Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487419/bmid_dopisy-ztracenym-3eb-487419.jpg
5
1599
1599
Dopisy ztraceným série
1. díl >
Řekli byste svá nejtemnější tajemství úplně cizímu člověku? Julietina maminka byla fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím dovede vyrovnat. Declan je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací se pokouší uprchnout démonům své minulosti, a když si přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného... Maminka Juliet Youngové byla reportážní fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím Juliet dovede vyrovnat. Declan Murphy je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací, které mu přikázal soud, se pokouší uprchnout démonům své minulosti. Když si Declan přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje úplně cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného. Ale Declan ani Juliet netuší, s kým si ve skutečnosti píší. Když se do jejich dopisů zamotá dění ve škole a přeskočí jiskra, tak však Juliet s Declanem zjistí, že pravda by je mohla navždy rozdělit.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Letters to the Lost, 2017
více info...
Přidat komentář
Temný děj se světlým koncem. I když mám raději romantiky zalité sluncem po celý čas děje, musím říct, že tento příběh mě chytl a nepustil. Autorka se negativních témat opravdu nebála (smrt, šikana, násilí, zneužívání, podvádění, atd.) a možná i proto hlavním hrdinům tolik držíte palce. Musím se přiznat, že snaha postav vymanit se ze zlé životní situace byla i pro mě inspirací, že to prostě vždycky jde... jen se člověk nesmí vzdát.
Potřebovala jsem nějaké milé, nenáročné prázdninové čtení a musím říct, že jsem ji zhltla jedním dechem.
Moje nejlepší kamarádka je velká fanynka Brigit Kemmererové, proto mě na sérii Dopisů dlouho lákala. Čím jsem však starší tím méně se mi do četby young adult romanťáren chce pouštět. Musím však konstatovat, že jsem byla velmi mile překvapená.
Ano, nečekejte žádné přeborné myslitelství a náročnou četbu. Jak říkám ideální na prázdniny, kdy si chcete hlavně odpočnout a přečíst si něco hezkého.
Moc se mi líbil autorčin styl psaní. Je velmi moderní a přímý. V pár krátkých větách dokáže vystihnout nejniternější pocity postav. Ty jsou samozřejmě jako obvykle něčím jiné, od ostatních středoškoláků se liší svým chováním, charakterem a hlavně silným životním příběhem, který je utvořil. Tím se asi kniha odlišuje. Nezabývá se totiž povrchními tématy, ale dokázali jsme nahlédnout do skutečných problémů, co můžou teenageři snášet - úzkosti, problémy v rodině, deprese, pocit samoty...to jsou dnes bohužel součásti životů každého druhého z nás, přitom se stále jedná o velmi tabuizovaná témata.
Dnes už celkem tradiční pohled z obou stran (Declana i Juliet) nám svět více otvírá.
Dokonce i závěrečné zvraty mě překvapily! A to se mi často u knih tohoto typu nestává. Proto román hodnotí velice kladně. Autorce tento styl jednoduše sedí. Hned otevírám Na co slova nestačí.
Dopisy mě rozervaly na malinkaté části. Nevěřila jsem, že to bude tak skvělé, tak emotivní, citlivé a něžné. Miluji autorky styl psaní. Zamilovala jsem si ho hned na začátku. Declan je Declan. Jedním slovem dokonalý, z jedné stránky. Z druhé někdo možná řekne, že není. Podle obalu, jak ho ostatní vidí, ale on je jiný. A tím je ještě lepší. Juliet jsem si strašně oblíbila. Musela unést tolik smutku, bolesti, vzteku a hlavně ztrátu, která byla ještě bolestivější, než si myslela. Chtěla vystoupit z jedoucího vlaku, ale sama to nedokázala. Někoho potřebovala. Táta Juliet byl báječnej. Mrzelo mě, že mu nebylo věnováno moc pozornosti. Reva jsem si zamilovala hned ze začátku. Miluji přátelství Reva a Declana. Jsem nadšená, že druhá kniha je věnována právě jemu, ale zároveň bych byla ráda, kdyby tam padla nějaká zmínka o Declanovi a Juliet. Poslední stránky mě drtily. Dopisy jsou o citech, bolesti, smutku a štěstí. To autorka dokonale shrnula. Tahle knížka ve mě zanechala velikou ránu, kterou si budu vždy pamatovat a to jsem na romantiku nikdy nebyla :)
Kniha je úžasná. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, vrátila mě do mladých let. Perfektně zachycuje vnitřní pochody postav, jejich psychologii, dynamiku vztahů, to jak je jejich vnímání a chování ovlivněno traumaty, která prožily. Je to velmi realistické, podle mě psychologicky trefné a díky tomu naprosto uvěřitelné. Zpracovávají se tu hluboká témata a to velmi poctivě, přesto kniha člověka nabíjí nadějí, pozitivním prožitkem a láskou k životu. Není to depresivní. Ústředním tématem je mimo jiné bolestná touha být viděn opravdu uvnitř a být jako takový přijat a milován. Moct se s někým sdílet fakt od srdce k srdci a cítit, že to druhou stranou bylo správně dekódováno, pochopeno, přijato. Postavy měly silné charisma, hlavně Declan. Mohlo by se říct, že je to už stokrát profláknuté a ohrané téma - neomalený tvrďák, drsňák, u něhož je ale takové jen to jeho vnější já, zatímco když poznáme, co je uvnitř, zjistíme, jaký je to klaďas. Ale ono tohle prostě stále funguje - ve filmech, v knihách, zvlášť, když je to zpracováno dobře a to tady je. Chemie mezi postavami je tu silná a celá romantická linka je velmi zdařilá a opravdu nesmírně sexy (a přitom bez sexu). Situační psychologie různých interakcí byla zachycena fakt mistrovsky. Něco bylo na knize velmi občerstvující. V knize jak už jsem psala není žádný sex, nic nevhodného, při dostatečné zralosti lze doporučit od 13 let.
