se mi kniha líbila.
Kniha, která mi na jedné stránce vyrazila smíchem dech a vzápětí na druhé vehnala slzy do očí. Nebyla to dobrá volba na cestu vlakem :D, ale naštěstí to můj muž ustál a po hodině čtení už se raději na nic neptal. Po Ovem jsme myslela, že nemůže být další kniha stejně dobrá, lepší, ale může a rozhodně doporučuji a s chutí si přečtu "Tady byla Britt-Maríe". Backman píše moc hezky a ve mě získal dalšího čtenáře :D
Dlouho jsem knihu odkládala, Ove mi přirostl k srdci, tak jsem se bála, aby babička nezklamala. Nakonec to bylo opět nádherné čtení, které jsem si moc užila. Nádherně vykreslené postavy, pohádkový příběh, realita i surovost života a jeho dojemné stránky. Takže Backman nezklamal, naopak mě opět úžasně nadchnul.
Kniha se mi zpočátku četla trochu obtížně, nemohla jsem se pořádně zorientovat v postavách. Ale nakonec jsem ráda, že jsem ji neodložila. I když Oveho nepřekonala.
Ze začátku se mi četla opravdu těžce, pletly se mi postavy a pohádkové části působily dost rušivě, jako celek však knížka působí velmi mile a hlavně čtivě. Zejména posledních sto stran jsem zhltla za chvíli, velice emotivní a dojemné.
Teda... Ove mi prisel tak trosku nad prumerem...ale tahle knizka.... je naprosto uzasna... originalni psani me strasne bavilo...vtipne i trosku smutne...malo kdy mi slza ukapne a tady hned 2x .. zboznovala jsem vsechny hrdiny v knizce (az na Sama ;) coz se mi taky casto nestava...Take vazne nevite co se bude dit na druhe strance..naprosto nepredvidatelne...
Doporucuju precist.. jak bych mohla dat vic * dam jich aspon 10 :)
Mám knihy Backmana i jeho styl vyprávění moc ráda. Tohle je pohádkový příběh pro dospělé a pokud na tuto hru přistoupíte, je to skvělé čtení. A pokud nejste drsoni a cynici, tak i v závěru docela emotivní.
Třetí kniha od Backmana, kterou jsem četla. Nejdříve jsem četla "Tady byla Britt-Marie", ta se mi líbila nejvíc, naprosto skvělá, pak jsem četla "Muž jménem Ove", ta se mi taky moc líbila a dnes jsem dočetla tuto knížku, kde mě potěšilo - krom jiného i setkání s Britt-Marií. Četla jsem ty knížky v takovémto pořadí a v tom pořadí se mi přesně líbily, ale líbily se mi moc všechny. Backman píše moc hezky a prostě si mě získal. Opět hořkosladké, smutné, veselé, dojemné, zajímavě vystavěný příběh, moudré a zajímavé myšlenky, knížka se mi prostě moc líbila - i jsem se smála a k slzám mě také přivedla (hlavně ke konci). Navíc krásná obálka, líbí se mi všechny obálky knížek od autora.
Bezpochyby jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. O spisovatelském umu Backmana nemůže být pochyb. Kniha mi seděla ve všem... humorem, mírou absurdity, příběhem, perfektně popsaným charakterem postav, propojeností jednotlivých životních příběhů postav, pravdivými tvrzeními o vztahu babička - vnouče, zálibou hlavní hrdinky v Harrym Potterovi. Kniha má napínavé, klidné, vtipné i dojemné pasáže. Styl autorova psaní mi sedí úplně. Autorovy postřehy a poukazování na některá fakta současnosti, jsou příjemným osvěžením, které u mě nejčastěji vyvolalo výbuch smíchu. Zatím je to první kniha, kterou jsem od něj četla, nicméně doma mám i Ova a po přečtení téhle Babičky mě láká také autorova Britt-Marie. Knihu doporučuju každému, kdo se chce při čtení zasmát a taky trochu zasnít. I když jsem zrovna nečetla, musela jsem nad dějem stále přemýšlet a bylo těžké se odtrhnout :) Určitě se ke knize vrátím!
