Dědička ohně
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540074/bmid_dedicka-ohne.jpg
5
3295
3295
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 3. díl >
Celaena přežila smrtící soutěž i srdcervoucí ztrátu. Teď musí cestovat do neznámé země a čelit zdrcující pravdě o svém dědictví. O dědictví, které by mohlo navždy změnit její život. Mezitím se na obzoru shromažďují temné síly toužící po zotročení celého jejího světa. Celaena tak musí najít sílu bojovat nejen proti vlastním vnitřním démonům, ale i proti zlu, které chce král Adarlanu využít pro své plány. Dědička ohně a popela se ale před nikým neskloní!... celý text
Přidat komentář
Rozbeh biedny až sa mi do toho veľmi nechcelo,ale napodiv potom ma to chytilo aj keď kniha bola trochu odlišná od prvých dvoch. Neviem v akých časových úsekoch písala autorka jednotlivé knihy, no zdá sa mi akoby každým ďalším dielom písala vyzretejšie, dospelejšie a výsledok je potom o poznanie kvalitnejší.
To se nedá. Vážně ne. Omlouvám se všem milovníkům této série, ale už to vážně nejde. Nemůžu použít jiné slovo než nuda. Ať mi nikdo neříká, že konec stojí za to, když se člověk musí prokousat 300 stránkami, než se něco začne dít.
Takže za mě vážně ne. Už od prvního dílu jsem s tím měla problém, ale tady nepomůže ani veškeré přemáhání se. (A to upozorňuji, že Dvory mám ráda. A hodně!)
Po prvních dvou dílech, které byli skvělé, je tento díl dost nudný. V podstatě tam nebyla žádná akce a nic moc se nedělo. Jediné pasáže, které se mi líbili a bavili mě byli ty s Manon.
Abych pravdu řekla, čekala jsem od knihy víc. Často byly pasáže nudné, zbytečné a do čtení jsem se musela nutit. Naopak mě relativně potěšily nové postavy a později vývoj vztahu mezi Aelin a Jeřábem :).
Pokračování si opět udrželo laťku. Děj byl velice napínavý, nechyběla v něm akce - hlavně na konci. Konec navnadí na pokračování :-).
Musím říct, že mě třetí díl celkem zklamal .... zajímavé pasáže byly snad jen s Manon, ale jinak .... vadilo mi, že snad půlku knihy, možná i více, se tam nic nedělo, ty kapitoly s Aelin se klidně mohly přeskakovat, protože byly všechny stejné ...
Doufám, že další díly budou lepší, protože jinak asi začnu litovat peněz ... :(
Jak jsem již dříve napsala -autorka FsF (Fantazie s filigránem).
Obsah, rozsah, fantazie, dramatičnost, mistrně zvolená neskutečnost, nezkrotná krutost, věrná oddanost s ideou, to vše jako elegantní dárek od obdivuhodné S.J.Maas podané velkolepým stylem s grácií.
Citát: "Byl někdo, kdo by mohl pochopit - kdo chápal , jaké to bylo být zmrzačený v samé podstatě své duše.
Byl někým, kdo dosud píď po pídi vylézal ze své osobní propasti."
"Byla to rozkošně zákeřná kletba."
Fajnovost.
Příběh Celaeny, Doriana a Chaola byl výborný, ale trošku mi překážel příběh Manon, kde se skoro nic pro mě zajímavého nedělo.
Jedním slovem úžasné. Prostě fantasy, jak má být, s vrahy, intrikami, tajemtvími a dokonce i vílami. A taky mě donutila ponocovat, obzvlášť když se nachýlil příběh ke konci a přišlo Celaenino vyprávění z minulosti. To člověk prostě musel vydržet a stejně mu to nedalo, dokud se nedostal až na konec knihy.
