Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539685/mid_chlapec-v-pruhovanem-pyzamu.jpg
4
1959
1959
Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně velkým Šmuelem…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2017
,
Slovart (ČR)
Originální název:
The Boy in the Striped Pyjamas, 2006
více info...
Přidat komentář
Chlapec v pruhovaném pyžamu je jedna z knih, kde se vše odehrává z pohledu dítěte, devítiletého chlapce, podle toho vypadá i děj. Nedozvíme se tu tedy žádná fakta o druhé světové válce, o holokaustu nebo koncentračních táborech. Celý příběh je trochu nereálný, ale o popis historických reálií tady nejde. Podle věku hlavních postav se může zdát, že je to příběh pro děti, ale není, myšlenka díla je složitější.
Je to příběh, v němž tu nejdůležitější roli má přátelství - dětské - čisté, nezatížené pohledem dospělých, jejich zkušenostmi, ale i předsudky a nenávistí. V prostředí koncentračního tábora se setkají dva chlapci, kteří mají stejné datum narození, stejné jsou i jejich sny, touhy a plány. Rozdíl je jen v tom, že každý sedí na jiné straně plotu... Nemohou si tedy spolu hrát, ale mohou si povídat. Tak vznikne přátelství mezi synem nacistického důstojníka a židovského chlapce.
Celý příběh je emotivní a v závěru se dočkáme přímo návalu emocí. Ve filmové verzi příběhu vyznívá konec ještě víc šokujícím dojmem než v knize, tam to přijde jak rána palicí mezi oči. Z mého pohledu je celý film velmi zdařilý, dokonce o něco lepší než kniha, což říkám málokdy.
Trochu mně překvapilo, že je to psané ve stylu, jakoby knihy pro děti, ale brzy jsem si zvykla. Taky mně překvapilo, že kniha byla o něco méně obsáhlá než film, většinou to znám naopak. Každopádně, na knihu jsem se těšila a rozhodně mně nezklamala. Je to velmi silný příběh, a pohled dítěte, ze kterého je psaný, vlastně nakonec celou tu hrůzu umocňuje.
Když jsem začala číst, tak jsem vlastně netušila co čtu. Jaká to je doba, co se tam odehrává ... až po chvíli mi to začalo docházet. To asi jen proto, že jsem si o té knize na začátku vůbec nic nepřečetla.
Četla se lehce, během chvilky přečteno. Příběh je to zvláštní, skoro až neuvěřitelný ... ale ... vše je možné.
Toto byla moje první kniha od autora...krásná , pravda v bolestivé situaci..
Konec je samozřejmě kolosální , film to též pěkně vystihl.
I další kniha Chlapec na vrcholu hory , suprová kniha , též pouť Barnabyho Brocketa mě nadchla a atd. Knihy JB jsou vždy u mě sledované..
Takových příběhů není nikdy málo. Mírný problém jsem měl s hlavní dětskou postavou, která je extrémně nesympatická a nablblá, nicméně v rámci příběhu to má své opodstatnění.
Něco už jsem na toto téma přečetla a ani tato kniha nezklamala.Je to velice smutný příběh,možná ještě někdy přečtu znovu.
Moc krásný a smutný příběh chlapce z nacistické rodiny, který ještě nechápal celou situaci a byl zvědavý jako každé jiné dítě. Bohužel na to doplatila jeho rodina, ne on sám, jelikož nevěděl do poslední chvíle co se děje a byl se svým nejlepším přítelem na život a na smrt přeci. Je to sice ošklivé, ale alespoň jeden nacista si uvědomil, jaké hrůzy oni páchají, až když mu to vzalo jeho vlastní dítě.
Děj se celou dobu odehrává u Bruna, devítiletého chlapce s nacistickými rodiči, doma. Až na konci se Bruno ilegálně dostane za "plot" a čeká ho ohromná změna. Z domu, který dosud pokládal za největší peklo se najednou ocitne v koncentračním táboře plném vyhladovělých, nemocných, neskutečně smutných, trpících lidí. Teď teprve poznává, to o čem mu kamarád na "druhé straně plotu" zřítka kdy vyprávěl a co se mu doposud dařilo přehlížet. Velmi smutný konec spojený se zarážející dětskou nevinností a neznalostí situace.
Kniha se mi líbila. Je fakt, že zpočátku se to trochu táhlo, ale pak to začalo nabírat grády. Velmi se mi líbilo, že Bruno vůbec nevěděl o co jde a proč jsou lidé za plotem. Při čtení knihy jsem si i pobrečel, na konci. Kniha je fajn, klidně si jí přečtu ještě jednou.
Od knihy jsem očekávala mnohem víc. Neseděl mi styl, jakým byla napsána. Ze začátku se v knize v podstatě nic nedělo. Zajímavé to začalo být až v okamžiku, kdy se Bruno setkal se Šmuelem. Od té doby už jsem se do čtení nemusela tolik nutit a i můj celkový názor na knihu se trochu zlepšil.
