Duma Key
Stephen King
Edgarovi Freemantlovi v jeho pokojnom strednom veku nechýbalo nič: mal milujúcu manželku a deti, k tomu prosperujúcu firmu. A potom ho ťažká nehoda na stavenisku pripravila o časť tela, spomienok aj rodiny. Čerstvo rozvedený, bez ruky, s pamäťou a mysľou, ktoré sa s ním stále zákerne zahrávajú, sa Freemantle odhodlal skoncovať so životom. Ale nie hneď –na radu psychológa najskôr zmení prostredie. Očakáva ho prekrásny floridský ostrov Duma Key. Tu sa stretne s jedinými stálymi obyvateľmi: starou dámou, dedičkou miestneho magnáta, ktorého život poznačili tragédie a záhady, a jej opatrovníkom, bývalým právnikom, ktorý na Dumu utiekol pred desivými spomienkami. Edgar Freemantle začne maľovať a jeho diela majú nečakaný úspech. Spolu s jeho dovtedy ukrytým talentom sa začínajú prebúdzať aj duchovia „rokov minulých“. Minulosť je totiž na Dume stále živá – alebo stále mŕtva? Jedno je však isté: je prítomná. Začína si pýtať krutú daň od tých, ktorí sa snažia v nej uvidieť viac, ako je im súdené...... celý text
Přidat komentář
Naopak tady musím říct, že jde o jev zcela opačný. Oproti poslední mé "kingovce," která mě nebavila, zařadila bych tuhle knihu s klidem mezi třeba... mmm... top tři kingovky - za Řbtiov zviřátek a Svědectví..." Pak tohle, pak "Čtyři roční doby... a tak dále...
Bývalý stavař po nehodě přijde o ruku a je tak nějak zrasovaný, zmuchlaný a pochroumaný chudák. Dostane ovšem do vínku něco navíc. Zjistí to postupně, zpočátku mu to nedělá problém. Po sérii sezení s psychiatrem a různými Dr. odjede na dovču - zotavenou - na takový malebný ostrov, koutek - trochu prokletý... a začne malovat krajinky. Ty mají ale jaksi nepříjemnou vlastnost vtírnout a vlísnout se mu do reality.
Nejzajímavější série se jmenuje "Dívka a loď."
To jsem milovala - náznaky tragédií a hnusné věci v temnotách.
Za bouře, když jste sami doma, nechoďte ani na toaletu, protože když chcete rozsvítit, musíte sáhnout do tmy k vypínači. A co víte, jestli se vám tam o prsty neotře něco studeného a vlhkého, hnusného a mrtvého :).
Prostě nádhera!!!
Dlouho jsem se Kingovi vyhýbala, ale když jsem si náhodou přečetla Prokletí Salemu a pak Nezbytné věci, stala jsem se závislák. Přečetla jsem všechny známé pecky a teď se pouštím do méně známých věcí. Poslední byl Ostrov Duma Key. Byla to pro mě tak náročná knížka, že jakmile jsem dočetla poslední stránku, otočila jsem na začátek a četla znovu.
O čem to je. Edgar Freemantle, úspěšný majitel stavařské firmy se střetne, lépe řečeno jeho auto se střetne s jeřábem. Auto pochopitelně prohraje, ale Edgar zůstane na životě. Dojde o pravou ruku a má těžce pochroumanou pravou kyčel. Naštěstí je levák. První dny po nehodě a léčení se stává velmi agresívní a to tak, že jeho žena se s ním rozvede. Psychiatr mu poradí, aby změnil prostředí, takže Edgar se přestěhuje z chladné Minnesoty na floridský ostrov Duma Key. Aby měl co dělat, vzpomene si, že v mládí byl docela dobrý kreslíř a tak začne kreslit, což je ještě docela nevinné. Pak se chopí štětce. Jeho obrazy jsou velmi úspěšné, v polovině knihy ale zjistíme, že jeho ruku ovládá někdo jiný. Jeho nejčastější téma je velká loď a dívka na veslici. Proč má ale dívka, vlastně jeho dcera, na sobě šaty, které si koupila nedávno a on je nikdy neviděl? Proč je jedna dívka podobná dávno zemřelé sestře jeho sousedky? Kdo vede jeho ruku a proč jsou obrazy nebezpečné?
Když Edgar přijde o to, co je mu nejmilejší, musí se pustit s pomocí pár kamarádů do boje s tajemnou silou, které ovládá ostrov.
Pozor na panenky z porcelánu.
Asi největší problém mám s Kingovými knihami, kde padouši nejsou ošuňtělí upíři, čerti, čarodějnice, vetřelci z cizích světů, ale nějaké neznámé nebezpečí, které vyplývá z autorovy bezedné fantazie.
První kniha od Kinga, kterou jsem nedočetla (a to fakt nemám ve zvyku). Nějak jsem se nemohla začíst, jsem zvyklá že King má pomalé rozjezdy, takové : jako že se nic neděje, a pak to dostane grády, ale tady se to hrozně vleklo. Asi jsem knihu vzala do ruky v nesprávný čas, ale někdy jí dám ještě šanci.
