Černobílý svět
Kathryn Stockett
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259128/bmid_cernobily-svet-ibG-259128.jpg
5
2503
2503
Společenský román a jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh zasazený do 60. let 20. století na americký Jih je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška slečna Skeeterová s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy – matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně. Za otázkami rasismu i postavením ženy ve společnosti tkví hlubší poselství o hranicích, těch skutečných i těch, které existují v našich myslích.Ukázka z textu„Aibileen, mám pro vás překvapení. Rozhodli jsme se s panem Leefoltem, že budete mít vlastní toaletu.“ Paní Leefoltová plácne rukama a vystrčí na mě bradu. „Je tamhle v garáži.“ „Ano, paní.“ Ona si snad myslí, že jsem tu celou tu dobu nebyla? „Takže odteď nepoužívejte koupelnu pro hosty, ale tu dole. Není to výborné?“ „Ano, paní.“ Dál žehlím. Pořád tam stojí a kouká na mě. „Takže budete používat tu v garáži, jasné?“ Nedívám se na ni. Nesnažím se dělat potíže, ale už mi přece řekla všechno, co chtěla. „Nechcete si vzít papír a jít to tam vyzkoušet?“ „Já teď zrovna nepotřebuju.“ Paní Leefoltová na sobě má spoustu makeupu. Má ten žlutej makeup i na rtech, takže skoro není vidět, jestli vůbec má nějakou pusu. Řeknu to, co ode mě chce slyšet: „Odteď budu používat koupelnu pro barevný. A pak půjdu a vydezinfikuju i tu pro bílý.“ „No, žádný spěch. Udělejte to, až budete mít čas.“ Ale jak tam stojí a hraje si s prstýnkem, je vidět, že chce, abych to udělala hned. Pomalu odložím žehličku a cítím, jak mi to hořký semínko narůstá v hrudníku. Nevím, co jí říct. Jen vím, že to neřeknu. A vím, že ona taky neřekne to, co mi chce říct, a děje se tu něco zvláštního, protože nikdo nic neříká a stejně mezi náma probíhá rozhovor.„Kathryn Stockettová napsala zázračný román. Budete uchváceni příběhem z časů, kdy ženy měly v životě jen málo možností, ale jejich sny o budoucnosti byly bez hranic.“... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The help , 2009
více info...
Přidat komentář
čtivá knížka, pro odreagování, děj pěkně plyne, bez nějakých velkých nečekaných zvratů
Úžasná knížka! Nemám slov , po dlouhé době kniha od americké spisovatelky, co mě dostala.
Moc se těším na film a ....nechápu, že tento rukopis musela dát k přečtení více než 50 nakladatelům, než jí kniha vyšla - i když teda chápu....protože 90% americké literatury posledních 10 let se nedá číst a této knize se nevyrovná.
Přečtená jedním dechem nebyla - moc jsem si ji šetřila, protože byla úžasná a já věděla, že jak ji dočtu, budu smutná :)
Nádherná knížka,zajímavé téma o kterém jsem toho moc nevěděla a nemohla jsem knihu odložit dokud jsem ji nepřečetla do konce ...
Kniha byla krásná, četla se sama. Byla plná odvahy, přátelství, ale i pokrytectví a hranic mezi lidmi. V knihách je mi hodně sympatické, když hlavní hrdinky nejsou idealizované a popisované jako nejkrásnější, nejsympatičtější, nejoblíbenější. V této knize to tak nebylo, tak jsem byla spokojená a postavy jsem si dokonale zamilovala.
Krásná kniha. Autorka bravurně vylíčila poměry mezi černými služebnými a jejich bílými pány. Dojala mne dobrosrdečnost, odvaha, láska, moudrost, síla a statečnost hospodyň, které celý svůj život zasvětily práci pro bílé pány. Oproti tomu předsudky, nadřazenost a hloupost jejich bílých paniček ve mě vyvolávaly chuť, přetáhnout je holí. Kniha jako celek mne nesmírně bavila, krásně lehce se četla, zasmála jsem se, líbila se mi ta správná černošská mluva i věrohodná jména služebných... Dala bych více než 5*.
