Cesta k nesvobodě
Timothy Snyder
Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství.
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2020 , BookmediaOriginální název:
The Road to Unfreedom: Russia, Europe, America, 2018
Interpreti: Jiří Dvořák
více info...
Přidat komentář
Snyder ma v jeho O Tyranii úplne nezaujal, prišiel mi extrémne čiernobiely- viacmenej, v tejto knihe pokračuje týmto spôsobom ďalej- Rusko (agresor) a USA (bábka v rukách agresora). Snyder predstavuje ťažké kauzy, pred ktorými ostatné mocnosti privierajú oči a prečo asi, keďže veľa z nich sa stáva už takisto satelitom Ruska. Kniha je hrôzostrašnou možnosťou, kam dospeje naša budúcnosť...
Ani tato kniha nevybočuje z vysokého standardu T. Snydera.
Občas významně pozdvihnete obočí, věci a dění do sebe najednou zapadnou, dozvíte se spoustu zajímavých informací a souvislostí ... Tato kniha vaše emoce dozajista rozjitří, rozhodně inspiruje nejen k pozorování toho, co se děje ve světě i u nás, jak vše spolu souvisí a nutí klást si otázky, co s tím/proti tomu můžeme a měli bychom dělat, jak se bránit, jak hodnotit všechny informace, které se k nám dostávají, tedy nebýt pasivním přijímatelem informací, ale ověřovat.
Tak s touto knížkou mi bylo čím dál tím ví špatně, čím jsem byla ve čtení dál. Navíc, když si člověk uvědomí, že u nás se děje něco podobného v bleděmodrém. Co s tímhle papalášstvím dělat? Doporučuji kudy chodím, každý by si ji měl přečíst.
Náročné na čtení, ale fascinující. Že Rusko rozvrací evropskou a americkou demokracii, lže a překrucuje historická fakta, víme. Fakt, že to nedělá skrytě, ale je to oficiálně součástí Putinovy státní doktríny, byl pro mě překvapením. Pokud nám nedojde, že ten, kdo křičí, že nám chce ublížit, nám chce opravdu ublížit, není nám pomoci. Rusko pořád podceňujeme a neuvědomujeme si, že informace a chytře vedená propaganda jsou mocná zbraň. Zvlášt když jsou chytře využité k tomu, aby rozdmýchaly naše vlastní strachy a skutečné i domnělé křivdy.
Autorovi bych jen vytkla, že v závěrečné kapitole o amerických volbách 2016 má část informací ozdrojovanou jen články v médiích, jako je NY Times, Washington Post. A to není stoprocentně spolehlivý zdroj.
Čtivě napsaná, zajímavá kniha nabušená fakty (až jsem si někdy říkala, jak něco takového může autor vědět a kde to má ozdrojované). Rozšiřuje obzory a zároveň vás z ní mrazí.
Výborná analýza dnešní doby. Člověk si uvědomí souvislosti, které možná dosud unikaly pozornosti. Kniha doslova otvírá oči. Zároveň však klade důležitou otázku, proč naše konání a naše politika tak snadno podléhají manipulaci zvenčí i z uvnitř. Místy může kniha budit dojem, že je jednostranná, když líčí Rusko jako to jediné špatné a Putina jako arcipadoucha. Na druhou stranu, není divu, když ten zbytek světa tak snadno nasedá na lopatu. Proto si myslím, že ukázat pravou tvář a i trochu přibarvit, může být pozitivní právě pro otevření očí a uvědomění si souvislostí. Výzva v epilogu pak dává smysl proč takovéhle analýzy číst.
Autora monumentálních Krvavých zemí tentokrát nemohu vzít bez výhrad, přestože s vyzněním díla souhlasím. Předně ve svém rozhorlení za správnou věc začíná mírně připomínat politruka, ačkoli pro politruky svobody a demokracie mám vcelku pochopení, občas zabředává do hodně nepodstatných detailů, které by si mohl ušetřit, a také stylisticky ve snaze vyhnout se napsání tisícistránkové bichle silně preferuje podstatná jména na úkor ostatních slovních druhů, což mi snižuje požitek z četby, neboť se mi občas vybavuje Majakovskij. Jeho hodnocením trumpovských USA si nejsem jistý, neboť se domnívám, že obě směsi toho tyglíku se trošku vzdálily realitě, a že pravda je někde uprostřed. A způsob tamějších prezidentských voleb se mi zdá opravdu nešťastný, a posledních dvacetiletí mi snad dává za pravdu. Živočichopis jednoho z odporných systémů současnosti, putinovské mafiánské kleptokracie, a její snahy o "řešení" vlastních přezrálých a zahnívajících problémů nalezením vnějšího nepřítele je však přesný. Pro nás je kniha velmi důležitá, protože naše slovanská, postkomunistická země je bohužel stále považována za sféru ruského mocenského zájmu, a mnozí čeští pohůnci a jiní "užiteční idioti" dělají za mrzkou skývu moci, peněz nebo pouhé milostivé pochvaly gosudarstva vše pro to, abychom jí zůstali i nadále. Navíc se u tohoto mafiánského únosu ruského státu a jeho bohatství jedná o jeden z případů marketingové moci, se kterou si právě v Česku prožíváme neuvěřitelnou, poučnou, fejkově brainwashingovou zkušenost. Důvodů, proč si tuto knihu přečíst, tedy máme víc než dostatek. Sice asi otevře jenom již otevřené oči, ale co se dá dělat. Tak to prostě je. "Pravda není pravda." Se stim smiř.