Celaena si našla nového přítele, kterého jsem tedy ze začátku moc nemusela, ale ke konci jsem si ho docela oblíbila a - co si budeme povídat- mohla za to taky ta tetování. Chaol se spiknul s Aerysem, jehož jsem měla za prvotřídního grázla, což mi ale vydrželo neskutečně krátkou dobu. Nyní to zbožňuji. A co se týče Doriana, přála jsem mu to, i když jsem trochu Sorsche záviděla, princ je přeci jen má nej postava z této série.
Ten konec mě úplně rozsekal. Nejdřív jsem si myslela, že vím, co se stane, jenže pak se toho stalo tolik, že se z toho člověk chtěl vykřičet, jenže nemohl, protože byly dvě ráno a chtěla jsem být ohleduplná k těm, co spali. Doufám, že Celaena co nejdřív přijde, aby mým oblíbecům pomohla a že jim král zatím nic neudělá. Prostě to chce další díl.
Tak - právě jsem ji dočetla. No, uff.
Třetí pokračování jsem vzala do rukou po celkem dlouhé době. Takže ano, různé věci jsem si nepamatovala, což zase tak nevadilo, protože mi to autorka pěkně připomněla, i když ne do detailu. (To by zase nebylo v pořádku pro ty, kteří poctivě čtou celou sérii za sebou.) Samozřejmě, jak už autorka několikrát dokázala - psát umí. Její příběh a především styl je vážně poutavý. Kniha mě dokázala chytit a nepustit, ale našli se tentokrát části, které mě fakt nebavili. Manon a její čarodějnické vyprávění. Bože. Ze začátku a skoro i na konci té její dějové linky - to bylo pro mě utrpení. Dokonce jsem měla nutkání to přeskočit, ale to správný čtenář nedělá. Prostřední část mě naopak bavila. Tak opravdu nevím, kde byl problém. Věděla jsem, že v budoucnosti to bude pro děj příběhu nejspíš důležité - to by to tam jinak autorka nedávala, ale za mě jak si ne. Fakt.
V knize se pořád něco dělo, o tom žádná, ale mám dojem, že bych takové zásadní akce mohla spočítat na prstech jedné ruky. Taky... jak jsem zatím u autorky zvyklá... čekala jsem jakousi romantickou linku. Pořád jsem čekala a stále čekala. Jasně, probíhali tam naprosto jiné a životně důležitější věci než něčí muchlování... ale fakt to moje romantická dušička čekala! :D Zvlášť, když to mělo stránek jak bible a jedním dvěma slovy v celém textu to autorka kapičku nastřelila?! Určitě jo! Nedomýšlím si. :D Z určitých reakcí a komentářů si děvčata sedají na zadek z Jeřába. Jo, bavilo mě, jak si společně s Celaenou nakopávají zadek, ale... třeba se dočkám romantiky hold až v dalším díle. -_- Jinak samozřejmě Jeřáb spadá do kategorie hrdinů, které jsem si taky pořádně oblíbila. (Taky já pitomec jsem narazila na jisté spoilery, které mě naprosto rozsekali, především jeden - proto č.e.k.á.m! a Jeřáb je sympaťák!) :D Díky ději chápu, že Celaena je Aelin - ale musím se přiznat, že ještě když jsem o tom neměla ani ponětí, byla jsem neskonale zmatená, proč se tam najednou mluví o nějaké Aelin - říkala jsem si, kdo to sakra je a kde je Celaena?! Trochu zmatek.
Vyprávění ze strany Zlomuvalu... Krále, toho parchanta, fakt totálně nenávidím - především na posledních stránkách se mi otvírala kudla v kapse!, a čekám, že se máme z jeho strany ještě na co těšit. A můj oblíbenec Chaol? I on mi přišel trošku zvláštní. Nevím, čím to, ale jsem ráda, že do poslední stránky dýchal - protože jsem si opět někde přečetla, že by tomu v tomhle díle být nemělo. Ježiš, jak já byla vyděšená. Ne, jednoduše už nikde nic nesmím číst. :D Taky mě při čtení napadlo, jak se to podobá jistými obrysy i autorčině druhé sérii Dvoru, který u mě vede mimo jiné na plné čáře!
