Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516124/bmid_chlapec-v-pruhovanem-pyzamu-NL7-516124.jpg
4
1947
1947
Devítiletý německý chlapec Bruno neví nic o konečném řešení židovské otázky, ani o koncentrácích. Neví nic o strašlivém utrpení, které jeho národ uvalil na miliony Evropanů. Ví jenom to, že byl odtržen od svého šťastného domova v Berlíně a převezen do odporného domu uprostřed oplocené pustiny, kde se nemůže ani zabavit, ani si najít přátele. Až se jednoho dne setká se stejně starým chlapcem Šmuelem, který žije podobně vykořeněný život, jenže na druhé straně vysokého plotu. I on, jako ostatní, nosí pruhované pyžamo. Bruno je zvídavý a přátelství se Šmuelem mu dá příležitost zjistit, co se to za tím plotem vlastně děje. Proto si i on oblékne pruhované pyžamo a protáhne se dovnitř, netuše, že jeho nevinná zvědavost ho dovede k odhalení strašlivé pravdy. Mladistvý čtenář prožívá s Brunem krok za krokem zmatek dítěte náhle přesazeného z pohodlného života ve městě do pusté krajiny utrpení a neštěstí.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , Slovart (ČR)Originální název:
The Boy in the Striped Pyjamas, 2006
více info...
Přidat komentář
Z knihy mám rozporuplné pocity. Téma Osvětimi jsem už četla vícekrát a musím říct, že i když tento příběh nepatří v tomto žánru pro mě k těm nejlepším, tak je to zas něco jiného. To pojetí, kdy příběh vypráví malý kluk, je velmi příjemné. Dokonce se člověk pousměje nad naivitou malého chlapce, který nikdy nezažil hlad a strašné zacházení. Ten konec mě dostal nejvíc.
Ke knize jsem přistupovala s obavami. Téma holokaustu a podobně mi nedělá dobře, normálně to nečtu a vybrala jsem si knihu jen kvůli čtenářské výzvě. Tato je ale tak krásně napsaná. Čte se lehce, i když jde o vážné téma. Dětsky naivní pohled je plný naděje, že všechno dobře dopadne a zároveň hodně smutný, když víme to, co víme.
Přečteno. Opravdu asi jen díky výzvě, jinak toto téma nevyhledávám a ani nebudu. Nicméně kniha byla napsána čtivě a zanechala ve mně hluboký dojem.
Od knížky jsem se nemohla odtrhnout, velmi silný a smutný příběh. Celé je to psané pohledem i jazykem devítiletého chlapce, což podle mě ještě více podtrhlo sílu a vyznění celého příběhu. Moc dobře napsaná kniha.
Přála bych si nevědět o čem kniha je, když jsem jí začínala číst, abych se od začátku mohla dívat na události druhé světové války očima malého Bruna, kterému (relativně) nic nechybí. Bruno prožívá stěhování se svou rodinou, sžívá se s novým domovem a nakonec si nachází kamaráda. Kamarád žije ve světě za za železným plotem a nosí pořád pruhované pyžamo (stejně jako kuchař, který vaří Brunově rodině). Kontrast nevinných dětských postřehů s událostmi v Auschwitzu je mrazivý.
PS: knihu doporučuji těm, kteří si chtějí procvičit angličtinu. Je napsaná v ‘dětském’ jazyce a dá se snadno číst.
Opět kniha na kterou jsem se opravdu těšila a zklamání... Stejně jako kniha Pokoj. I tuto jsem prolétla rychle, protože jsem ji odložit nechtěla. A nebudu lhát, i slza mi ukápla. Ale opět jsem ráda, že jsem si ji jen půjčila v knihovně...
Veľmi silná ,výborná kniha. Písaná pre mladého čitateľa, vhodným spôsobom opisuje život v koncentračnom tábore, prinúti zas a znova sa zamyslieť nad nezmyselnosťou a krutosťou vojny. Určite odporúčam.
Tohle není příběh plný beznaděje a utrpení, jak jsem u těchto knih zvyklá, ale vzhledem k místu a datu v kalendáři ho v sobě ukrývá. Nikdy bychom neměli zapomínat že každý člověk má právo na život.
Příběh je psaný z pohledu malého chlapce Bruna, jehož otec je komandantem jednotek SS.