Opět příběh, ze kterého mrazí... konec je těm, kteří to už četli určitě jasný, ale pro ty , kdo se do toho pouštějí mám pár vět... je to příběh jakoby pro děti , ale je silný i pro dospělého. Hodně silný. Film je to stejné.. Začátek vypadá celkem nevinně, ale potom se kolotoč příběhu začne točit a ven vyhodí hodně nevinných lidí
Velice silný příběh. Na síle ještě přidává fakt, že je vyprávěn z pozice malého kluka, který nechápe, co se kolem děje. Až z toho mrazí.
Opravdu silný příběh a tak děsivý, jelikož se tyto věci kdysi opravdu staly, byla to hrozná doba......
Nádherný příběh o přátelství v těžké době. Bruno je malý, naivní chlapec. I když je Šmuel jeho nejlepší,jeho jediný přítel, několikrát mu, byť i nevědomky ublíží. Ve své naivitě mu závidí jeho život.Kdyby tak tušil...kamarádi na život a na smrt????
Kdysi dávno jsem viděla film, teď se mi dostala do ruky kniha.
Události pohledem malého kluka, který nechápe (a ani nemůže chápat) souvislosti, jen hledá zábavu a přátelství na jinak osamělém místě.
Z konce úplně mrazí....
Tak já mám přečteno. Knížka je docela útlá, takže se čte rychle i proto, že to je psáno z pohledu naivního dítěte. Konec mě docela vyděsil, vůbec jsem to nečekal a proto nemám takovéhle knihy z prostředí války rád.
Poslouchala jsem audioknihu, načetl ji Michal Zelenka. Znala jsem film, líbil se mi, ale knížka asi víc. Už kvůli závěru, který byl lehce jiný než ve filmu.
Kniha napsaná z pohledu dítěte na válku. Ale velmi naivního dítěte... Měla jsem často potřebu říct - prober se Bruno. Kniha je čtivá, ale po dlouhé době jsem našla knihu, která je slabší než film. Film mnohem lepší...
Moc krásna kniha. Druhá světová válka z pohledu dětí. Občas i docela úsměvná, ale rozhodně moc smutná.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) přátelství děti zfilmováno děti a válka holokaust, holocaust pro děti od 10 letAutorovy další knížky
| 2017 |  Chlapec na vrcholu hory |
| 2020 |  Můj brácha se jmenuje Jessica |
| 2020 | Chlapec v pruhovaném pyžamu |
| 2019 | Skrytá zuřivost srdce |
| 2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
Už po několikáté se mi stalo, že mě zklamala kniha, která má velmi vysoké hodnocení. Skoro se stydím dát tak nízké hodnocení knize s tématem holocaustu, ale bohužel nemohu jinak.
Nápad skvělý, ale zpracování špatné. Příběh je nevěrohodný až nereálný a s historickými fakty si autor hlavu taky nelámal, což dělá z knihy doslova parodii.
Více viz RECENZE. https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/parodie-na-holocaust-13241
Bruno, 9letý kluk a jeho 12letá sestra Gretel žijí v nějaké divné bublině, protože nevědí, že je válka, nevědí, kdo jsou to Židé, nevědí, kde pracuje jejich otec atd. Jejich naivita je dovedena ad absurdum a irituje po celou dobu knihy.
Vyprávět příběh z pohledu dítěte nerovná se vyprávět příběh z pohledu hlupáka.
Z dobových materiálů dnes každý ví, že k nenávisti k Židům byly očkovány už i děti, je tedy naprosto nemyslitelné, že by tito dva nikdy neslyšeli slovo Žid.
Dále, myslím, že Bruno jako syn vysoce postaveného důstojníka SS, by rozhodně nechodil do běžné školy s dětmi „zelináře, kuchaře a prodavače“. O "Hitlerjugend" autor asi v živote neslyšel.
Bruno se jednoho dne přestěhuje s rodinou do Osvětimi, kde má jeho otec funkci nejvyššího dozorce. Bruno na koncentrák vidí z okna svého pokojíčku, ale nemá ani tušení, o co jde, protože je to strašně tajné (v tom případě nechápu, proč mu rodiče přidělili zrovna tenhle pokoj).
Pak se Bruno spřátelí a celý jeden rok se schází se Šmuelem na druhé straně plotu, nosí mu tam jídlo, prostě na pohodu. Šmuel není v koncentráku, ale na škole v přírodě, takže si může každý den na pár hodin odskočit a poklásobit s kámošem. Plot v Osvětimi byl pod elektrickým proudem, takže šance, že se mohl Bruno protáhnout na druhou stranu hraničí s výsměchem. Konec příliš umělý.
Škoda, protože autor měl určitě dobrý úmysl.