Tak tohle se nepovedlo. Jako kdyby se autor nemohl rozhodnout, jaký příběh napsat. Hlavně ty pohádkové pasáže mi tam strašně vadily a nudilo mě to.Sice jsem dočetla, ale Britt Marie byla mnohem lepší a lidštější.
Backmane, ty kluku jeden prvoplánovej. Ty si to umíš zařídit, co. Stačí ti k tomu jeden senior, nějaká těhule, prapodivný protivný mrně, sousedi případi a más vystaráno na rok.
Ne, mě se to líbí. Je to jistota. Jistota, že nikdo z nás není uvnitř úplnej parchant ("sorry") jen tak z plezíru. Všichni máme důvody ke svýmu chování, všichni máme nějaký příběh. Ale tolik silných příběhů pohromadě v jednom baráku? To už vážně chce pohádku, aby to člověk strávil.
Ps.: Chápu, že někomu knížka nesedí, přechytralý holčičky, pošahaný bábrdle a pohádkový styl vyprávění děsily i mě možná dobrýho půl roku. Ale nebojte se, děti, není všechno tak, jak se zdá. Ani ty pohádky. Vlastně hlavně ty. ;)
Ze začátku to šlo velmi ztuha, chvílemi mi až vadila přemíra té pohádkové části, pak jsem to ovšem začala číst nahlas dětem, které naopak tu pohádkovou část hltaly, no a pak už to šlo raz dva.
Mě prostě neberou knihy psané stylem malého dítěte. I když je kniha plná humoru a děje nebavila mě a jen jsem ji pročítala. Další knihy od autora asi číst nebudu....
Pěkná kniha, ač jsem neměla tak živelnou babičku, měla jsem s ní podobný vztah, jako hrdinka, krásný a plný lásky, s poselstvím do života, to se mě v knize dotklo asi nejvíce.
Za mne krásná knížka. Pohádka na druhou. Podle mne s knihou budou mít problém ti, kteří uvidí, že ani popsaný svět pohádky ani popsaný svět reality, nejsou skutečné a uvěřitelné. Naopak všichni lidé co mají rádi pohádky budou nadšeni. Jasně, že to takhle v životě není. V životě většinou nefungují taková „jednoduchá“ vysvětlení, ale o to tu podle mne nejde. Tady jde o to, že je krásné snít, že je krásné myslet na to, že by to i životě mohlo být takhle jednoduché. Je úžasní poznávat nové světy jak v pohádkách, tak v lidech okolo sebe. Napsané je to krásně, s takovou láskou k lidem, s takovou lehkostí, humorem a plné citů. Četl jsem to jedním dechem.
Backman se opravdu hezky čte. Tato kniha mi z dosud tří vydaných v ČR přišla nejsmutnější a i nejslabší. Hodně hraje na dojemnou strunu a tentokrát mi to moc nesedlo. Každopádně nemohu hodnotit nízko.
Moc se mi totiž líbil pohádkový svět. Možná by mohl napsat knihu pohádek z tohoto světa, určitě bych si jí koupila.
Pod čarou: dát knihu do žánru Pro děti a mládež mi nepřijde vhodné. Přece to, že je hrdinkou dítě neznamená, že to je pro děti...
Přiznávám se bez mučení, že s knihou jsem si dávala na čas. Ze začátku mě ukrutně nebavila, nedokázala jsem se začíst, ani jsem v podstatě nechápala její děj. Když jsem se ale prokousala prvotními stránkami, otevřel se mi nádherný reálně-snový děj, u kterého jsem se dojímala. Také bych chtěla mít takhle úžasnou babičku a žít s ní v zemi Sedmi království. Miamas.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
O Backmanových knihách se mi blbě píše, že se mně některá z nich líbí nejmíň, protože jsou výjimečné všechny. Tak jen spíš řekněme, že "Babičku" řadím až na třetí místo za Oveho a Britt-Marie. Dětská fantazie je úžasná a dospělý svět nahlížený dětskýma očima může být pořád smutný a krutý, ale... "člověk může být smutný, i když jí sladkosti, ale je to mnohem, mnohem těžší". A řekněme si upřímně, každý by někdy chtěl mít takovou babičku.
PS: Dostala jsem chuť znovu si poslechnout Britt-Marie...