Pro mě dost deprimující, ale dosti poučné. Trochu mi vadí ten styl, kdy se častokrát opakuje již řečené.
Moje první od autora byla "Tyranie" a tohle je takové víc rozepsaní pro toho, kdo chce jít hlouběji.
Celkem se bavím tím, že je autorovi předhazována nestrannost. Uvědomujete si, jak je to těžký? Kdo viděl alespoň jeden akční film, kde se policajt snaží vyjednávat s bláznem s granátem, má to těžký. Buď ho střelí nebo po něm hodí svůj granát. Na tohle se já koukám. Ne na ty sraby, co vyjednávaj. A Snyder je jako ten cool policajt, kterej ví, že vyjednávat s bláznama nemá cenu. Protože...tohle je věta, kterou opakuju často...kdo by si to měl přečíst, si to nepřečte, jenom bude prudit v diskusi...
Název knihy je víc než vystihující. Jsme na cestě k nesvobodě. Na dobrovolné cestě, ukolébáni lží, že to bude dobrý. Nebude...
Čím více lidí si knihu přečte, tím lépe. Moje nejčastější úvaha během čtení je: "To snad není možný". Ale bouhžel, je. Nejsem se čtením ještě u konce, tak mi ta níže avizovaná naděje zatím chybí...
Výborný portrét, ba živočichopis totalitní společnosti, která se rozhodla expandovat a ovládnout své okolí jakýmkoli způsobem.
Moje předsevzetí z konce loňského roku, kdy jsem si na letošní rok naplánoval četbu Snyderových historických knih, bohužel padlo, proto jsem rád, že se mi podařilo přečíst alespoň nejnovější Snyderovu politologickou knihu Cesta k nesvobodě.
Autor touto knihou de facto navazuje na svoji předchozí knihu Tyranie, která byla krátká, úderná a srozumitelná pro širší čtenářské publikum. Cesta k nesvobodě je naproti tomu obsáhlejší a více teoretická.
Snyder ve své nejnovější knize zajímavě analyzuje ideologický základ současného Ruska (přiznávám, že jméno Ivana Iljina jsem dosud neznal). Pokračuje přesným a pečlivě odzrojovaným popisem anexe ukrajinského Krymu a války na Ukrajině včetně sestřelení letu MH17. Evropě jako takové se podle mého názoru věnuje okrajově, čekal bych podrobnější analýzu situace např. v Německu, Polsku, Maďarsku, Francii a Velké Británii (v tomto směru doporučuji knihu Jamieho Kirchicka Konec Evropy). Poslední třetina knihy je pak věnována Spojeným státům americkým a konkrétně Donaldu Trumpovi, jeho cestě do Bílého domu a ruskému podílu na jeho zvolení.
Stejně jako v případě Tyranie je i zde autorovi vytýkán nedostatek nestrannosti a antitrumpovský postoj. Já jsem při četbě tyto pocity neměl. Autorovy argumenty měly základ v uvedených zdrojích, vyznívaly logicky a skvěle do sebe zapadaly. Navíc člověk nemusí být historik ani politolog, aby poznal, že je Donald Trump katastrofou nejen pro samotné USA, ale se svojí politikou "America first" i pro Evropu nebo např. Blízký východ. A že je Rusko schopné dezinformačními kampaněmi ovlivňovat veřejné mínění a zasahovat do voleb v jiných státech je rovněž všeobecně známá věc. Kniha tak podporuje teze, které jsem o současném Rusku četl v jiných knihách.
Timothy Snyder svojí knihou předkládá obraz současného světa a v jejím závěru apeluje především na poučení z dějin. Myslím, že právě to je to hlavní poselství, které by si měl čtenář z této knihy odnést.