Knihu jsem přečetla během pár hodin, četla se skoro sama. Je psána jednoduchým jazykem, což je dáno tím, že je určena pro mladé čtenáře. Ano, spousta věcí z knihy je nereálná, ale o to příliš nejde, jedná se o román, který vykresluje příběh z období války dětskýma očima, autor vystihl naivní a čisté dětské smýšlení, ve kterém se pere láska a důvěra k tatínkovi s tím, co vidí a slyší. Ač byla psaná tak, že neodhalovala mnoho z toho, co se děje za plotem, působila na mě tíživě (možná z toho důvodu, že člověk zná víc detailů) a ten konec - jak kdybych měla šutr na srdci, bylo mi tak úzko :o( Z filmu jsem měla stejné pocity jako z knihy.
Kniha je velmi naivní tak, jak by z pohledu malého dítěte měla být. Nemám moc ráda válečnou tématiku a už vůbec ne cokoliv ohledně druhé světové války a vyhlazovacích táborů,ale před nedávnem mě zaujal film, který byl jiný, než ostatní hlavně úhlem pohledu dítěte a řekla jsem si, že udělám výjimku. Kniha je čtivá, nebylo mi z ní vůbec dobře. Zapůsobila tak, jak měla.A chválím výborné filmové zpracování, které-jako jedno z mála-nekazí předlohu. 5*
Ač je knížka určena dětem nebo právě proto, se mi dobře četla. Autor zajímavým způsobem, očima devitileho chlapce popisuje život v koncentračním táboře. Chlap Bruno není jen kladný hrdina, má i své stine stránky. Prý je i film pěkný, zkusím ho.
Na to, aby mě kniha zasáhla na 100%, jak bych od tématu očekával, protože jde o opravdu dojemný a silný příběh, je psána až příliš jednoduše a dětsky (ano, chápu, že je psána očima malého dítěte), je však také příliš krátká, zkratkovitá a nezabývá se nijak barvitým vykreslováním míst, postav, událostí, zkrátka člověka nepozře tak úplně do příběhu. Navíc je naivita malého Bruna až příliš vykonstruovaná a neuvěřitelná, a prostředí v mnoha faktorech podléhá potřebám knihy a je v zásadním rozchodu s realitou. Až tak moc, že knížka působí jako parodie. To, jak se v knize věci dějí, je totální blbost a přijde mi sprosté si něco tak vážného překrucovat pro potřebu autorova nedomyšleného příběhu. Tohle Boyne přepískl, Chlapec v pruhovaném pyžamu je hloupá slátanina a hodnocení této knihy je asi ten největší úlet na Databázi knih.
Nevím. Tahle kniha mi přijde že je spíše parodií na koncentrační tábor. Když člověku není 6 let tak mu pravděpodobně dojde že se to vážně stát nemohlo a pohled 9 letého kluka je až přehnaně dětský. Bohužel kniha byla spíše zklamáním než nějakým zajímavým příběhem. Ale musí se uznat že třeba dění za zdmi bylo ukázáno hezky.
Tento dojemný příběh je napsaný z pohledu malého chlapce Bruna, který možná mohl působit až moc naivně. Ale v té době (nejen on) neměl tak velký přístup k informacím, proto plno věcí vůbec nevěděl nebo je měl zkreslené, a to hlavně vzhledem k tomu, v jakém prostředí žil. Bruno i Šmuel jsou krásné čisté duše.
Film jsem viděla až po přečtení knihy a cítila jsem z něj stejnou atmosféru, napětí i smutek jako z knihy. Vydařil se.
Já teda nevím... Oceňuji originální hledisko vyprávění a silný, i když dost předvídatelný konec. Je ale hodně znát, že autor se moc nezabýval reáliemi kolem „Oušicu“. Místy je to dost neuvěřitelné a nepravděpodobné (ne-li nemožné), což knize v mých očích hodně škodí. Vadila mi i Brunova přehnaná nevědomost až ignorance. Ano, chápu, že jde o to zdůraznit, jak na to celé mohlo nazírat malé dítě, ale tohle bylo chvílemi na 9-10 letého chlapce prostě moc…
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) přátelství děti zfilmováno děti a válka holokaust, holocaust pro děti od 10 letAutorovy další knížky
| 2017 |  Chlapec na vrcholu hory |
| 2020 |  Můj brácha se jmenuje Jessica |
| 2020 | Chlapec v pruhovaném pyžamu |
| 2019 | Skrytá zuřivost srdce |
| 2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
Nádherně napsaná kniha o přátelství dvou chlapců; jednoho z rodiny nacistického pohlavára a druhého židovského chlapce za plotem koncentračního tábora. Konec dost smutnej