Devatenáct set osmdesát čtyři
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231983/bmid_devatenact-set-osmdesat-ctyri-ZVA-231983.jpeg
5
11741
11741
Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu. George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
Nineteen Eighty-Four , 1949
více info...
Přidat komentář
Poměrně zásadní dílo, četla jsem i následný komentář od disidenta v ČR, který řadu věcí prožil na vlastní kůži. Určitě doporučuji třeba i mladší generaci, která nic z dob předchozích nezažila.
První dva díly mě nudily. Téma, o kterém je knížka napsaná, mě z nevysvětlitelných příčin nikdy neděsilo, takže jsem něměla důvod nad tím přemýšlet. Prostě to nebylo ono, nezarylo se mi to pod kůži, neběhala jsem ve dvě ráno po pokoji a nevykřikovala "dokonalé myšlenky" knihy, jak je mým divným zvykem, když jsem něčím posedlá.
Pak přišla část tři a s ní i mučení a manipulování, které už mou pozornost přitáhlo trochu blíž. Také šokující odhalení s O' Brienem, které jsem tušila.
Třetí část se mi opravdu zalíbila a dokonce jsem se i po tom pokoji proběhla.
Jsem ráda, že knížka skončila tak, jak skončila. Kdyby skončila dobře, tak by mě pěkně naštvala. Tak jak skončila, skončila, jak by opravdu skončila. :)
Nekompromisní sonda do poznání sebe sama. Chraň nás, člověče, před Velkými bratry v budoucnosti (nebo už nyní?).
Osobní střípek: určitě si vzpomínáte, místnost 101 a Udělejte to s ní! Od prvního přečtení někdy v osmnácti se mi nepodařilo tuhle scénu a její význam vymazat z mysli.
Tak se trhají pouta. Tak se zabíjejí zárodky vzájemnosti, lásky.
Nedělala jsem si žádné iluze o svých šancích v podobné situaci. Tahle scéna, tahle věta byla zásadním hřebíkem do rakve mých náctiletých úvah o tom, že bych snad cokoli, co má v životě nějakou cenu, mohla nést sama, opírat o své síly.
Jedna z nejsilnějších knih, které jsem kdy četla. I když mě psychicky týrala, protože jsem ve Winstona věřila až do poslední chvíle, dokud nezemřel s láskou k velkému bratrovi. Z té poslední stránky mi bylo doslova špatně. I fyzicky. Nešlo to jen tak zvládnout, nedokázala jsem tu poslední stranu jednoduše dočíst a knihu zavřít, musela jsem ji číst pořád dokola, jako by se ten konec mohl změnit. Nezměnil.
Dost nepěkná a nepříjemná představa, že by se tohle mělo někdy stát skutečností! Sice by se nás netýkal Big Brother, ale jestli ty mocnosti byly nastaveny stejně, tak bychom si v Eurasii moc nepomohli. Naštěstí rok 1984 jsme - myslím lidstvo - už prošvihli, takže se tato budoucnost posouvá do - do kdy? Do 2084? 2184?
"Vrcholem kacířství je zdravý rozum." - Jsem kacíř a jsem na to hrdá!! :-)
Zajímalo by mě, zda si autor už ve své době uvědomoval, jak bude tahle kniha nadčasová a stále aktuální. Je to vážně děsivé a nejen vzhledem k psanému příběhu, ale i k tomu, že jsou místa, kde se to děje.
"Jestli chceš obraz budoucnosti, představ si vysokou botu, která dupe po lidské tváři - navždycky."
Myslím, že si teď půjdu přečíst nějakou dětskou knížku s obláčky, sluníčky a hopsajícími roztomilými králíčky.
To co Farma zvířat načala, to v knize 1984 je propracováno a rozpracováno do sebemenších detailů. Skvělá a nadčasová vize světa s depresivní atmosférou. Značně je znát, že na atmosféře knihy se podepsala autorova nemoc a blížící se smrt, ale to celé dílo jen velmi dobře podtrhuje a vykresluje. Fantastická kniha a určitě si jí někdy přečtu znovu.
Výborná kniha. Někdy hodně depresivní, ale proč ne. Popis totalitních režimů je dokonalý. Ale nedělejme si iluze o tom, že sledování není běžnou věcí. Amerika a její bezpečnostní úřady, fungují dávno jako velký bratr. Když jste jednou v nějaké evidenci nikdy se z ní už nedostanete. Ani v Evropě příliš nezaostáváme. Díky bezpečnostní situaci bude v tomto ohledu přituhovat. Co kupujete, na co se po večerech díváte, co prohlížíte na internetu, kde máte uzavřené pojistné smlouvy, kam nejčastěji chodíte, kolik máte na učtu peněz, s kým si telefonujete, co mu říkáte atd. atd., se dnes díky technologiím dá velmi dobře sledovat. Kamery jsou dnes na každém rohu, v obytných domech, ulicích, obchoďácích. A díky chytrým telefonů, kterým se zatím úspěšně vyhýbám se to ještě zhoršuje. Velký bratr nás sleduje na každém kroku.
Nevyhrál...
Jak jsi mi to, Winstone, mohl udělat?
Tahle knížka vám popře veškerou logiku, ve kterou jste kdy věřili.
Dvě a dvě je pět..
...
Je to hrozné. Ne, tím, jak je to napsané, ale obsahem. Ta kniha je výborná, skvělá, ale to o čem tam autor píše je šílené, děsivé a zvrácené. A nejhorší je, že totalitní režimy takhle opravdu fungují. Ne v celé té hrůznosti, ale ano, takhle to vypadá. Jinak za mě, mě ta kniha chytla až do poloviny. Do té doby jsem se dost trápila, ale přestože jsem zděšená, nakonec vlastně nelituji, že jsem ji dočetla. Co je šílené je to, že vlastně celá první polovina popisuje svým způsobem realitu toho, jak fungoval komunistický režim. Ano, takhle to bylo, tak to známe, jen ty obrazovky nebyly, ale mikrofony strčené pod stoly, v květináčích nebo i jinde, tak to fungovalo. Takže není to lehké čtení, není to příjemné čtení, ale je to hodně potřebné a skvěle napsané čtení.
Tahle kniha má obrovskou výhodu, velmi dobře se čte. Ale co se týká děje, je to velmi náročné. Spojila jsem si to s totalitním režimem, s heslem " kdo nejde s námi, jde proti nám". Akorát rozdíl je v tom, že v knize tyto lidi nikam jenom "neuklidí", ale předělají na myšlení jediné možné, které je tomuto režimu přijatelné. Myslím, že to vystihují slova ze Star Treku " Musíte být asimilováni, odpor je marný".
Jako by se to odehrávalo dnes. Neuvěřitelně přesná vize budoucnosti autora. Po přečtení se na svět dívám malilinko jinak. Ne .... vlastně dost jinak :-\
A přimlouvám se za zařazení do povinné četby na školách. Alespoň můj syn to povinné mít bude :-)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Nadčasové a varující. A místy ne tak vzdálené od reality.