Dobře utajené housle
Miroslav Horníček
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/140535/dobre-utajene-housle-140535.JPG
4
265
265
Miroslav Horníček psal knihu v Berlíně, když tam točil filmy a večery měl volné - především mluví o dvojím vlivu: James Thruber a Jan Werich.
Přidat komentář
Príjemná oddychová knižka, plná nevtieravého a veľmi dobre podaného humoru, v krátkych poviedkach, ktoré svedčia o tom, že človek nie je tvor dokonalý, ale môže si z tej nedokonalosti poriadne uťahovať.
Výborná kniha u které si vždy odpočinu. Horníčkův humor mne vrací do pohody a moudrost myšlenek autora nutí nenásilně k přemýšlení nad světem kolem mne. Díky tomu si lépe všímám detailů, lidí- jejich chování v různých situacích. Horníčkova výborná znalost jazyka a způsob vyprávění je očekávaná samozřejmost. A těch postřehů ... i dnes použitelných ve všedním životě.
inteligentní autor, inteligentní humor...tak to prostě je...ale pravda je, že dřív se mi Horníček nelíbil, nešel mi pod kůži, člověk asi musí dospět a zmoudřet, aby ho pochopil...
pet-kyval to řekla za mě.. pěkná, humorná knížečka, co se musí líbit snad všem;) 90%
[050/10] Vůbec jsem nevěděla, co od práce pana Horníčka čekat. Strašně ráda se nechávám překvapovat a strašně ráda vcházím do neznámých vod cizích světů a myslí na papírových stranách. Čisté šlápnutí do neznáma. Vlastně to bylo setkání první, nevinné a snad právě proto z části zmatené.
(014) Nepřestanu tvrdit, že byt je prostor, ale domov je bytost. Byt může získat a zaplnit muž. Ale domov je dílem ženy. To ona promění ten prostor v onu bytost.
Přiznávám se, že chvilkami jsem se ztrácela v myšlenkovém scénáři a ani panáček medoviny mi nedopomohl k lepší orientaci. (Jaká ironie…) Jenže, když už jsem se zorientovala, výsostně jsem se bavila. Příhoda se psem, obrazem a nebo posíláním telegramů. Jiskří to takovou tou horníčkovskou energií a živě jsem si dokázala vměstnat jeho uklidňující hlas, jak své životní příhody vypravuje a líčí.
(032) Pojem úklidu je vám jasný: znamená to vrátit každou věc na místo jí příslušející.
Knížka je to tenoučká a srší z ní hodně z osobnosti pana Horníčka a i když je místy cítit jakési uchechtnutí se nad jednáním jeho manželky, nepůsobí to zle a nebo škodolibě. Spíše naopak. Je v tom jakási úcta a spříznění dvou duší, dokonce i mírná a reálná láska mezi mužem a ženou. Obrazně tedy smekám a těším se na další z jeho knih.
Autorovy další knížky
| 1966 |  Dobře utajené housle |
| 1971 | Listy z Provence |
| 1980 | Jak hledat slunce |
| 1989 |  Julius a Albert |
| 1984 | Dobře utajené housle / Jablko je vinno |
Jak je kniha maličká, tak je miloučká. Pane Horníčku, kloubouk dolů před Vaší životní moudrostí a Vaším laskavým humorem.