Černobílý svět
Kathryn Stockett
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259128/bmid_cernobily-svet-ibG-259128.jpg
5
2537
2537
Společenský román a jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh zasazený do 60. let 20. století na americký Jih je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška slečna Skeeterová s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy – matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně. Za otázkami rasismu i postavením ženy ve společnosti tkví hlubší poselství o hranicích, těch skutečných i těch, které existují v našich myslích.Ukázka z textu„Aibileen, mám pro vás překvapení. Rozhodli jsme se s panem Leefoltem, že budete mít vlastní toaletu.“ Paní Leefoltová plácne rukama a vystrčí na mě bradu. „Je tamhle v garáži.“ „Ano, paní.“ Ona si snad myslí, že jsem tu celou tu dobu nebyla? „Takže odteď nepoužívejte koupelnu pro hosty, ale tu dole. Není to výborné?“ „Ano, paní.“ Dál žehlím. Pořád tam stojí a kouká na mě. „Takže budete používat tu v garáži, jasné?“ Nedívám se na ni. Nesnažím se dělat potíže, ale už mi přece řekla všechno, co chtěla. „Nechcete si vzít papír a jít to tam vyzkoušet?“ „Já teď zrovna nepotřebuju.“ Paní Leefoltová na sobě má spoustu makeupu. Má ten žlutej makeup i na rtech, takže skoro není vidět, jestli vůbec má nějakou pusu. Řeknu to, co ode mě chce slyšet: „Odteď budu používat koupelnu pro barevný. A pak půjdu a vydezinfikuju i tu pro bílý.“ „No, žádný spěch. Udělejte to, až budete mít čas.“ Ale jak tam stojí a hraje si s prstýnkem, je vidět, že chce, abych to udělala hned. Pomalu odložím žehličku a cítím, jak mi to hořký semínko narůstá v hrudníku. Nevím, co jí říct. Jen vím, že to neřeknu. A vím, že ona taky neřekne to, co mi chce říct, a děje se tu něco zvláštního, protože nikdo nic neříká a stejně mezi náma probíhá rozhovor.„Kathryn Stockettová napsala zázračný román. Budete uchváceni příběhem z časů, kdy ženy měly v životě jen málo možností, ale jejich sny o budoucnosti byly bez hranic.“... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The help, 2009
více info...
Přidat komentář
Báječná kniha, která se opravdu čte sama. Čtenář hltá stránku po stránce až je najednou konec a přejete si, aby pokračovala i přes to, že to, o čem se v ní píše hezké není.
Ruku na srdce. Kdo z nás, bílý, černý, rudý, etc., není nějakým způsobem rasista? V širším smyslu netolerantní? Co romská otázka, co Islám,... Vše co je nám neznámé, co je jiné, co se vymyká zavedeným pořádkům a zažitým konvencím, to nás ohrožuje a je apriori špatné. Poněkud mi u knihy vadí striktně černobílý pohled na svět. Paničky se sice poněkud různí, ale černé hospodyně jsou všechny skvělé, obětavé, pracovité. Ale román je napsaný tak skvěle, že vše odpuštěno. Dávám plný počet a samozřejmě vřele doporučuji.
Tuto knihu jsem si přečetl poté co jsem viděl stejnojmenný film, který se mně hodně moc líbil. A knížka jde ještě dál. Je to opravdu zajímavé čtení, který je někdy vtipné a někdy je, tak nepříjemné až z něho mrazí v zádech a při čtení jsem cítil opravdovou solidaritu s postavy. Je to moc dobře napsané a příběh krásně graduje v každém vyprávění a to takovým způsobem, že jsem to doslova hltal. A to, že je knížka spíše pro ženy mně vůbec nevadilo, ba naopak o to více jsem si jí užil. Černobílý svět je knížka, která je hezky napsaná a dokáže prodat vážné téma s lehkosti, ale nikdy ho nezlehčuje.
Barevní a bílí - nevím, proč si na tom někteří zakládali (nebo snad i stále zakládají), že jsou chytřejší a více cenní, protože jsou bílí. Bílá je přece taky barva. Všechny nás bolí stejně rána holí i rána slovem. Kniha Černobílý svět nám přiblíží život v Americe v šedesátých letech 20. století. Kniha rozhodně stojí za přečtení.
Jde o opravdu povznášející literární zážitek, se strhující dramatickou linkou a svěžím humorem. Při čtení budete obslouženi dokonale sloučenou skutečnosti a fikcí, které ve vás vyvolají nejrůznější emoce. Není třeba žádných kouzlených slovních formulí, román prostě stojí a padá s příběhem. Krásným, vtipným i smutným současně - často vše v jednom odstavci. Těžko uvěřit, že autorka zpočátku dostala čtyřicet pět odmítnutí od literárních agentů.
Absolútne úžasné čítanie, tak reálne a trefné, že som sa nemohla od toho odrtrhnúť a mala som pocit, že som v Mississippi práve v tých rokoch. Som rada, že to nekončilo happyendom a ani to k nemu zjavne odzačiatku nesmerovalo, taktiež že som nemala favoritku a hlavnú hrdinku ale skupinku správnych žien, takže ma to nevyrušovalo ani nenudilo. Nemám čo vytknúť, chválim!
Poutavý příběh, u kterého vám mnohokrát jezdí mráz po zádech, kdy se nestačíte ani divit, jaké poměry mohou mezi lidmi kvůli rasismu panovat.