Ta obálka je děsivá, a příběh rovněž. Tedy v dobrém slova smyslu. Příběh je hodně temný, Edgar i ostatní skvěle plastičtí, dnes už ne tolik nezvykle to je kingovka s uzavřeným koncem. Paráda.
Nevím proč, ale posledních asi 150 stran jsem měla nutkání přečíst co nejrychleji, abych to už měla z sebou...
Skvělý příběh.
Ostrov Duma Key mě tolik neoslovilo, jako jiné knihy autora. Zřejmě jsem čekala něco trochu jiného. To však neznamená, že kniha je špatná. Opět se tu setkáváme s bezbřehým vypravěčským umem a tajemnem, které je Kingovi vlastní.
Nebavilo mě to. Zmantené, občas super, občas totálně hluché pasáže, kdy jsem myslel radši na svoje věci a musel se vracet. Jiné knížky připoutají daleko víc. Škoda.
Budu se opakovat, ale opět další z rozmáchlých románů Stephena, který mě vtáhl a nepustil. Skvěle napsané postavy, napínavý a děsivý boj s monstrem, spousta hrůz ale i citů, jak to umí jen King. A lastury pod domem tiše skřípají...
Kinga mám velice rád, ale tohle na mě bylo velice pomalé a vleklé. Paradoxně mi vadilo, že tam bylo tak málo postav.
Další kniha Mistra hororů přečtena. Nevím, jestli se mi líbila víc než Osvícení, ale minimálně byla stejně skvělá. Rozjezd byl trochu pomalejší, ale to jsem už pochopila, že je u Kinga téměř samozřejmostí. Mě to vlastně docela i vyhovuje. Poznám hlavního hrdinu a pomalu se dostávám do děje a užívám si každé slovo. To, jak King píše, to asi nemusím zmiňovat. Neskutečně moc mi to sedí!
V této jeho obsáhlé knize se objevují hned dvě témata, která mi jsou velmi blízká - a to stavařina a umění. Právě umění, a malování především, má v této knize přímo hlavní roli. Skvěle popsán proces tvoření, až má člověk chuť popadnout štětec a plátno a jít malovat také. Samotný námět, kdy obrazy namalované Edgarem "ožívají", se mi moc líbil. Konec byl hodně povedený a posledních 200 stran jsem hltala s tím, jak se vše blížilo ke konci a rozuzlení. Skvělá kniha! Moc doporučuju všem milovníkům Kinga a umění.
Moje prvni Kingovka, pro me stale jedna z nejlepsich, navic je vyborne nactena (knihy nectu, zasadne je posloucham).
Naprostý souhlas s Agathou. Nevím vlastně co bych k tomu ještě dodal. Asi mě fakt bavilo víc to malování a důsledky, než to závěrečné vypořádání účtů.
Jsem rozpolcena. Ústřední motiv je bezesporu fascinující a originální, nicméně tempo vyprávění je opravdu vražedně pomalé a vážně v tomto ohledu nemá co dočinění s budováním napětí. Váhám, hodně, chci dát jenom za 3*, jenže je to King, sakra...
Nemůžu jinak, než souhlasit s uživatelem pedroK pode mnou. Jakmile jsem se zaposlouchal, bylo nemožné se odtrhnout. King zkrátka umí vyprofilovat své postavy k dokonalosti, stejně tak, jako prostředí příběhu. Děsivé tajemství odkrývá, na první pohled poklidný ostrov Duma Key, postupně velmi originálním způsobem, napětí se stupňuje, finále skvěle graduje. Tuhle knihu si prostě chceš přečíst, muchacho.
Napětí se stupňuje a s tím i počet otázek a záhad. Postavy se mi líbily více s každou stranou, ale ke konci jsem se ztratil. Možná jsem se v nějaké klíčově části nesoustředil, nebo mi prostě chyběla fantazie, ale závěr se mi nelíbil. V každém případě super nápad a spojitost s Temnou věží nechyběla.
Prvních třista stran je to dobrý a baví vás to. Dalších 417 to prostě už nemůžete odložit!! Supr příběh! Možná sí, možná no, ale muchacho, jdi do toho!
jedna z top 10 kingoviek ,, mňa osobne to zaujalo od prvej stránky a je tu všetko čo King tak dobre vie , hlavne ten boj dobra a zla
Toto je ten mistrův styl, který mi nic neříká. Tajemno-duchařina podobného stylu jako Osvícení. Oproti Osvícení přidávám jednu hvězdičku za téma malování. Ale jinak to byla pro mě zbytečně dlouhá a poměrně nudná věc.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Trochu jsem zabrousila do vlastní knihovny, abys si osvěžila paměť. Od Kinga jsem si vybrala Ostrov Duma Key, a to z důvodu mého nízkého hodnocení při prvním čtení (2011), a taky, že jsem si nemohla vzpomenout, o čem kniha byla. Třeba bych s odstupem času změnila názor. Bohužel ne, víc než dvě hvězdičky si ode mě nezaslouží. Celkově to bylo takové utahané, bez břinku. Stephene, máš daleko lepší knihy.