Jako knížka se mi líbila, zmiňovat doporučení je zbytečné - ta série je dobrá a věřím je bude ještě lepší, ale neodpustím si prohlásit, že když to shrnu, připadám si jak po studené sprše. Ano, v tomto díle se stali důležité věci, ale nejspíš to byl jen přechodový můstek, jaká si příprava půdy pro pokračování? Bohužel cítím menší zklamání, tudíž si to prostě nezaslouží plné hodnocení, což mě na jednu stranu vážně mrzí. Jsem zvědavá, kdy se dostanu k dalšímu pokračování, ale už teď se na to těším! Skončilo to tak, že mám opět napnutý kšandy! :)
NAPROSTO ÚŽASNÁ MEGA DOKONALOST!!!!!! Tuhle knížku jsem milovala a četla jedním dechem od začátku do konce. Zamilovala jsem se do Jeřába a přestože mě nejdříve štval, oblíbila jsem si i Aediona. Neuvěřitelně mě štve, že další díl dostanu až na Vánoce. Hrozně moc doporučuju!!!!!♥♥♥♥♥♥
Dědička ohně se mi líbila nejvíc z dosud vydané série (zatím poslední Říše bouří). Obzvlášť jsem si oblíbila Jeřába.
Je to neskutečná kniha!!!! Poutavá a neskutečně dobře napsaná kniha!!!! Musím říct, že jsem se do této série přímo zamilovala... Doufám, že Maasová vydá více takových knižních sérií!!
Dechberoucí krása ... Nevím, co jiného napsat. Maasová je prostě mistryní ve svém oboru. Její knihy si člověk nemůže nezamilovat. Jakmile přečtete pár stran, kniha vás vtáhne do sebe a do konce už vás nepustí. A na konci budete prosit, aby ještě nekončila.
Už jsem si myslela že tato série mě nemůže víc ohromit, a ono se to stalo. Fascinuje mě jak autorka dokázala rozvinout děj a přitom zachovat knížce tajemství. I kapitoly, které si myslíme že jsou na přebytek tak jsou důležité pro děj. Sice se mi autorčin styl psaní čte pomaleji, ale aspoň si mohu její knížky vychutnat protože to stojí za to.
POZOR SPOILERY - protože vážně nedokážu ohodnotit tuto knihu bez spoilerů
Aelin (Celaena) se mi na začátku knihy zdála trochu... jiná, nepoznávala jsem ji, ale to možná proto že jsem ji ani pořádně neznala. Jeřáb byl konečně někdo stejně nebo možná víc arogantní jako ona, bavilo mě sledovat jejich ,,hádky'' protože se Aelin začala chovat míň arogantně. Ale Aelin vlastně není vůbec arogantní, je to jen součást jejího kostýmu za Celaenu na kterou si hrála až moc dlouho a teď může být konečně sama sebou. Její fňukání nad tím jaký měla život atd... mě už pomalu přestávali bavit ale pak se ukázalo že její život je vlastně jeden velký výbuch. Já vážně nevím jak to napsat, vždyť Aelin musela tolik bojovat aby se dostala až tam kde teď je, zažila tolik bolesti, ztrát a smutku že si to nikdo z nás nedokážu představit. Aelin se stala hrdinkou a ukázalo se že se dokáže postavit na nohy a žít, protože naděje umírá poslední, a což! Naděje neumírá...
Třetí díl mě opět nezklamal.Sice,pořád si nemůžu zvyknout na to,jak autorka přejmenovala Celeanu nebo spíš teď už Aelin.
Nejvíc mě bavili kapitoly s Dorianem a s Chaolem,ti dva jsou největší zlatíčka. Taky kapitoly Manon mě hodně bavili,ale Jeřáb ne. Musím říct že Jeřába fakt nemusím. Nesedla mi jeho osobnost ale určitě bych brala na chvilku být nesmrtelnou vílou. :D
Štítky knihy
láska magie tajemství pro dívky víly, rusalky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Opět, jsem nadšen z příběhu a plno zvratů