Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487419/bmid_dopisy-ztracenym-3eb-487419.jpg
5
1599
1599
Dopisy ztraceným série
1. díl >
Řekli byste svá nejtemnější tajemství úplně cizímu člověku? Julietina maminka byla fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím dovede vyrovnat. Declan je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací se pokouší uprchnout démonům své minulosti, a když si přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného... Maminka Juliet Youngové byla reportážní fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím Juliet dovede vyrovnat. Declan Murphy je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací, které mu přikázal soud, se pokouší uprchnout démonům své minulosti. Když si Declan přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje úplně cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného. Ale Declan ani Juliet netuší, s kým si ve skutečnosti píší. Když se do jejich dopisů zamotá dění ve škole a přeskočí jiskra, tak však Juliet s Declanem zjistí, že pravda by je mohla navždy rozdělit.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Letters to the Lost, 2017
více info...
Přidat komentář
Od knížky jsem měla velká očekávání a ona je vesměs splnila. Jediné co mě mrzelo a proč to za mě není taková bomba je, že jsem doufala, že mě příběh více rozloží a bude celý trochu drsnější. Jinak to ale bylo skvělé. Úžasné postavy, které se vyvíjí, stejně jako vztahy mezi nimi. Postupné odhalování toho, jak to tedy všechno bylo a proč se cítí tak jak se cítí. Líbil se mi i motiv dopisů, i když bylo jasné kdo je kdo, mělo to své kouzlo. Hodně mě překvapila čtivost knihy, bůh ví proč jsem to nečekala, ale stránky mi mizely pod rukama ani jsem nevěděla jak. V knížce je spousta krásných myšlenek a citátů, ale i dojemné pasáže a pasáže k zamyšlení, které mám všechny zaznačené. Skvělý start nového roku.
Román ze žánru young adult (dle mě) vypráví o dívce, která se nemůže srovnat se smrtí své dokonalé a úžasné matky, a (samozřejmě) o chlapci, jehož všichni považují za zločince...
Velmi se mi líbilo, jak bylo zobrazeno, že každého něco trápí, a že naše maska nejsme my. Všichni potřebujeme svého člověka, někoho kdo v nás věří.
Pro děti a mládež? :) Vůbec ne, tohle je tak dobře napsané, že se v tom musí najít snad všechny generace. Krásný příběh, ve kterém má všechno "svůj čas" a který Vás, pokud už jste odrostlejší, jako např. já, hodí zpátky do dětství.. no dobře, dospívání. :) Už jenom kvůli těm dávno zapomenutým pocitům, které ve mně čtení této knížky vyvolalo, si určitě za čas přečtu znovu.
O této knize jsem si nic nevyhledávala, ani jsem nečetla anotaci, jen vím, že byla všude opěvována a konečně jsem se k ní dostala. Byla jsem velmi příjemně překvapena. Rozhodně se nejedná o klasickou romantickou YA. Příběh jsem přečetla na jeden zátah. Kniha se zabývá i dost vážnými tématy, je napsána velmi čtivě a neotřele. Mohu jedině doporučit.
Krásný příběh o ztrátě a hledání sama sebe. Líbil se mi postupný vývoj Declana, který se díky Juliet začal měnit a dokázal, že pod slupkou grázla se skrývá chytrý a hodný kluk.
Tohle jsem vážně nečekala… Myslela jsem si, že to bude hezké čtení, ale to nebylo ani zdaleka. Bylo to úchvatné. Nevěděla jsem, že tak silné pocity můžu mít jen ze čtení knihy, ale zřejmě ano. Přečetla jsem to za ani ne polovinu dne a nesmírně jsem si to užila. Nedokážu ani popsat slovy jak jsem se u čtení té knihy cítila. Wow
Tento typ knížek mám opravdu ráda. Příběh se mi moc líbil...
Ti, co ztratí někoho blízkého, to mají neskutečně těžké...musí být tak otravný, když vám v jednom kuse někdo říká, že ta bolest jednou zmizí, že to chce jen čas...já si osobně myslím, že ta bolest s námi bude už napořád, nikdy nezmizí, možná se časem otupí, ale vždycky už s námi bude, takže se s ní spíš musíme naučit žít. A v této knize je to krásně ukázané.
