Cejch
Zdeněk Šmíd
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539094/bmid_cejch.jpg
5
324
324
Krušnohorský hřeben býval kdysi eldorádem hledačů vzácných kovů, jenže s rozvojem novověku zavládla v zapadlé štaci na pomezí dvou národů bída. Rod Jakoba Schmelzera, který se tu usadil už v 15. století, proto zkusil sedlačit, knoflíkařit, posílat kluky do fabrik a holky do šití, občas i něco propašovat. A přece by se při veškeré smůle tohoto drsně ocejchovaného koutu k žití nevzdal. Po zádech zaťatého, leč přičinlivého rodu z obce Bach slušný kus cesty od Vejprt se však tak jako po hřbetech ostatních vesničanů projdou obě světové války a nevraživosti, kvůli nimž se Češi s Němci mydlili už jako mládenci na tancovačkách. I kdyby se je příchozí z vnitrozemí – třeba osvícený Jan Koudela a poté jeho syn Josef – snažili vlastním příkladem smířit sebevíc, nemají šanci. Iracionální nenávist je živená shora nejdřív z Hitlerova Reichu, pak na oplátku z Prahy, a tak po roce 1945 zplundrované západní pohraničí nevstane ze stavu klinické smrti…... celý text
Přidat komentář
Trošku jsem měla problém s orientací v postavách, ale to je daň za tu zkratkovitost, která mě jinak docela bavila. Strašně by se mi líbil film natočený podle téhle knížky, ovšem nějakým dobrým režisérem....dokonce jsem si chvílemi při čtení připadala, že mi někdo vypráví film...
Tak tohle bylo nejlepší pojetí sudetského tématu, jaké jsem doposud četla.
Cejch je úžasně čtivý, má spád, na relativně malém prostoru je odvyprávěn příběh od 15. století do poloviny století minulého - a přesto to není uspěchané. Jak už jsem řekla u k samotnému autorovi - pan Šmíd byl mistrem malých knih s velkým obsahem. Jeho díla nikdy nebyla objemnými bichelmi, ale vždycky stála za to.
Líbí se mi ten nečernobílý pohled - z postav, které vám mohly být v časech svého mladí sympatické, se v dospělosti stali lidé poblouznění ideologií, touhou po pomstě, po moci... Nebyli to hodní Češi a zlí Němci, nebo naopak zlí Češi a hodní Němci... byli to lidé, lidé různí, lidé ve víru dějinných událostí...
- obsahuje mírné SPOILERY-
Rodina Schmelzerových byla krásně rozmanitá - od pradávných předků - bašské dívky Markéty a Benátčana, přes pobožnou Barboru a bláznivého Matyáše, silnou Annu, fanatického Lothara, bojácného Ernsta, krásnou Hildegardu a jejího českého manžela Jana, až k Josefovi - který je na jednu stranu Čechem, na druhou potomkem odsunutého německého rodu z Bachu a v konečnému důsledku hlavně člověkem, který nikdy nepotlačil svůj vztah k pozapomenutému kraji svého dětství, k zaniklé sudetské obci a ke svým kořenům...
A mezi tím vším stojí ještě Jakob, hlavní hrdina. Syn Barbory a Matyáše, otec Lothara, Ernsta a Hildegardy, dědeček Josefa. Poznamenaný od dětství činem svého otce, v dospělosti zraněním z první světové války, ve stáří událostmi války druhé a následným osudem (a odsunem) Němců ze Sudet - k nimž patří. Právě Jakob měl v sobě zvláštní kouzlo, které zapříčnilo to, že si jej nešlo neoblíbit, nevytvořit si k němu vztah. A vnuk Josef něco z toho zdědil také...
PS: Divadelní adaptace Západočeského divadla v Chebu je výborná. Jakob Jana Jedlinského jako by dočista vystoupil ze stránek knížky...
Dokonale mě tahle kniha vtáhla do děje, běžně jsem přejížděla v tramvaji zastávku :-) Sudetská historie ve zkratce, povinná četba nejen pro každého Karlovaráka. Jenom ten kámen vysoko nad Bachem jsem ještě nenašla...
Jediná kniha, kterou jsem hned po přečtení otevřel na první stránce a začal číst znovu.
O problému zvaném Sudety byla napsaná již pěkná řádka knih, ve kterých se názory měnily a fakta vykládaly tak, jak si žádala doba jejich vydání. I proto také mnoho z nás nemá dodnes svůj názor na problém Sudet urovnaný a zcela jasný. A v tom mi Šmídův román docela pomohl.
Perfektní kniha,velmi dobře napsaná.Autor v dokázal velmi dobře popsat situace,ale hlavně pocity hlavních hrdinů na několika málo stránkách.Koho zajímá toto téma, doporučuji.