Cejch
Zdeněk Šmíd
Krušnohorský hřeben býval kdysi eldorádem hledačů vzácných kovů, jenže s rozvojem novověku zavládla v zapadlé štaci na pomezí dvou národů bída. Rod Jakoba Schmelzera, který se tu usadil už v 15. století, proto zkusil sedlačit, knoflíkařit, posílat kluky do fabrik a holky do šití, občas i něco propašovat. A přece by se při veškeré smůle tohoto drsně ocejchovaného koutu k žití nevzdal. Po zádech zaťatého, leč přičinlivého rodu z obce Bach slušný kus cesty od Vejprt se však tak jako po hřbetech ostatních vesničanů projdou obě světové války a nevraživosti, kvůli nimž se Češi s Němci mydlili už jako mládenci na tancovačkách. I kdyby se je příchozí z vnitrozemí – třeba osvícený Jan Koudela a poté jeho syn Josef – snažili vlastním příkladem smířit sebevíc, nemají šanci. Iracionální nenávist je živená shora nejdřív z Hitlerova Reichu, pak na oplátku z Prahy, a tak po roce 1945 zplundrované západní pohraničí nevstane ze stavu klinické smrti…... celý text
Přidat komentář
Všichni jsme o Němcích, Češích, válce, odsunech, Sudetech atd. slyšeli a příběh zachycený v této knize vcelku jednoduchým a stručným jazykem je silný. O to víc, že se nás často osobně dotýkají ob jednu generaci... všechny ty podobné osudy si pamatuji z ústního vyprávění, ale neznám mnoho knih, které takhle pádně a bez dlouhých popisů vztahy, osudy a temnou stránku lidské a zdánlivě "národní" povahy vystihují. Rychlé dějové zvraty jsou prostřídány nostalgickými vzpomínkami a popisy životních podmínek tak nedávných a přitom vzdálených jako pravěk. Pan Šmíd mě překvapil, já ho měla za spisovatele humorných próz.
Nádherná knížka. Z počátku mi úplně nesedl jazyk, kterým je kniha psána, ale brzy tento nedostatek odezněl. Román je úžasný spoustou ingrediencí. Zabírá velké časové období, což umožňuje příjemné nostalgické momenty. Většina děje se odehrává v Sudetech a ukazuje, jak zde lidé žili, včetně několika mytologických prvků. V dlouhém časovém období je zaznamenám i konec 2. světové války, který je pro mě oblíbeným literárním tématem. Děj velmi dobře ukazuje i nečernobílé soužití Čechů a Němců a dobře zobrazuje změnu ve způsobu života v různých obdobích. Příběh v této knize je velmi lidský.
Knihu bych doporučil každému, kdo nechápe problematiku sudetoněmecké otázky, protože Zdeněk Šmíd ji v tomto románu vysvětluje velmi přesvědčivě.
Skvělý popis problematiky rozporů v Sudetech a to pěkně od prapočátku. Hezky je zde ukázáno, jak se lidé spíš dělí na ty dobré a zlé, než na Němce a Čechy (a to za každého režimu, který kdy panoval).
Skvělá knížka. Líbí se mi, že je autor nestranný, nedělí Čechy a Němce na "ty dobré" a "ty zlé", ale prostě popisuje situaci takovou, jaká byla. Děj je trochu zkratkovitý, čtenář nemá moc prostor si nějakou postavu zamilovat, případně ji začít nenávidět (protože prostě 220 stran a šest století historie), ale i tak mě kniha dokonale vtáhla do děje. A za pár měsíců si ji přečtu znovu.
Žiji na místě bývalých sudet. Viděla jsem nejprve divadelní zpracování - to mě vlastně přivedlo ke knize, ale téma pro mě bylo velmi blízké, složité, zajímavé. Nádherný knižní zážitek - některé scény byly opravdu otřesné - lidsky i společensky.
Nejprve jsem viděla divadelní hru v Chebu. Bezvadné, ale kniha je lepší. V létě 2016 jsem projela na kole krajinu na západ a JZ od Přebuze. Nějak si ten Bach umisťuji, ale kámen nad Bachem půjdu teprve hledat ...
Výborná,byť velmi drsná kniha. Lidé jako maličké figurky na pozadí velkých dějin,které je ale zásadně ovlivňují.
Skvělá kniha, která mne naprosto uchvátila. Není to úplně lehké čtení, jak téma i forma jsou náročnější, ale určitě stojí za to.
Téma mimořádné (navíc kniha je již z počátku 90. let), snaha o objektivní pojetí česko-německého střetávání v Sudetech je velkým plusem.
Nicméně pro mě byl literární styl „děj-neděj“- taková trochu báseň v próze bez vyznačené přímé řeči - dost těžko překonatelný. Nějak mi to speciálně k tomuto tématu nešlo. Stylem mi to zpočátku trochu připomínalo Srpnovské pány Vladimíra Neffa, ale ti byli nakonec pro mě výteční. Omlouvám se jinak výbornému spisovateli, ale tady jsem to prostě až do úplného konce nedala…
Verbování do první světové války, marné očekávání návratu odvedených synů a otců, vítání zmrzačených veteránů, Hitlerovy štvavé projevy v rádiu, jimž je v chudých horách snadné uvěřit, běsy druhé světové války, násilný odsun jako splacení válečných křivd, přistěhování nových obyvatel, zabírání statků ve prospěch družstev, vytyčení železné opony, zánik celých obcí, prorůstání domů přírodou. Na Bachu, v lesích nad Nejdkem, již nikdy nebude zdvihnuta májka, prohnaly se tudy všechny ideologie 20. století a nemilosrdný tok dějin zasáhl nejprve duše obyvatel, aby sebou vzápětí vzal i prastará stavení. Nic není jednoznačné, dobro a zlo se neřídí státními hranicemi, na obou stranách, mezi Čechy a Němci, najdete ty, co neustoupili z morálních zásad a ty, kteří naopak neváhali morálně poklesnout, jen aby ze změny poměrů vytěžili pro sebe, byť pouhou radost z ponížení někoho, kdo se na ně dříve křivě usmál či jim při zábavě v hospodě přebral holku apod. Doporučuji studentům probírajícím ve škole téma Sudet, zaryje se do mysli mnohem více, než učebnice dějepisu.