Timothy Snyder opět ukázal, že je mistrem svého řemesla, kdy z obrovského množství historických pramenů dokázal vytvořit působivý celek, který má rozhodně co nabídnout. Cesta k nesvobodě je chmurnou, nicméně bohužel reálnou výpovědí toho jak ruský vliv a "vývoz" jeho despotických myšlenek ovlivňuje fungování demokratických režimů a přibližuje je k despotickému modelu vlády a tím i k nesvobodě. Přestože je kniha z počátku lehce filosofičtějšího rázu, který může být pro čtenáře hůře "stravitelný", v dalších částech knihy se již autor věnuje mnohdy až neuvěřitelným faktům o ruské informační válce, dezinformační kampani apod., na jejichž příkladu ukazuje průběh "cesty k nesvobodě". Stejně jako u ostatních knih Timothy Snydera je i z "Cesty k nesvobodě" jasně patrná autorova erudice, která ústí v přesný historický nástin ožehavých historických témat dnešní doby (invaze Ruska na Krym, volba Donalda Trumpa aj.), který je však popsán velmi poutavě a přehledně. Tato kniha by měla být povinnou četbou, jelikož její historicko - kulturní přesah je evidentní a já jen doufám, že se dostane do rukou co nejvíce čtenářů.
Úvod je trochu obtížnější, čím déle čtenář čte, tím děsivější to je. Text je ozdrojovaný, ale škodí mu, že autor je pravdu hodně zaujatý. Evidentně nemá z Ruska ani z Ameriky moc dobré zážitky, škoda, že se mu to při psaní nepovedlo aspoň trochu odfiltrovat. Jinak ale tahle knížka určitě stojí za pozornost.
„Jestliže se Rusko není schopné stát silnějším, musí učinit ostatní slabšími. A nejjednodušším způsobem, jak ostatní země oslabit, je učinit je podobnějšími Rusku.“
Kniha není učebnicí dějepisu a nezabývá se podrobně dějinami Ruska, Evropy a Ameriky v posledních 10 letech. Jmenuje se Cesta k nesvobodě a mapuje právě tento proces. Je proto logické, že se v ní neobjevují zmínky o všech těch věcech, které jsou v EU, Evropě nebo Americe špatné, ale které absolutně nesouvisí s hlavním tématem knihy. Snyder skvěle pracuje s fakty (a i když se nám občas nelíbí, stále jsou to fakta) a to, co je zde popisováno, můžeme sledovat na vlastní oči kolem nás, u nás i jinde ve světě. Vděčná jsem především za konec knihy s nastíněním řešení, které mi poskytuje určitou naději.
Pro dnešní dobu důležitá kniha. Nepřijde mi, že by byl Snyder jednostrannej, prostě popsal věci, tak jak jsou. Rusko je bezpochyby obrovská hrozba pro svobodu a demokracii a USA pod Trumpem jdou pomalu, ale jistě k šípku... Je to poměrně děsivý a budoucnost se mi nejeví růžově....
Díky Českému rozhlasu za kvalitní poslech
Dobrá kniha. Kromě několika skvělých postřehů o ničivých důsledcích ahistorického uvažování (politika nevyhnutelnosti/věčnosti), pasážích o pravé povaze EU (absolutní historická nutnost po pádu západních evropských impérií, nikoliv coby rozmařilého projektu zmoudřelých evropských národů) a duchovních pilířích současného fašistického Putinova Ruska (Iljin, Glazjev, Dugin, Prochanov, Surkov), se v ní člověk ale zase tak mnoho nového a převratného nedozví.
Musím ovšem říci, že schizofašistické blouznění (Snyderův termín) oficiální ruské propagandy o neposkvrněném těle panenského Ruska od nepaměti znásilňovaného zkaženým černým spermatem/Satanem Západu, je neuvěřitelně bizarní. Putin nedokázal v Rusku vybudovat právní stát, sblížit se tím pádem se západní Evropou (a že o to z počátku stál), takže nezbývá, než politika věčnosti: Rusko věčně nevinné, věčně ohrožované, Rusko spása lidstva bude jednou vládnout od Pacifiku po Atlantik, zákony budou libovůlí sakrálně pojatého mystického vůdce (Putin) a kdokoliv s tím nesouhlasí bude označen za fašistu a nemilosrdně rozdrcen atd. apod. Praktická a na faktech založená politika pro budoucnost není v Putinově Rusku nadále možná, bylo proto nutno začít s politikou věčnosti, politikou kulturních/civilizačních válek se Západem.
Putinovo Rusko je duchovní následníkem evropského fašismu non plus ultra, naději pro EU a civilizovaný svět snad skýtá pouze fakt, že se jedná o fantasmagorické, a dosti nechutné, bláboly, které díky své ekonomické slabosti nebude schopno nikdy uskutečnit.