Nejdřív jsem neměla moc chuť na toto téma, ale pak mě knížka chytila a nepustila. Doporučuji všem - poučná, čtivá, zajímavá, krásná. Jeden z těch příběhů, co se nedají odpožit s odložením knihy..
Nádherný příběh, v němž je naprosto všechno. Je to kniha o tom, že život má tisíce odstínů duhy a rozhodně není černobílý. Je to vyprávění o tom, že bez ohledu na to, jakou barvu má naše kůže, krvácíme všichni stejně a rány nám dokáží ublížit stejně, ať už jsou vedené pěstmi nebo slovy.
Atmosféra amerického jihu šedesátých let je popsaná prostě skvěle. Horko a vlhko panující ve vzduchu a hustá atmosféra mezi mladými ženami na mississipsském maloměstě z knihy jen sálá.
A není to jen příběh o tom, kterak je těžké být v téhle době na tomhle místě černou ženou. Je to o tom, jak těžké je být ženou vůbec - protože nejen ty černé jsou svázané pravidly a trpí, úplně stejně, byť samozřejmě jiným způsobem, jsou svázané a trpící i ty "privilegované" bílé paničky, jež musí něco říkat, nějak se chovat, něco nosit, naplňovat určitou představu o mladé dámě. Musí přijmout svou roli, mít brzy děti a řešit kraviny, protože řešení toho, co je skutečně důležité, přináleží v téhle době mužům. Je to doba emancipace, boje za lidská práva, boje za ženská práva.
Autorce se krásně podařilo zachytit plastický obraz společnosti - milující muže i ženy, nenávistné muže i ženy, hloupé i chytré, agresívní i andělské, chybující, zoufající, šťastné, zbabělé i statečné. A nikdo není jen jedno. Tak jako je tomu ve skutečném životě.
Opravdu úžasná kniha.
Průběh 60. let 20. století v jednom z nejvíce "protibarevném" státě Mississippi v USA, kde i téměř 100 let po zrušení otroctví je s černými zacházeno jako s méněcenným artiklem degradovaným na bídného červa. Příběh sleduje převážně život černých hospodyň a jejich bílých paniček, kde je mužský prvek až na výjimky potlačen a hraje spíše druhé housle. Rozdíly mezi paničkou, která si sama sotva utře zadek, kdežto nahodit róbu, makeup a podlejzáckou lichotku své panička-kamarádce zvládá na jedničku, a hospodyní, jež vypucuje celý dům, vychová osadu dětí, odčurne si na separátním záchodě (aby náhodou nešířila negerské nemoci) a ještě u toho poslušně a poníženě klopí hlavu do země, kde hypnotizuje vlastnoručně vytřenou podlahu, je markantní. Tak markantní, jako když si panička na jedné straně duhy hraje s jednorožci a chudák holka s uhelnou pletí se na straně druhé máchá v Mordorské peci. Je mi bytostně špatně, když čtu o rasovém bezpráví, to samé se pojí na jakékoliv kastové rozdělení a cokoliv, co si hraje na "nižší" a "vyšší" třídy. Povrchnost, arogance a pocit nadřazenosti, typické pro tehdejší dobu a "moderního člověka" se mi hnusí a je pro mě neuvěřitelné, že v jisté formě to pokračuje dodnes. Stejně tak neuvěřitelné je, kolik lidskosti a sebeoběti se najde v těch, kteří trpí nejvíce.
Silně doporučuji i film, kde především postava Hilly je archetypem naprosté mrchy, kterou bych hodil na hranici a upálil.
Jak už to často bývá, když jsou všichni nadšeni, já bývám rozčarovaná. O problému rasové diskriminace už jsem četla lepší knihy, tahle je úspěšná, protože je dobře a citlivě zabalena do ženských emocí, brnká tak na ty správné strunky v našem srdci.
Chyběla mi atmosféra amerického jihu (opakované zmínění teploty, posedávání na verandách a ledový čaj nestačí). Černé hospodyně jsou hodné, milující, trpící a bílé paničky (až na naznačené výjimky a Skeeter) povrchní, zlé, hloupé, intrikánské, necitlivé. Navíc ten americký happyend. Pro mne je Černobílý svět příliš černobílý.
