Babička pozdravuje a ospravedlňuje sa
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511131/bmid_babicka-pozdravuje-a-ospravedlnuje--ZR4-511131.jpg
4
2062
2062
Elsa má sedem rokov a je komplikovaná. Vlastne ju za takú označujú, a to len preto, že nemá „vymetenú hlavu“, aj keď podľa zaužívaných noriem sa to od nej v jej veku ešte očakáva. Jej najlepšou, v skutočnosti jedinou priateľkou je sedemdesiatsedemročná babička. Tá kedysi bola vychýrenou a úspešnou chirurgičkou, no dnes jazdí bez vodičského preukazu a nelení sa jej nevítaných návštevníkov domu z balkóna ostreľovať paintballovou puškou. Ľudia o nej tvrdia, že je čulá, ale iná. Bláznivá. Ibaže babička je génius, ovláda tajný jazyk a má vlastné kráľovstvo, v ktorom všetko funguje inak. Presne tam zaviedla vnučku Elsu, keď sa jej rodičia rozviedli a v škole ju šikanovali. Kráľovstvo Miamas je ich útočisko.Jedného dňa však babička ochorie a dozvie sa, že zomiera. Milovanej vnučke Else ešte pripraví posledné dobrodružstvo – v podobe série listov, v ktorých sa ospravedlňuje susedom. Ich doručovanie zavedie Elsu na výpravu plnú stretnutí, napríklad s militantnými zástancami spoločenstva vlastníkov bytov, s fanatickým kávičkárom, s bojovým psom, s monštrom, s ožrankou aj hroznou babizňou. Pri dobrodružnom putovaní sa Elsa učí akceptovať smrť blízkych a krok za krokom odhaľuje pravdu o kráľovstve Miamas a svojej babičke.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2016
,
Ikar (SK)
Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Přidat komentář
Jako audio a je zapotřebí vyzvednout interpretaci Valerie Zawadské, protože to bylo prostě super (ne nadarmo je to jedna z nejlepších dabérek v Čechách).
Co se knihy týče, nevím... Začátek se mi líbil, nečetla jsem anotaci, takže jsem očekávala, že to zůstane tak, jako na začátku. Čili jiná babička a jiná vnučka prožívají jedno dobrodružství za druhým... nu, rychle jsem zjistila, že tak to tedy nebude. Prostředek mě nebavil... samej Mibatalos a Miamas a já nevím co všecko... S tímhle já mám celkově u Backmana trochu problém - baví mě jeho styl, baví mě jeho postavy (ačkoliv tady už trochu moc tlačil na pilu), ale nebaví mě jeho příběh nebo spíše neshledávám ho originálním. Analogie mezi pohádkou a skutečností, nevím no... úplně jsem tomu nefandila... V závěru ale, když se začaly rozuzlovat všechny jednotlivé příběhy to zase začalo mít trochu větší spád tak, jako na začátku...
No zkrátka, Ove mi sedl víc, ale ani tuhle knihu bych nezatracovala - prostě průměr... PS: Zkuste to audio, Valerie je fakt třída :)
Po první třetině jsem měl chuť knihu odložit, měl jsem z toho dojem, jakoby se autor snažil zopakovat úspěch Oveho, ale moc se mu to nevedlo. Přehnaná snaha být vtipný se vytrácela kamsi do ztracena. Přehánění se vůbec line celou knihou jak červená nit, takže hlavní hrdinové a situace, do kterých se dostávají, působí značně nevěrohodně a nereálně. Zatímco Oveho si člověk dovedl docela dobře představit, postavy v babičce jsou za každou cenu tak cáklé, aby byly nečím zajímavé, že se tomu prostě strašně těžko věří, nikdo takový jako Britt-Marie přece nemůže existovat! Naštěstí jsem ale četl dál a ono to začalo konečně dávat smysl a četlo se to o něco lépe, ale i tak tam bylo těch Miamasů a Mibatalosů nějak moc. Zatímco Ove mne dokázal rozesmát i dojmout, téhle knížce se to nepovedlo ani jednou i když se o to autor velmi snažil, možná právě až moc.
