Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539685/mid_chlapec-v-pruhovanem-pyzamu.jpg
4
1967
1967
Chlapec v pruhovaném pyžamu série
1. díl >
Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně velkým Šmuelem…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2017
,
Slovart (ČR)
Originální název:
The Boy in the Striped Pyjamas, 2006
více info...
Přidat komentář
Příběh je napsaný tak naivně, až mě z toho mrazí. A konec? Ten jsem vážně nečekala. Rozhodně doporučuji přečíst všem, kdo se o toto téma zajímají, protože se jedná o opravdu neotřelý způsob vyprávění o zvěrstvech války.
Neuvěřitelné, jakým způsobem lze popsat hrůzy 2. světové války, aniž jsou podrobně líčeny detaily, na které jsme většinou v knihách s touto tématikou zvyklí.
Od půlky příběhu jsem přemýšlel, jak to asi celé skončí, ale takový konec jsem nečekal. Knihu jsem přečetl na jeden zátah a sám jsem se divil, jak živě jsem si dokázal představit vše, co se v příběhu odehrávalo.
Kdysi jsem viděla film a těšila se na knihu. Tu se mi konečně podařilo v knihovně ukořistit. Přečteno skoro se zatajeným dechem, ale musím říct, že film ve mě vyvolal větší emoce, což u mě bývá naopak. Přesto neznalost Bruna, jeho nevinnost a přátelství s chlapcem v pruhovaném pyžamu, představuje silný příběh. Překvapilo mě, že má kniha tak málo stran.
Kolem posledního tématu čtenářské výzvy jsem kroužil, kontakt oddaloval, prostě se mi do toho nechtělo. Tohle téma už mi mnohokrát úspěšně zapůsobilo na city a snížilo náladu hluboko pod obvyklou hodnotu. Nakonec jsem při výběru upřednostnil minimální počet stran. Setkání devítiletých kluků z dvou stran osudného plotu se nedá považovat za realistické vypravování, jde o symboliku, porovnání, poučení. Věřím, že pro mladší generaci, která v hlavě nemá tolik dokumentů a vzpomínek přímých pamětníků, jde o informace důležité a hlavně předané přijatelnou a nenásilnou formou. Ani já jsem se při těch klukovských vzpomínkách a zážitcích nenudil. Připomenutí kruté doby: smutné, naivní, mrazivé, hlavně však potřebné.
90 % (zatím 1187 hodnotících s podprůměrem 89 %).
…
“Polsko,” opakoval Bruno zamyšleně a pomalu si to slovo převaloval po jazyku. “To ale není tak dobré jako Německo, nemyslíš?”
Šmuel se zakabonil. “Proč by nebylo?”
“Protože Německo je nejlepší země na světě.” Bruno si totiž vzpomněl na něco, co zaslechl, když si otec povídal s dědečkem. “My jsme lepší než všichni ostatní.”
Šmuel se jen upřeně díval a neříkal nic, pročež Bruno najednou dostal chuť změnit předmět hovoru, neboť už v momentě, kdy to řekl, mu přišlo, že to není správné, a rozhodně si nepřál, aby si Šmuel myslel, že se k němu staví nepřátelsky.
“A vůbec, kde je to Polsko?” přerušil otázkou delší ticho.
“No přece v Evropě.”...
P.S. Čtenářská výzva 2020 splněna.
Nádherně napsaná kniha o přátelství dvou chlapců; jednoho z rodiny nacistického pohlavára a druhého židovského chlapce za plotem koncentračního tábora. Konec dost smutnej
Z knihy mám rozporuplné pocity. Téma Osvětimi jsem už četla vícekrát a musím říct, že i když tento příběh nepatří v tomto žánru pro mě k těm nejlepším, tak je to zas něco jiného. To pojetí, kdy příběh vypráví malý kluk, je velmi příjemné. Dokonce se člověk pousměje nad naivitou malého chlapce, který nikdy nezažil hlad a strašné zacházení. Ten konec mě dostal nejvíc.
Ke knize jsem přistupovala s obavami. Téma holokaustu a podobně mi nedělá dobře, normálně to nečtu a vybrala jsem si knihu jen kvůli čtenářské výzvě. Tato je ale tak krásně napsaná. Čte se lehce, i když jde o vážné téma. Dětsky naivní pohled je plný naděje, že všechno dobře dopadne a zároveň hodně smutný, když víme to, co víme.