Tahle kniha mě doslova dostala. Téma, které byste očekávali, že se bude řešit spíše o 100 let dříve, ale ten problém je blíž než si mnozí z nás myslí a někde je dodnes. Kniha, která mě více otevřela oči a věřím, že i dalším. Ani se mi to nechce přiznat, ale byly i slzy.
Asi jsem čekala něco jiného, i přesto se mi tento román moc hezky četl. S postavami jsem se sžila, držela jim palce a fandila, některým samozřejmě nadávala, některé vůbec nechápala. Po dočtení příběhu mi chvíli všichni chyběli a přemýšlela jsem o tom, jak to s nimi asi bylo dál........ Žádnou knihu s touto tematikou jsem ještě nečetla a i mě překvapilo, že se jedná o 60. léta minulého století. Asi dva dny po dočtení této knížky dávali v TV dokument o zavraždění M. L. Kinga, kdybych ji nečetla, asi bych u pořadu nezůstala. Teď vím, že si někdy rozhodně přečtu i další knihu s tímto tématem.
4,5* Nikdy bych si nemyslela, že ve mě zrovna tahle kniha vyvolá tolik emocí - stalo se!
Autorka si vybrala ne zrovna lehké téma, ale pojala ho velice zajímavým způsobem. Po chvíli jsem se sžila s hlavními hrdinkami a prožívala celý příběh s nimi. Přiznám se, že jsem chvílemi měla chuť zakroutit některým bílým paničkám krkem.
Kniha jasně ukazuje, že nic není černobílé. Existují jak lidé dobří, tak lidé zlí. Zároveň je to silný příběh o přátelství, vůli, naději a odvaze změnit svět.
Uvažujte o přečtení, podle mě za to stojí.
Na Černobílý svět jsem se chysala už hooodně dlouho. Vědět, že se bude tak skvěle číst a vyvolá ve mě tolik emocí, přečetla bych ji hned po zakoupení. Člověk se u ní zasměje, popláče, rozzuří.....otázkou pro mě zůstává nakolik by s obsahem knihy souhlasily ženy, které opravdu v 60. letech uklízely, vařily a staraly se o děti v "bílých" rodinách.
Kniha není jen sondou do historie 60. let na jihu Ameriky, ale také ukázkou toho, jací lidé dokážou být, ať už z té dobré stránky (přátelství, láska, porozumění, empatie), tak z té špatné (nenávist, rasismus, potřeba cítit se nadřazení, někoho komandovat a všem velet (ano, to přesně je Miss Hilly)).
Filmovou verzi jsem viděla, když to byla žhavá novinka, líbil se mi, ale zdaleka ve mně nevzbudil tolik pocitů, jako kniha.
Pokud mohu, tak tuto knihu doporučím všem kteří chtějí něco vědět mezi Jihem a Severem...
Krásné ale i smutné vyprávění toho, čeho my (evropané) si asi neumíme ani představit.
Knížka se čte moc hezky, jako by jste seděli u Aibileen doma v kuchyni....
Maximálně oceňuji, že i tak hutné téma jako je rasové segregace, dokázala Stockettová podat lidsky, humorně a s nepřílišným patosem.
Černobílý svět je naprosto vyvážený, obsahuje pasáže smutné, kde si zanadáváte na tehdejší společnost a nastolený režim, které zanedlouho vystřídá zase milá a humorná pasáž.
Ústřední postavy se celkem vydařily, i když působí všechny možná až příliš kladně, nicméně knize to rozhodně neubírá na kráse. Svérázná Minny vás bude zásobovat neustálým přísunem vtipných hlášek. Celkově se jedná o příjemné, svižné čtení, i navzdory tomu, že se zaobírá poměrně drsným, kontroverzním tématem.
Kniha se mi velice líbila. Je smutná, dojemná. Říkám si v jakém světě to žijem. Určitě ji všem doporučuji. Nutí k zamyšlení.
Štítky knihy
děti ženy zfilmováno USA (Spojené státy americké) černoši rasismus Mississippi diskriminace služky, služebné hospodyně
Příběh vás vtáhne, vše prožíváte s hlavními hrdinkami, jako byste tam byli!!! Opravdu parádní čtení!