Nebo když si člověk říká, co se mohlo stát jinak...to příšerné slovo kdyby...bohužel to nic nezmění...milovanou osobu nám to nevrátí.
Juliet s Declanem byli tak odlišní a zároveň toho měli tolik společného...byla jsem moc ráda, že to každý z nich dokázal překonat...oba byli silní a zvládli to skvěle.
Tohle určitě nebyla má poslední kniha od této autorky...moc doporučuji, rozhodně stojí za přečtení.
Knihu jsem si koupila kvůli obálce, která přímo bije do očí, ale potom jsem ji nechala ležet na poličce několik měsíců. Bála jsem se, že mě nebude vůbec bavit. Dostala jsem se k ní až teď a připadala mi strašně krátká. Příběh byl úžasný. Líbilo se mi, že to nebyla nějaká přeslazená knížka, ale že se zabývala vážnějšími tématy. Narazila jsem na jeden citát, který podle mě skvěle vystihuje celou knihu: „two damage people, trying to heal each other is love."
Ke knize jsem se dostala kvůli Výzvě a jsem za to vděčná!
Podle popisu jsem si říkala, že tu romanťárnu nějak přežiju, není to úplně můj žánr. Přečetla jsem ji za dva dny. A prisla mi kraaatka! Ale přesto akorat vystizna, aby nespadla do romantickyho patosu...
Jak jsem psala, není to můj žánr, ale tahle kniha má o něco víc, má hloubu a pravost. Pro mě je to nástavba, kvuli které je víc než puberťácká romantika, např. jako Hvězdy nám nepřály.
(SPOILER)
Zaujala mě možná trošku kýčovitá, nicméně krásná obálka. Vsadila jsem na anotaci a knihu si koupila. Načež dlouho ležela mimo oblast mého zájmu, bála jsem se, že bude smutná. A pak ji jednou otevřela.
Chytila mě hned první stránka a já nosila čtečku pořád s sebou a otevírala ji při každé příležitosti. Ano, osudy obou hrdinů a vlastně i ten Revův byly mimořádně bolestné. Ovšem příběh se zaměřil na to, jak se jeden každý hrabou z temných propastí ven, takže nad vším zoufalstvím vítězily naděje, přátelství a sounáležitost.
Četlo se mi to hezky, nezaregistrovala jsem žádné kiksy v překladu či českém pravopisu a stylistice, takže musím pochválit i práci nakladatelství. Čtivé, dobře propracované charaktery, přirozené dialogy, uvěřitelný příběh. Zkrátka samé plusy. Dalším pozitivem byla absence klišé, která se přímo nabízela. Celou dobu jsem čekala, jak Juliet zareaguje na Declanovu neupřímnost. Taky jsem čekala nějakou závěrečnou tragédii, která by mě řádně otrávila. Řešení zapletených identit proběhlo přirozeně a bez afektu, další palce nahoru. Jo, k tragédii nakonec došlo, ale autorka si nemusela pomáhat žádnými lacinými triky, naopak vykreslila tím lépe charaktery postav, které do té doby zůstávaly v pozadí.
Jedinou nedůležitou připomínku mám k řešení vztahu mezi Declanem a jeho matkou. Tu považuju za nejhorší záporačku díla (i když o tuto pozici byla v závěru docela tlačenice) a hromadné odpouštění a objímačky (dlužno dodat zcela v americkém duchu) mi připadaly křečovité a neupřímné. Ale to bylo jediné a jak říkám, nepodstatné mínus.
Celkové shrnutí – příběh mi rozzářil slunce v duši, určitě se k němu vrátím a knihu vřele doporučuji.
(SPOILER)
Každá knížka mi to dokazuje stále dokola, ať už se jedná o YA, krimi, román, že na svět se musí koukat s otevřenýma očima bez předsudků a nejen v knižních předlohách, ale pojďte mě to zkusit v i reálném životě.
Declan Murphy, byl od začátku můj bad boy :-)
Sice už pár let nepatřím mezi Young Adult, přesto jsem si čtení této knížky moc užila. Skoro celou knížku jsem si ale nedokázala udělat názor na hlavní hrdiny, nevěděla jsem, jestli jim mám fandit, nebo by potřebovali proplesknout. Pak jsem si ale uvědomila, že autorka vlastně chování a přemýšlení puberťáků skvěle vystihla, protože ani oni se často nedokáží vyznat sami v sobě, natož aby to zvládalo okolí. Takže nám nezbývá, než pro ně mít prostě pochopení. Nejvíc sympatický mi byl kamarád hlavního hrdiny Rev. Dopisy ztraceným určitě doporučuji přečíst.