Musím říci, že se mi kniha líbila, jen mám docela problém s jejím zařazením jak žánrově, tak i tím, pro koho je kniha určena.
Stejně jako u Muže jméněm Ove, i tady jsem se několikrát nahlas smála a kniha mě nepustila až do konce. Někdy je těžké, vcítit se do malého dítěte, ale autor má vážně talent pro zvláštní a výjimečné příběhy. Má unikátní styl psaní a já se hrozně moc těším na další knihu.
Tak nějak jsem pořád čekala, kdy TO přijde. ... A nepřišlo... Pestré osudy; zvláštní, ale přesto zajímavá imaginární dějová linka, X-meni jsou taky fajn, ale jako celek mě to nijak nenadchlo.
Velice krásná kniha plná mouder, fantazie, tvrdé reality, zvláštních osobností, šíleností a mix všeho možného. Prostě jako život. Musím uznat, že jsem velice ráda, že jsem si tuto knihu koupila a přečetla. Hodně moc se mi líbila. Příběh byl prostě geniální.
Jednu hvězdičku strhávám z čistě sobeckých důvodů, že se mi to za prvé, obtížně četlo a za druhé, za tolik smutku, kterou kniha oplývá ač se to nezdá. Vlastně druhý bod souvisí s tím prvním. Takže, jak říkám, jen ze sobeckých důvodů, protože se mi o smutku čte špatně.
Jinak o vtip, skvělé historky a pěkné "pohádky" je v téhle knize doopravdy hezky postaráno :)
Jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Určitě nemusí sednout každému, ale pro dospělé lidi, kteří v sobě mají pořád schované dítě, je jako ulitá...
Aj druhá kniha od pána Backmana je dobré čítanie. Uznávam ale, že nie každému sa musí páčiť - hlavne v porovnaní s jeho prvou knihou. Babička má trochu slabší začiatok, podstatne spletitejší dej, ako mal Ove a rozprávková línia (aj keď pre príbeh taká dôležitá) tiež nemusí každému sadnúť. Ale ja som spokojný a už teraz sa teším na ďalšiu knihu od tohto Pána spisovateľa.
P.S. Aj ja som trochu v rozpakoch nad zariadením Babičky do žánru "Pre deti a mládež"...
Mozna, kdyby byl pribeh ciste o babicce, bavilo by me to vic.Elsa mi tak uplne nesedla. Prislo mi to trochu moc pohadkove. Pribehy najemniku byly dojemne.Clovek si tak uvedomi, ze i sebevetsi babizna ma v dusi nejaky ten sram.....Za me je Muz jmenem Ove lepsi.
Kniha je zajímavá, ale chce to výdrž, aby jste ji dočetli. Ze začátku je kniha nudná, kniha se pomalu rozjíždí a závěr je opravu fascinující. Určitě se kniha bude lépe číst lidem, kteří mají velkou fantazii. Autor perfektně popisuje dětský pohled na svět. ale druhá kniha od autora o nabručeném samotáři OVEovi...je mnohem lepší.
Knížka u které mě vlastně mrzí, že nedávám víc hvězdiček...je plná moc pěkných poselství, víceméně se mi líbí i ta pohádková linie a hlavně to, jak postupem času člověk zjišťuje, jak vybájený pohádkový svět odráží realitu a celé to dostává smysl. Ale pak je tu ta Elsa no...nemůžu si pomoc, ale byly pasáže, kdy mi hrozně kazila dojem z knihy. Svojí neúctou, přechytřelostí, drzostí...zkrátka je opravdu otravná a je to ona, kdo ubral hvězdičky v mém hodnocení. Mám rád individuality, ale Elsa mi prostě nesedla, i když samozřejmě vím, že přesně takovou jí chtěl autor mít. Možná je to pro mě nejmíň sympatická hlavní postava ze všech knih, co jsem přečetl. Nicméně i tak knížka stojí za přečtení a já se jdu těšit na Oveho!