Vřele doporučuji, sice zpočátku mi dělalo problém se začíst, ale potom jsem ji přečetla jedním dechem. Autor krásně popisuje situaci v Sudetech a dává možnost čtenáři vidět tuto ožehavou problematiku z obou stran.
Velmi dobrá kniha,která ukazuje problémy v Sudetech.Líbí se mi,že autor nikomu nestraní a píše celkem objektivné příběh německé rodiny Schmelzerů.
Tak trochu povinnost Krušnohorce. Ač mi jazyk Z. Šmída není blízký, přesto jej dovede použít pro navození řady pocitů, jež až překvapily. Kniha je zajímavá a doporučuji i dalším Krušnohorcům. Jen dodávám, že chebské divadlo tuto knihu přeneslo na divadelní jeviště a nejen podle mne velmi zdařile!
Perfektní kniha,velmi dobře napsaná.Autor v dokázal velmi dobře popsat situace,ale hlavně pocity hlavních hrdinů na několika málo stránkách.Koho zajímá toto téma, doporučuji.
Trošku jsem měla problém s orientací v postavách, ale to je daň za tu zkratkovitost, která mě jinak docela bavila. Strašně by se mi líbil film natočený podle téhle knížky, ovšem nějakým dobrým režisérem....dokonce jsem si chvílemi při čtení připadala, že mi někdo vypráví film...
Tak tohle bylo nejlepší pojetí sudetského tématu, jaké jsem doposud četla.
Cejch je úžasně čtivý, má spád, na relativně malém prostoru je odvyprávěn příběh od 15. století do poloviny století minulého - a přesto to není uspěchané. Jak už jsem řekla u k samotnému autorovi - pan Šmíd byl mistrem malých knih s velkým obsahem. Jeho díla nikdy nebyla objemnými bichelmi, ale vždycky stála za to.
Líbí se mi ten nečernobílý pohled - z postav, které vám mohly být v časech svého mladí sympatické, se v dospělosti stali lidé poblouznění ideologií, touhou po pomstě, po moci... Nebyli to hodní Češi a zlí Němci, nebo naopak zlí Češi a hodní Němci... byli to lidé, lidé různí, lidé ve víru dějinných událostí...
- obsahuje mírné SPOILERY-
Rodina Schmelzerových byla krásně rozmanitá - od pradávných předků - bašské dívky Markéty a Benátčana, přes pobožnou Barboru a bláznivého Matyáše, silnou Annu, fanatického Lothara, bojácného Ernsta, krásnou Hildegardu a jejího českého manžela Jana, až k Josefovi - který je na jednu stranu Čechem, na druhou potomkem odsunutého německého rodu z Bachu a v konečnému důsledku hlavně člověkem, který nikdy nepotlačil svůj vztah k pozapomenutému kraji svého dětství, k zaniklé sudetské obci a ke svým kořenům...
A mezi tím vším stojí ještě Jakob, hlavní hrdina. Syn Barbory a Matyáše, otec Lothara, Ernsta a Hildegardy, dědeček Josefa. Poznamenaný od dětství činem svého otce, v dospělosti zraněním z první světové války, ve stáří událostmi války druhé a následným osudem (a odsunem) Němců ze Sudet - k nimž patří. Právě Jakob měl v sobě zvláštní kouzlo, které zapříčnilo to, že si jej nešlo neoblíbit, nevytvořit si k němu vztah. A vnuk Josef něco z toho zdědil také...
PS: Divadelní adaptace Západočeského divadla v Chebu je výborná. Jakob Jana Jedlinského jako by dočista vystoupil ze stránek knížky...
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) druhá světová válka (1939–1945) Krušné hory, Krušnohoří česko-německé vztahy sudetští Němci Sudety pohraničí vysídlení Němců Češi a Němci osidlování pohraničí
Krásná kniha, kterou patří přečíst. Pan Šmíd měl dar vyprávění, umění láskyplného popisu nátury - přírodní i té v člověku. Obdivuji, jak vystihl běh dějin sudetskou krajinou. Pravda, měl z čeho čerpat, jelikož Sudety sestávají z takových příběhů a každý kdo tu vyrůstal, musel jich slyšet mnoho. Autor tuto etapu popsal a vystihl a učinil to skvělou formou a za to se mu klaním. Příběh rodu Schmelzerů byl prostý, vháněl slzy do očí, stejně jako vzbudil naději a vděk, že v každém koutě utrpení je i trochu něčeho dobrého. Že život rád člověka škodolibě potrápí, málokdy mu dopřeje po čem touží, roztrhá ho na kusy a nechá spoušť, to víme, a ta krása, že člověk, jako každý tvor svojí houževnatostí zas dovede svůj svět poskládat dohromady, sice jinak než předtím, sice ne kompletní, ale i v tom je schopen opět najít radost, alespoň na chvíli, to je strašně krásné a milosrdné poselství.