Tak to byla opravdu nádhera. Až mě trošku mrzí, že se ke mně taková kniha nedostala, když jsem byla náctiletá. Ale nevadí, užila jsem si ji teď, o pár let později a rovnou se jdu (snad zase) kochat dalším dílem.
Tohle je jednoduše dokonalost a při druhém čtení jsem se v tomto názoru jen utvrdila (ne, že by to bylo potřeba). Děj mi opět neskutečně odsýpal, protože autorka nemá jen úžasný styl psaní, ale také talent na psaní nezapomenutelných, dokonalých a dechberoucích příběhů, které vás chytnou za srdce. Než jsem se nadála, byla jsem opět na konci knihy. Co vám mám říct k postavám…jsou geniálně vykreslené a přirostly mi k srdci, i když mám teda pocit, že se Juliet někdy chovala příliš povrchně a sebestředně. Moje láska k Declanovi se ale ještě více prohloubila, naprosto ho miluju a brala bych ho okamžitě domů, kdyby to jen šlo (co k tomu víc dodat??). Okamžitě u mě knížka stoupá na ceně, pokud nám má co předat nebo v sobě nosí nějaké důležité téma a to tady bylo – čteme tu o tom, jak je těžká ztráta blízkého člověka, jak se s ní máme pokoušet vyrovnat, o důležitosti komunikace a dokonce něco i o předsudcích a o tom, co znamená někoho doopravdy znát. Opět jsem si tu našla skvělé myšlenky, které mám s tímhle dílem už spjaté a označila jsem si je. Emoce, které sem autorka natřískala jsou taky neskutečné a můžete mi věřit, že vás rozhodně nenechá držet si nějakou emocionální rovnováhu (já jsem samozřejmě i několikrát bulela jako želva, achjo). Konec byl k dojetí nádherný. Zkrátka a dobře, chci tuhle knížku doporučit úplně všem, protože si něco v ní najde každý. Musíte se ale připravit na to, že po dočtení vám zůstane díra v srdci, kterou už nikdy úplně nezacelíte.
Tento příběh na mě tolik zapůsobil, nevím jak to autorka dokázala udělat z toho něco tak promyšleného. Dalo se to pokazit tolika způsoby, ale nestalo se a ta kniha je prostě krásná.
Moc krásná knížka. Velice obdivuji ten nápad s hřbitovem a dopisy, kdy ani jeden z dopisujících neví, s kým si vlastně píše. Také obdivuji silný příběh plný kladných, ale i záporných emocí.
Když jsem knížku četla, uvědomila jsem si, jak ty dny, měsíce a roky rychle utíkají, že si více musím užívat okamžiky strávené s rodinou a také to, jak moc jí miluju.
Příběh o bolesti, ztrátě, pocitu sounáležitosti, přátelství, lásce, radosti a smutku.
.
Upřímně, jsem ani nečekala, že mě to tak dostane. Knihu jsem viděla všude na instagramu. Což byla masáž mého mozku na hodně vysokém levelu. Protože kdo by odolal tak krásné obálce, poutavé anotaci a silnému příběhu. K Dopisům jsem se vlastně dostala díky volnému pokračování - Na co slova nestačí. Chtěla jsem se totiž zapojit do společného čtení na Slova a byla blbost to číst a nemít předtím přelouskané Dopisy
.
Na 100% knihu doporučuju! Je to jedna z nejlepších knih za rok 2020 a myslím, že každý si v ní najde to, co zrovna v ten okamžik potřebuje.
Štítky knihy
dopisy fotografování láska tajemství střední školy smutek pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých ztráta matky anonymní dopisyAutorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Moc krásná kniha! Ani nevím, co vím bych k tomu dodala. Declana si člověk zamiluje hned po prvních stránkách, jeho příběh je silný a Juliet je zajímavá hrdinka. Líbilo se mi, jak mezi nimi pomalu vzkvétaly sympatie a je docela škoda, že v knize nebylo víc rozepsáno období, kdy už byli spolu. Ale celkově je knížka moc silná a hezká a já ji jednoznačně doporučuji.