Tato kniha byla skvělá. Všeho tak akorát, určitě doporučuji. Jedna z knížek kdy jste zvědavý jak to dopadne, ale zároveň nechcete konec. Declan je můj vysněný kluk. :D
Přečteno velice rychle a velice snadno. Úplně jinej level YA literatury. Zabývá se totiž mnohem vážnějšími tématy, ale s takovou lehkostí, že je vážně příjemné tuhle knížku číst. Téma dopisování s "někým kdo nevím kdo je" se mi sice zdá už maličko ohrané, ale zatím stále baví. Knížku bych ale ještě o nějaký ten kousek natáhla, ráda bych věděla, jak to s hlavními hrdiny pokračovalo ještě alespoň malou chvíli. Snad se něco dozvím v Na co slova nestačí.
Tohle je za mě jedno z nejlepších YA, jaké jsem kdy četla. Obálka je krásná, líbí se mi i jak ladí s Na co slova nestačí.
Kniha má spád a je čtivá, i díky tomu, že tu máme část psanou jako dopisy, emaily nebo chat. Kapitoly se střídají z pohledu Juliet i Declana, za mě jedině dobře, oba víc poznáte. Juliet se snaží najít cestu ven ze svého smutku a trápení, a i přes pomoc okolí, to ne vždy jde.
Je to horská dráha emocí, kterou si zamilujete. Pokud máte k tomuhle tématu blízko, jako já, myslím, že vám knížka sedne. Není to totiž dle mě úplně typická YA, kde je všechno růžové a umělá zápletka. Spousta scén vás dovede k úsměvu, jiné naopak k slzám. Ale stojí to za to.
Kdybych mohla dát víc, než 5 hvězdiček dala bych.
Trigger warnings : adopce, alkoholismus, autonehoda, smrt
Už dlouho se mi nestalo, že bych nějakou knížku slupla jako malinu:o). Tuhle ano. Mám ráda knížky, ve kterých hrají hlavní roli dopisy a tady dopisem začíná každá kapitola, což se mi hrozně líbilo.
Příběh byl smutný, ale krásný zároveň. Ani přeslazený konec můj celkový dojem nezkazil, ba právě naopak
Knížku jsem četla podruhé, poprvé jsem ji četla asi před těmi dvěma lety, když vyšla. Podruhé mě zasáhla snad ještě více než poprvé. Jedna z nejlepších knih, které jsem zatím četla. Doporučuju.
Tak toto , to bylo silné kafe . Četla jsem ji asi 3 týdny a to je na mě vážně hodně dlouhá doba , ale když jsem ji vzala znovu do ruky musela jsem přečíst aspon 3 kapitoly . Kniha mě pohltila , hodně často jsem potřebovala kapesníky protože Alanovo a matčino chování bylo příšerné a smutné .
Za mě nejlepší konec ze všech knih co jsem kdy četla , vše vysvětleno a dopadlo tak jak si každý přál . Velmi doporučuji .
Posmrkané kapesníky, utírám slzy....Oba dva příběhy Declana a Juliet mě hned chytli a stali se mými oblíbenci. Tolik smutku, utrpení, sebeobviňování a citu v jedné knize jsem dlouha nenašla. Vsuvka s dopisy mi přišla vážně skvělá. Neotřelé a bylo to zase něco jiného.
Originální kniha
Krátké kapitoly
Nemám co víc dodat....za mě knihu určitě doporučuji a těším se na pokračování v knize Na co slova nestačí
"Někdy se člověk dostane do fáze, kdy to bolí tolik, že udělá cokoli, aby se té bolesti zbavil. I když to znamená, že při tom zrání někoho jiného."