Krásný příběh, úžasně zpracované charaktery. Knihu jsem přečetla jedním dechem, naprosto jsem se nechala pohltit - hledala jsem si každou volnou chvíli a pak zapomínala, co se děje okolo. Jednoduše jsem se přenesla do 60. let minulého století v Mississippi. Ano, realita byla nepochybně ještě tvrdší. Ale kdo ví? Nastávala 60. léta a pohled na jiné rasy se začínal měnit. Vnitřní svět jednotlivých postav však z pera autorky vyznívá velmi přesvědčivě.
V poslední době mám obavy ze závěrů knih, které se tak krásně čtou ;), ale tady to bylo naprosto zbytečné. Žádný sladkobolný romantický a těžkou uvěřitelný konec. Jednoznačně doporučuji.
Do knihy jsem se nejprve nemohla začíst, a pak jsem se nemohla odtrhnout, byla jsem napnutá, jak dopadne. Co je trochu děsivé, že děj se neodehrává zase až tak dávno.
Příjemně čtivé, zajímavě vyprávěné, ale nakonec nic nového pod sluncem. Je trochu škoda, že se celý příběh točí kolem rasové otázky, na druhou stranu co čekat od románu, který se odehrává na americkém Jihu v 60. letech minulého století. Doslova až mrazí z toho, jak dokážou být lidé zaslepeni společenskými konvencemi, častokrát aniž by si to sami uvědomovali či připouštěli. A taky z toho, že doba popisovaná v knize není zas tak hlubokou historií.
Úžasná kniha. Jedná nejlepší co jsem kdy četla. Vřele doporučuji, tato kniha určitě patří k těm, na které se nezapomíná.
Malinko dramatické, přesto však oddechové čtení z prostředí amerického jihu 60. let minulého století, kdy segragace byla stále ještě zcela běžnou součástí života. Četba dokáže vtáhnout do děje, a to především díky nekomplikovaně výstižné charakteristice postav a poklidně bez větších emočních výkyvů plyne, aniž by zatěžovala zbytečně složitými historickými fakty. Nenáročný jazyk a stylistika jsou tu a tam příjemně okořeněny vtipnou vsuvkou. Nečekaným zklamáním pro mě však byla zjištěná skutečnost, že kniha není sepsaná dle skutečných příběhů - autorka z nich čerpala pouze jednotlivá fakta, na jejichž základě pak sestavila tuto knižní fikci... Doporučuji jako odpočinkové čtení, nicméně nesmírnou pozornost, kterou tato kniha vzbudila v USA, přisuzuji blízkosti americké čtenářské obce tomuto tématu...jinak se, dle mého názoru, nejedná o nic tak výjimečného...
P.S. A poměrná četnost tiskových chyb na dojmu nepřidá...
Teda! Chvílemi jsem měla pocit, jako by se celý příběh snad odehrával na jiné planetě a jsem pro jednou celkem ráda, že žiju v téhle době.
Má to vtip, má spád, čte se jedním dechem, nemůžu jinak, než dát pět hvězd a doufat, že autorka bude ve stejném stylu pokračovat i dále. ;)
Celkem mě udivoval kontrast technického a mentálního pokroku.
Vždyť oni už v šedesátých letech minulého století používali myčky nádobí, děti si hrály s barbinama, ale v předsudcích a mentálně byli 100 let za opicema, a to nejen v Mississippi.
Trochu jsem se bála, že to bude sladký románek naivní, vysoké a asi ne moc hezké Skeeter, když se tam objevil Stuart, ale autorka tomuto trendu naštěstí nepropadla a musím uznat, že chvílema jsem měla na krajíčku.
Ještě musím vypinknout celkem dost tiskových chyb, což samozřejmě nelze připsat na vrub autorce, ale pro mě to znamená dost rušivý element, který snižuje hodnocení.
Tak tuto knihu jsem si fakt vychutnala a vůbec se nedivím, že se v žebříčku oblíbenosti tak drží.
Je vyprávěna z pohledu černých hospodyň a bělošské dívky neskutečně poutavě, místy i s vtipem. A i když problém rasismu v 60. letech i 100 let po zrušení otroctví zůstává, přesto závěr knihy snad nabízí i naději v lepší časy. Protože vždy budou někde sobecké, závistivé a netolerantní Hilly, ale také obětavé a statečné Aibileen, Minny a Skeeter.
Knihu velmi doporučuji si přečíst, je nádherná!
Knížka byla poměrně zajímavá. To i z důvodu, že není tak dávno, kdy černé hospodyně byly nedílnou součástí většiny bohatších amerických rodin. Nemůžu ale říct, že by mě knížka až tak chytla. Postavám hospodyň (Aibileen, Minny) jsem tak nějak nevěřil, ačkoli Aibileen mi byla vcelku sympatická. A spíš než náklonnost k černým hospodyním ve mě knížka vyvolala odpor k postavám bílých paniček. Tedy mimo Skeeter. U ní bylo zajímavé sledovat, jak se pro ni mění důvody, proč knihu psát a jak se na hospodyně postupně dívá jinak. Každopádně, kniha nezklamala, ale asi už nebudu mít potřebu číst ji znovu.
Skvělá kniha. Docela mě děsil fakt, že takhle to asi opravdu bylo. Je hrozné, jak se někteří lidí dokáží chovat k druhým jen proto, že mají jinou barvu kůže. Na druhou stranu je většina vyprávění moc pěkná a místy i vtipná.
Štítky knihy
děti ženy zfilmováno USA (Spojené státy americké) černoši rasismus Mississippi diskriminace služky, služebné hospodyně
Skrýt reklamy
Pěkná čtivá kniha. Problematika, která přetrvává dodnes. Poučný příběh.
Dojemný příběh osob, které se nevzdávají a bojují za svá práva.