Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421766/bmid_chirurg-SRE-421766.jpeg
4
2976
2976
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno. –––– „Tak to zavřem, ne?“ uvažuju nahlas. „Co jinýho?“ říká Havlát. „Ukáže se na histologii.“ Zatímco šijeme, obíhačka chystá formaldehyd, do kterýho se tkáň naloží a odešle do labiny. Andrea sice podává šití, ale pořád obhlíží ten kus tkáně. „Andreo, jedeme,“ hukne na ni Havlát, když vidí, jak jí váznou ruce. „Pane doktore, víte, co se mi zdá? Jako by v tom byly nitky,“ pootočí útvarem. „Jaký nitky?“ hrne se k tomu hned Vincz. Čumíme na to znova, pak Havlát vezme skalpel a zkusí do toho říznout. Skrz naskrz mřížkatá struktura. A jsme doma! „No fakt, zapomenutej tampon z nějaký předchozí operace,“ koukám na Havláta. Ještě do toho pro jistotu dvakrát řízne, ale není pochyb. – ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Jednoduchý, čtivý příběh. Četl se mi dobře, jen se mi nelíbí tak vulgární mluva. Ale musím uznat, že chvílemi jsem opravdu měla před očima doktora, který vypráví tento příběh a nepřemýšlela jsem nad tím, že autorkou je spisovatelka a je to jen román.
Moje očekávání bylo veliké, ale byla jsem trošku zklamaná, asi jsem očekávala dynamičtější děj. Ale nemusí být vše plné krve, stačí i silný příběh. Každý se v hlavním hrdinovi může najít, každý máme své chyby a touhu vyrovnat se s nimi.
Kniha byla brána jako oddechové čtení a svůj účel splnila. Nic jsem nečekala a moc mne nenadchla.
Příjemný román, hezky se četl a bavilo mě to. Určitě zkusím od autorky něco dalšího.
Kniha je psána jednoduše,ale o to je čtivější ...čekala jsem ke konci ještě nějaké zvraty,ale vlastně jsem spokojená :) za mě dobrý.
Nebylo to špatné čtení, ale taky mě úplně nevzalo. Hlavního hrdinu jsem ale chápala velmi a dobře, autorka skvěle vystihla jeho nelehkou osobnost v nelehké době a situaci. Četlo se to skvěle.
Život není černobílý - to umí Petra Dvořáková napsat v každé své knize. V této mě překvapilo, jak byla čtivá i přes časté detaily z medicíny.
Knihu jsem si poslechla jako audioknihu. Jde o oddechové čtení z lékařského prostředí, které zachycuje trampoty života a u kterého opravdu nemusíte vůbec přemýšlet. Neměla jsem žádná očekávání a tak nejsem ani zklamaná. Kniha mě vyloženě nenadchla, ale ani neurazila. Její poslech byl díky skvělému načtení Pavlem Batěkem příjemný. Jen si nejsem jistá, zda by mě bavilo čtení. Autorka píše dobře, jen děj byl takový nijaký a časem se z paměti zkrátka vytratí....
Na úvod - četla se skvěle, příběh z nemocničního prostředí se mi moc líbil, autorčin styl psaní mi vyhovoval.
ALE!!
Hynek mě chvilkama vytáčel a Hynkova hysterická manželka mě přímo vysírala. Což je sice známka dobře napsané knihy, ale já jsem čekala trošku větší oddechovku a pohodičku.
Druhá kniha od této autorky co jsem četla. Vrány byly pro mě o dost lepší, jelikož ve mně něco zanechaly. Což se o této knize říct úplně nedá.
Kniha se mi líbila, byl to takový příběh ze života...Nebyla to moje první kniha od autorky, moc se mi líbí její styl psaní...Nejlepší zatím pro mě zůstává její kniha Dědina (tam se mi trefila přímo do noty, jak stylem, tak prostředím), ráda si od autorky přečtu nějakou další knihu....
(SPOILER)
K maturitě si knihu dám, ale štvala mě hlavní postava. Přesto byla skvěle vykreslena psychologie všech hlavních postav a prostředí, kde se vše odehrávalo.
Vrátil se na konci k Andree nebo jí měl stále jako milenku?
Kniha nebyla špatná, byla dobrá, moc dobře se mi četla a opravdu jsem byla zvědavá jak to všechno s panem dr. Gráblem dopadne, jak se nakonec se svým životem popere a přála jsem mu jen to dobré, chirurg byl dobrý, ale jelikož jsem zdravotník tak musím dát o hvězdičku méně za popsané vztahy a chování mezi doktory a sestrami, to se mi moc nelíbilo. Ale jinak chválím, paní Dvořáková je skvělá spisovatelka, čteno do výzvy, i když přečíst jsem si ji chtěla už dávno.
Knížka je velmi chytlavě a jednoduše napsaná, dobře se četla. Příběh není chycen úplně do hloubky, ale je popsán plynule, trošku jako deník pana chirurga s jeho pocity a prožíváním. Ostatní osoby v příběhu jsou zde popsány z pohledu hlavní postavy, jejich charaktery a prožívání jsou pouze nastíněné. Z hlavní postavy jsem trochu na rozpacích, vlastě nevím, jestli je mi sympatický, nebo ne, jestli stojí za politování... A vlastně jsem za to ráda a bylo mi to příjemnější než kdyby charaktery byly "černobílé". Knížka ve mě zanechala dojem, mám chuť přečíst si další tituly od spisovatelky. Bodík strhávám za to, že mám ráda, když se o postavách dozvím více, což mi tady trošku chybělo.