Přečteno. Opravdu asi jen díky výzvě, jinak toto téma nevyhledávám a ani nebudu. Nicméně kniha byla napsána čtivě a zanechala ve mně hluboký dojem.
Od knížky jsem se nemohla odtrhnout, velmi silný a smutný příběh. Celé je to psané pohledem i jazykem devítiletého chlapce, což podle mě ještě více podtrhlo sílu a vyznění celého příběhu. Moc dobře napsaná kniha.
Přála bych si nevědět o čem kniha je, když jsem jí začínala číst, abych se od začátku mohla dívat na události druhé světové války očima malého Bruna, kterému (relativně) nic nechybí. Bruno prožívá stěhování se svou rodinou, sžívá se s novým domovem a nakonec si nachází kamaráda. Kamarád žije ve světě za za železným plotem a nosí pořád pruhované pyžamo (stejně jako kuchař, který vaří Brunově rodině). Kontrast nevinných dětských postřehů s událostmi v Auschwitzu je mrazivý.
PS: knihu doporučuji těm, kteří si chtějí procvičit angličtinu. Je napsaná v ‘dětském’ jazyce a dá se snadno číst.
Opět kniha na kterou jsem se opravdu těšila a zklamání... Stejně jako kniha Pokoj. I tuto jsem prolétla rychle, protože jsem ji odložit nechtěla. A nebudu lhát, i slza mi ukápla. Ale opět jsem ráda, že jsem si ji jen půjčila v knihovně...
Veľmi silná ,výborná kniha. Písaná pre mladého čitateľa, vhodným spôsobom opisuje život v koncentračnom tábore, prinúti zas a znova sa zamyslieť nad nezmyselnosťou a krutosťou vojny. Určite odporúčam.
Tohle není příběh plný beznaděje a utrpení, jak jsem u těchto knih zvyklá, ale vzhledem k místu a datu v kalendáři ho v sobě ukrývá. Nikdy bychom neměli zapomínat že každý člověk má právo na život.
Příběh je psaný z pohledu malého chlapce Bruna, jehož otec je komandantem jednotek SS.
Knihu jsem přečetla během pár hodin, četla se skoro sama. Je psána jednoduchým jazykem, což je dáno tím, že je určena pro mladé čtenáře. Ano, spousta věcí z knihy je nereálná, ale o to příliš nejde, jedná se o román, který vykresluje příběh z období války dětskýma očima, autor vystihl naivní a čisté dětské smýšlení, ve kterém se pere láska a důvěra k tatínkovi s tím, co vidí a slyší. Ač byla psaná tak, že neodhalovala mnoho z toho, co se děje za plotem, působila na mě tíživě (možná z toho důvodu, že člověk zná víc detailů) a ten konec - jak kdybych měla šutr na srdci, bylo mi tak úzko :o( Z filmu jsem měla stejné pocity jako z knihy.
Kniha je velmi naivní tak, jak by z pohledu malého dítěte měla být. Nemám moc ráda válečnou tématiku a už vůbec ne cokoliv ohledně druhé světové války a vyhlazovacích táborů,ale před nedávnem mě zaujal film, který byl jiný, než ostatní hlavně úhlem pohledu dítěte a řekla jsem si, že udělám výjimku. Kniha je čtivá, nebylo mi z ní vůbec dobře. Zapůsobila tak, jak měla.A chválím výborné filmové zpracování, které-jako jedno z mála-nekazí předlohu. 5*
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) přátelství, kamarádství děti zfilmováno děti a válka holokaust, holocaust pro děti od 10 letAutorovy další knížky
| 2017 |  Chlapec na vrcholu hory |
| 2020 |  Můj brácha se jmenuje Jessica |
| 2020 | Chlapec v pruhovaném pyžamu |
| 2019 | Skrytá zuřivost srdce |
| 2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
Nemám moc blízko k takovému tématu, protože z té kruté reality se mi nedělá moc dobře. Kniha se ale četla velice dobře. Líbilo se mi, že to bylo hlavně o malém nevinném chlapci, který doopravdy nevěděl, co se na druhé straně plotu děje. Na konci i ukápla slza.