Možná, že si říkáte, že tohle je zase další dívčí románek o sladkých řečičkách a takových věcech... Ale ne. Přečtěte si to sami a uvidíte...
No a k mému hodnocení... Hltala jsem stránku za stránkou a no... prostě jsem u ní seděla dokud jsem ji nedočetla. Myslím, že je to sám o sobě jednoduchý příběh, ale než dojdete na jeho konec, stane se tolik věcí až tomu nedokážete věřit. Moc se mi líbily zápletky a odbočky, sdílení pocitů (i když mi trochu Alan a Frank připomínali psychologa). Myslím, že příběh ubíhal rychle a bez jakýchkoli nudných či zdlouhavých částí.
Ale abych řekla pravdu, na začátku jsem s Juliet s jejími pocity ohledně ztráty moc nesouhlasila... Přeci jen ji vlastně znala jen z dopisů, občas se viděly doma... No nic moc. Taky mám pocit, že se na matku upínala vlastně jen kvůli fotografování a neustále si zoufala nad tím, že je horší jak ona.
Myslím, že jsem to vzala z obou stránek, z dobré i špatné. Knihhu bych nenazvala jako oddechovku... Vlastně ani nevím jak bych ji nazvala...
Každopádně za špatnou stránku strhávám hvězdičku. Ale i tak doporučuji! 4/5*
Kniha se mi velice líbila a rozhodně předčila všechna má očekávání. Hlavní postavy byly sympatické a styl psaní mi sedl. Kniha se četla lehce, i když pojednává o poměrně náročném tématu. Příběh mě nutil se zamyslet a na jednu stranu jsem nechtěla, aby skončil, ale na druhou jsem byla neskutečně napnutá, abych zjistila jak autorka pojme konec.
Rozhodně mohu doporučit i autorčiny ostatní knihy, které se čtou se stejnou lehkostí, člověk u nich vypne, ponoří se do příběhu a s postavami prožívá chvíle veselé i smutné (kterých je tady asi víc).
Tohle byla fakt nádherná kniha, ono se to možná zdá, ale stránky minuly tak rychle až jsem byla na konci. Zaslouží si plný počet hvězdiček. Příběh Vás úplně pohltil. Sice jsem od knihy moc neočekávala, protože na začátku mi přišla taková nijaká, ale potom se to změnilo a nemám ten pocit, že má tak velké hodnocení.
Nikdy jsem si nemyslela, že se mi bude líbit kniha se štítkem "young adult". Ale tohle byla pecka! Nejen průměr nebo lepší průměr, ale krása! Střídání pohledů hlavních hrdinů mi hodně sedělo, napětí mezi nimi se dalo krájet a čtenář (tedy já) zběsile hltal stránku za stránkou, aby se dozvěděl, jak to s nimi dopadne. Konec mě hodně překvapil a poslední stránka byla třešničkou na dortu. Překvapení tohoto roku, alespoň pro mě.
Dopisy ztraceným je kniha, která vás prostě přinutí se zamyslet. Neměla jsem od ní velká očekávání, ale dost mě překvapila. Byla čtivá, originální a opravdu mi sedla.
(SPOILER)
Až moc jsem od této knihy očekávala, a moc jsem naletěla. Asi mi od začátku bylo proti srsti číst o truchlení Juliet nad někým, koho znala jen díky jeho práci, s kým si ani nebyla blízká. Připadalo mi, že netruchlí pro matku ale pro svůj profesní vzor, a ta bolest nebyla uvěřitelná. Velké zadostiučinění mi poskytlo rozuzlení smrti matky, váhám jestli nedat 4 hvězdy. Dalším velkým zklamáním bylo použití cizích děl jako součást příběhu. Nemám ráda klišé typu: Přečetl si báseň na hodinách angličtiny (když se zrovna rozhodl vůbec něco číst) a najednou mu to přesně sedělo na jeho situaci a změnil svůj pohled na věc. To je skoro stejně ubohý jako s písničkami v knihách a jejich významem - když autor je zahnán do kouta a neví jak si poradit se zápletkou. Tyto dvě věci v knihách nemám ráda, a bohužel mi to kazí celkový dojem.
Na druhou stranu kniha pojednává o velmi vážných problémech a přiměje postavy tyto problémy POCHOPIT. Akorát způsob a cesta se mi zdála přitažená za vlasy.
Štítky knihy
dopisy fotografování láska tajemství střední školy smutek pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých ztráta matky anonymní dopisyAutorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Knížka se mi líbila, jen mi trvalo delší dobu, než jsem se do ní začetla. Řešily se v ní vážná témata a samozřejmě nechyběla romantická linka. Líbila se mi forma psaní. Ve vyprávění kapitol se střídali Juliet a Declan. Hlavní hrdinové se mi líbili, oba měli něco za sebou.