Co dodat k ostatním komentářům? Je potřeba neodložit po pár stránkách. A číst i tu vysněnou pohádkovou linku - i když to naní vaše parketa. Po čase to začne dávat perfektní smysl. Mě se knížka líbila moc. Jenom těžko říct, je-li to opravdu pro mládež, nebo spíš pro dospěláky.
Musím říct, že se mi kniha opravdu líbila. Pravda, začátkem jsem se musela prokousat. Už už jsem chtěla knihu odložit, ale jsem ráda, že jsem to neudělala. Kniha byla krásná, vtipná, dojemná. Dobrodružství Elsy mě velice bavilo (jako Elsa samotná) a vždy jsem byla překvapená, když jsem zjišťovala nové vazby mezi sousedy a jejich příběhy. Opravdu super!
Pro mne jednoznačně kniha roku! Knížka, při jejímž čtení jsem se smála i brečela. Pohádka pro dospělé, která nám připomíná, že bychom ani v dospělosti neměli ztrácet fantazii a občas se ztratit v Zemi před usnutím. Jaké to je být jiný, ať už jste dospělý či dítě a jak se s tím poprat, aby to byla vaše výhoda (supervlastnost)! Jak složité mohou být lidské vztahy a křehká lidská duše. Jako pejskař jsem měla i velkou slabost pro worse a jeho konec mě dojímal snad ještě víc než konec celé knihy. :-) Pomineme-li pár drobností, jako proč lékařka bydlí v činžáku (což je v knize v podstatě vysvětleno) či jak je možné, že pes konzumující čokoládu vydrží na živu déle než do druhého dne (což není příliš výchovné), jedná se krásně napsanou knížku, které bych klidně dala ještě o hvězdičku více než Ovemu.
Oveho som si obľúbila hneď, k babičke a Else som si musela chvíľu hľadať cestu. Možno práve preto, ako dokáže Backman skvele opísať postavy - Elsina veľmi vierohodne vykreslená detská nekompromisnosť a tiež neschopnosť akceptovať iný názor mi miestami naozaj liezli na nervy. Ale Babička si ma postupne získala - príbehom, humorom aj tým smútkom skrytým pod povrchom snáď každej vtipnej situácie. Dokonca môžem povedať, že sa mi páči čím ďalej, tým viac. Od jej dočítania už uplynula nejaká doba, ale ja sa k nej v myšlienkach stále vraciam, pripomínam si niektoré scény, momenty a postavy. A čoraz viac mi dochádza, aká je to v skutočnosti výborná kniha. Takže po čase sa možno dopracujem aj k tej piatej hviezdičke. :)
...v euforii z docteneho pribehu jsem pouzila slova Elsy, ktere zaznely v pribehu opakovane, nechtic se nikoho dotknout! Verim, ze ti, kterym pribeh sedl, pochopili. Priste budu v komentarich opatrnejsi....
Tak padlá na hlavu myslím nejsem, jak si neskromně a nekriticky myslím, ale Babička se mi prostě hodně nelíbila, viz můj komentář níže. Nicméně nikomu svůj názor nepodstrkuju s tím, že on je rozhodně ten na hlavu padlej, když se mu to naopak líbilo.
Tak komu se tenhle příběh nelíbil, tak snad "musí bejt padlej na hlavu". Krásný a dojemný příběh o jedné potrhlé babičce a její sedmileté vnučce, díky které se člověk zasměje i zapláče.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypyAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Autorova první kniha mne nadchla mnohem více. Tento příběh je ovlivněn tím, že hlavní hrdinkou je malá Elsa. Je to její svět, který se dotýká světa dospělých, ale je to z větší části Říše fantazie. Taky jsem jednu měla, ale před pár lety se mi ztratila a nemůžu trefit zpátky.